26 C 24/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hočkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zaplacení částky 194 630,13 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 274,30 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 3 274,30 Kč od 30. 3. 2021 do zaplacení, částku 191 355,83 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 191 355,83 Kč od 15. 3. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 25 099,11 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 35 797,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutím, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobce podanou žalobu odůvodnil tím, že se žalovaným uzavřel dne datum Smlouvu o poskytnutí úvěru – Půjčka na kliknutí číslo. Podpisem Smlouvy o RÚ se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Sjednaný a poskytnutý úvěr činil 200 000 Kč. Dále bylo sjednáno úrokové navýšení na 19,9% ročně s tím, že úvěr měl být splacen v celkem 120 pravidelných měsíčních splátkách po 3 851,86 Kč. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil částku 9 715,17 Kč, když hradil splátky pouze do 20. 10. 2020. S ohledem na skutečnost, že žalovaný dlužné splátky ve stanovené lhůtě neuhradil, žalobce úvěr zesplatnil ke dni 10. 3. 2021. Žalobce tak eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 216 576,03 Kč, z toho 190 284,83 Kč neuhrazená jistina, 25 099,11 Kč kapitalizovaných úroků, 1 071 Kč na poplatcích a 121,12 Kč na úrocích z prodlení.

2. Dále pak uzavřel žalobce s žalovaným dne datum Smlouvu o vedení běžného účtu číslo bankovní účet. Na tomto běžném účtu nebyl povolen debetní zůstatek, tedy byl žalovaný povinen zachovávat takový stav finančních prostředků, který by neměl zápornou výši. Toto ale žalovaný porušil a s prostředky na běžném účtu hospodařil tak, že připustil vznik nepovoleného debetního (záporného) zůstatku ve výši 3 274,30 Kč, který ani přes výzvu žalobce neuhradil.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

4. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, který s tímto postupem již v žalobě souhlasil, přičemž žalovaného soud vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádřil k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve lhůtě ani později nevyjádřil, ačkoli mu bylo předmětné usnesení doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. tzv. fikcí doručení nastalou dne 9. 11. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

5. Ze smlouvy po běžném účtu číslo bankovní účet ze dne datum plyne, že se žalobce zavázal vést pro žalovaného běžný účet a žalovaný se zavázal hospodařit finančními prostředky tak, aby nevznikl debetní zůstatek, který nebyl stranami sjednán. Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky žalobce, s nimiž se žalovaný seznámil, což potvrdil svým podpisem smlouvy a dle nichž v případě, že by účet vykazoval nepovolený debet, měla banka právo od smlouvy odstoupit, což také banka ke dni 25. 3. 2021 učinila.

6. Z Úvěrové smlouvy číslo ze dne datum plyne, že se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky v pevně sjednané výši a žalovaný se tyto peněžní prostředky zavázal žalobci vrátit včetně sjednaného úroku z úvěru a to vše pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 851,86 Kč, přičemž splátek mělo být celkem 120. Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky žalobce, s nimiž se žalovaný seznámil, což potvrdil svým podpisem smlouvy.

7. Z provedených důkazů má soud za zjištěné, že mezi účastníky došlo k uzavření úvěrové smlouvy. Součástí smlouvy byly též úvěrové podmínky žalobce. V úvěrových podmínkách byly mimo další stanoveny podmínky pro zesplatnění úvěru v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou dvou po sobě jdoucích splátek. Žalovaný se dostal do prodlení a proto žalobce dle smlouvy úvěr zesplatnil.

8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 o. z. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

11. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

12. Podle ustanovení § 1970 o. z. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k následujícím právním závěrům. V dané věci se jedná o spor účastníků z titulu smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., na jejímž základě se žalobce zavázal žalovanému na jeho požádání poskytnout peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto peněžní vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Způsob splacení úvěru byl sjednán ve formě pravidelných měsíčních splátek (§ 2399 odst. 1 o. z.). Žalobce peněžní prostředky žalovanému prokazatelně poskytl a žalovaný tyto prostředky zjevně spotřeboval, avšak bez toho, aby tyto prostředky žalobci v dohodnuté době a dohodnutým způsobem vrátil. V důsledku toho žalobce nesplacený zbytek úvěru zesplatnil a žalovaného vyzval k zaplacení celého nesplaceného zbytku úvěru jednorázově včetně dalších poplatků a smluvních pokut. Splněny byly i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 o. z. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání. Sjednanou výši smluvní pokuty nelze považovat za neplatnou pro extrémní rozpor s dobrými mravy (§ 588, § 2051 o. z.). Žalovaný se v rámci smluvní volnosti dále zavázal v případě svého prodlení zaplatit žalobci náhradu nákladů, které žalobce účelně vynaložil na upomínání žalovaného k úhradě. Žalobce tak v řízení prokázal uzavření smlouvy o úvěru, jejíž součástí bylo též ujednání o povinnosti žalovaného v případě jeho prodlení se splácením zaplatit žalobci jednak smluvní pokutu a jednak náhradu nákladů na upomínání. Žalobce prokázal též poskytnutí peněžních prostředků žalovanému dle smlouvy. Bylo tedy na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením půjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátil a zaplatil poplatek, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení půjčky a zaplacení úroku neprokázal. Proto soud podané žalobě ohledně nároku na za zaplacení jistiny úvěru, smluvního úroku z úvěru, smluvní pokuty a poplatku za vymáhání vyhověl.

14. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nesplnil svůj peněžitý závazek řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 o. z.). V důsledku prodlení žalovaného je pak zcela po právu požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení, když tento požadavek je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. a výše úroku z prodlení je stanovena ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 35 797,50 Kč Tyto náklady tvoří 7 786 Kč soudní poplatek, dále pak odměna za zastoupení advokátem za 2 úkony právní služby à 8 900 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby) podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, jeden úkon ve výši 4 450 Kč (sepis výzvy k plnění), dále jen„ a. t.“, 900 Kč paušální náhrada nákladů zastoupení à 300 Kč za tři úkony právní služby podle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.).

16. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem. Místo plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, a to prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat písemně nebo v elektronické podobě podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat exekuční návrh nebo návrh na soudní výkon rozhodnutí.