25 C 82/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Moravcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 12 796 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 796 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 796 Kč od 7. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 12 796 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl ode dne datum do dne datum anonymizováno, tedy mu byla poskytnuta anonymizováno péče ve anonymizováno zařízení žalobkyně. Za zdravotní péči poskytnutou žalovanému vznikly žalobkyni náklady, které byly vyfakturovány v návaznosti na cenový předpis ministerstva zdravotnictví číslo, o regulaci cen zdravotní péče, a to fakturou číslo ze dne 4. 2. 2021 znějící na částku 12 796 Kč s datem splatnosti 6. 3. 2021. Dlužná částka byla vypočtena jako počet bodů vykázaných za zdravotní péči vynásobený hodnotou jednoho bodu ve výši 1,33 Kč. V rámci zdravotní péče byly vykázány jednak body za provedené zdravotní výkony, tak i body za jednotlivé ošetřovací dny na lůžkovém oddělení žalobkyně. Celkový počet bodů činil 9 335, kdy tento se skládá z bodů za jednotlivé zdravotní výkony v rozsahu 2 955 bodů, z bodů za jednotlivé ošetřovací dny v rozsahu 5 780 bodů a bodů za kategorie v rozsahu 600 bodů. Žalovaný nebyl účasten veřejného zdravotního pojištění ani jinak anonymizováno pojištěn. Žalovaný neuhradil dlužnou částku ani po písemné upomínce číslo ze dne 26. 11. 2018.

2. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem země. Proto se soud nejprve zabýval tím, zda je dána jeho mezinárodní pravomoc. Pravomoc zdejšího soudu je vzhledem k členství obou zemí v Evropské unii posuzovat nejprve podle právních předpisů EU. Otázku pravomoci tak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady Brusel I bis o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaný má adresu trvalého pobytu hlášenu od roku 2011 v ČR, od roku 2018 pak v obvodu zdejšího soudu, přičemž se jedná o jeho posledně známou adresu. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána.

3. Žalovaný se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný a na svoji obranu ničeho neuvedl.

4. Jelikož se jednalo o skutkově jednoduchou věc, kterou bylo možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila přímo v žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

5. Soud má z (předložených) listinných důkazů za prokázané, že žalovanému byla žalobkyní poskytnuta zdravotní péče a z faktury číslo vystavené dne 4. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalovanému byla účtována poskytnutá zdravotní péče (anonymizováno od datum do datum za 10 741 Kč s DPH, hospitalizace dle kategorie za 798 Kč s DPH, paušál za léky ve výši 380 Kč, a dvě položky laboratoře ve výši 207,48 Kč a 666,99 Kč s DPH) za anonymizováno ve anonymizováno zařízení žalobkyně ve dne 7. 1. 2021 až 11. 1. 2021 v celkové částce 12 796 Kč (faktura obsahuje konkrétní položky poskytnuté zdravotní péče včetně množství a jednotkovou cenu, ke každé položce byl vystaven samostatný ambulantní účet za ošetření nebo poukaz na vyšetření, což bylo prokázáno doklady, které žalobkyně vystavila v průběhu poskytnuté zdravotní péče - prokázáno fakturou číslo ze dne 4. 2. 2021, a osobním účtem anonymizováno). Datum splatnosti dané faktury byl 6. 3. 2021 pod variabilním symbolem číslo. Žalovanému byla vystavena propouštěcí zpráva dne datum ve údaj o čase hodin (prokázáno předmětnou propouštěcí zprávou). Výzvou k zaplacení před podáním žaloby ze dne 16. 4. 2021 (prokázáno upomínkou a doručenkou) bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celkového nedoplatku v částce 12 796 Kč.

6. Na základě předložených důkazů, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný byl hospitalizován ve zdravotním zařízení provozovaným žalobkyni ve dne datum až datum, přičemž mu byly poskytnuty základní zdravotní úkony, poskytnuty léky a provedená vyšetření, když žalovaný nebyl v době poskytovaní zdravotní péče ze strany žalobkyně účasten zdravotního pojištění. Na základě tohoto žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou provedené výkony, paušály za léky a provedená vyšetření. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na tuto fakturu cokoliv zaplatil. Žalobkyně žalovanému zaslala rovněž předžalobní výzvu. Výzva ze dne 16. 4. 2021 byla žalovanému doručována na adresu adresa, obec a číslo, ale nebylo na ni nikterak reagováno, kterou žalovaný uváděl jako kontaktní adresu během svého pobytu v nemocnici. V upomínce byl žalovaný upozorněn, že pokud nebude dluh včas zaplacen, bude žalobkyně se domáhat úhrady soudní cestou. Žalovanému byla v upomínce poskytnuta 30ti denní lhůta k zaplacení svých závazků vůči žalobkyni. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení.

7. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným se řídí ustanoveními § 2636 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterými je upravena smlouva o péči o zdraví, a dále zákonem č. 372/2011 Sb., o anonymizováno službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). Vzhledem k tomu, že žalovaný nebyl v době poskytnutí zdravotní péče účasten veřejného zdravotního pojištění ve smyslu zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ani nebyl jinak pojištěn, je povinen dle ust. § 2636 odst. 2 o. z. zaplatit žalobkyni jakožto poskytovateli odměnu.

8. Dle ustanovení § 2636 o. z. smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Dle odstavce 2 předmětného ustanovení příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů. Dle ustanovení § 2637 o. z. péče o zdraví zahrnuje úkon, prohlídku nebo radu a všechny další služby, které se týkají bezprostředně ošetřovaného a které jsou vedeny snahou zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav. Péče o zdraví však není činnost spočívající jen v prodeji nebo jiném převodu léků.

9. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen, zákon č. 372/2011 Sb.“), je poskytovatelem zdravotních služeb fyzická nebo právnická osoba, jež má oprávnění k poskytování zdravotních služeb dle tohoto zákona, přičemž dle ust. § 111 odst. 2 cit. zákona fakultní nemocnice poskytují zdravotní služby.

10. Dle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb. je anonymizováno při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

11. Z provedených důkazů vyplývá, že žalovanému byla poskytnuta zdravotní péče v zařízení žalobkyně, a z tohoto důvodu má žalobkyně nárok na úhradu odměny za poskytnutou péči v celkové výši 12 796 Kč, tak jak byla žalovanému tato péče vyúčtována.

12. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.) a co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

13. Ode dne následujícího po splatnosti dané faktury je žalovaný v prodlení s plněním, a žalobkyně má nárok na úhradu příslušenství, tj. zákonného úroku z prodlení a poplatku z prodlení. Dle ustanovení § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nař. č. 351/2013 Sb.; neujednají–li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši 300 Kč za zaslání předžalobní výzvy a ve výši 300 Kč za podání žaloby, jejichž výše byla určena podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

15. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Okresnímu soudu v Liberci, písemně nebo v elektronické podobě podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci. Odvolání účastníka, kterému bylo plně vyhověno a odvolává se tak jen proti důvodům rozhodnutí, není přípustné (§ 202 odst. 3 o. s. ř.). Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, lze nařídit soudní výkon rozhodnutí či exekuci.