25 C 70/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Moravcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem příjmení jméno příjmení advokátem se sídlem adresa o žalobě na bezdůvodné obohacení 55 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 55 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 55 500 Kč od 13. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Liberci soudní poplatek ve výši 2 720 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal zaplacení 55 500 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnil zejména tím, že v důsledku neznámého pachatele omylem poukázal dne datum na účet žalované č. bankovní účet částku 55 500 Kč. Dne datum byla žalovaná správcem daně požádána o vrácení neoprávněně přijatých peněžních prostředků a dne datum výzvou vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení s lhůtou splatnosti 7 dnů ode dne doručení výzvy. Žalovaná na výzvu nikterak nereagovala a bezdůvodné obohacení nevydala a tím se obohatila o částku 55 500 Kč.

2. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky 55 500 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení v dané výši a úroku z prodlení v zákonné výši.

3. Žalovaná zastoupená opatrovníkem se vůči žalobě vyjádřila podáním doručeným soudu dne datum. Ve svém podání uvedla, že vzhledem k žalobcem tvrzeným skutečnostem a listinným důkazům považuje nárok žalobce za nesporný.

4. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě vyjádřila, tak že souhlasí. Žalobce se nevyjádřil, má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

5. Z listinných důkazů soud zjistil následující: Z usnesení Policie ČR, stát. instituce, Oddělení hospodářské kriminality, sídlem adresa, že podal dne datum žalobce anonymizováno oznámení ve věci podezření ze spáchání anonymizováno činu zkrácení daně, poplatku, a podobné povinné platby dle ust. § 240 trestního zákoníku, kterého se mohl dopustit neznámý pachatel vydávající se za daňový subjekt jméno příjmení v úmyslu vylákat finanční prostředky v podobě daňové výhody, který podal daňové přiznání k dani z přijmu fyzických osob za zdaňovací období roku rok na podatelně Finančního úřadu pro příjmení kraj a dále žádost o vrácení přeplatku na dani ve výši 60 000 Kč tamtéž, kterou správce daně název žalobkyně převedl dne datum v částce ve výši 4 500 Kč na stávající nedoplatky daňového subjektu jméno příjmení a dne datum v částce 55 500 Kč převedl na bankovní účet uvedený v žádosti o navrácení přeplatku. Co se týče bankovního účtu č. bankovní účet, tak dle vyjádření právnická osoba je jeho majitelkou a jedinou disponentkou žalovaná celé jméno žalované, datum narození. Dle vyjádření mobilního operátora anonymizováno právnická osoba, bylo zjištěno, že tel. č. tel. číslo uvedené v žádosti o vrácení přeplatku, je anonymní předplacená karta, u které není znám majitel. Ce se pak týká uvedeného zaměstnavatele spol. právnická osoba, tak bylo zjištěno, že jméno příjmení nikdy nebyl jejím zaměstnancem. Celkově vzato nebyli jméno příjmení ani jeho manželka jméno příjmení v roce rok dle sdělení ČSSZ nikde zaměstnáni či vedeni jak OSVČ. jméno příjmení popřel podání daňového přiznání, kdy neznámý pachatel zneužil znalosti jeho osobním poměrů a učinil tak bez jeho souhlasu a dokumenty podepsal a přiložil k nim nepravdivé potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti od společnosti ve které jméno příjmení nikdy zaměstnán nebyl a společnost toto potvrzení nikdy nevystavila.

6. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že Generální finanční ředitelství se sídlem adresa bankovní účet částku ve výši 55 500 Kč, kterou převedla na účet č. bankovní účet pod variabilním symbolem číslo. Platba byla odečtena z účtu plátce na účet příjemce dne datum.

7. Z výpisu z účtu od obec anonymizováno za období od datum do datum soud zjistil, že dne datum byla na účet vedený pod jménem žalované č. bankovní účet převedena částka ve výši 55 500 Kč z účtu č. bankovní účet pod variabilním symbolem číslo. Dále z daného výpisu soud zjistil, že Žalovaná vybrala dne datum z bankomatu na adrese ulice a číslo obec a číslo částku ve výši 30 000 Kč a následně tentýž den na adrese anonymizována dvě slova obec a číslo částku 20 000 Kč, oboje s přiřazeným variabilním symbolem číslo. Následně dne datum vybrala žalovaná z bankomatu na adrese ulice a číslo, obec a číslo částku 5 300 Kč. Soud rovněž zjistil, že žalovaná z daného účtu ve dnech datum a datum utratila celkem částka např. za využití veřejných WC, pizzu nebo při nákupu v obchodním řetězci příjmení na anonymizováno ulice. Následně byl tento účet využit až dne datum, kdy se žalovaná dotazovala na zůstatek na bankovním účtu skrze bankomat.

8. Z výzvy neoprávněnému příjemci platby soud zjistil, že dne datum požádal název žalobkyně banku právnická osoba o vrácení neoprávněně přijatých peněžních prostředků. Finanční úřad touto výzvou vyzval anonymizována dvě slova, aby klienta obec spořitelny zprostředkovala kontakt s žalovanou, které bylo dne datum převedeno z bankovního účtu č. bankovní účet na její účet (vedený u obec anonymizováno č. bankovní účet) neoprávněně částka 55 500 Kč pod variabilním symbolem číslo.

9. Z výzvy k vrácení 55 500 Kč soud zjistil, že dne datum vyzval žalobce žalovanou k vrácení částky 55 500 Kč, když tuto výzvu odůvodnil tím, že dne datum na základě dokladu obsahujícího nepravdivé údaje poukázal název žalobkyně na bankovní účet bankovní účet vedený u právnická osoba, kterého je žalovaná majitelkou, částku ve výši 55 500 Kč. Připsáním uvedených peněžních prostředků na účet žalované došlo k jejímu bezdůvodného obohacení. Žalovaná byla vyzvána, aby danou částku, kterou nabyla neoprávněně, aby vrátila do 7 dnů ode dne doručení výzvy a to na účet č. bankovní účet pod variabilním symbolem číslo. Výzva byla odeslána na adresu ulice a číslo, na které si však danou výzvu žalovaná nepřevzala a byla vrácena zpět žalobci.

10. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobce zaslal bez právního důvodu žalované částku v celkové výši 55 500 Kč prostřednictvím převodu na bankovní účet, přičemž tato částka byla následně vyplacena z bankomatu v obec ve dnech datum as datum. Žalovaná žalobci ničeho na svůj dluh neuhradila. Splatnost uvedené částky nastala datum na základě předžalobní výzvy žalobkyně z datum, jíž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 7 dnů od přijetí výzvy a výzva byla prokazatelně odeslána na adresu žalované 11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 2991 odst. 1 o.z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Dle § 3003 o.z. nepoctivý příjemce vydá, co nabyl v době, kdy obohacení získal.

14. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

15. Skutková podstata bezdůvodného obohacení získaného plněním bez právního důvodu spočívá v tom, že mezi obohaceným a ochuzeným chybí právní vztah, který by zakládal nárok na poskytnuté plnění. Neoprávněný majetkový prospěch nastává v případě, dostalo-li se obohacenému plněním bez platného právního titulu majetkové hodnoty, což se v majetkových poměrech obohaceného projevilo buď zvětšením majetku (zvýšením aktiv), nebo nezmenšením majetkového stavu, ke kterému by za běžných okolností došlo. O plnění bez právního důvodu jde tehdy, nebyl-li pro majetkový prospěch obohaceného dán právní titul od počátku. Klasickým příkladem je poskytnutí plnění ochuzeným v omylu o existenci dluhu, nebo splnění závazku nesprávné osobě, jež nebyla věřitelem ani subjektem oprávněným k převzetí plnění. K nabytí bezdůvodného obohacení dochází okamžikem přijetí plnění a v tomto momentu (zároveň) vzniká povinnost je vydat.

16. Ustanovení o bezdůvodném obohacení lze použít pouze v případě, že chybí právní důvod, nárok z bezdůvodného obohacení předpokládá bezdůvodnost (resp. absenci spravedlivého důvodu), obohacení (ochuzení) a nexus mezi nimi. Při plnění na určitý závazek, byť neplatný nebo zrušený, vyplývají předpoklady bezdůvodného obohacení z tohoto závazku. Primárním definičním znakem bezdůvodného obohacení a předpokladem vzniku práva na jeho vydání je nabytí obohacení. Jako synonymum pojmu„ obohacení“ se užívá výraz„ majetkový prospěch“, což je odrazem úvahy, že obohacení musí mít majetkovou povahu, a být tak objektivně vyjádřitelné v penězích. Obohacení lze vymezit jako stav, ve kterém se majetková sféra osoby rozšířila (její aktiva narostla obdržením určité hodnoty) nebo v němž se majetková sféra osoby nezmenšila, ač se zmenšit měla (nenastal pokles jejích aktiv, k němuž by jinak došlo, tj. nebyla nucena vynaložit prostředky, ač by tak za řádného běhu okolností musela učinit). Obecná klauzule bezdůvodného obohacení váže vznik povinnosti k vydání majetkového prospěchu na absenci spravedlivého důvodu pro jeho získání na úkor jiného.

17. Bezdůvodné obohacení je chápáno jako objektivně nastalý stav vyvolaný tím, že bez právem uznaného důvodu došlo k přesunu majetkových hodnot od jednoho subjektu k druhému. Je tedy i v souladu s požadavkem na dodržení dobrých mravů v těchto obchodních vztazích poskytnout věřiteli resp. žalobci v tomto případě soudní ochranu v samotném základu jeho nároku (a contrario § 3 odst. 2 písm. c) o.z.).

18. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce zaslal bez právního důvodu žalované částku v celkové výši 55 500 Kč prostřednictvím převodu na bankovní účet, přičemž tato částka byla následně vyplacena z bankomatu v obec ve dnech datum as datum, přičemž v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalované ve smyslu § 2991 o. z. bezdůvodné obohacení. Soud vzal dále za prokázané, že žalovaná žalobkyni ničeho na svůj dluh neuhradila, proto jej soud zavázal k úhradě 55 500 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Splatnost uvedené částky nastala datum na základě předžalobní výzvy žalobkyně z datum, jíž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 7 dnů od přijetí výzvy a výzva byla prokazatelně odeslána na adresu žalované.

19. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

20. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

22. Povinnost žalované k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen„ ZoSP”) s ohledem na skutečnost, že žalobce byl od této povinnosti podle § 11 ZoSP osvobozen.

23. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu. Soudní poplatek je třeba zaplatit podepsanému soudu na účet číslo variabilní symbol.