25 C 243/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Moravcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované 30 zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky Anonymizováno Anonymizováno Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů částku, jejíž výše bude určena v samostatném usnesení poté, co bude pravomocně rozhodnuto o odměně a náhradě hotových výdajů znalce a o vrácení zbytku složené zálohy.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení náhrady škody ve výši , částka, , za opravu vozidla žalobkyně poškozeného žalovanou, a částky , částka, za účelně vynaložené náklady na pronájem náhradního vozidla, a to vše s úrokem z prodlení v zákonné výši od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dala své vozidlo Jeep Grand Cherokee, RZ , SPZ, (dále jen “předmětné vozidlo”) do opravy , jméno FO, , IČO: , IČO, , jakožto podnikateli opravujícímu vozidla pod firmou 4X4 , právnická osoba, , adresa, , který měl vozidlo žalobkyně opravit a zajistit technickou prohlídku vozidla ve stanici technické kontroly (dále jen “STK”). Technická prohlídka měla být provedena v STK provozované žalovanou dne , datum, . Při manipulaci s vozidlem na brzdových válcích v STK ovšem dne , datum, došlo v důsledku pochybení technika žalované k poškození automatické převodovky na předmětném vozidle, neboť toto vozidlo bylo jako pojízdné na brzdové válce přistaveno, ale na nich se stalo nepojízdným a z válců tedy již neodjelo. Škoda způsobená na vozidle žalobkyně si vyžádala opravu automatické převodovky, za kterou žalobkyně zaplatila , částka, . Oprava byla provedena , jméno FO, a následně vyfakturována na základě faktury č. , hodnota, se splatností dne , datum, . Tato faktura byla žalobkyní uhrazena dne , datum, . Žalobkyně si byla v důsledku poškození vozidla nucena pronajmout náhradní vozidlo po dobu opravy předmětného vozidla, tedy konkrétně od , datum, do , datum, , konkrétně šlo o vozidlo , jméno FO, Freelander, RZ , SPZ, pronajaté od , jméno FO, , IČO , IČO, . Za tento pronájem v trvání 41 dní žalobkyně zaplatila , částka, vč. DPH. Z titulu náhrady škody tedy žalobkyně požadovala uhradit celkem , částka, vč. DPH, přičemž žalované dosud z této částky neuhradila nic, ačkoliv jí byla dne , datum, zaslána předžalobní výzva. Žalobkyně tedy požaduje rovněž náhradu úroku z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě, tj. od , datum, . V doplnění ze dne , datum, žalobce uvedl, že pochybení technika žalované spočívalo v tom, že průběh testu brzd na brzdových válcích nepřizpůsobil skutečnosti, že předmětné vozidlo mělo stálý pohon všech 4 kol, přičemž u vozidel tohoto typu musí být brzdová kontrola provedena jinak než u vozidel, která mají pouze jednu poháněnou nápravu. Samotná žalovaná potvrdila, že vozidlo z brzdových válců již neodjelo a muselo být odtlačeno, přičemž toto potvrzení podepsal jednatel žalované. Žalobkyně vozidlo po jeho opravě prodala a od roku , Anonymizováno, ho nevlastní ani neprovozuje.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě nárok žalobkyně zcela popřela. Učinila nesporným, že předmětné vozidlo bylo přistaveno do STK provozované žalovanou za účelem jeho technické kontroly. Žalovaná nezjistila jakékoliv pochybení jejího technika při kontrole předmětného vozidla na brzdových válcích, v důsledku kterého by mělo dojít k poškození automatické převodovky předmětného vozidla. Žalobkyně ani neuvedla, v čem konkrétně mělo pochybení technika spočívat, a proto nelze ani posoudit, zda by takové pochybení mělo za následek poškození automatické převodovky. Žalovaná má jakožto podnikatel uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v důsledku jejího pochybení či vadného postupu a předmětnou událost nahlásila svému pojistiteli s tím, že technik pojišťovny celou záležitost prověřil a po ohledání převodovky konstatoval, že poškození převodovky nevzniklo zavinění žalované. Žalovaná má tedy za to, že nárok na náhradu škody způsobené na předmětném vozidle není oprávněný a rovněž tak nárok na náhradu škody způsobené pronájmem náhradního vozidla nevznikl v příčinné souvislosti s činností či nečinností žalované. Žalovaná je přesvědčena, že neporušila při provádění technické kontroly předmětného vozidla žádné právní předpisy, ani žádné ujednání mezi ní a žalobkyní, neboť její technici jsou k provádění kontrol různých typů vozidel dobře proškoleni, pročež poškození automatické převodovky nevzniklo v důsledku jednání žalované, pročež by žaloba měla být zamítnuta.

