25 C 351/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Moravcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 19 833,22 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni: -) částku 5 658,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 658,15 Kč od 20. 2. 2020 do zaplacení, -) částku 14 175,07 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 175,07 Kč od 24. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 19 833,22 Kč a zákonného úroku z prodlení, plynoucí z toho, že dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Fakturou [číslo] vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně elektřinu dodanou žalovanému ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] při spotřebě celkem 7,747 MWh na částku 27 558,15 Kč, (po odečtení přijatých plateb ve výši 21 900 Kč činí dlužná částka 5 658,15 Kč), splatnou ke dni 19. 2. 2020. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svých smluvních závazků, byla předchůdkyně žalobkyně nucena ukončit smluvní vztah se žalovaným. Dále Fakturou [číslo] vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně elektřinu dodanou žalovanému ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] při spotřebě celkem 3,615 MWh na částku 14 175,07 Kč, splatnou ke dni 23. 9. 2020. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svých smluvních závazků, byla předchůdkyně žalobkyně nucena ukončit smluvní vztah se žalovaným. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 předchůdkyně žalobkyně postoupila ke dni 21. 4. 2022 svoje pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dne 25. 4. 2022. Postoupenou pohledávku žalovaná neuhradila.

2. Žalovaný je občanem cizího státu (Ukrajiny), jedná se proto o věc s cizím prvkem, kdy soud zkoumá, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost pro jednání a rozhodnutí dané věci a jakým právním řádem se bude daná věc řídit. Pro posouzení mezinárodní příslušnosti a právního řádu, jímž se věc řídí, je proto nutno vycházet ze smlouvy o právní pomoci uzavřené mezi Českou republikou a Ukrajinou, vyhlášené pod č. 123/2002 Sb. m. s . Podle čl. 48 odst. 5 smlouvy o právní pomoci, pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Tím je dána příslušnost českých soudů pro projednání a rozhodnutí této věci. Rozhodným právním řádem je právní řád České republiky v souladu s čl. 48 odst. 1, 2 uvedené mezinárodní smlouvy, dle něhož se smluvní závazkové vztahy řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli, přičemž nedošlo-li k takové volbě práva, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

4. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

5. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti; Dne [datum] uzavřela předchůdkyně žalobkyně s žalovaným Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo], kterou se zavázala dodávat žalovanému elektřinu v napěťové hladině NN a zajišťovat dopravu elektřiny a související služby do odběrného místa na adrese [adresa], číslo EAN [číslo]. Žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu řádně a včas platit dohodnutou cenu (prokázáno Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum]). Fakturou [číslo] znějící na celkovou částku 5 658,15 Kč splatnou do 19. 2. 2020 vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně elektřinu dodanou žalovanému ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v celkovém množství 7,747 MWh, přičemž v rámci této faktury byla spotřeba energie vyčíslena na částku 14 508,34 Kč, distribuce elektřiny ve výši 11 745,44 Kč, ostatní ve výši 1 304,37 Kč, tj. celkem 27 558,15 Kč a přijaté platby ve výši 21 900 Kč (prokázáno fakturou [číslo]). Fakturou [číslo] s variabilním symbolem [číslo] znějící na celkovou částku 14 175,07 Kč splatnou do 23. 9. 2020 vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně elektřinu dodanou žalovanému ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v celkovém množství [číslo] kWh (prokázáno fakturou [číslo]).

6. Následně byly pohledávky za žalovaným postoupeny společností [právnická osoba] na žalobkyni Smlouvou ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [anonymizována dvě slova] dodatku [číslo] ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25. 4. 2022 a žalovaný byla zároveň vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, dílčím předávacím protokolem o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky a dodatky [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávky).

7. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Dne [datum] uzavřela předchůdkyně žalobkyně s žalovaným Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalovanému elektřinu a zajišťovat na vlastní jméno a vlastní účet distribuci elektřiny a související služby do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaný se zavázal za dodanou elektřinu zaplatit cenu stanovenou ceníkem předchůdkyně žalobkyně. Fakturou [číslo] splatnou ke dni 19. 2. 2020, vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně elektřinu dodanou žalovanému ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v celkovém množství 7,747 MWh s nedoplatkem 5 658,15 Kč. Fakturou [číslo] splatnou ke dni 23. 9. 2020, vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně elektřinu dodanou žalovanému ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v celkovém množství 3 615 kWh s nedoplatkem 14 175,07 Kč.

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon) se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

9. Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1881 odst. 1 o. z. lze postoupit pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

10. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

11. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným tedy byla v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou předchůdkyni žalobkyně vznikla povinnost dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalovaného za dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Předchůdkyně žalobkyně svoji povinnost splnila a dodanou elektřinu řádně vyúčtovala, žalovaný však netvrdil ani neprokázal, že by vzniklý nedoplatek uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Následně došlo k řádnému postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu nedoplatku za dodávku elektřiny za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě nedoplatku nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 833,22 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

13. Žalobkyně se v dané věci domáhala zaplacení dlužné ceny dodávky elektřiny a souvisejících distribučních služeb. Žalobkyně, s ohledem na předmět svého podnikání, podává žaloby ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Návrh na zahájení řízení je podáván na ustáleném vzoru, čímž nemá soud na mysli formu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale ustálený obsah návrhu (žaloby) s minimální skutkovou a právní argumentací, kdy jednotlivé návrhy se od ostatních odlišují jen v minimální míře. Nezbytné označení žalované, konkrétní smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, časového období, za nějž je nárok uplatněn, spolu s uvedením údajů o výši pohledávky, je pouhou nevyhnutelnou individualizací ustáleného vzoru, bez níž by jinak návrh nemohl být řádně podán. Právě pro tuto minimální míru odlišností lze sepis návrhu na zahájení řízení kvalifikovat spíše jako administrativní úkon než úkon právní pomoci, a to tím spíše, že návrhy jsou opakovaně podávány týmž advokátem. Z těchto důvodů má soud za to, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 14b odst. 1 a. t.

14. Soud dále dodává, že uvedení rozhodných skutečností v žalobě je zákonnou povinností žalobkyně (§ 79 odst. 1 o. s. ř.). V opačném případě by skutek, který je předmětem soudního řízení, nebyl řádně individualizován. Žaloba by byla věcně neprojednatelná. S přihlédnutím k uvedeným skutečnostem soud považuje popsané žaloby za skutkově i právně jednoduché, pročež nesdílí názor žalobkyně, že se nejedná o ustálený vzor (formulářovou žalobu).

15. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.