25 C 36/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Moravcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 13 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 13 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 13 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 16. 1. 2021 do zaplacení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] jejímž předmětem bylo poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu. Z uzavřené smlouvy plynula žalovanému mj. povinnost vrátit žalobkyni pronajaté zařízení – 2x set-top box/CA Modu sériové číslo [anonymizováno] a [anonymizováno] a 2x přístupovou kartu [číslo] [číslo] přičemž pro případ nesplnění této povinnosti byla mezi žalobkyní a žalovaným sjednána pokuta ve výši 5 000 Kč za nevrácení každého set-top boxu, tj. celkem 10 000 Kč, a ve výši 1 500 Kč za nevrácení každé přístupové karty, tj. celkem 3 000 Kč. V souvislosti s ukončením smlouvy ke dni [datum] z důvodu nedodržení smluvních podmínek ze strany žalovaného, byl žalovaný povinen vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení ve lhůtě 10 dnů. Svoji povinnost žalovaný porušil, když po ukončení smlouvy dne [datum] na výzvu set-top boxy a přístupové karty nevrátil. Žalovaná částka představuje sjednané pokuty. Žalobkyně vyzvala dne 10. 10. 2019 k vrácení technického zařízení a zaplacení smluvní pokuty za nevrácené technické zařízení. Právní zástupce žalobkyně vyzvala žalovaného dne 6. 1. 2021 k vrácení předmětných technických zařízení a zaplacení smluvní pokuty. Žalovaný ani na základě takového upomenutí před podáním této žaloby své závazky vůči žalobkyně nesplnil, a to ani částečně.

2. Žalovaný se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

3. V souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalovanému byly žaloba a předvolání k jednání řádně doručeny, a žalovaný se následně k dnešnímu jednání nedostavil, ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání omluvila podáním adresovaným soudu ze dne 7. 11. 2021. Soud tak věc projednal a rozhodl bez přítomnosti obou stran a vycházel toliko z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího skutkových zjištění: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] jejímž předmětem bylo poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu na dobu 24 měsíců. Na základě uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán mj. po ukončení smluvního vztahu vrátit zapůjčené [příjmení] zařízení, přičemž ve smlouvě byla pro případ nesplnění uvedeného závazku sjednána sankce ve výši 5 000 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný rovněž přijal i [ulice] podmínky, jejichž součástí byla ujednání týkající se ukončení smlouvy, včetně mechanizmu navázaného na omezení služby, od kterého žalobkyně odvíjela tvrzené datum předčasného ukončení smlouvy. Z uvedeného smluvního ujednání soud dále zjistil, že tato povinnost není v čl. I smlouvy vázána na ukončení předmětné smlouvy, popř. na způsob takového ukončení (prokázáno smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo]). Z formuláře o provedení instalace se podává, že technik žalobkyně dne [datum] předal a nainstaloval žalovanému 2x set-top box/CA Modu sériové číslo [anonymizováno] a [anonymizováno] a 2x přístupovou kartu [číslo] [číslo].

5. Ke dni [datum] byla smlouva ukončena a žalovaný byl vyzván k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty dopisem ze dne 10. 10. 2019. V tomto dopise byl žalovaný rovněž vyrozuměn o tom, že vrátí-li poskytnuté Technické zařízení do 10 dnů od doručení této výzvy, nebudou po něm smluvní pokuty nárokovány. Uvedené skutečnosti byly zjištěny z výzvy k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty ze dne 10. 10. 2019. V souladu s čl. 4 Zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize [anonymizováno] TV (dále jen Zvláštní podmínky) byl žalovaný povinen vrátit [ulice] zařízení, které mu byla poskytnuta nejpozději do 10 dnů od data ukončení smlouvy. Zařízení měl vrátit jejich odesláním a doručením na adresu centrálního skladů uvedených ve výzvě - tj. [právnická osoba], [ulice a číslo], [číslo] [obec] – [část obce] (prokázáno výzvou k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty ze dne 10. 10. 2019). Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by dosud uvedená zařízení žalobkyni vrátil.

6. Z provedeného dokazování soud zjistil, že byla mezí žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které byly žalovanému pronajata dvě technická zařízení v podobě set-top boxu a dvě technická zařízení v podobě přístupových karet. Tato zařízení však žalovaný nevrátil, přičemž žalovanému žalobkyně naúčtovala čtyři smluvní pokut, a to y ve výši 2 x 5 000 Kč a 2 x 1 500 Kč, tj. celkem 13 000 Kč, přičemž tyto pokuty žalovaný do dnešního dne nezaplatil.