3. Během prvního jednání zástupce žalobkyně dále uvedl, že předmětné vozidlo je atypické tím, že má stálý pohon všech kol, takže přední a zadní náprava jsou neustále spojeny převodovkou [U automobilů 4x4 se obecně rozlišují dva typy pohonu všech kol, a to AWD (All Wheel Drive), kdy se jedná stálý pohon všech kol, přičemž ani jednu z náprav nelze odpojit a mechanicky je zajištěno, že jsou všechna kola neustále hnána od motoru, a pak 4WD (4 Wheel Drive), neboli přiřaditelný pohon všech kol, kdy po většinu času je poháněna pouze jedna náprava a druhá se přiřadí buď manuálně nebo automaticky v případě ztráty adheze, takže lze jednu z náprav odpojit zcela od motoru. Systém stálého pohonu kol je nepochybně méně častější a je typický pro skutečná off roadová vozidla, nikoliv tedy například dnes populární městská SUV apod. - pozn. soudu]. V momentě, kdy se začnou roztáčet přední kola, automaticky se začínají roztáčet i zadní kola, což znamená, že pokud je síla přenášena (například při testování účinku brzd na brzdových válcích - pozn. soudu) pouze na přední kola, zatímco zadní kola stojí na zemi, může dojít k poškození převodovky, k čemuž dle přesvědčení žalobkyně došlo i v projednávané věci. Zástupce žalobkyně dále poukázal na metodiku kontroly brzd u vozidel se stálým pohonem všech kol, a to ještě z doby ČSSR a dále na současnou metodiku Slovenské republiky (neboť Česká republika nemá její ekvivalent), ze kterého vyplývá, že vozidla s pohonem všech náprav, který není možné vypnout, nemá být prováděn na válcové zkušebně ale manuálně tak, že technik vyjede s vozidlem ze zkušebny ven a manuálně otestuje funkčnost brzd jakoby za běžného provozu. Žalovaná se odvolávala na stanovisko pojišťovny, která vycházela z toho, že škoda nevznikla pochybením žalované, nicméně pojišťovna chybně vycházela z toho, že k poškození převodovky došlo až při vyjíždění vozidla z brzdových válců, což se ovšem nestalo, neboť z válců bylo již předmětné vozidlo odtlačeno (bylo nepojízdné a nevyjelo tedy z válců). Pojišťovna nad to chybně vycházela z toho, že vozidlo nemá stálý pohon všech kol, neboť uvedla, že síla z kol nemůže dojít z nápravy přes diferenciály do převodovky - pojišťovna vycházela z toho, že u předmětného vozidla mohla být poháněna pouze jedna náprava, ale tak tomu nebylo. Potvrzení vystavené jednatelem žalované je de facto přiznání k tomu, že škoda vznikla jejím pochybením, a žalobkyni není jasné, proč žalovaná následně od tohoto uznáno odstoupila a začala nárok popírat. Právní zástupce žalobkyně dále poukázal na to, že žalovaná vystavila protokol o technické způsobilosti vozidla k provozu na pozemních komunikacích, což je zjevně v rozporu s tím, že toto bylo po provedení testu brzd na válcích nepojízdné a muselo být odtlačeno. Žalobkyně si musela pronajmout náhradní vozidlo, neboť ke svému podnikání vozidlo nutně potřebuje. K poškození předmětného vozidla došlo , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., přičemž náhradní vozidlo měla žalobkyně pronajaté od , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . do , Anonymizováno, . 8, Anonymizováno, , Anonymizováno, takže je naprosto zřejmá souvislost tohoto nároku a jeho podmíněnost poškozením vozidla žalobkyně. Žalovaná měla na vozidle provést pouze povinnou technickou kontrolu, veškeré opravy vozidla prováděl pan , jméno FO, , a to před i po poškozené předmětného vozidla v STK (tj. včetně opravy převodovky).

4. Podáním ze dne , datum, žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, co do částky , částka, , odpovídající dani z přidané hodnoty za opravu předmětného vozidla a pronájem náhradního vozidla, pročež soud řízení v rozsahu zpětvzetí pravomocně zastavil usnesením na čl. 164.

5. Soud vzal ve smyslu § 120 odst. 3 o.s.ř. za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků učiněná během 1. jednání, že:- Žalovaná zajištovala v červenci roku , Anonymizováno, technickou kontrolu vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , které bylo ve vlastnictví žalobkyně, a to ve své Stanici technické kontroly na adrese , adresa, . Předmětné vozidlo do stanice technické kontroly přijelo pojízdné.- Předmětné vozidlo bylo v rámci technické kontroly přistaveno na brzdové válce, ze kterých ovšem již neodjelo, protože se stalo nepojízdným.- Jednatel žalované podepsal potvrzení vystavené , právnická osoba, centrem , adresa, (provozovaným , jméno FO, ) ze dne , datum, , ze kterého vyplývá, že došlo k poškození automatické převodovky vozidla Jeep Grand Cherokee, SPZ , SPZ, , při jeho manipulaci na brzdových válcích, ačkoliv samotná příčina poškození není v potvrzení uvedena6. Z výpovědi svědka , jméno FO, vzal soud za zjištěné, že žalobkyně i žalovaná jsou jeho zákazníci, a že v oboru pracuje zhruba , Anonymizováno, let, přičemž se z 99 % zabývá právě problematikou vozidel 4x4. Měl možnost vidět videozáznam z STK provozované žalovanou a i přesto, že není soudním znalcem, domnívá se, že došlo k poškození předmětného vozidla na brzdových válcích. Od svých 18 let pracuje pouze s vozidly s pohonem 4x4. Svědek si nevzpomněl na přesné datum, protože mu prošlo rukama stovky až tisíce vozidel. Žalobkyní byl požádán o zprostředkování technické kontroly předmětného vozidla, pročež odvezl vozidlo na STK provozované žalovanou. Posléze mu bylo zaměstnancem žalované telefonicky oznámeno, že je předmětné vozidlo nepojízdné, a ať si pro něj přijedou. Začal o tom mluvit s majitelem STK, který jim poskytl videozáznam, na kterém viděli, jak technik s brzdovými válci zacházel. Následně vozidlo odvezli k nim na servis, informovali majitelku předmětného vozidla, která jim řekla, aby na vozidle provedli opravu, protože musí být pojízdné. Videozáznam viděl v provozovně žalované, ale nemá jej sám k dispozici. Na tomto videozáznamu bylo patrné, jak technik žalované zacházel s vozidlem, a svědek se na základě své zkušenosti domnívá, že v důsledku tohoto zacházení došlo k poškození vozidla, přestože není soudním znalcem z oboru. Poté, co jim majitelé STK žalované zavolali, že vozidlo je nepojízdné, v provozovně uznali pochybení svého technika, ačkoliv následně odmítli škodu uhradit. Pochybení technika potvrdil pan , jméno FO, a jeho společník, na jehož jméno si nepamatoval. Vozidlo žalobkyně do STK vezl osobně, a toto bylo v perfektním technickém stavu, protože se o něj žalobkyně starala ukázkově, a servisní prohlídky nechala dělat takřka předčasně. Domnívá se, že příčina poškození byla následující: došlo k předčasnému zařazení parkovacího stupně, když ještě nebyly dotočeny brzdové válce, což může způsobit poškození unašeče neboli měniče převodovky. O obdobných poškozeních slyšel ve vztahu ke stanicím technické kontroly po celé republice. Co se týká žalované, toto je jediný případ, kdy se s takovým poškozením setkal u jí prováděných technických kontrol. Předmětné vozidlo na brzdové válce nepřistavoval osobně, bylo to plně v režii zaměstnanců žalované. Svědek si nepamatoval přesně, který zaměstnanec žalované jim telefonicky oznámil, že vozidlo je nepojízdné. Po příjezdu do STK shlédl videozáznam testu na brzdných válcích, po kterém zaměstnanci žalované uznali, že k poškození vozidla došlo jejich chybou. Text potvrzení nazvaného „Poškození vozu Jeep“ sestavila jeho manželka a potvrzení podepsal jednatel žalované, pan , jméno FO, . Svědek zajišťoval celou opravu vozidla Jeep Grand Cherokee sám, a zjistil, že došlo k poškození unašeče měniče, neboli vandeleru, ustřižením kolíčku. Celou převodovku z vozidla vyndal a provedl opravu, kterou prováděl sám. Převodovku rozmontoval a viděl ulomený kolíček popisovaný shora. Za svou praxi se nikdy nesetkal s tím, že by došlo k tak rozsáhlému poškození například v důsledku opotřebení vozidla. Předmětné vozidlo bylo totiž zcela nepojízdné. Pokud by se jednalo o pouhé opotřebení, bylo by i tak nadále pojízdné. Poškození by mohlo nastat také tehdy, pokud by bylo s vozidlem velmi hrubě zacházeno, například při rychlém měnění rychlostních stupňů. Svědek na videozáznamu viděl, jak technik žalované najel s vozidlem na brzdné válce, zastavil a poté vystoupil. Do kabiny auta nebylo vidět. Svědek měl k dispozici vyjádření technika pojišťovny, které na něj působilo zcela nekonkrétně, neboť pouze obecně popisovalo mechanismus pohonu a neuvádělo nic k tomu, jak mohlo dojít k poškození převodovky. Předmětné vozidlo do STK přistavil on sám, a cenu technické kontroly zřejmě hradil on nebo jeho manželka. Ačkoliv disponuje několika certifikáty na opravy různých vozů, zejména s technologií 4x4, tak se s podobným pochybením STK nikdy nesetkal, ale slyšel, že se stávají často.

