25 C 297/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Moravcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 45 837 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 45 837 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 45 837 Kč od 19. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 13 595,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 45 837 Kč a příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] v [údaj o čase] hod. došlo v [obec], v ulici [ulice] na parkovišti před [anonymizováno] centrem [anonymizováno], k dopravní nehodě, kterou jakožto řidič osobního motorového vozidla tov. zn. Škoda Octavia, [registrační značka] (dále jen„ Vozidlo“) způsobila žalovaná. Ta se při zastavování Vozidla nechovala dostatečně ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožovala majetek jiných osob, a přední částí Vozidla narazila do boku stavební buňky, která sloužila jako odběrové místo pro [anonymizováno] (dále jen„ Poškozená věc“), (to celé dále jen„ [ulice] nehoda“). Jak vyplývá z Relace Policie České republiky, [číslo jednací] (dále jen„ Relace PČR“) a Zprávy [stát. instituce] ze dne [datum] (dále jen„ Zpráva [anonymizováno]“) žalovaná řídila Vozidlo, přestože v době [ulice] nehody nebyla držitelem žádného řidičské oprávnění. Následkem [ulice] nehody došlo ke vzniku škody na Poškozené věci ve vlastnictví pana [jméno] [příjmení] (dále jen„ Poškozený“). Žalobkyně je na základě pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem Vozidla [číslo] (dále jen„ Pojistná smlouva“) odpovědnostním pojistitelem Vozidla. Žalobkyně tedy vyplatila se souhlasem poškozeného na jeho účet dne [datum] částku ve výši 42 484 Kč, představující náhradu za opravu poškozené věci, a dále dne [datum] částku ve výši 3 353 Kč, představující náhradu cestovních nákladů. Podle Relace PČR a Zprávy [anonymizováno] žalovaná řídila Vozidlo, přestože v době [ulice] nehody nebyla držitelem žádného řidičské oprávnění. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalované na adresu vyplývající z Relace PČR dne [datum] předžalobní výzvu k plnění s žádostí o úhradu dlužné částky ve výši 45 837 Kč nejpozději do 18. 1. 2022. Na tuto výzvu však žalovaná nikterak nereagovala a částku nezaplatila.

2. Předmětem řízení je regresní nárok ve výši 45 837 Kč za poskytnuté pojistné plnění.

3. Vzhledem k tomu, že žalovaná je občanem Slovenské republiky s pobytem v ČR, jde o tzv. věc s cizím (mezinárodním) prvkem, v níž je soud povinen především zkoumat svou mezinárodní příslušnost. Pro posouzení této otázky je třeba postupovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“). Poslední známé bydliště žalované je na území ČR (příslušnost podle 14 a násl. nařízení Brusel I bis), je tedy dána příslušnost zdejšího soudu věc řešit.

4. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdila ani neprokazovala žádné skutečnosti.

5. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

6. Žalobkyně předložila k prokázání skutkových tvrzení: detail relace o dopravní nehodě, sdělení [stát. instituce], záznam telefonického hlášení, potvrzení o dopravní nehodě, fotodokumentaci, potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, nájemní smlouvu, souhlas poškozeného, likvidační zprávu, fakturu č. [anonymizováno], příkaz k platbě č. [rok] [číslo], likvidační zprávu [číslo] výpočet výše cestovních náhrad, příkaz k platbě č. [rok] [číslo] [číslo] předžalobní výzvu a podací arch.

7. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti. Z relace o dopravní nehodě soud zjistil, že dne [datum] v [údaj o čase] hodin byla oznámena dopravní nehoda, jež se stala týž den v čase [údaj o čase] hodin. Když nehoda byla vylíčena takto:„ Dne [datum] v [údaj o čase] hod. řídila řidička [celé jméno žalované] osobní automobil tov. zn. Škoda Octavia rz: [anonymizováno] [číslo] po účelové komunikaci – parkovišti před [anonymizována dvě slova] v ul. [ulice] v [obec], kde při zastavování vozidla před stavební buňkou umístěnou v levém zadním rohu parkoviště ve směru jízdy od ul. [ulice] se nechovala ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožovala majetek jiných osob, neboť při zastavování vozidla před stavební buňkou, jenž byla určená jako odběrové místo [anonymizováno], došlo ke střetu přední části vozidla s bokem buňky. Ke zranění osob nedošlo. Dechová zkouška přístrojem [příjmení] byla u řidičky [celé jméno žalované] i spolujedoucího [jméno] [příjmení] provedena hlídkou OHS s negativním výsledkem. Technická závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. Provedenou lustrací řidičky [celé jméno žalované] bylo zjištěno, že nevlastní a ani nikdy nevlastnila žádné řidičské oprávnění“. Dále bylo zjištěno, že majitel vozidla pan [jméno] [příjmení] svěřil řízení řidičce [celé jméno žalované] i přes to že o výše uvedené skutečnosti věděl. Celková škoda byla vyčíslena ve výši 30 000 Kč. Dané vozidlo bylo v té době pojištěno u společnosti [právnická osoba] Žalovaná tím, že převzala řízení od spolujezdce [jméno] [příjmení] se dopustila přestupku tím, že řídila vozidlo v době kdy neměla řidičské oprávnění, o čemž spolujezdec věděl. Žalovaná narazila do stavební buňky [anonymizováno], u které způsobila předběžně škodu ve výši 20 000 Kč. Ve druhé části relace je přiložena fotodokumentace místa dopravní nehody, ze které je zřetelně poznat náraz určitého předmětu do zadní strany na místě stojící stavební buňky určené jako odběrné místo pro testování na přítomnost [anonymizováno]. Dále z předložených fotografií soud zjistil, že na vozidle [registrační značka] jsou viditelné známky nárazu do určitého předmětu, když vzhledem k deformačním účinkům je tak nejvíce vidět na zdeformované registrační značce ověšené na přední masce daného vozidla. Konečně z přiložené fotodokumentace je zřetelné zdeformování a proražení zadní stěny v levé dolní části delší stěny dané stavební buňky, jež byla spojena pevně se zemí.

8. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla uznána vinnou ze spáchání dopravní nehody dne [datum], kdy jako řidička, bez přítomnosti alkoholu, způsobila dopravní nehodu. Dané rozhodnutí [číslo jednací] [číslo] OD/Ht, nabylo právní moci dne 15. 5. 2021 a stalo se vykonatelným.

9. Ze záznamu telefonického hlášení soud zjistil, že dne [datum] v čase [údaj o čase] hodin došlo k nahlášení dopravní nehody, jenž ohlásil [jméno] [příjmení] tak, že uvedl:„ při parkování mi sjela noha z pedálu auto cuklo. A nabouralo do buňky na testování na [anonymizováno]“. Oznamovatel uvedl, že řidičem vozidla byla žalovaná [celé jméno žalované] a poškozený byla [právnická osoba] [anonymizováno], s.r.o. se sídlem [adresa].

10. Z potvrzení o dopravní nehodě ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] soud zjistil, že dne [datum] v [údaj o čase] hodiny došlo k dopravní nehodě u [anonymizována dvě slova], když žalovaná jako řidička způsobila škodu v celkové výši nejméně 30 000 Kč, když došlo k poškození motorového vozidla, v té době řízeného žalovanou, a dále k poškození stavební buňky [anonymizováno], kde došlo k promáčknutí zadní stěny a poškození látky bilboardu. Z vyrozumění o šetření ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo zjištěno, že poškozenému bylo oznámeno ukončení šetření dopravní nehody ze dne [datum] a věc byla oznámena do správní řízení [stát. instituce].

11. Z fotodokumentace soud zjistil, že došlo k poškození dolní části zadní stěny stavební buňky, v té době sloužící jako odběrné místo pro testování na přítomnost [anonymizována tři slova] [ulice] buňka byla umístěna na parkovišti u [anonymizováno] centra [anonymizováno]. U stavební buňky došlo k pokročilé deformaci zadní stěny v dolní části plechové stěny, která byla vychýlena ze své standartní polohy o několik desítek centimetrů.

12. Z potvrzení o uzavření pojistné smlouvy soud zjistil, že dne [datum] došlo mezi [jméno] [příjmení] a společností [právnická osoba] k uzavření pojistné smlouvy [číslo]. Předmětem pojistné smlouvy bylo pojištění vozidla Škoda Octavia, [registrační značka] s pojistným splatným čtvrtletně vždy k 16. dni měsíce ledna, dubna, července a října. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. V rámci pojistné smlouvy byl uzavřen rozsah pojistného plnění ze strany pojišťovny ve výši 50 000 000 Kč na škodu na cizím majetku, újmu na cizím zdraví a jinou újmu. Celkové pojistné bylo ve výši 5 684 Kč, když bylo splatné čtvrtletně ve výši 1 421 Kč.