7. Ze Zvláštních podmínek soud zjistil, že„ Kartou“ se rozumí zařízení vztahující se k vnitřní jednotce set-top boxu/CA Modulu (smart karta), bez něhož nelze přijímat službu (viz čl. 2 [číslo] Zvláštních podmínek).„ Technickým zařízením“ se rozumí zařízení potřebné k příjmu nebo přístupu k uvedené službě, které je za tímto účelem poskytnuto účastníkovi (set-top box, CA Modul. Není-li uvedeno jinak, rozumí se Technickým zařízením i [příjmení]) (viz čl. 2 [číslo] Zvláštních podmínek).„ [příjmení] zařízením Účastníka“ se rozumí zobrazovací zařízení účastníka, umožňující příjem služby (viz čl. 2 [číslo] Zvláštních podmínek).

8. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutkový závěr. Žalobkyně v souladu se smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřenou se žalovaným pronajala žalovanému uvedená zařízení v podobě dvou set-top boxů a dvou přístupových karet za účelem poskytování služeb, k nimž se současně zavázal. S ohledem na skončení předmětné smlouvy požádala o vrácení poskytnutých zařízení. Žalovaný tato zařízení dosud nevrátil, a proto se žalobkyně domáhá zaplacení smluvních pokut za nevrácení těchto zařízení. Vrácení zařízení mělo být provedeno žalovaným postupem stanoveným ve smluvních podmínkách žalobkyně, který jednostranně zatěžoval žalovaného.

9. Právní posouzení věci se opírá o z. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (zejména §61 a násl. zákona), §419 a násl., § 1810 a násl., § 2048 a násl., §2201 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.).

10. Ustanovení §63 z. o elektronických komunikacích stanoví náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Podle §63 odst. 1 písm. p) tohoto zákona (ve znění v době uzavření předmětné smlouvy) v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, ať již výpovědí, nebo dohodou smluvních stran, informace o výši úhrady, která nesmí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, a výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek.

11. Podle §419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Podle §1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle §1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

13. Podle §2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

14. Podle §2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

15. Podle §2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle §2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

16. Soud předmětnou smlouvu posoudil jako smlouvu o elektronických komunikacích podle §63 a násl. zák. o elektronických komunikacích s tím, že v části týkající se pronájmu uvedených zařízení je třeba na posouzení smluvních práv a povinností použít odpovídající ustanovení týkající se nájmu věci v §2201 a násl. o. z. Rovněž soud shledal, že předmětná smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 409, §1810 a násl. o. z.

17. Žalobkyně se domáhá smluvní pokuty za nevrácení zařízení, která v žalobě označila svou povahou a svým jedinečným číslem v souladu se smlouvou, typově dvou set-top boxů a dvou přístupových karet. Tato zařízení jsou v souladu se Zvláštními podmínkami definována jako„ technická zařízení“. Jiným způsobem jsou definována„ koncová zařízení“, resp. žalobkyně ve Zvláštních podmínkách činí mezi těmito zařízeními rozdíl seznatelný právě z jejich definic. Smluvní pokuta je v předmětné smlouvě sjednána pro nevrácení, poškození, zničení či neoprávněný zásah do zapůjčeného [příjmení] zařízení. [příjmení] [příjmení] zařízení však set-top box ani přístupová karta dle Zvláštních podmínek nepatří, a proto je třeba učinit závěr, že pro nevrácení těchto konkrétních zařízení smluvní pokuta mezi smluvními stranami sjednána nebyla. Nárok žalobkyně není proto v souladu s § 2048 o. z. důvodný, protože pro porušení povinnosti vrátit set-top box a přístupovou kartu žalobkyni smluvní pokuta ujednána nebyla.