7. Ze znaleckého posudku z oboru strojírenství – posuzování stavu motorových vozidel a autoopravárenství, posuzování technického stavu pracovních strojů č. 18/2023, vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , jehož závěry znalec stvrdil rovněž během svého výslechu, vzal soud za prokázané, že z technického hlediska bylo příčinou poškození předmětného vozidla (které bylo dne , datum, jako pojízdné přistaveno k testu na brzdových válcích ve stanici technické kontroly provozované žalovanou na adrese , adresa, , přičemž po provedení testu se stalo nepojízdným, což bylo mezi stranami nesporné), mechanické poškození dílů (čepu / kolíku) a v souvislosti s tímto došlo k poškození unašeče hydrodynamického měniče. Oprava byla provedena výměnou dílů a konstrukčních celků. Oprava závadu odstranila a byla účelná. Z technického hlediska je přijatelný závěr, že s vysokou pravděpodobností se jedná o poškození, ke kterému došlo náhle a nikoliv z důvodu opotřebení příslušných částí automatické převodovky v souvislosti s jejím provozem. Znalec uvádí míru pravděpodobnosti a nikoliv praktickou jistotu, protože musel vycházet jen z fotografické dokumentace a nemohl prohlídnout originální poškozený díl. Primární příčinou tohoto poškození byl náhlý silový účinek jednoho z hnacích hřídelů, případně z obou hnacích hřídelů na hřídel automatické převodovky a související další části a z důvodu vysokého namáhání došlo k jejich mechanickému poškození. K tomuto stavu mohlo dojít z následujících důvodů:- Nesprávná manipulace s vozidlem na válcové zkušebně brzd. K tomuto mohlo dojít tak, že by došlo k pokusu o vyjetí s předmětným vozidlem z válců nebo zařazení režimu parkovací brzdy v momentě, kdy se válce ještě točily. Tuto příčinu hodnotí znalec jako velmi pravděpodobnou až pravděpodobnou, tj. při určení míry pravděpodobnost v procentech v rozmezí 50 % až 70 % (na stupnici 0 % vyloučené – 100 % prakticky jisté).- Technická závada válcové zkušebny brzd. Tuto příčinu hodnotí znalec jako při určení míry pravděpodobnost v procentech na úrovni blízké 0 %.- Nesprávný režim zkoušky na brzdové zkušebně, tedy že nebyl aktivován režim 4x4. K této příčině se nelze z technického hlediska vyjádřit, jedná se o otázku dokazování, zda technik zapnul správný režim či nikoliv.- Náhlá technická závada hnacího systému vozidla. Tento typ závady může souviset např. s vadou materiálu nebo s charakterem provozu předmětného vozidla, neočekávanými provozními podmínkami, náhodou apod. Tuto příčinu znalec zhodnotil dle míry pravděpodobnosti na úrovni blízké 0 %.- Nadměrné opotřebení hnacího systému vozidla. Jedná se o stavy mezního opotřebení dílů automatické převodovky. Na základě posouzení fotodokumentace lze tuto příčinu s vysokou mírou pravděpodobnosti až jistoty vyloučit. Tuto příčinu vzniku poškození tedy znalec zhodnotil dle míry pravděpodobnosti na úrovni 0 %.- Kombinace výše uvedených příčin a závad. Tuto příčinu vzniku poškození znalec zhodnotil dle míry pravděpodobnosti na úrovni blízké 0 %8. Z výše uvedeného znaleckého posudku dále vyplynulo, že válcová zkušebna nacházejícího se v STK provozované žalovanou je značky , Anonymizováno, , typ , Anonymizováno, , přičemž tato válcová zkušebna brzd je přizpůsobena pro provádění měření brzdného účinku vozidel s pohonem všech kol. Pro toto měření je potřeba aktivovat režim „4x4“. Po ohledání válcové zkušebny brzd znalec konstatoval, že zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že tato zkušebna byla v čase zkoušky předmětného vozidla, tedy dne , datum, , ve vyhovujícím technickém stavu a splňovala také podmínky kalibrace měřidla STK. Skutečnost, že znalec neměl možnost prohlédnout samotné poškozené a související díly předmětného vozidla, a převodovku jako celek, vedla k tomu, že znalec určil příčinu poškození mírou pravděpodobnosti namísto praktické jistoty. Znalec ovšem konstatoval, že na základě dostupné dokumentace a s využitím dalších podkladů uvedených v posudku, které zajistil v rámci znaleckého zkoumání, bylo možné určit příčinu poškození předmětného vozidla se stanovením míry pravděpodobnosti a předpokládaných podmínek – podání znaleckého posudku tak nebylo vyloučeno. Znalec tedy uzavřel, že možnost poškození předmětného vozidla z důvodu nesprávné manipulace s vozidlem na válcové zkušebně brzd (neboli z důvodu neodborného provedení testu vozidla na brzdových válcích) zhodnotil dle míry pravděpodobnosti jako velmi pravděpodobnou až pravděpodobnou, tj. při určení míry pravděpodobnost v procentech v rozmezí 50 % až 70 % (na stupnici 0 % vyloučené – 100 % prakticky jisté). Tato možnost poškození předmětného vozidla zahrnuje také variantu nesprávného režimu zkoušky (neaktivování režimu „4x4“ na válcové zkušebně brzd), ačkoliv tuto možnost nelze z technického hlediska posoudit. Možnost poškození předmětného vozidla z důvodu běžného opotřebení či na základě jiných skutečností přičitatelných žalobkyni zahrnuje tyto možnosti: náhlá technická závada hnacího systému vozidla, nadměrné opotřebení hnacího systému vozidla, kombinace těchto příčin. Tyto možné příčiny poškození předmětného vozidla znalec dle míry pravděpodobnosti zhodnotil na úrovni nepravděpodobné až vyloučené, tj. při určení míry pravděpodobnost v procentech na úrovni blízké 0 %.

