25 C 63/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Moravcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 30 123 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 598 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 598 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 10 598 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] žalované poskytla částku 25 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit řádně a včas spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 7 075 Kč Smlouvu žalovaná uzavřela prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Na základě Smlouvy žalobkyně žalované poskytl peněžní prostředky, které žalované zaslala na bankovní účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Účastníci si ve Smlouvě ujednali splatnost jistiny a poplatku na den 16. 9. 2021. Žalovaná neuhradila smluvní závazky řádně a včas, když neuhradila ničeho. Žalovaná byla ze strany žalobkyně upomínána k zaplacení dlužné částky. Žalobkyně tak požaduje uhrazení účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením za písemné výzvy žalovanému, přičemž za jejich odeslání požaduje částku ve výši 2 500 Kč dle článku 2.3 Smlouvy. Žalovaná zaplatila na zápůjčku částku ve výši 14 402 Kč. Žalobkyně dále na výzvu soudu stran podrobností ke zkoumání úvěruschopnosti žalované soudu sdělila, že k tomuto nebude doplňovat žádná skutková tvrzení a požaduje vrátit bezdůvodné obohacení, tj. částku jistiny spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Následně žalobkyně upravila předmět řízení, když nárokuje pouze částku 10 598 Kč, představující nezaplacenou jistinu, spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.

3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žádný z účastníků se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek a souhlasí s ním. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] má soud za zjištěné, že žalovaná uzavřela s žalobkyní tuto smlouvou, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 6 000 Kč převodem na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala tyto prostředky žalobkyni vrátit i s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 950 Kč, celkem tedy 7 950 Kč, v 1 měsíční splátce, přičemž splátka byla splatná dne 24. 6. 2021 (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne [datum]). Dodatkem ke smlouvě [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalované byla upravena výše zápůjčky do výše 25 000 Kč, za současného zvýšení částky poplatku za uzavření zápůjčky na výši 7 075 Kč. Splatnost zápůjčky byla stanovena na den 24. 6. 2021. Žalovaná podepsala smlouvu za pomocí [příjmení] [jméno] [číslo] (prokázáno dodatkem ke smlouvě ze dne [datum]). Dokladem o provedené bezhotovostní transakci bylo zjištěno, že peníze byly žalované poskytnuty na bankovní účet [bankovní účet] dne [datum] ve výši 6 000 Kč s [variabilní symbol] (prokázáno potvrzení o platbě ze dne [datum]). Dokladem o provedené bezhotovostní transakci bylo zjištěno, že peníze byly žalované poskytnuty na bankovní účet [bankovní účet] dne [datum] ve výši 3 000 Kč s [variabilní symbol] (prokázáno potvrzení o platbě ze dne [datum]). Dokladem o provedené bezhotovostní transakci bylo zjištěno, že peníze byly žalované poskytnuty na bankovní účet [bankovní účet] dne [datum] ve výši 10 000 Kč s [variabilní symbol] (prokázáno potvrzení o platbě ze dne [datum]). Dokladem o provedené bezhotovostní transakci bylo zjištěno, že peníze byly žalované poskytnuty na bankovní účet [bankovní účet] dne [datum] ve výši 6 000 Kč s [variabilní symbol] (prokázáno potvrzení o platbě ze dne [datum]). Výzvou před podáním žaloby prokázáno, že žalovaná byla o úhradu dluhu upomenuta i právní zástupkyní žalobkyně (prokázáno výzvou k úhradě před podání žaloby ze dne 3. 10. 2022). Skutečnost o odeslání upomínky potvrzuje předložený podací lístek (prokázáno podacím lístkem).

5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, dodatkem upraveny na výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto vrátit i s poplatky za poskytnutí půjčky ve výši 7 075 Kč. Žalovaná však své závazky neuhradila řádně a včas. Žalované byla rovněž zaslána předžalobní výzva k plnění.

6. Po právní stránce soud věc posoudil takto: Dle ust. § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Dle ustanovení § 86 odst. 1 ZSU je poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Dle ustanovení § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Dle ustanovení § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 ZSU větou druhou, je smlouva o úvěru neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Dle ustanovení § 87 odst. 2 ZSU je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

11. Dle ustanovení § 110 odst. 1 ZSU neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

12. Dle § 2991 odst. 1 o.z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Dle § 3003 o.z. nepoctivý příjemce vydá, co nabyl v době, kdy obohacení získal.

15. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

16. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části týkající se jistiny zápůjčky. Ve zbytku, konkrétně v části týkající se smluvní pokuty a poplatků za upomínky soud řízení zastavil, když žalobkyně vzala v této části žalobu zpět.

17. Soud posoudil věc po právní stránce tak, že smlouva o zápůjčce ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum], kterou projevili žalobkyně, coby nebankovní poskytovatel peněžité zápůjčky, a žalovaná, coby spotřebitel, vůli uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, je dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná, protože žalobkyně v rámci předsmluvních povinností nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, neboť tuto vůbec nezkoumala. Soud k neplatnosti smlouvy přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti, neboť její uzavření odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto je taková smlouva absolutně neplatná (absolutní neplatnost u smluv uzavřených před datem 28. 5. 2022 se dovozuje například z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679-18).

18. Žalobkyně tak má ze žalovaného nároku právo na vrácení jistiny v souladu s § 87 odst. 1, třetí věta, ZSU. (speciálním ustanovením k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o.z.), avšak již nikoli na zbývající částky původně žalovaného nároku, a to včetně zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o.z. Je tomu tak proto, že nárok na úroky z prodlení vzniká teprve v okamžiku prodlení žalovaného, avšak žalovaný v době rozhodování soudu není v prodlení s vrácením jistiny. Prodlení s vrácením jistiny se v tomto případě neodvíjí od výzvy věřitele, ale, jak stanovuje § 87 odst. 1 ZSU., od doby přiměřené možnostem spotřebitele, tedy nové doby splatnosti dohodnuté účastníky anebo určené soudem (viz obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

19. Skutková podstata bezdůvodného obohacení získaného plněním bez právního důvodu spočívá v tom, že mezi obohaceným a ochuzeným chybí právní vztah, který by zakládal nárok na poskytnuté plnění. Neoprávněný majetkový prospěch nastává v případě, dostalo-li se obohacenému plněním bez platného právního titulu majetkové hodnoty, což se v majetkových poměrech obohaceného projevilo buď zvětšením majetku (zvýšením aktiv), nebo nezmenšením majetkového stavu, ke kterému by za běžných okolností došlo. O plnění bez právního důvodu jde tehdy, nebyl-li pro majetkový prospěch obohaceného dán právní titul od počátku. Klasickým příkladem je poskytnutí plnění ochuzeným v omylu o existenci dluhu, nebo splnění závazku nesprávné osobě, jež nebyla věřitelem ani subjektem oprávněným k převzetí plnění. K nabytí bezdůvodného obohacení dochází okamžikem přijetí plnění a v tomto momentu (zároveň) vzniká povinnost je vydat.  20. Ustanovení o bezdůvodném obohacení lze použít pouze v případě, že chybí právní důvod, nárok z bezdůvodného obohacení předpokládá bezdůvodnost (resp. absenci spravedlivého důvodu), obohacení (ochuzení) a nexus mezi nimi. Při plnění na určitý závazek, byť neplatný nebo zrušený, vyplývají předpoklady bezdůvodného obohacení z tohoto závazku. Primárním definičním znakem bezdůvodného obohacení a předpokladem vzniku práva na jeho vydání je nabytí obohacení. Jako synonymum pojmu„ obohacení“ se užívá výraz„ majetkový prospěch“, což je odrazem úvahy, že obohacení musí mít majetkovou povahu, a být tak objektivně vyjádřitelné v penězích. Obohacení lze vymezit jako stav, ve kterém se majetková sféra osoby rozšířila (její aktiva narostla obdržením určité hodnoty) nebo v němž se majetková sféra osoby nezmenšila, ač se zmenšit měla (nenastal pokles jejích aktiv, k němuž by jinak došlo, tj. nebyla nucena vynaložit prostředky, ač by tak za řádného běhu okolností musela učinit). Obecná klauzule bezdůvodného obohacení váže vznik povinnosti k vydání majetkového prospěchu na absenci spravedlivého důvodu pro jeho získání na úkor jiného.

21. Bezdůvodné obohacení je chápáno jako objektivně nastalý stav vyvolaný tím, že bez právem uznaného důvodu došlo k přesunu majetkových hodnot od jednoho subjektu k druhému. Je tedy i v souladu s požadavkem na dodržení dobrých mravů v těchto obchodních vztazích poskytnout věřiteli resp. žalobci v tomto případě soudní ochranu v samotném základu jeho nároku (a contrario § 3 odst.2 písm. c) o.z.). Z těchto důvodů soud přiznal žalobkyni její uplatněný nárok ve výši dlužné jistiny včetně úroku z prodlení.

22. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 598 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 252 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

24. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.