13. Ze souhlasu poškozeného soud zjistil, že dne [datum] poskytl poškozený [příjmení] [příjmení] souhlas s výplatou pojistného plnění na bankovní účet. Bankovní účet patří [právnická osoba] [anonymizováno], s.r.o. se sídlem [adresa].

14. Z likvidační zprávy soud zjistil, že výše škody byla vyčíslena ve výši 42 484 Kč, když tato výše škody odpovídá obvyklým cenám. Škoda byla způsobena na stavební buňce [anonymizováno].

15. Z faktury č. [anonymizováno] soud zjistil, že dne [datum] vystavil [příjmení] [příjmení] fakturu ve které fakturoval demontáž zařízení z poškozené buňky, opravu banneru, dopravu na místo v celkové vzdálenosti 440 Km, odvoz a opravu poškozené buňky a dopravu a uložení nové buňky v celkové výši 42 484 Kč 16. Z příkazu k platbě č. [rok] [číslo] soud zjistil, že žalobce přikázal k platbě částku 42 484 Kč s datem platby ke dni 28. 6. 2021. Příjemce platby byl [anonymizována dvě slova], s.r.o.

17. Z likvidační zprávy [číslo] soud zjistil, že pojištěnému [jméno] [příjmení] vyúčtovány cestovní náklady ve výši 3 353 Kč za 428 Km. Z výpočtu výše cestovních náhrad soud zjistil, že cestovní náhrady celkem byli ve výši 3 352,74 Kč, přičemž tato částka se skládala z částek 1 883,20 Kč (náhrada za používání vozidla) a 1 469,54 Kč (náhrada za spotřebované pohonné hmoty).

18. Na základě předžalobní výzvy k plnění ze dne 21. 12. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky též prostřednictvím svého právního zástupce.

19. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Dne [datum] v [údaj o čase] hod. řídila žalovaná osobní automobil tov. zn. Škoda Octavia rz: [anonymizováno] [číslo] po účelové komunikaci – parkovišti před [anonymizována dvě slova] v ul. [ulice] v [obec], kde při zastavování vozidla před stavební buňkou umístěnou v levém zadním rohu parkoviště ve směru jízdy od ul. [ulice] se nechovala ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožovala majetek jiných osob, neboť při zastavování vozidla před stavební buňkou, jenž byla určená jako odběrové místo [anonymizováno], došlo ke střetu přední části vozidla s bokem buňky. Dechová zkouška přístrojem [příjmení] byla u řidičky [celé jméno žalované] i spolujedoucího [jméno] [příjmení] provedena hlídkou OHS s negativním výsledkem. Technická závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. Provedenou lustrací řidičky [celé jméno žalované] bylo zjištěno, že nevlastní a ani nikdy nevlastnila žádné řidičské oprávnění. Žalobkyně následně vyplatila na účet poškozeného pojistné plnění. Následně tento regresivní nárok požadovala po žalované, která byla na danou skutečnost upozorněna výzvou k úhradě, na kterou však nikterak nereagovala.

20. Shora popsané skutečnosti a na jejich podkladě přijatý skutkový závěr soud považuje za zcela postačující k rozhodnutí věci samé. V tomto směru soud uvádí, že výše provedené důkazy v podstatných okolnostech vzájemně korespondují, na sebe ve vzájemné souvislosti navazují, rovněž navazují na skutečnosti, které účastníci učinili nesporné a souhrnně vedou k závěru o skutkovém stavu výše uvedenému. Provedené důkazy soud považuje za věrohodné.

21. Při právním posouzení věci vzal soud v úvahu adekvátní právní předpisy, ve znění účinném zejm. ke dni vzniku dopravní nehody, tj. ke dni [datum]. Konkrétně jde o zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), zákon č. 168/1999 Sb, a dále zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu a konečně zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

22. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ust. § 2820 odst. 1 o.z. platí, že vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.

23. Dle ust. § 2910 o. z. platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsob-il. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

24. Dle ustanovení § 1 odst. zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, 1a) silnici, 2) místní komunikaci 3) a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná 4) (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

25. Dle ustanovení § 1 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem.

26. Dle § 2 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb. se pro účely tohoto zákona rozumí, že pojištěným je ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje.

27. Dle ustanovení § 3 odst. 2 věty prvé zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.

28. Dle § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

29. Dle § 8 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, je pojištěný povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele. (Povinnosti pojištěného jsou blíže konkretizovány v § 8 odst. 2, odst. 3).