9. Z výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, pak vyplynulo, že předmětné vozidlo Jeep Grand Cherokee mělo trvalý pohon všech čtyř kol. Tento pohon není vypínatelný ani elektronicky, ani manuálně, což musí být zohledněno při provádění zkoušky. Stálý pohon všech kol znamená, že vozidlo má trvale poháněna všechna kola bez možnosti rozpojení. U přiřaditelného pohonu všech kol je hnána pouze jedna náprava a druhá se zapíná mechanicky nebo elektronicky, například v případě snížené adheze kol. Testovací brzdové válce v STK provozované žalovanou byly typu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , které mají jeden pár válců (levá a pravá strana), na které najíždí pouze jedna náprava vozidla (přední či zadní), zatímco druhá náprava zůstává na zemi. Tato zkušebna je přizpůsobena i pro testování vozidel s trvalým pohonem 4x4, ale musí být zapnut režim 4x4 na ovládacím panelu. Pokud by tento režim nebyl zapnut, hrozilo by poškození vozidla nebo jeho vyjetí z válců, protože síla by byla přenášena na všechna čtyři kola. V případě zapnutí režimu 4x4 se každé z testovaných kol otáčí v opačném směru, což zabraňuje přenosu síly na druhá dvě kola. Nezapnutí režimu 4x4 by vedlo buď k poškození vozidla, nebo jeho vyjetí z válců, nebo kombinaci obojího, protože v případě testu na válcích bez zapnutí tohoto režimu dochází k nepřirozenému přenosu síly pouze na dvě kola. Na poškozených dílech nebylo patrné žádné mezní opotřebení. Z fotografií, které měl znalec k dispozici, bylo patrné, že předmětné vozidlo bylo s ohledem na jeho najeté kilometry ve velmi dobrém stavu. Zřejmě nebylo provozováno v těžkém terénu, ale šetrně, protože na zubech převodovky bylo patrné nízké opotřebení. Převodovka byla v lepším stavu, než by odpovídalo najetým kilometrům. , adresa, opotřebení znamená stav bezprostředně před poškozením. Z fotografií bylo patrné, že došlo k náhlému ulomení unašeče, což vedlo k dalším sekundárním poškozením. K tomu ulomení došlo v důsledku náhlých sil přenesených od kol, nikoliv v důsledku přímého mezního opotřebení či jiného opotřebení. Znalec konzultoval specifikace pohonu tohoto vozidla s autorizovaným servisem Jeep, který určil přesnou specifikaci a typ pohonu podle VIN kódu tohoto vozidla. Znalec s ohledem na to, že vozidlo nemohl ohledat osobně, uvádí pouze míru pravděpodobnosti, ne naprostou jistotu. Vozidlo předtím, než bylo přistaveno na brzdové válce, prošlo technickou prohlídkou STK. Znalec má za to, že kdyby trpělo takovou závadou nebo mírou opotřebení, která by mohla způsobit zadokumentované poškození, technici by toto poznali. Proto má znalec za to, že lze s praktickou jistotou vyloučit, že bylo poškozeno předtím, než bylo přistaveno na brzdové válce. Znalec nezkoumal pevnost unašeče ani to, zda byl předimenzovaný nebo poddimenzovaný. Toto zkoumání by si vyžádalo další, pravděpodobně ústavní znalecký posudek. Z fotografie nebylo patrné žádné mezní opotřebení unašeče ani okolních dílů. Nebylo patrné nic, co by nasvědčovalo tomu, že v důsledku opotřebení se na unašeči vyskytovaly únavové trhliny či jiné defekty. Poškození mohlo způsobit buď nezapnutí režimu 4x4 na samotné válcové zkušebně, což je méně pravděpodobné, protože vozidlo by mělo tendenci z válcové zkušebny vyjíždět, což by nebylo ve spise zadokumentováno, nebo technik pochybil tím, že na automatické převodovce zařadil buď režim jízdy dopředu nebo parkovací režim v době, kdy se válce ještě dotáčely, tedy působily silou proti danému režimu. Toto je nejčastější příčina poškození, protože technik nemusí slyšet, že se válce ještě dotáčejí.

