26 C 14/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hočkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozen Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozen Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zrušení výživného na zletilé dítě,

I. Návrh žalobce na zrušení jeho vyživovací povinnosti vůči žalovanému se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit na nákladech řízení k rukám právního zástupce žalovaného částku , částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podáním ze dne , datum, se domáhal žalobce vydání rozsudku, kterým by soud zrušil vyživovací povinnost, kterou má na základě rozsudku Okresního soudu v Liberci č.j. , spisová značka, ze dne , datum, ve znění rozsudku Krajského soudu v , adresa, , pobočka , adresa, ze dne , datum, , vydaným pod č.j. , spisová značka, vůči žalovanému. Tímto rozhodnutím byla určena povinnost k úhradě výživného na syna ve výši , částka, měsíčně. Uvedl, že syn v září 2025 odmaturoval na , adresa, a následně pokračuje ve studiu na , právnická osoba, v Liberci v pomaturitním intenzivním prezenčním kurzu angličtiny v rozsahu tří hodin denně. Současně si ale zřídil živnostenské oprávnění a od , Anonymizováno, je také zapsán v , Anonymizováno, jako vázaný zástupce. Podle žalobce tak syn prokázal schopnost samostatně se živit.

2. Skutečnosti, uváděné v návrhu otcem pokud jde o jejich obsah žalovaný syn nesporoval. Ostatně byly během řízení doloženy provedenými listinnými důkazy, Výpisem ze seznamu regulovaných subjektů , Anonymizováno, potvrzením o podání přihlášky na , Anonymizováno, V průběhu řízení ale vysvětlil, že skutečně uvedenou činnost vykonává, v podstatě se jedná o činnost , Anonymizováno, Tu ale vykonává jen v omezeném rozsahu, vnímá to především jako přípravu na budoucí povolání, kdy by se obecně chtěl věnovat práci ve , Anonymizováno, Potvrdil, že pracuje pro společnost , právnická osoba, .,. že skutečně má registraci u , Anonymizováno, . Předmětné činnosti se věnuje zhruba ¾ roku a za tu dobu si vydělal zhruba , Anonymizováno, . Toto jsou provize, které mu přišly od , právnická osoba, . Musel si z nich ale zaplatit zkoušku u , Anonymizováno, . Současně se přihlásil na , Anonymizováno, , management služeb.

3. V průběhu řízení pak žalovaný k výzvě soudu doložil přesný výčet finančního plnění, jež za svoji činnost obdržel, když se jednalo o částky , částka, , , částka, a , částka, , celkem tedy , částka, , což doložil výpisem z účtu.

4. Podle § 911 občanského zákoníku, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Jak opakovaně judikoval Ústavní soud, výchova dítěte by měla zásadně směřovat „k rozvoji osobnosti dítěte, jeho nadání a rozumových i fyzických schopností v co nejširším objemu“ [čl. 29 odst. 1 písm. a) Úmluvy o právech dítěte]. Jedním ze smyslů a účelů poskytování výživného ze strany rodiče je umožnit nezletilému dosáhnout co nejvyššího stupně vzdělání a tím mu dát možnost získat v budoucnu sociální jistoty, jež jsou spojeny se začleněním jedince do pracovního procesu. Vyživovací povinnost rodiče ale nelze vnímat jako bezbřehou. Rozhraničujícím kritériem pro její plnění není na jedné straně dosažení zletilosti či jiného věku, ale způsobilosti sám se živit. Naproti tomu ovšem je povinností studujícího nezletilého je cílevědomá a soustavná příprava na budoucí povolání, která ve své podstatě představuje společensky akceptovanou alternativu k výkonu pracovní činnosti. Za situace, kdy studium nezletilého nenese znaky soustavnosti a cílevědomosti, nelze na rodiči spravedlivě požadovat, aby vynakládal peněžní prostředky, které by ve svém výsledku nepřispívaly k osobnímu rozvoji dítěte“ (IV. ÚS 1247/13). Ve vztahu k posouzení a stanovení vyživovací povinnosti je tedy relevantní pouze taková studijní aktivita nezletilého (a tím spíše zletilého) dítěte, která kumulativně naplňuje znak soustavnosti a zároveň cílevědomosti. V daném případě je soud přesvědčen o tom, že vyživovací povinnost otce vůči synovi neskončila samotnou skutečností, že se syn začal věnovat činnosti , Anonymizováno, , když současně se nadále připravuje soustavně na budoucí povolání, jak plyne z obsahu provedených listinných důkazů, především potvrzení o studiu na , právnická osoba, a potvrzení o podané přihlášce na , Anonymizováno, . Již s ohledem na příjmy, které žalobce za období od získání živnostenského oprávnění ( červenec 2025) do dnešního dne získal, lze dojít k tomu, že v měsíčním úhrnu pak tato částka přesahuje mírně částku , částka, a takovouto výši příjmu soud nepovažuje za nic jiného, než jinou formu tradiční studentské brigády, studentského přivýdělku. Není přitom podle soudu rozhodné, zda je tato brigáda či přivýdělek realizován formou činností běžných zejména v minulosti, kdy synonymem studentské brigády bývaly manuální práce, nebo, jako je tomu v případě tomto, se jedná o práci – brigádu, která má vnější znaky soukromého podnikání. Pořád se ale jedná o stejný princip, kdy rozhodně skutečnost, že na budoucí povolání soustavně se připravující dítě krom samotného studia chodí na brigády rozhodně nesnímá z jeho rodičů břímě vyživovací povinnosti. Skutečnosti, na které pak poukazoval otec během řízení, že by totiž snad mělo docházet k nějakému vyplácení syna „na černo“ prostřednictvím účtování odměn přes třetí osoby byla otcem toliko povšechně konstatována v rámci závěrečného návrhu, aniž by byl, jak ostatně sám otec také konstatoval, schopen k těmto tvrzením nabídnout nějakého konkrétního důkazu, spíš to bylo ze strany otce konstatování ve smyslu „..že se to takto v podobných firmách dělává..“ Z uvedených důvodů pak soud rozhodl o zamítnutí podané žaloby.

5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení byla žaloba zamítnuta, byl tedy zcela úspěšný žalovaný a jemu tak přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů řízení za zastoupení advokátem. Výši odměny advokáta v řízení plyne z vyhlášky číslo 177/1996Sb., advokátního tarifu. Podle § 8 odst. 2 tohoto předpisu pak platí, že je-li předmětem právní služby opětující se plnění, stanoví se tarifní hodnota součtem hodnot tohoto plnění; jde-li však o plnění na dobu delší pěti let nebo na dobu neurčitou, stanoví se jen pětinásobkem hodnoty ročního plnění. V konkrétním případě pak výše ročního plnění představuje s ohledem na výši výživného součin 12 x , částka, = , částka, a pětinásobek takto získaného ročního plnění tedy pak 66 000 x 5 = , částka, . Z takto určené tarifní hodnoty pak výše odměny advokáta za jeden úkon právní služby dle § 7 citované vyhlášky představuje částku , částka, . V předmětném řízení pak přísluší právnímu zástupci žalovaného odměna za 4 úkony právní pomoci (převzetí věci, účast u jednání soudu ve dnech , datum, a , datum, a podání ze dne , datum, ) a dále pak paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky (AT) po , částka, . Celkem je tedy výše odměny za právní zastoupení rovna součinu 4 x , částka, + 4 x , částka, , což v úhrnu představuje částku , částka, .