18. Nad rámec uvedeného zjištění má soud dále za to, že povaha žalovaného nároku je v rozporu s ochranou spotřebitele zakotvenou v občanském zákoníku. Soud zjistil, že ustanovení smluvních podmínek o povinnosti vrátit poskytnutá zařízení poskytovateli služeb (popř. osobě jí pověřené) zakládá mezi účastníky značnou nerovnováhu v jejich povinnostech a je v rozporu s požadavkem dobré víry ve smyslu §1813 o. z. Předmětná smlouva byla uzavřena s tím, že poskytované služby není možné realizovat bez poskytnutých technických zařízení. Bylo proto nepochybně v zájmu poskytovatele služeb tato zařízení poskytnout, resp. pronajmout. Přesto v případě ukončení smlouvy je to žalovaný, kdo má povinnost tato zařízení vrátit, a to v krátké lhůtě a způsobem, který nutí žalovaného vynaložit ještě další náklady (poštovné, popř. jízdné) na vrácení těchto zařízení poskytovateli služeb. I tento způsob ujednání by byl akceptovatelný, úprava v §2225 o. z. je dispozitivní, avšak už tím vzniklá nerovnováha v neprospěch spotřebitele by měla být ještě umocněna smluvní pokutou, která by v případě nesplnění smluvní povinnosti vrátit zařízení účastníka stíhala. K takovému smluvnímu ujednání by soud nemohl v souladu § 1815 o. z. přihlédnout.

19. Z formulace smluvní pokuty v čl. I předmětné smlouvy je dále zřejmé, že účelem předmětné smluvní pokuty není zajištění splnění smluvní povinnosti vrátit poskytovateli služby jím poskytnutá technická zařízení. Nicméně smluvní pokuta je jeden z právních instrumentů zajištění dluhu. Žalobkyně ujednáním předmětné smluvní pokuty sleduje zjevně jiný účel, a to bez zvýšených (vlastních) nákladů dosáhnout (více než) hodnoty zapůjčeného technického zařízení v případě, kdy už mu existence, resp. neexistence takových zařízení u účastníka smlouvy nebrání poskytovat službu z důvodu, že smlouva byla ukončena. Tato skutečnost je nepřímo zjevná z formulace čl. I smlouvy pro případ, kdy dojde k poškození či zničení zařízení, a to v kontextu s čl. 4 Zvláštních podmínek. Dle čl. 4 6 zvláštních podmínek je účastník povinen bez zbytečného odkladu oznámit ztrátu, krádež, zničení nebo poškození technického zařízení. Neprokáže-li účastník, že ke ztrátě, krádeži, zničení či poškození nedošlo porušením jeho povinností, žalobkyně vymění nebo opraví technické zařízení až poté, co účastník uhradí cenu takového zařízení včetně úhrady nákladů spojených s opravou nebo výměnou. Z výše uvedeného vyplývá, že v případě zničení, popř. poškození zařízení za podmínky dalšího trvání smlouvy je účastník povinen zaplatit pouze„ cenu“ zařízení, a to oproti stavu, kdy smlouva již byla ukončena. V případě ukončení smluvního vztahu musí účastník zaplatit„ smluvní pokutu“ v předem stanovené výši bez ohledu na cenu konkrétního zařízení. Výše uvedený závěr soudu je rovněž podepřen tím, že ani zaplacení smluvní pokuty by v souladu s §2049 o. z. nezbavilo účastníka povinnosti splnit smluvní povinnost, kterou by měla smluvní pokuta zajišťovat, tj. vrácení technického zařízení poskytovateli služby. Tento následek však ustanovení čl. I předmětné smlouvy zjevně nepředpokládá.

20. Ne bezvýznamné se pro účely tohoto právního posouzení dále jeví skutečnost, že předmětná smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací je smlouvou formulářového typu, z čehož mj. vyplývá, že účastníkovi prakticky„ nezbude“, než na takové ujednání přistoupit.

21. Smluvní pokutou byla zajištěna pouze povinnost vrátit [příjmení] zařízení (mezi která se dle smlouvy řadí zobrazovací zařízení jako např. televize, monitor), přičemž žalobkyně žalovanému pronajala a prokazatelně poskytla pouze [ulice] zařízení (set top boxy a karty). S ohledem na skutečnost, že pro porušení povinnosti vrátit uvedená technická zařízení nebyla sjednána smluvní pokuta, soud žalobkyni nepřiznal žalovanému smluvní pokuty, resp. nárok na ně zamítl. Další důkazy již nebyly prováděny, neboť by na výsledku nemohly již ničeho změnit.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá ze skutečnosti, že v řízení byl plně úspěšný žalovaný. Ten by tak měl na jejich náhradu podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok, ale v řízení mu žádné nevznikly.