10. Co se týče listinných důkazů, z výpisu živnostenského rejstříku žalované soud zjistil, že předmětem jejího podnikání je mj. maloobchod s motorovými vozidly, opravy motorových vozidel a technické kontroly motorových vozidel. Z kopie osvědčení o registraci vozidla (tzv. velkého technického průkazu) soud zjistil technické parametry předmětného vozidla Jeep Grand Cherokee (včetně toho, že se jednalo vozidlo s pohonem všech 4 kol, což potvrdila rovněž vytištěná kontrola VIN kódu vozidla) a dále skutečnost, že toto bylo v relevantní době ve vlastnictví žalobkyně. Ze zprávy Magistrátu města , adresa, - odboru dopravy ze dne , datum, má soud za prokázané, že v době vystavení zprávy byla již vlastníkem předmětného vozidla společnost Leasing České Spořitelny a.s., a jeho provozovatelem byla , jméno FO, , přičemž k datu vystavení zprávy bylo vozidlo evidováno jako provozované.

11. Ze zakázkového listu č. 4/7/2019 z , datum, se podává, že žalobkyně si u , jméno FO, objednala kontrolu předních brzd, podvozku a vzpěry kufru předmětného vozidla a dále zprostředkování technické kontroly v STK, a to s termínem dokončení , datum, . Z potvrzení ze dne , datum, vyhotoveného , jméno FO, (vystupujícím pod obchodní firmou 4 x , právnická osoba, Centrum , adresa, ) se podává, že při manipulaci na brzdových válcích na stanici technické kontroly došlo k poškození automatické převodovky na voze Jeep Grand Cherokee, SPZ , SPZ, , přičemž vozidlo z brzdových válců již neodjelo, nicméně původně uvedená příčina poškození („v důsledku pochybení technika“) je přeškrtnuta. Toto potvrzení je podepsáno jednatelem žalované, , jméno FO, , a opatřeno razítkem žalované. Z protokolu o technické prohlídce předmětného vozidla ze dne , datum, vystaveného žalovanou vyplývá, že na tomto vozidle nebyly shledány žádné závady (ať už lehké, vážné nebo nebezpečné) – naopak bylo vystaveno osvědčení o technické způsobilosti vozidla s platností 2 roky. Předmětné vozidlo bylo shledáno vyhovujícím i z hlediska měření emisí, rovněž stav řídící jednotky byl shledán bez závad12. Z faktury č. , hodnota, se zjišťuje, že jejím prostřednictvím , jméno FO, vyúčtoval žalobkyni cenu opravy automatické převodovky předmětného vozidla ve výši , částka, vč. DPH (, částka, bez DPH) s tím, že faktura vypočítává cenu materiálu (čerpadlo, těsnění víka, filtr, těsnění, hydroměnič, olej) i práce, a byla vystavena , datum, , kdy mělo dojít rovněž k uskutečnění plnění (dokončení opravy předmětného vozidla), a její splatnost nastala , datum, . Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně uhradila výše uvedenou cenu převodem z účtu dne , datum, .

13. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že předmětem této smlouvy uzavřené mezi , jméno FO, (obchodní firma: AUTOSERVIS , jméno FO, ) jako pronajímatelem a žalobkyní jako nájemcem je pronájem vozidla , jméno FO, Freelander 2.0 TD4, a to po dobu opravy poškozeného vozidla Jeep Cherokee RZ , SPZ, . Z této smlouvy je patrné, že nájem náhradního vozidla trval od , datum, do , datum, (tj. 41 dnů), kdy bylo dle ručně vyplněného údaje vozidlo vráceno s tím, že žalobkyně s ním ujela cca 1 700 km. Nájemné činilo , částka, za den bez DPH. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, soud zjistil, že jejím prostřednictvím , jméno FO, vyúčtoval žalobkyni cenu pronájmu náhradního vozidla ve výši , částka, vč. DPH (, částka, bez DPH) s tím, že doba pronájmu trvala 41 dní od , datum, do , datum, a cena za jeden den pronájmu činila , částka, bez DPH. Tato faktura byla vystavena , datum, , kdy mělo dojít rovněž k uskutečnění plnění (konec pronájmu), a její splatnost nastala , datum, . Z příjmového dokladu ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně uhradila výše uvedenou cenu pronájmu dne , datum, .

14. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, se podává, že jejím prostřednictvím vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky , částka, za opravu předmětného vozidla, částky , částka, za pronájem náhradního vozidla a náhrady za poskytnuté právní služby ve výši , částka, , a to nejpozději do , datum, .

15. Žalobkyně dále založila k důkazu bakalářskou práci na téma diagnostiky brzdových soustav osobních automobilů, metodický pokyn ministerstva dopravy a výstavby Slovenské republiky č. 11/2021 na vykonávaní kontrol brzdových soustav, interpelaci ministra dopravy ve věci provádění kontrol brzd automobilů s automatickou převodovkou 4x4 a odpověď ministerstva dopravy na dotaz ohledně kontroly brzd osobních vozidel s permanentním pohonem 4x4. Tyto listiny ovšem nejsou důkazy v pravém slova smyslu, neboť ze zřejmých důvodů mají jen malou důkazní hodnotu – spíše než o důkazy jde o listiny suplující tvrzení žalobkyně, jak měla správně probíhat kontrola předmětného vozidla, opatřeného stálým pohonem 4x4, na válcově zkušebně brzd, aby nedošlo k poškození vozidla. Soud z těchto listin proto neučinil žádná relevantní skutková zjištění, ke způsobu provádění testu na brzdových válcích v případě vozidel se stálým pohonem 4 kol se relevantně vyjádřil znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem16. Z příloh spisu k podání na čl. 50 vyžádaných od Kooperativa pojišťovny, a.s., tj. pojišťovny žalované, u které tato nahlásila nárok na náhradu škod uplatněný žalobkyní, se podává, že pojišťovna měla k dispozici fotografickou dokumentaci poškozených dílů předmětného vozidla, přičemž toto vozidlo ohledal její likvidátor , jméno FO, . Pojišťovna odmítla na základě doporučení likvidátora vyplatit pojistné plnění, neboť dle jejího závěru příčina poškození dle jejího popisu poskytnutého žalovanou není technicky přijatelná. Pojišťovna přitom vycházela z popisu škodní události poskytnutého žalovanou, že ke škodě došlo při vyjíždění předmětného motorového vozidla z brzdových válců s tím, že likvidátor vycházel ze závěru, že rychlost válců na brzdové zkušebně je do 5 km/h, vozidlo s pohonem všech kol má po zapnutí válců tendenci z nich vyjet, pokud mechatronika převodovky umožní zařadit voličem z polohy N (neutrál) polohu D (jízda vpřed), tak vozidlo po přidání plynu standardně z válců vyjede, pročež není důvod k poškození čerpadla oleje automatické převodovky. Pojišťovna tedy odmítla jakékoliv pojistné plnění vyplatit, neboť neshledala příčinnou souvislost mezi jednáním žalované a vzniklou škodou.

17. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu kamerovým záznamem o zkoušce předmětného vozidla na brzdových válcích, neboť jak vyplývá ze sdělení žalované na čl. 48, kamerové záznamy se po 10 dnech mažou, pročež tento důkaz již není možné provést. Soud vycházel z výpovědi svědka , jméno FO, stran obsahu záznamu, který tento svědek na vlastní oči shlédnul. Pro nadbytečnost pak soud zamítl návrh žalobkyně na výslech manželky svědka , jméno FO, , která měla stejně jako on vidět záznam poškození předmětného vozidla, jelikož soud považoval výpověď svědka , jméno FO, za dostačující, neboť tento záznam shlédl, sám vozidlo so STK vezl a odvážel a navíc není prostým laikem a mohl záznam rovněž kvalifikovaně posoudit. Pro nadbytečnost pak soud zamítl rovněž návrh žalované na výslech technika kooperativa pojišťovny, a.s. (zřejmě myšleno likvidátora pojistné události , jméno FO, ), neboť stanovisko likvidátora pojišťovny nemá náležitosti ani důkazní váhu znaleckého posudku, přičemž k technicky přijatelnému vysvětlení příčin vzniku škody se vyčerpávajícím způsobem a vysoce erudovaně vyjádřil znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , a stanovisko likvidátora pojišťovny navíc vycházelo z chybného vylíčení průběhu škodní události ze strany žalované (k tomu viz níže), pročež tento označil vzniklou škodu za nepřijatelnou na základě chybných informací a nedostatečné analýzy příčin vzniku škody.

18. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu [§ 153 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)], když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

19. Soud má za prokázané, že předmětné vozidlo ve vlastnictví žalobkyně bylo na základě ústní smlouvy uzavřené mezi ní a , jméno FO, svěřeno svědkovi , jméno FO, , aby tento provedl kontrolu předních brzd, podvozku a vzpěry kufru předmětného vozidla a dále zprostředkoval provedení technické kontroly v STK provozované žalovanou. Mezi žalobkyní a , jméno FO, tak byla uzavřena inominátní smlouva obsahující podstatné náležitosti smlouvy o dílo ve smyslu § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tak smlouvy příkazní dle § 2430 a násl. o. z. Samotná žalobkyně a žalovaná tak do přímého smluvního vztahu nevstoupily, neboť svědek , jméno FO, jakožto příkazník žalobkyně přistavil předmětné vozidlo do STK provozované žalovanou, přičemž žalovaná provedla technickou prohlídku předmětného vozidla ve smyslu § 48 zákona č. 56/2001 Sb., o čemž svědí opis protokolu o technické prohlídce, kdy u daného vozidla nebyly shledány žádné závady (pročež bylo shledáno způsobilým k provozu na pozemních komunikacích). Zaměstnanec žalované přistavil předmětné vozidlo na válcovou zkušebnu brzd, nicméně po vykonání testu brzdného účinku se předmětné vozidlo stalo nepojízdným a ze zkušebny již neodjelo. Žalovaná toto oznámila , jméno FO, , který po shlédnutí záznamu sepsal potvrzení, že poškození vzniklo při testu na brzdových válcích, ze kterých tedy již předmětné vozidlo neodjelo – toto potvrzení podepsal rovněž jednatel žalované, nicméně až po přeškrtnutí údaje o pochybení technika žalované. Žalobkyně si následně u , jméno FO, objednala opravu vozidla, který identifikoval poškození převodovky, předmětné vozidlo opravil a vyúčtoval žalobkyni cenu , částka, vč. DPH, kterou tato zaplatila. Žalobkyně po dobu, co bylo její vozidlo v opravě (tj. 41 dní od , datum, do , datum, ) měla v pronájmu náhradní vozidlo , jméno FO, Freelander 2.0 TD4, přičemž cena pronájmu náhradního vozidla činila , částka, vč. DPH a žalobkyně ji taktéž prokazatelně uhradila. Z daného typu náhradního vozidla je patrné, že toto v hlavních charakteristikách odpovídá opravovanému předmětnému vozidlu, neboť se rovněž jedná o terénní vozidlo se stálým pohonem 4 kol.

20. Žalovaná nahlásila škodní událost své pojišťovně, nicméně tato jí odmítla poskytnout pojistné plnění z důvodu, že likvidátor pojišťovny považoval vznik dané škody z technického hlediska za nepřijatelný a nesouladný s popisem průběhu škodní události – likvidátor si nedovedl představit, jak mohlo ke vzniku takové škody dojít. Likvidátor ovšem vycházel z chybného vylíčení průběhu škodní události ze strany žalované, neboť tato ve svém podání ze dne , datum, uvedla, že došlo: „při vyjíždění uvedeným motorovým vozidlem naším kontrolním technikem z válcové zkušebny brzd k poškození pohonu vozidla (po ohledání servisním technikem – převodovky)“. To ovšem neodpovídá skutečnému průběhu škodního děje tak, jak byl prokázán v průběhu tohoto řízení, neboť z potvrzení o vzniku škody ze dne , datum, , podepsaného jednatelem žalované, vyplývá, že předmětné vozidlo z brzdových válců nijak nevyjíždělo ani nevyjelo a ani svědek , jméno FO, nepopsal, že by se něco takového dělo, naopak z provedených důkazů vyplývá, že předmětné vozidlo se při testu na brzdových válcích stalo nepojízdným a už z nich neodjelo. Soud má tedy za to, že žalovaná se vyjádřila nepřesně při oznamování škodní události a likvidátor pojišťovny nedostatečně zhodnotil příčiny poškození, resp. vyloučil popis příčiny poškozené učiněný žalovanou jako technicky nepřípustný. Samotná zpráva likvidátora pak dle přesvědčení soudu nezohledňuje rovněž fakt, že mohlo dojít k zařazení rychlostního stupně ve chvíli, kdy válce nebyly ještě dotočeny, v důsledku čehož proti sobě mohly působit značné síly vyvinuté válci na straně jedné a v opačném směru koly rozjíždějícího se vozidla.

21. Soud proto při hodnocení příčiny vzniku škody, jakož i jejího rozsahu, vycházel z vyčerpávajícího a erudovaného posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který zhodnotil jednotlivé mechanismy, které mohly dané poškození způsobit, a určil míru pravděpodobnosti, se kterou ten který mechanismu škodu zapříčinil. Znalec určil příčinu pouze na škále pravděpodobnosti, jelikož měl k dispozici pouze fotografickou dokumentaci poškozených dílů a nikoliv díly samotné, což by mu umožnilo určit příčinu s praktickou jistotou. Možnost poškození předmětného vozidla z důvodu nesprávné manipulace s vozidlem na válcové zkušebně brzd (neboli z důvodu neodborného provedení testu vozidla na brzdových válcích) zhodnotil dle míry pravděpodobnosti jako velmi pravděpodobnou až pravděpodobnou, tj. při určení míry pravděpodobnost v procentech v rozmezí 50 % až 70 % (na stupnici 0 % vyloučené – 100 % prakticky jisté). Tato možnost poškození předmětného vozidla zahrnuje také variantu nesprávného režimu zkoušky (neaktivování režimu „4x4“ na válcové zkušebně brzd), ačkoliv tuto možnost nelze z technického hlediska posoudit. Možnost poškození předmětného vozidla z důvodu běžného opotřebení či na základě jiných skutečností přičitatelných žalobkyni zahrnuje tyto možnosti: náhlá technická závada hnacího systému vozidla, nadměrné opotřebení hnacího systému vozidla, kombinace těchto příčin. Tyto možné příčiny poškození předmětného vozidla znalec dle míry pravděpodobnosti zhodnotil na úrovni nepravděpodobné až vyloučené, tj. při určení míry pravděpodobnost v procentech na úrovni blízké 0 %.

22. Tato závěry znalce jsou dostatečné pro to, aby soud v kombinaci s dalšími provedenými důkazy sám s praktickou jistotou dospěl k závěru, že k poškození předmětného vozidla došlo z důvodů pochybení na straně zaměstnance žalobkyně, ať už z toho důvodu, že tento neaktivoval na válcové zkušebně brzd režim 4x4 (což je více nepravděpodobné) nebo proto, že tento zařadil rychlostní stupeň na vyjetí s vozidlem ještě předtím, než se dotočily brzdové válce, pročež proti sobě začaly působit protichůdné síly kol předmětného vozidla a brzdových válců, v důsledku čehož došlo k ulomení kolíčku unašeče hydrodynamického měniče a poškození automatické převodovky. Naopak skutečnosti nemající původ v činnosti žalované, které by mohly zapříčinit poškození předmětného vozidla, znalec po své analýze označil za takřka vyloučené. Znalec totiž potvrdil, že z fotografií nebylo patrné žádné mezní opotřebení unašeče ani okolních dílů, tedy nebylo patrné nic, co by nasvědčovalo tomu, že v důsledku opotřebení se na unašeči vyskytovaly únavové trhliny či jiné defekty. Poškození mohlo způsobit buď nezapnutí režimu 4x4 na samotné válcové zkušebně, což je méně pravděpodobné, protože vozidlo by mělo tendenci z válcové zkušebny vyjíždět, což by nebylo ve spise zadokumentováno, nebo technik pochybil tím, že na automatické převodovce zařadil buď režim jízdy dopředu nebo parkovací režim v době, kdy se válce ještě dotáčely, tedy působily silou proti danému režimu. Za těchto okolností tedy soud dospěl k jednoznačnému závěru, že poškození předmětného vozidla vzniklo v důsledku pochybení technika žalované.

23. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle odst. 2 cit. ust. povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

24. Podle § 2914 o. z. platí, že kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

25. Odpovědnost za škodu způsobenou porušením smluvní povinnosti je odpovědností objektivní, která je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou porušení smluvní povinnosti (jako příčina), vznik škody (jako následek) a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody (kauzální nexus), přičemž existence a forma zavinění nebo jeho absence jsou irelevantní. Předpokladem vzniku nároku na náhradu škody je tedy dle konstantní judikatury i právní teorie zjištění, že nebýt pochybení jedné smluvní strany, pak by nedošlo ke způsobení škody druhé smluvní straně nebo osobě, jejímuž zájmu mělo splnění smluvní povinnosti zjevně sloužit, tedy že toto pochybení je hlavní a rozhodující příčinou vzniklé majetkové újmy.