30. Dle § 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. je pojistitel povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření.

31. Dle § 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon“), pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění.

32. Dle § 10 odst. 1 písm. d) zákona č. 168/1999 Sb. pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně.

33. Dle § 10 odst. 1 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb. pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu jako řidič vozidla odmítl podrobit se na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.

34. Dle § 10 odst. 1 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb., má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo a nebyl držitelem řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku.

35. Podle § 47 odst. 1, 4 a 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu. Dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí částku 100 000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni a) neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi, b) zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména přemístění vozidel; musí-li se však situace vzniklá dopravní nehodou změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby nebo k obnovení provozu na pozemních komunikacích, především provozu vozidel hromadné dopravy osob, vyznačit situaci a stopy, c) setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody. Povinnost dle odstavce 4 platí i v případě, kdy při dopravní nehodě a) dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle, b) dojde k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace podle zákona o pozemních komunikacích nebo c) účastníci dopravní nehody nemohou sami bez vynaložení nepřiměřeného úsilí zabezpečit obnovení plynulosti provozu na pozemních komunikacích.

36. Postižní právo pojišťovny, která za osobu s pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla nahradila poškozenému škodu, má vůči pojištěnému povahu zvláštního, originárního nároku, který se promlčuje v obecné 3leté promlčecí době, odvíjející se od poskytnutí pojistného plnění. 37. Pokud jde o rozsah způsobené škody na stavební buňce v celkové částce 45 837 Kč vyplacené žalobkyní poškozenému, tu soud považuje za zcela prokázanou. Rovněž veškeré další podmínky zakládající nárok žalobkyni regresní nárok byly přesvědčivě prokázány, neboť žalobkyně vyplatila poškozeného shora uvedenou částku škody, kterou svým jednáním zavinila žalovaná, která navíc nedisponovala řidičským oprávněním.

38. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

39. Po zhodnocení všech důkazů soud tedy dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, a proto jí vyhověl. V řízení bylo shora citovanými důkazy prokázáno, že žalovaná jako řidič pojištěného vozidla způsobila dne [datum] předmětnou dopravní nehodu, při které bylo poškozeno odběrné místo na testování [anonymizováno] – stavební buňka přistavená na parkovišti u [anonymizována dvě slova]. Žalovaná, která dopravní nehodu způsobila, nebyla držitelem řidičského oprávnění. Žalobkyně z titulu sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Škoda vyplatila vlastníkovi poškozené věci za vzniklou škodu částku 45 837 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná jako řidič pojištěného vozidla porušila podmínky dle shora citovaných zákonných ustanovení, tedy způsobila dopravní nehodu, jež je škodnou událostí, a to bez příslušného řidičského oprávnění, má žalobkyně vůči ní právo na úhradu vyplaceného pojistného plnění. S ohledem na shora uvedené soud žalobnímu nároku žalobkyně zcela vyhověl včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

40. V daném případě došlo k porušení povinnosti žalovanou spočívající v řízení vozidla bez příslušného typu řidičského oprávnění. Motorové vozidlo smí řídit pouze osoba, která je držitelem příslušného řidičského oprávnění, přičemž řidičská oprávnění se zapisují do řidičského průkazu, dle § 6 odst. 8 zák. o silničním provozu je řidič při řízení vozidla vždy povinen mít řidičský průkaz u sebe. Řidič musí mít oprávnění k řízení vozidla příslušné skupiny (podskupiny) v rozsahu § 81 odst. 1 zák. o silničním provozu. Na straně pojištěného musí jít o skutečnou absenci řidičského oprávnění, regresní nárok neobstojí, pokud pojištěný řídil vozidlo pouze bez řidičského průkazu (prokazuje existenci oprávnění řídit vozidlo), ale byl držitelem řidičského oprávnění, nebo pokud v době škodní události měl řidičský průkaz zadržen státním orgánem, ale zatím nebylo pravomocně rozhodnuto o uložení zákazu řízení motorových vozidel. 41. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 13 595,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 834 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 837 Kč sestávající z částky 2 940 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 940 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 720 Kč ve výši 2 041,20 Kč. Náhradu nákladů řízení jsou žalovaní povinni zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

42. Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovaným stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty první před středníkem o. s. ř., jelikož nešlo o vyklizení bytu, zároveň soud dle části věty za středníkem cit. ustanovení neshledal důvod (žalovaní k tomu ostatně ničeho netvrdili) určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách.