25 C 61/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Moravcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 27 590,43 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 590,43 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 590,43 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 704 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 27 590,43 Kč a příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu na náhradu škody odůvodnila zejména tím, že žalovaný nedal přednost drážní dopravě, tím že žalovaný nedovoleně vstoupil na železniční přejezd P [číslo] mezi stanicemi [obec] a [anonymizováno] u [obec] dne [datum] ve [údaj o čase] hodin, v době kdy zde byla dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení a přerušovaným zvukem zvonku přejezdového zabezpečovacího zařízení a kdy zde projížděl vlak Os [číslo]. Strojvedoucí osobního vlaku Os [číslo] při příjezdu k železničnímu přejezdu P [číslo] spatřil žalovaného stojícího na železničním přejezdu, dal lokomotivní houkačkou návěst„ Pozor“, žalovaný ovšem nereagoval, a proto strojvedoucí ihned zavedl rychločinné brzdění, ale pro krátkou vzdálenost se mu nepodařilo střetu zabránit. Žalobkyni tak v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného vznikla celková škoda ve výši 27 590,43 Kč, která spočívá v nákladech na práci zaměstnanců Správy sdělovací a zabezpečovací techniky [obec] a zaměstnanců Správy tratí [obec] ve výši 11 784,50 Kč při prověřování a přezkoušení funkčnosti přejezdového zabezpečovacího zařízení a kontrole železničního svršku, nákladů na dopravu zaměstnanců žalobkyně na místo střetu ve výši 3 014,10 Kč a dále nákladů na pohotovostní výjezd Hasičského záchranného sboru (dále jen„ HZS“) v celkové výši 12 791,83 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 9. 7. 2020 předžalobní výzvu. Žalovaný do dnešního dne ničeho neuhradil.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

3. V dané věci se jedná o řízení s cizím prvkem, neboť žalovaný je sice občanem ČR, ale má zde ukončen trvalý pobyt a v současnosti bydlí v Norsku na adrese uvedené v záhlaví, na které si vlastnoručně převzal žalobu spolu s výzvou k vyjádření. Pravomoc českých soudů v dané věci rozhodnout je dána dle § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém ve spojení s § 86 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný měl v ČR poslední známé bydliště v obvodu Okresního soudu v Liberci, kde rovněž došlo ke vzniku škody.

4. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně rovněž na obdobou výzvu nereagovala, pročež se má za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodoval ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

5. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti. Z vyhodnocení příčin a okolností vzniku mimořádné události soud zjistil, že dne [datum] ve [údaj o čase] hodin došlo na jednokolejné trati [obec] – [obec] mezi stanicemi [obec] a [anonymizováno] u [obec] k mimořádné události. Trať je provozovaná žalobkyní. Na mimořádné události byli zúčastněni strojvedoucí vlaku [příjmení] [příjmení] [datum narození], výpravčí [jméno] [příjmení] [datum narození] a žalovaný [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Při mimořádné události došlo k újmě na zdraví [celé jméno žalovaného]. V souvislosti s šetřením a odstraňováním následků mimořádné události vznikla Správě železnic škoda ve výši 15 039,50 Kč. Vlivem mimořádné události došlo k zastavení provozu mezi inkriminovanými stanicemi v rozmezí od [údaj o čase] do [anonymizováno], čímž došlo ke zpoždění tří vlaků celkem o 183 minut a odřeknutí dvou vlaků [právnická osoba], k poškození vlaku samotného či trati ovšem nedošlo. K šetření mimořádné události byl použit automobil HZS, který vyčíslil náklady na výjezd a zásah v celkové výši 19 830,28 Kč (prokázáno listinou označenou jako„ vyhodnocení příčin a okolností vzniku mimořádné události“).

6. Dále z výše uvedené listiny zjistil, že Strojvedoucí [příjmení] [příjmení] při vedení vlaku Os [číslo] ze stanice [obec], když se blížil k železničnímu přejezdu, zpozoroval, že na tomto přejezdu stojí osoba. Strojvedoucí dal lokomotivní houkačkou návěst„ Pozor“. Osoba nereagovala, proto strojvedoucí zavedl rychločinné brzdění, ale pro krátkou vzdálenost se mu nepodařilo zastavit a došlo ke střetu s osobou. Následně došlo k ohlášení střetu na tísňovou linku. [příjmení] [jméno] [příjmení] ve svém vyjádření uvedla, že před postavením vlakové cesty pro jízdu vlaku Os [číslo] ze stanice [obec] do stanice [anonymizováno] u [obec] pohledem na monitor zkontrolovala správnou funkci všech přejezdových zabezpečovacích zařízení v mezistaničním úseku s tím, že žádný nevykazoval poruchy. Po střetu vlaku s osobou výpravčí mimořádnou událost ohlásila dle Ohlašovacího rozvrhu.

7. Rovněž bylo z výše uvedené listiny soudem zjištěno, že Při šetření byl daný přejezd, kde došlo ke střetu vlaku s žalovaným, v bezporuchovém stavu, včas a souvisle varoval, že se k železničnímu přejezdu blíží vlak. U zúčastněných osob byla potvrzena odborná a [anonymizováno] způsobilost pro výkon jejich funkcí. Při šetření bylo zjištěno, že žalovaný nedovoleně vstoupil na železniční přejezd v době, kdy byla dávána výstraha dvěma červenými střádavě přerušovanými světly signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení a přerušovaným zvukem zvonku přejezdového zabezpečovacího zařízení v době, kdy tudy projížděl vlak Os [číslo].

8. Závěrem z výše zmíněného důkazu soud zjistil, že z dopravního hlediska bylo příčinou mimořádné události neupřednostnění drážní dopravy žalovaným [celé jméno žalovaného], [datum narození], který i přes výstrahu upozorňující na přijíždějící vlak vstoupil na trať. Odpovědnost byla shledána v tom, že svým jednáním porušil ustanovení § 6 odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, tím, že při křížení železniční dráhy s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí má drážní doprava přednost před provozem na pozemních komunikacích.

9. Z listiny označené jako„ vyčíslení výše škody“ soud zjistil, že Žalobkyně vyčíslila škodu způsobenou výše popsanou mimořádnou událostí, která se stala na trati [obec] – [obec] za jízdy vlaku Os [číslo], kdy dne [datum] došlo na železničním přejezdu ke střetu s osobou. Žalobkyně vyčíslila škodu v celkové výši 27 590,43 Kč, když tato částka se skládá z nákladů na zásah HZS ve výši 12 791,83 Kč, činnosti pracovníku žalobkyně na místě střetu s osobou ve výši 11 784,50 Kč a dále za dopravu třech vozidel ([registrační značka], [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo]) ve výši 3 014,10 Kč (prokázáno listinou označenou jako„ Vyčíslení výše škody“ ze dne 11. 6. 2020).

10. Z knihy jízd pro vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka], soud zjistil, že předmětné vozidlo cestovalo dne [datum] v čase [anonymizováno] – [anonymizováno] na místo mimořádné události, když ujelo celkem 36 Km a v čase [anonymizováno] z místa mimořádné události odjelo (prokázáno knihou jízd pro vozidlo [registrační značka]). Z knihy jízd pro vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka], soud zjistil, že předmětné vozidlo cestovalo dne [datum] v čase [anonymizováno] – [anonymizováno] na místo mimořádné události, když celkem ujelo 62 Km a v čase [anonymizováno] z místa mimořádné události odjelo (prokázáno knihou jízd pro vozidlo [registrační značka]). A Konečně z knihy jízd pro vozidlo [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [registrační značka], soud zjistil, že předmětné vozidlo cestovalo dne [datum] v čase [anonymizováno] – [anonymizováno] na místo mimořádné události, když ujelo celkem 43,52 Km a v čase [anonymizováno] z místa mimořádné události odjelo (prokázáno knihou jízd pro vozidlo [registrační značka]).

11. Z listiny označené jako„ Popis činnosti ke škodní události OŘ [anonymizováno]“ soud zjistil, že u Škodní události [číslo] kdy škoda vznikla dne [datum] a byla odstraněna dne [datum], došlo dne [datum] v čase cca [údaj o čase] za jízdy vlaku Os [číslo] na železničním přejezdu ke střetu s osobou. Celkem tři přivolaní zaměstnanci žalobkyně provedli nezbytné úkony k přezkoušení zabezpečovacího zařízení, stažení dat ze záznamového zařízení a k rozboru naměřených dat mimořádné události (prokázáno listinou označenou jako Popis činnosti ke škodní události OŘ [anonymizováno]). Každý z těchto zaměstnanců strávil výkonem shora uvedených činností 2,5 hodiny práce (prokázáno listinou označenou jako [číslo] Výkony podle jednotlivce)

12. Z listiny označené jako„ Hlášenka zásahu [anonymizováno] č. [anonymizováno]“ soud zjistil, že na místo mimořádné události, tak jak byla popsána v žalobě, dorazila jednotka HZS [anonymizováno] [obec] dne [datum] v [údaj o čase] hodin a provedla zásah směřující ke znovuzprovoznění trati, ke kterému došlo v čase [údaj o čase] hodin. Kalkulované náklady na zásah HZS byly vyčísleny na částku 12 791,83 Kč (prokázáno listinou označenou jako„ Hlášenka zásahu HZS č. [anonymizováno]“).

13. Z listiny označené jako„ Kalkulační list [anonymizováno] Správy železnic [obec]“ soud zjistil, že u zakázky č. [anonymizováno], byl proveden zásah jednotky HZS. Jednotka na místo zásahu – k dopravní nehodě dorazila v čase [anonymizováno] a odjela v čase [anonymizováno]. V daném kalkulačním listu byly vyčísleny náklady na nasazení techniky ve výši 680 Kč, mzdové náklady v celkové výši 11 941,83 Kč a náklady na spotřebovaný materiál v celkové výši 170 Kč Celkem tedy náklady na zásah HZS činily částku 12 791,83 Kč (prokázáno listinou označenou jako„ Kalkulační list HZSp Správy železnic [obec]“).

14. Z výzvy k úhradě způsobené škody soud zjistil, že žalovanému byla odeslána výzva k plnění v celkové výši 27 590,43 Kč, když měl způsobit škodu tím, že nedal přednost jízdy vlaku na úrovňovém křížení železniční dráhy s pozemní komunikací. Žalovaný byl vyzván k náhradě škody poškozenému – žalobkyni výzvou ze dne 9. 7. 2020 a datem splatnosti do 31. 7. 2020. Předžalobní výzva se dostala do sféry žalovaného dne 30. 7. 2020, když byla vhozena do domovní schránky žalovaného (prokázáno výzvou k úhradě a doručenkou).

15. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný dne [datum] ve [údaj o čase] hodin nedovoleně vstoupil na železniční přejezd P [číslo] mezi stanicemi [obec] a [anonymizováno] u [obec] v době, kdy zde byla dávána výstraha dvěma červenými střídavě přerušovanými světly signálu přejezdového zabezpečovacího zařízení a přerušovaným zvukem zvonku přejezdového zabezpečovacího zařízení a kdy zde projížděl vlak Os [číslo]. Strojvedoucí osobního vlaku Os [číslo] při příjezdu k železničnímu přejezdu P [číslo] spatřil žalovaného stojícího na železničním přejezdu, dal lokomotivní houkačkou návěst„ Pozor“, žalovaný nereagoval, proto strojvedoucí ihned zavedl rychločinné brzdění, ale pro krátkou vzdálenost se mu nepodařilo střetu zabránit. Žalobkyni v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného musela vynaložit z vlastních prostředků částku 27 590,43 Kč, sestávající z výdajů na činnosti HZS (12 791,83 Kč) a činnosti zaměstnanců žalobkyně při prověření a přezkoušení funkčnosti přejezdového zabezpečovacího zařízení a dopravy těchto zaměstnanců na místo zásahu (11 784,50 Kč a 3 014,10 Kč) tak, aby mohl být na trati obnoven provoz.

16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ustanovení § 6 odst. 3 zákona číslo 266/1994 Sb., o dráhách, platí:„ Při křížení železniční dráhy s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí má drážní doprava přednost před provozem na pozemních komunikacích“ 17. Dle ustanovení § 4a odst. 1 zákona o dráhách platí:„ Nikdo nesmí bez povolení provozovatele dráhy vykonávat v obvodu dráhy činnosti, které se považují za podnikání, vstupovat na dráhu a v obvodu dráhy na místa, která nejsou veřejnosti přístupná, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.“ 18. Dle ustanovení § 22 odst. 1 písm. a) zákona o drahách platí:„ Provozovatel dráhy je povinen provozovat dráhu pro potřeby plynulé a bezpečné drážní dopravy podle pravidel pro provozování dráhy a úředního povolení.“ 19. Dle ustanovení § 49 odst. 1 písm. a) zákona o drahách:„ Mimořádnou událostí je nehoda nebo incident, ke kterým došlo v souvislosti s provozováním drážní dopravy nebo pohybem drážního vozidla na dráze nebo v obvodu dráhy a které ohrozily nebo narušily bezpečnost drážní dopravy.“ 20. Dle ustanovení § 49 odst. 3 písm. b) zákona o drahách:„ Provozovatel dráhy a dopravce jsou povinni zajistit místo mimořádné události a provést dokumentaci stavu v době vzniku mimořádné události.“ 21. Dle ustanovení § 49 odst. 3 písm. b) zákona o drahách:„ Provozovatel dráhy a dopravce jsou povinni zabezpečit uvolnění dráhy pro obnovení provozování dráhy nebo drážní dopravy, pokud tomu nebrání jiné okolnosti, a Drážní inspekce vydala k uvolnění dráhy souhlas.“ 22. Dle ustanovení § 49 odst. 3 písm. d) zákona o drahách:„ Provozovatel dráhy a dopravce jsou povinni zjišťovat příčiny a okolnosti vzniku mimořádných událostí v drážní dopravě v případech stanovených prováděcím právním předpisem a činit opatření k jejich předcházení.“ 23. Dle ustanovení § 22 odst. 4 zákona o dráhách:„ Osoby nacházející se v obvodu dráhy jsou povinny dbát o svoji bezpečnost, dbát pokynů provozovatele dráhy k zajištění bezpečnosti osob a bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a pokynů k zajištění ochrany majetku a veřejného pořádku a jsou povinny zdržet se všeho, co by mohlo rušit nebo ohrozit provozování dráhy a drážní dopravy nebo mít za následek vznik škody na součástech dráhy nebo na drážním vozidle nebo narušit veřejný pořádek.“ 24. Dle ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky 376/2006 Sb., platí:„ Ke zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádné události vzniklé při provozování dráhy a provozování drážní dopravy pověřují provozovatel dráhy a dopravce, a to každý samostatně, osobu odborně způsobilou k činnosti vykonávané v rámci předmětu podnikání; pověřenou odborně způsobilou osobou se rozumí zaměstnanec nebo osoba v jiném smluvním vztahu k provozovateli dráhy nebo dopravci (dále jen "pověřená osoba"). Pověřená osoba je oprávněna k zajištění místa mimořádné události, k pořízení dokumentace postupu při zabezpečení a obsluze dráhy a organizace drážní dopravy, stavu stavby dráhy, stavby na dráze a drážního vozidla v souvislosti se vznikem mimořádné události a příčinou události, k vyhodnocení příčin a okolností vzniku mimořádné události a k návrhu odpovědnosti za její vznik.“ 25. Dle ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky 376/2006 Sb., platí:„ Účastníkem mimořádné události se pro účely této vyhlášky rozumí fyzické a právnické osoby dotčené mimořádnou událostí, nebo které se svou činností na jejím vzniku podílely.“ 26. Dle ustanovení § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) platí:„ Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.“ 27. Dle ustanovení § 2952 o. z.:„ Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.“ 28. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně.

29. Aby mohlo dojít ke vzniku odpovědnosti za škodu ve smyslu § 2910 o.z., musí škůdce porušit svoji zákonnou povinnost protiprávním jednáním, v důsledku čehož vznikne škoda, tedy újma na majetku poškozeného, přičemž tato škoda vznikne v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním škůdce s tím, že jednání škůdce musí být zaviněné (tedy musí být spácháno v nedbalosti či úmyslu). Způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti (§ 2911 o.z.). Jeho nedbalostní jednání se tedy presumuje a je na škůdci, aby se vyvinil.

30. Právním jednáním rozumíme takové chování osoby, jež je podle ustanovení zákona způsobilé vyvolat právní následky. Právními následky jsou vznik, změna nebo zánik práv a povinností. Za jednání ve smyslu práva náhrady škody se chápe buď konání nebo opomenutí. V rámci tzv. přirozené (faktické) kauzality (tedy příčinné souvislosti) je z množiny veškerých příčin hledána taková okolnost, bez níž by škoda nevznikla, resp. vznikla vzdor její existenci. Jestliže by pak škoda bez jednání škůdce nebo škodní události nenastala nebo nastala jinak, je dán základní předpoklad pro vznik povinnosti k náhradě škody. To ovšem neplatí, jestliže škoda nastala v důsledku zcela nezvyklého propojení náhodných okolností. Svůj přístup k otázce faktické kauzality uvedl Nejvyšší soud v rozsudku 25 Cdo 1946/2000, podle kterého„ O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, a tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl“. Podobně rozhodl i Ústavní soud v nálezu I. ÚS 312/05, když uvedl, že„ má-li být dovozen kausální vztah mezi dvěma skutečnostmi, je nutné, aby skutečnost, která má být příčinou, byla nutnou podmínkou (conditio sine qua non) toho, že se následek uskutečnil právě tak, jak se uskutečnil, tj. daným způsobem, v daném čase a v daném místě. Pro výsledek je příčinou taková událost, kterou si nelze odmyslet, aniž by nutně odpadl i sám výsledek (škoda)“.

31. Dopravce a provozovatel dráhy jsou rovněž povinni činit opatření k předcházení mimořádným událostem. Podle § 49 odst. 3 písm. d) zákona o drahách jsou povinni sami zjišťovat příčiny a okolnosti vzniku mimořádných událostí v případech stanovených prováděcím předpisem, kterým je vyhláška Ministerstva dopravy č. 376/2006 Sb., a činit opatření k jejich předcházení. Zjišťování příčin mimořádné události provádí podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 376/2006 Sb. tzv. pověřená osoba, kterou určí provozovatel dráhy i dopravce samostatně. O svém šetření vydá pověřená osoba tzv. vyhodnocení příčin a okolností vzniku mimořádné události, přičemž obsahové náležitosti vyhodnocení jsou demonstrativně stanoveny v § 10 odst. 5 vyhlášky č. 376/2006 Sb. Vydání vyhodnocení příčin a okolností vzniku mimořádné události se děje ve lhůtách stanovených § 10 odst. 6 téže vyhlášky, přičemž není-li možné, aby pověřená osoba dospěla k vyhodnocení příčin a okolností vzniku mimořádné události v těchto lhůtách a zaslala toto vyhodnocení příslušným orgánům (Drážní inspekci a drážnímu správnímu úřadu), oznámí dopravce nebo provozovatel dráhy těmto orgánům, v jaké lhůtě bude šetření mimořádné události z jeho strany dokončeno. V případě dráhy železniční (s výjimkou dráhy speciální) provádí šetření mimořádné události též Drážní inspekce za podmínek stanovených v § 53b zákona o drahách. Drážní inspekce vydává o svých šetřeních tzv. závěrečnou zprávu.

32. Soud má za prokázané, že se žalovaný dopustil protiprávního jednání, které mělo za následek vznik škody, jakožto majetkové újmy ve sféře žalobkyně, která musela na odstranění následků jednání žalovaného (za účelem prošetření škodní události a obnovení drážní dopravy) vynaložit náklady v celkové výši 27 590,43 Kč. Z provedených důkazů má soud za nepochybné, že uvedený skutek se stal tak, jak byl popsán výše, a že škodu způsobil žalovaný zaviněným (minimálně nedbalostním) porušením své právní povinnosti, když na železničním přejezdu se spuštěnou světelnou a zvukovou signalizací měl předpokládat, že pojede vlak, a této skutečnosti své jednání přizpůsobit a na železniční přejezd za daných okolností vůbec nevstupovat. Žalovaný, který minimálně z nedbalosti porušil povinnost stanovenou zákonem v § 6 odst. 3 zákona o drahách, tedy zasáhl do absolutního vlastnického práva žalobkyně, a způsobil jí tím tak škodu ve výši 27 590, 43 Kč (o tuto částku se totiž snížil majetek žalobkyně tím, že musela vynakládat prostředky na zjištění příčin škodní události a obnovení provozu na trati), je povinen nahradit tuto škodu žalobkyni v souladu s výše citovanými ustanoveními občanského zákoníku a zákona o drahách.

33. Veškeré zákonné předpoklady odpovědnosti žalovaného za vzniklou škodu (porušení právní povinnosti žalovaným, vznik škody žalobkyni, příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody, zavinění žalovaného minimálně ve formě nedbalosti) jsou tedy náležitě prokázány a žalovaného tedy stíhá právní povinnost nahradit žalobkyni vzniklou škodu. Žalovaný zůstal v průběhu celého řízení nečinný, a tedy ani netvrdil a neoznačil žádný důkaz, který by prokazoval neexistenci tohoto deliktního závazku, případně skutečnosti, že by dluh byl již uhrazen, anebo zanikl na základě jiné skutečnosti.

34. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě nedoplatků nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyně řádně zaslala žalovanému výzvu k úhradě škody na jedinou jí známou adresu žalovaného. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

35. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

36. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 704 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 104 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů učiněných žalobkyní dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva k plnění, podání žaloby).

37. Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty první před středníkem o. s. ř., jelikož nešlo o vyklizení bytu, zároveň soud dle části věty za středníkem cit. ustanovení neshledal důvod (žalovaný k tomu ostatně ničeho netvrdil) určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může splácet ve splátkách.