26. V daném případě bylo nade vši důvodnou pochybnost prokázáno, že zaměstnanec žalované, za jehož jednání žalovaná plně odpovídá (viz cit. ust. § 2914 o. z.), porušil své povinnosti při provádění testu na brzdových válcích jedním ze dvou výše uvedených způsobů (neaktivováním režimu 4x4 nebo, což je pravděpodobnější, příliš brzkou snahou vyjet ze zkušebny ještě předtím, než se válce dotočily), v důsledku čehož vznikla předmětné poškození vozidla. Žalovaná byla v přímém smluvním vztahu s , jméno FO, , který jakožto příkazník zajišťoval pro žalobkyni technickou prohlídku předmětného vozidla v jejím vlastnictví, jejímuž zájmu tedy mělo splnění ujednané povinnosti (provést prohlídku řádně tak, aby nedošlo k poškození vozidla) zjevně sloužit. Jsou tedy zcela naplněny podmínky ust. § 2913 odst. 1 o.z. v důsledku čehož je dána odpovědnost žalované za škodu způsobenou žalobkyni porušením smluvní povinnosti (ústní smlouvu uzavřenou mezi , jméno FO, a žalovanou dle jejích podstatných znaků soud hodnotí jako smlouvu o dílo dle § 2586 a násl. o.z., neboť jejím předmětem bylo provedení technické prohlídky předmětného vozidla na náklad a nebezpečí žalované, přičemž svědek , jméno FO, měl následně vozidlo a protokol o technické prohlídce převzít a zaplatit cenu prohlídky, což činil ve prospěch a na příkaz žalobkyně, jakožto vlastníka vozidla). Naopak liberační důvody uvedené v § 2913 odst. 2 o.z. nejen že nebyly prokázány, naopak znalec vyvrátil, že by ke vzniku škody mohlo dojít na základě skutečností nemajících původ v činnosti žalované. Na poškozených dílech nebylo totiž patrné žádné mezní opotřebení. Z fotografií, které měl znalec k dispozici, bylo patrné, že předmětné vozidlo bylo s ohledem na jeho najeté kilometry ve velmi dobrém stavu a zřejmě nebylo provozováno v těžkém terénu, ale šetrně, protože na zubech převodovky bylo patrné nízké opotřebení. Převodovka byla v lepším stavu, než by odpovídalo najetým kilometrům. Z fotografií bylo patrné, že došlo k náhlému ulomení unašeče, což vedlo k dalším sekundárním poškozením. K tomu ulomení došlo v důsledku náhlých sil přenesených od kol, nikoliv v důsledku přímého mezního opotřebení či jiného opotřebení.

27. Co se týče způsobu a rozsahu způsobené škody, dle § 2951odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Dle § 2952 se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

28. Z předložených listin bylo dostatečně prokázáno, že žalobkyně za opravu vozidla (výměnou poškozených dílů převodovky) zaplatila , částka, vč. DPH (, částka, bez DPH), přičemž sám znalec , tituly před jménem, , jméno FO, označil tuto opravu za účelnou a výše částky se soudu nejeví nijak nepřiměřenou, ostatně ani žalovaná toto nesporovala, když její žalobní obrana směřovala spíše do podstaty nároku než jeho výše. Díky této opravě mohla žalobkyně znovu užívat poškozené vozidlo a předmětná oprava je jistě účelnější, než například koupě nového vozidla.

29. Rovněž za prokázané soud vzal to, že žalobkyně si pronajala srovnatelné náhradní vozidlo na dobu, po kterou bylo její vozidlo v opravě. Za nájem náhradního vozidla zaplatila , částka, vč. DPH (, částka, bez DPH) s tím, že doba pronájmu trvala , Anonymizováno, dní od , datum, do , datum, a cena za jeden den pronájmu činila , částka, bez DPH.

30. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , řešení otázky, zda náklady na nájem náhradního vozidla byly nutné a účelné, závisí na posouzení konkrétních okolností případu. Délka nutné doby se automaticky nerovná době do poskytnutí pojistného plnění, nýbrž se vzhledem ke konkrétním skutkovým okolnostem (stav vozu, rozsah opravy, existence tzv. totální škody) posuzuje, po jak dlouhou dobu bylo obstarání náhradního vozidla nutné a účelné, se zřetelem na postup obvyklý při řešení následků obdobných nehod. Hledisko účelnosti tedy zahrnuje jak srovnatelnou kvalitu náhradního vozu, tak dobu, po kterou je opodstatněno jeho využití. Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 3831/17 uvedl, že smysl a účel poskytnutí náhradního vozidla tkví v zachování určitého životního standardu poškozeného v situaci, kdy dojde k částečnému, anebo totálnímu poškození (zničení) vozidla. Poskytnutím náhradního vozidla není poškozený ponechán v tísni a umožní se mu vést, co do kvality, obdobný život jako před dopravní nehodou.

31. S ohledem na kritéria vymezená v judikatuře nastíněné výše se soudu jeví, že nárok na zaplacení ceny za pronájem náhradního vozidla je taktéž zcela oprávněný. Žalobkyně měla náhradní vozidlo v pronájmu jen po dobu, co se její vlastní vozidlo nacházelo v opravě, tj. 41 dní a tato doba se s ohledem na rozsah škody (a s tím spojené potřeby objednat náhradní díly atd.) nejeví soudu jako nepřiměřená, přičemž žalobkyně si pronajala vozidlo srovnatelné s jejím opravovaným vozidlem – tedy terénní vozidlo 4x4, které dle svých tvrzení potřebovala ke své činnosti. Díky pronájmu vozidla byl zachován její životní standard v době před i po poškození jejího vozidla, a soud tedy náklady na pronájem náhradního vozidla považuje za účelné.

32. Žalobkyně požadovala rovněž náhradu zákonného úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po posledním dni, do kterého měla žalovaná dle zaslané předžalobní výzvy její nároky uhradit. Rovněž toto příslušenství pohledávky je tak zcela po právu.

33. Z těchto důvodů soud tedy žalobě v celém rozsahu (po částečném zastavení řízen v rozsahu zpětvzetí žaloby, tj. co do částky DPH, jejíž odpočet si žalobkyně mohla uplatnit) vyhověl, neboť oba uplatněné nároky na náhradu škody spočívající v opravě poškozeného vozidla a v pronájmu náhradního vozidla, a to včetně úroku z prodlení, soud považuje za zcela oprávněné.

34. Lhůta k plnění byla stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako patnáctidenní, aby byl pojišťovně žalované poskytnut čas k případné výplatě pojistného plnění (pakliže tato změní své stanovisko k žalobkyní uplatněné náhradě škody).

35. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 6 o.s.ř. tak, že žalovaná bude povinna zaplatit z větší části úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku, jejíž výše bude určena v samostatném usnesení poté, co bude pravomocně rozhodnuto o odměně a náhradě hotových výdajů znalce a o vrácení zbytku složené zálohy. Procesní neúspěch žalobkyně odpovídá pouze částce , částka, , ohledně které vzala žalobu zpět (aniž by tak učinila pro chování žalované).