26 C 24/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hočkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zaplacení částky 194 630,13 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 274,30 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 3 274,30 Kč od 30. 3. 2021 do zaplacení, částku 191 355,83 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 191 355,83 Kč od 15. 3. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 25 099,11 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 35 797,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutím, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobce podanou žalobu odůvodnil tím, že se žalovaným uzavřel dne [datum] Smlouvu o poskytnutí úvěru – Půjčka na kliknutí [číslo]. Podpisem Smlouvy o RÚ se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Sjednaný a poskytnutý úvěr činil 200 000 Kč. Dále bylo sjednáno úrokové navýšení na 19,9% ročně s tím, že úvěr měl být splacen v celkem 120 pravidelných měsíčních splátkách po 3 851,86 Kč. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil částku 9 715,17 Kč, když hradil splátky pouze do 20. 10. 2020. S ohledem na skutečnost, že žalovaný dlužné splátky ve stanovené lhůtě neuhradil, žalobce úvěr zesplatnil ke dni 10. 3. 2021. Žalobce tak eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 216 576,03 Kč, z toho 190 284,83 Kč neuhrazená jistina, 25 099,11 Kč kapitalizovaných úroků, 1 071 Kč na poplatcích a 121,12 Kč na úrocích z prodlení.

2. Dále pak uzavřel žalobce s žalovaným dne [datum] Smlouvu o vedení běžného účtu číslo [bankovní účet]. Na tomto běžném účtu nebyl povolen debetní zůstatek, tedy byl žalovaný povinen zachovávat takový stav finančních prostředků, který by neměl zápornou výši. Toto ale žalovaný porušil a s prostředky na běžném účtu hospodařil tak, že připustil vznik nepovoleného debetního (záporného) zůstatku ve výši 3 274,30 Kč, který ani přes výzvu žalobce neuhradil.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

4. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, který s tímto postupem již v žalobě souhlasil, přičemž žalovaného soud vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádřil k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve lhůtě ani později nevyjádřil, ačkoli mu bylo předmětné usnesení doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. tzv. fikcí doručení nastalou dne 9. 11. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

5. Ze smlouvy po běžném účtu číslo [bankovní účet] ze dne [datum] plyne, že se žalobce zavázal vést pro žalovaného běžný účet a žalovaný se zavázal hospodařit finančními prostředky tak, aby nevznikl debetní zůstatek, který nebyl stranami sjednán. Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky žalobce, s nimiž se žalovaný seznámil, což potvrdil svým podpisem smlouvy a dle nichž v případě, že by účet vykazoval nepovolený debet, měla banka právo od smlouvy odstoupit, což také banka ke dni 25. 3. 2021 učinila.

6. Z Úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] plyne, že se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky v pevně sjednané výši a žalovaný se tyto peněžní prostředky zavázal žalobci vrátit včetně sjednaného úroku z úvěru a to vše pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 851,86 Kč, přičemž splátek mělo být celkem 120. Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky žalobce, s nimiž se žalovaný seznámil, což potvrdil svým podpisem smlouvy.

7. Z provedených důkazů má soud za zjištěné, že mezi účastníky došlo k uzavření úvěrové smlouvy. Součástí smlouvy byly též úvěrové podmínky žalobce. V úvěrových podmínkách byly mimo další stanoveny podmínky pro zesplatnění úvěru v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou dvou po sobě jdoucích splátek. Žalovaný se dostal do prodlení a proto žalobce dle smlouvy úvěr zesplatnil.

8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 o. z. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

11. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

12. Podle ustanovení § 1970 o. z. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k následujícím právním závěrům. V dané věci se jedná o spor účastníků z titulu smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., na jejímž základě se žalobce zavázal žalovanému na jeho požádání poskytnout peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto peněžní vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Způsob splacení úvěru byl sjednán ve formě pravidelných měsíčních splátek (§ 2399 odst. 1 o. z.). Žalobce peněžní prostředky žalovanému prokazatelně poskytl a žalovaný tyto prostředky zjevně spotřeboval, avšak bez toho, aby tyto prostředky žalobci v dohodnuté době a dohodnutým způsobem vrátil. V důsledku toho žalobce nesplacený zbytek úvěru zesplatnil a žalovaného vyzval k zaplacení celého nesplaceného zbytku úvěru jednorázově včetně dalších poplatků a smluvních pokut. Splněny byly i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 o. z. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání. Sjednanou výši smluvní pokuty nelze považovat za neplatnou pro extrémní rozpor s dobrými mravy (§ 588, § 2051 o. z.). Žalovaný se v rámci smluvní volnosti dále zavázal v případě svého prodlení zaplatit žalobci náhradu nákladů, které žalobce účelně vynaložil na upomínání žalovaného k úhradě. Žalobce tak v řízení prokázal uzavření smlouvy o úvěru, jejíž součástí bylo též ujednání o povinnosti žalovaného v případě jeho prodlení se splácením zaplatit žalobci jednak smluvní pokutu a jednak náhradu nákladů na upomínání. Žalobce prokázal též poskytnutí peněžních prostředků žalovanému dle smlouvy. Bylo tedy na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením půjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátil a zaplatil poplatek, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení půjčky a zaplacení úroku neprokázal. Proto soud podané žalobě ohledně nároku na za zaplacení jistiny úvěru, smluvního úroku z úvěru, smluvní pokuty a poplatku za vymáhání vyhověl.

14. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nesplnil svůj peněžitý závazek řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 o. z.). V důsledku prodlení žalovaného je pak zcela po právu požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení, když tento požadavek je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. a výše úroku z prodlení je stanovena ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 35 797,50 Kč Tyto náklady tvoří 7 786 Kč soudní poplatek, dále pak odměna za zastoupení advokátem za 2 úkony právní služby à 8 900 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby) podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, jeden úkon ve výši 4 450 Kč (sepis výzvy k plnění), dále jen„ a. t.“, 900 Kč paušální náhrada nákladů zastoupení à 300 Kč za tři úkony právní služby podle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.).

16. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem. Místo plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.