25 C 413/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Moravcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození trvale bytem adresa 2. celé jméno žalovaného , datum narození trvale bytem adresa o 45 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 45 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 000 Kč od 20. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 11 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 45 000 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že jako vlastník nemovité věci na pozemku [číslo] v kat. území [obec], jehož součástí je stavba s [adresa] (rodinný dům nadcházející se na adrese [adresa žalované]) a pozemku [parcelní číslo] vše zapsáno v [list vlastnictví] u [stát. instituce], pracoviště [obec] (dále také jen Nemovitosti). Žalovaní se nyní zdržují na adrese [adresa žalované], kde se taktéž v minulosti nacházeli jako nájemníci na základě nájemní smlouvy. Žalovaní užívají byt od [datum] bez právního titulu a na základě toho žádá žalobkyně vydání bezdůvodného obohacení, které žalovaným vzniklo užíváním její nemovitosti bez právního důvodu za období od [datum] do [datum]. Výši žalované částky odpovídá výši nájemného, která byla s dlužníky sjednána v nájemní smlouvě z [datum], a to přesto, že obvyklé nájemné za užívání Nemovitostí by [anonymizováno] čtvrtletí roku [rok] bylo vyšší. Věřitel pak ponechává stranou cenu energií spotřebované dlužníky v souvislosti s užíváním Nemovitostí, na které není věřitele ničeho hrazeno, když dlužníci jsou bezpochyby povinni uhradit věřiteli cenu energií, kterou v Nemovitosti spotřebovali. Nájemné bylo sjednáno ve výši 22 500 Kč za kalendářní. Za období od [datum] do [datum], za něž žalobce uplatňuje svůj nárok, se žalovaní za užívání Nemovitostí obohatili o částku 45 000 Kč (2 měsíce x 22 500 Kč). Žalobkyně žalované vyzvala předžalobní výzvou ze dne 12. 8. 2022. Do dnešního dne ale žalovaní neuhradili žádnou splátku.

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 45 000 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení v dané výši a úroku z prodlení v zákonné výši.

3. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaní jsou státními příslušníci Slovenska. Proto se soud nejprve zabýval tím, zda je dána jeho mezinárodní pravomoc. Pravomoc zdejšího soudu je vzhledem k členství obou zemí v Evropské unii posuzovat nejprve podle právních předpisů EU. Otázku pravomoci tak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.

4. Žalovaní zůstali v řízení nečinní, proti žalobě ničeho nenamítali.

5. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalované i žalobkyni, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaní se k této výzvě nevyjádřili a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá žalovaný námitek a souhlasí s ním. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

6. Výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem domu, v němž se nachází předmětný byt.

7. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] má soud za zjištěné, že účastníci tuto uzavřeli o užívání předmětného dvoupodlažního rodinného domu v ulici [adresa žalované], na dobu určitou od [datum] do [datum], ujednali měsíční nájemné ve výši 22 500 Kč, úhradu za služby spojené s užíváním domu placenou zálohově ve výši [částka], s tím, že rozúčtování a vyúčtování záloh provede pronajímatel jedenkrát ročně do 31. 6., když tedy celková částka splatná za měsíc činí částku [částka]. Nájemné spolu se zálohami na služby byla žalovaná povinna platit předem na každý měsíc vždy do 17. dne příslušného měsíce. Účastníci si domluvili kauci ve výši [částka].

8. Z„ oznámení o neoprávněném vniknutí do objektu na adrese: [adresa žalované], že dne [datum] zjistila žalobkyně, že se v jejím domě neoprávněně nachází žalovaná [celé jméno žalované]. Žalovaná ji měla sdělit, že energii odebírá načerno. Nájemní smlouva dle této písemnosti byla ukončena ke dni [datum], předžalobní výzva byla žalované odeslaná dne [datum]. Dne [datum] byl včetně předávacího protokolu předán dům vyklizený s vypsáním závad. Dle této listiny byl dne [datum] shledán dům jako užívaný neoprávněně.

9. Z výzvy k úhradě dluhu – užívání nemovitosti ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalované k úhradně dlužné částky 45 000 Kč do 7 dnů ode dne odeslání této výzvy, tj. do 19. 8. 2022 a to na účet žalobkyně. Svou výzvu odůvodnil tím,že žalovaní užívají nemovitost bez právního titulu a dopouští se tak bezdůvodného obohacení.

10. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně uzavřela nájemní smlouvu s žalovanými, na základě které jim pronajímala rodinný dům. Žalovaní ale řádně neplatili nájem a po ukončení smlouvy užívali rodinný dům bez právního důvodu.

11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 2991 odst. 1 o.z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Dle § 3003 o.z. nepoctivý příjemce vydá, co nabyl v době, kdy obohacení získal.

14. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

15. Skutková podstata bezdůvodného obohacení získaného plněním bez právního důvodu spočívá v tom, že mezi obohaceným a ochuzeným chybí právní vztah, který by zakládal nárok na poskytnuté plnění. Neoprávněný majetkový prospěch nastává v případě, dostalo-li se obohacenému plněním bez platného právního titulu majetkové hodnoty, což se v majetkových poměrech obohaceného projevilo buď zvětšením majetku (zvýšením aktiv), nebo nezmenšením majetkového stavu, ke kterému by za běžných okolností došlo. O plnění bez právního důvodu jde tehdy, nebyl-li pro majetkový prospěch obohaceného dán právní titul od počátku. Klasickým příkladem je poskytnutí plnění ochuzeným v omylu o existenci dluhu, nebo splnění závazku nesprávné osobě, jež nebyla věřitelem ani subjektem oprávněným k převzetí plnění. K nabytí bezdůvodného obohacení dochází okamžikem přijetí plnění a v tomto momentu (zároveň) vzniká povinnost je vydat.  16. Ustanovení o bezdůvodném obohacení lze použít pouze v případě, že chybí právní důvod, nárok z bezdůvodného obohacení předpokládá bezdůvodnost (resp. absenci spravedlivého důvodu), obohacení (ochuzení) a nexus mezi nimi. Při plnění na určitý závazek, byť neplatný nebo zrušený, vyplývají předpoklady bezdůvodného obohacení z tohoto závazku. Primárním definičním znakem bezdůvodného obohacení a předpokladem vzniku práva na jeho vydání je nabytí obohacení. Jako synonymum pojmu„ obohacení“ se užívá výraz„ majetkový prospěch“, což je odrazem úvahy, že obohacení musí mít majetkovou povahu, a být tak objektivně vyjádřitelné v penězích. Obohacení lze vymezit jako stav, ve kterém se majetková sféra osoby rozšířila (její aktiva narostla obdržením určité hodnoty) nebo v němž se majetková sféra osoby nezmenšila, ač se zmenšit měla (nenastal pokles jejích aktiv, k němuž by jinak došlo, tj. nebyla nucena vynaložit prostředky, ač by tak za řádného běhu okolností musela učinit). Obecná klauzule bezdůvodného obohacení váže vznik povinnosti k vydání majetkového prospěchu na absenci spravedlivého důvodu pro jeho získání na úkor jiného.

17. Bezdůvodné obohacení je chápáno jako objektivně nastalý stav vyvolaný tím, že bez právem uznaného důvodu došlo k přesunu majetkových hodnot od jednoho subjektu k druhému. Je tedy i v souladu s požadavkem na dodržení dobrých mravů v těchto obchodních vztazích poskytnout věřiteli resp. žalobci v tomto případě soudní ochranu v samotném základu jeho nároku (a contrario § 3 odst.2 písm. c) o.z.). Z těchto důvodů soud přiznal žalobkyni její uplatněný nárok ve výši dlužné jistiny včetně úroku z prodlení.

18. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně uzavřela nájemní smlouvu na rodinný dům s žalovanými, s nájemným ve výši 22 500 Kč a zálohami ve výši [částka]. Žalovaní však řádně a včas neplatili nájemné a ani zálohy na služby a z toho důvodu žalobkyně ukončila smlouvu k [datum]. Žalovaní tedy od [datum] užívali předmět nájmu, rodinný dům bez právního důvodu a dopustili se tím bezdůvodného obohacení. Žalobkyně tedy po právu uplatnila nárok na zaplacení částky 45 000 Kč představující bezdůvodné obohacení ve výši dvou měsíčních nájmů, neboť žalovaní po tuto dobu byt používali bez právního důvodu a na úkor žalobkyně se obohatili. Žalobkyní požadovaná částka odpovídá nájmu, kteří žalovaní platili před ukončením nájemní smlouvy a není zjevně nepřiměřená.

19. Protože se žalovaní svým jednáním dostali do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

20. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a žalobě v celém rozsahu vyhověl.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 11 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 000 Kč sestávající z částky 2 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 900 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

22. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem.