26 C 35/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hočkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 193 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 193 600 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z této částky od 28. 12. 2019 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce částku 111 155 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 28. 2. 2020 domáhal vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu žalovanou částku s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi stranami byla jednak dne 8. 12. 2015 uzavřena Dohoda o obecných podmínkách kupních smluv [číslo] dne 26. 4. 2017 pak Smlouva pro servisní organizace [číslo] na základě těchto smluv prováděl žalobce pro žalovaného prodej zboží a současně zajišťoval jeho servis. Konkrétně pak dne 19. 10. 2016 zakoupil žalobce od žalované tepelné čerpadlo [anonymizována dvě slova] 15 kW v celkové ceně včetně DPH 193 600 Kč, která byla vyúčtována fakturou [číslo]. Tepelné čerpadlo žalobce následně prodal paní [jméno] [příjmení], které ho rovněž namontoval a uvedl do [anonymizováno], k čemuž došlo dne 1. 11. 2016 a od tohoto data rovněž začal běh 36 měsíční záruční doby. Během nich žalobce konal všechny předepsané prohlídky. Dne 21. 6. 2018 došlo k závadě – nefunkčnosti kompresoru. Tuto závadu žalobce odstranil 12. 7. 2018, hned po dodání potřebného dílu ze strany žalovaného. Čerpadlo tak nebylo v provozu 21 dnů. Následně dne 16. 7. 2018 vystavil žalobce žalovanému fakturu, v níž provedenou záruční opravu vyúčtoval. Dne 5. 11. 2018 se čerpadlo zastavilo znovu, žalobce poslal žalovanému e-mail s touto informací a současně poslal tzv. alarmy. Možnou příčinu závady řešil pak technik žalovaného pan [příjmení] s výrobcem v Itálii a bylo pak přistoupeno k výměně desky tepelného čerpadla. Deska dle komunikace stran dorazila z Itálie dne 5. 12. 2018. Čerpadlo tak nebylo funkční od 5. 11. 2018 do 5. 12. 2018, tedy 30 dnů. Opětovně došlo k poruše čerpadla dne 14. 10. 2019, kdy žalobce zaslal žalované fotografii displeje čerpadla a následně mu technik žalované sdělil, že se s takovouto závadou ještě nesetkal a zkusí to zjistit v Itálii. Žalovaný sice zaslal žalobci obratem jiný displej, ale po jeho namontování byl výsledek totožný, stále se objevoval nápis„ no link“. Žalovaný sdělil žalobci, že se na věc ptali v [země], kde jim řekli, že to zjistí u výrobce regulace. Ale od října 2019 do podání žaloby nebyla posledně jmenovaná závada nijak odstraněna, ani nebyl žalovaným dodán díl, jehož montáží by bylo možné závadu odstranit. Nadto dne 1. 11. 2019 začalo docházet k zamrzání výparníku, což měl žalovaný za nedostatek chladiva v okruhu. Uvedenou závadu žalobce opravit nedokázal, domluvil s proto s žalovaným, že tuto opravu provede žalovaný. Ten provedl dne 26. 11. 2019 jednak doplnění chladiva a současně vyměnil vadné čidlo tlaku. Nicméně, čerpadlo nebylo užíváníschopné od 1. do 26. listopadu, tedy 25 dnů. Tuto opravu pak již žalovaný požadoval uhradit s tím, že skončila záruční doba čerpadla. Další závadu sdělil žalobce žalovanému dne 5. 12. 2019, kdy displej stále zobrazoval nápis No link a„ alarmy“, pročež tepelné čerpadlo nejde nastavovat a řádně užívat. Dle vyjádření žalovaného jim od italského výrobce čerpadla vůbec nedokázali odpovědět na dotaz týkající se poruchy regulátoru a ani jim prý nepřišla žádná informace od výrobce řídící jednotky. Dopisem ze dne 5. 12. 2019 odstoupila paní [jméno] [příjmení] od kupní smlouvy a potom, kdy žalovaný žalobci nevyšel nijak vstříc při řešení této situace, odstoupil pak žalobce od kupní smlouvy a to dne 17. 12. 2019, když současně vyzval žalovaného k vrácení kupní ceny a k tomu, aby si tepelné čerpadlo odvezl. Na to pak dne 30. 12. 2019 sdělil žalovaný žalobci, že jeho požadavek považuje za neoprávněný. V žalobě také žalobce uvedl, že se v září 2018 s paní [jméno] [příjmení], nyní [příjmení], oženil.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Samotnou existenci vzniku závazkového vztahu mezi účastníky učinil nespornou. Upozornil pak na skutečnost, že se jedná o vztah ryze obchodní, tedy vztah mezi podnikateli a nikoli vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem. Takový vztah byl založen mezi žalobcem a paní [příjmení] dnes [příjmení] v listopadu 2016. Žalovaná tak neměla a nemá s paní [příjmení] žádný smluvně závazkový vztah. Pro žalovanou tak odstoupení paní [příjmení] od smlouvy s panem [celé jméno žalobce] je zcela bezvýznamné. Dále pak žalovaný nesouhlasil s odstoupením od smlouvy, které vůči němu žalobce uplatnil dne 17. 12. 2019, když poukázal, že § 2001 zákona číslo 89/2012 Sb. občanského zákoníku, jednoznačně uvádí, že od smlouvy lze odstoupit pouze, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li to zákon. Ke sjednání podmínek umožňující stranám odstoupit od uzavřeného kontraktu v tomto případě nedošlo. Veškerá smluvní ujednání mezi účastníky tohoto sporu jsou řešena ve výše uvedené smlouvě a dohodě. Zákonný důvod k odstoupení je uveden v § 1923. Podle názoru žalovaného se v případě poruchy signalizované na displeji tepelného čerpadla, kterou žalobce uvádí jako příčinu jeho odstoupení od smlouvy, nejedná o vadu neodstranitelnou, která neumožňuje tepelné čerpadlo řádně užívat. Není tedy v tomto případě dán zákonný důvod k odstoupení od smlouvy, jak předpokládá zákon. V elektronické komunikaci mezi žalobcem a panem [příjmení] ze dne 20. 12. 2020 v 14,37 je zřejmé, že tepelné čerpadlo vodu ohřívá a topí. Nemůže se tedy jednat o neodstranitelnou vadu, která brání řádnému užívání věci. O řešení problému se navíc aktivně pokoušel technik žalovaného pan [příjmení], který nabízel paní [příjmení] vyslání servisního technika, což ale ona odmítla. Žalobce navíc neumožnil žalovanému přezkoumat zboží, jež bylo dotřeno odstoupením od smlouvy.

3. Podle § 2001 NOZ lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 1923 je-li vada odstranitelná, může se nabyvatel domáhat buď opravy, nebo doplnění toho, co chybí, anebo přiměřené slevy z ceny. Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni předmět řádně užívat, může nabyvatel buď odstoupit od smlouvy, anebo se domáhat přiměřené slevy z ceny. Podle § 1922 odst. 1 jakmile nabyvatel zjistí vadu, oznámí to bez zbytečného odkladu zciziteli a předmět plnění zciziteli předá, nebo jej podle jeho pokynů uschová nebo s ním jinak vhodně naloží tak, aby vada mohla být přezkoumána. Jedná-li se o předmět podléhající rychlé zkáze, může jej nabyvatel po upozornění zcizitele bez prodlení prodat. Podle druhého odstavce téhož pak vytkl-li nabyvatel zciziteli vadu oprávněně, neběží lhůta pro uplatnění práv z vadného plnění ani záruční doba po dobu, po kterou nabyvatel nemůže vadný předmět užívat. Podle § 2106 odst. 2 poslední věta neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

4. Bylo nutno tedy především uzavřít, zda je vada, potažmo vady, které postupně tepelné čerpadlo vykazovalo, vadou odstranitelnou či neodstranitelnou. Hledisko odstranitelnosti vady je zde pak ještě vztaženo k možnosti věc takovouto vadou stiženou, řádně užívat, protože pro to, aby se mohl kupující domáhat nároku z takové neodstranitelné vady, musí být současně splněna podmínka, že předmět nelze pro tuto vadu řádně užívat. Naproti tomu nemá zvláštní relevanci skutečnost akcentovaná žalovaným, že vztah mezi účastníky byl vztahem podnikatelským, zcela jiným, než byl vztah žalobce ke konečné zákaznici, paní [příjmení]. Účinností nového občanského zákoníku pozbyl významu předchozí dualismus, promítnutý v tom, že vztahy podnikatelů při jejich podnikatelské činnosti upravoval zákoník obchodní, tak jako by tomu bylo v tomto případě, zatímco vztah mezi žalobcem a jeho konečnou zákaznicí by byl podřízen zákonu občanskému. Ovšem i obchodní zákoník rozlišoval charakter vad (podstatné a nepodstatné) a tento charakter pak rovněž, stejně jako současná právní úprava, vztahoval k různým možnostem volby nároků z těchto vad podle jejich charakteru.

5. V řízení pak bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, svědeckou výpovědí a znaleckým posudkem. Pokud jde o listiny, tak obsah dvou listin, jež učinily právní rámec spolupráce stran, byl mezi účastníky nesporný. Jednalo se jako Dohodu o obecných podmínkách kupních smluv [číslo] ze dne 8. 12. 2015 a stejně tak Smlouvu pro servisní organizaci [číslo] ze dne 26. 4. 2017. Spornou nebyl ani obsah faktury [číslo], kterou vyúčtoval žalovaný žalobci dodávku tepelného čerpadla [anonymizováno], stejně jako faktury [číslo], kterou dodávku čerpadla včetně jeho montáže vyúčtoval žalobce paní [příjmení]. Žalovaný pak nečinil sporným ani obsah žalobcem předloženého záručního listu, který zachycoval jednotlivé periodické prohlídky tepelného čerpadla. Žalobce dále předložil Protokol o zkoušce zařízení ze dne 30. 10. 2016, který jím byl vystaven v souvislosti s montáží tepelného čerpadla do objektu [ulice a číslo] v [obec] (bydliště [jméno] [příjmení]). V tomto protokolu byla mimo jiné zmiňována úprava topné vody přidáním tzv. inhibitoru koroze. S tím pak souvisí obsahově i Zpráva o revizi elektrického zařízení ze dne 26. 10. 2016, vystavená revizním technikem [jméno] [jméno]. Prvá vada čerpadla byla doložena e-mailem, který poslal dne 22. 6. 2018 paní [příjmení] několika osobám u žalovaného, konkrétně pánům [příjmení], [příjmení] a [příjmení] (č.l. 14). K tomuto vytčení vad se následně vztahuje faktura ze dne 16. 7. 2018, kterou vyúčtoval žalobce žalovanému práce při výměně kompresoru u tepelného čerpadla v domě [jméno] [příjmení] (č.l. 15) a částečně i část printscreenu sms komunikace mezi žalobcem a panem [příjmení] (č.l. 16), z níž plyne, že dne 5. 7. 2018 sdělil pan [příjmení] žalobci, že toho dne odeslali z [země] nový kompresor. Dne 12. 10. 2018 pak žalobce sdělil panu [příjmení], že„ čerpadlo už jede“. Další vada na čerpadla byla žalobcem oznámena na e-mail [jméno] [příjmení], technika žalovaného, dne 10. 11. 2018 s tím, že„ posílá alarmy z 5 a 10. 11. 2018“ a dále pak informaci, že„ dnes se to zase odporoučelo“ (č.l. 24). Následně pak oba vedli i sms komunikaci (č.l. 25), během níž si [jméno] [příjmení] dne 12. 11. 2018 vyžádal zaslání fotky poruchy, kterou zobrazuje display a následně pak sdělil žalobci dne 5. 12. 2018, že dorazila deska. Na č.l. 27 je pak e-mailové komunikace týchž mužů, vztahující se k třetí vadě. Tak se 14. 10. 2019 ptá žalobce pana [příjmení], jak má postupovat, když má„ toto“ – viz příloha – na čerpadle. [jméno] [příjmení] odpověděl dne 15. 10. 2019 tak, že se s takovou závadou ještě nesetkal (č.l. 19 p.v.) Následně mu dne 25. 10. 2019 sdělil žalobce, že vyměnil displej a výsledek je stejný. Obratem mu odpověděl [jméno] [příjmení], že mu psali z [anonymizováno], že vznesli dotaz na výrobce regulace a on čeká na odpověď. Konverzace pokračovala dne 1. 11. 2019 ohledně rozmrazování, aby pak následně 5. 12. 2019 opět zaslal žalobce panu [příjmení] informaci o opětujících se poruchách čerpadla a nedostatku chladiva (které bylo ale doplňováno při servisním zásahu dne 26. 11. 2019 – viz níže) K opravě závady z listopadu 2019 se pak vztahuje zakázkový list ze dne 26. 11. 2019, který žalovaný vystavil žalobci na provedení výměny čidla tlaku a doplnění chladiva a následně upomínka k zaplacení faktury [číslo], vystavené dne 27. 11. 2019.

6. Dopisem právního zástupce žalobce ze dne 17. 12. 2019, který byl dle dodejky doručen do dispozice žalovaného dne 20. 12. 2019 pak žalobce odstoupil od uzavřené kupní smlouvy na předmětné tepelné čerpadlo a vyzval současně žalovaného k převzetí čerpadla a k vrácení jeho zaplacené kupní ceny na uvedený bankovní účet do sedmi dnů od doručení odstoupení od smlouvy. V den doručení odstoupení od smlouvy, tedy 20. 12. 2019, pak začal ještě žalovaný prostřednictvím [jméno] [příjmení] komunikovat s žalobcem ohledně odstraňování dalších možných poruch na čerpadle ve snaze věc vyřešit mimosoudně, krom jiného pak sdělil, že stále nemají od výrobce odpověď na poslední poruchu a že výrobce odkazuje na nedostatek informací od výrobce řídicí jednotky, firmy [anonymizováno] Francie a navrhoval provedení opravy výměnou jednotky a displeje.

7. Žalobce dále předložil soudu znalecký posudek, vypracovaný v září 2020 ing. [jméno] [příjmení], soudním znalcem z oboru strojírenství, specializace vytápění, větrání a klimatizace. Tento znalecký posudek byl opatřen znaleckou doložkou podle § 127a o.s.ř. V něm znalec popsal několik zjištěných vad tepelného čerpadla. Z obsahu posudku je patrné, že některé z vad popsal jen zprostředkovaně, ostatně byly v minulosti odstraněny, nicméně uvedl rovněž vady, které odstraněny nebyly a bránily provozu tepelného čerpadla. Jednalo se především nemožnost nastavování tepelného čerpadla, když se na displeji objevoval nápis No Link, dále pak o nízký tlak oleje a konečně o úniky chladiva. Tyto úniky znalec popsal tak, že systém vykazoval zavzdušnění, ale při jeho odvzdušnění bylo zjištěno, že problém není v jeho zavzdušnění, ale v průniku chladiva do topného okruhu, což svědčí o prasklém výměníku tepelného čerpadla, v jehož důsledku chladivo proniklo do celého topného systému, což bylo způsobeno právě prasklým výměníkem. Závady pak znalec seznam neodstranitelnými, když nejen u žalobce, ale ani ve výrobním závodě se nepodařilo vady odstranit a odhalit příčinu závad. Navíc v důsledku závad bylo nutno vyčistit od chladiva celý topný systém a napustit jej novou upravenou vodou, která již neobsahuje příměs chladiva a olejových prvků v něm obsažených.

8. Svědek [jméno] [příjmení], který u žalovaného pracuje od roku 2003, ve své výpovědi před soudem popsal několik potíží s tepelným čerpadlem. Prvá se měla týkat úniku oleje, k čemuž mělo dojít přes měřicí sondy od firmy [příjmení], namontované panem [celé jméno žalobce]. Olej unikl jejich rychlospojkami. Po doplnění chladiva a odpojení těch sond se problém vyřešil. Dalším problémem bylo poškození kompresoru, který firma dodala nový a žalobce jej vyměnil a tím se problém vyřešil. To byla oprava v červenci 2018. Pak měl nastat problém s tím zobrazováním závady„ no link“ a ta se podle svědka nevyřešila, protože už je paní [příjmení] nepustila do domu závadu odstranit. Dle svědka i přes hlášení [příjmení] [příjmení] ale čerpadlo normálně běželo. Neuměl se tedy vyjádřit k tomu, zda by výměna displeje a řídicí jednotky problém vyřešila. Sám byl v domě, u čerpadla, jen jednou, při prvním problému s vyteklým olejem. Pak už vše řešili s panem [celé jméno žalobce] jen telefonem či e-mailem. Vybavil si pak odstraňování závady dne 26. 11. 2019, kdy se odstraňovala další vada, totiž chladivo, které uniklo přes čidlo tlaku. Připustil, že k této závadě nemohlo dojít v důsledku jakéhokoli zásahu třetí osoby. Řídící jednotku a display už nevyměnili, protože mezitím jim přišlo, že už nemají jezdit, respektive do firmy přišlo odstoupení od smlouvy. [jméno] do firmy přišly tyto díly z [země] v lednu 2020. Kdyby mohli tyto dva díly vyměnit, byla by dle svědka vada odstraněna. Svědek se dále vyjádřil k obsahu zásahů pana [celé jméno žalobce] do provozu čerpadla, v důsledku čehož mu měl dne 30. 12. 2019 sdělit, že pozbyl na čerpadlo záruky. Vysvětlil, že o těchto zásazích věděl přímo od žalobce, který mu ukazoval celý šanon poznámek s poznámkami k přenastavovaným parametrům čerpadla. Zda mohlo mít takové přenastavení vliv na funkci čerpadla svědek odpovědět nedokázal. Vysvětlil ale, že k zásahům do nastavení je potřeba znát tzv. master kódy, která pan [celé jméno žalobce] neznal, ale firma mu je poskytla. Pan [celé jméno žalobce] byl jejich servisní technik a řádně absolvoval všechna školení. K otázce dodávek náhradních dílů vysvětlil, že nový kompresor stihli dodat podle smlouvy, na což mají měsíc. Většinu náhradních dílů dováží žalovaný přímo od výrobce z [země], protože zda mají skladem jen omezený sortiment. Potvrdil dále, že poslední oprava, z 26. 11. 2019, již byla vyúčtována, protože proběhla po skončení tříleté záruční doby. A nebyla zaplacena. Pokud jde o možnou korozi výměníku, k této otázce svědek vysvětlil, že se servisní technik musí postarat o náležitou kvalitu topné vody, která má předepsané parametry.

9. Po provedeném dokazování je zřejmé, že předmětné tepelné čerpadlo zakoupil žalobce u žalovaného a jako jeho smluvní servisní technik jej uvedl do provozu u konečného zákazníka, paní [jméno] [příjmení]. Za datum uvedení do provozu lze tak považovat den 1. 11. 2016, když tento dne je jako den uvedení do provozu uveden v záručním listu. Tomuto uvedení do provozu předcházel sepis revizní zprávy elektrického zařízení ze dne 26. 10. 2016 a Protokolu o zkoušce zařízení ze dne 30. 10. 2016. Následné uzavření manželství mezi konečnou zákaznicí paní [příjmení] a žalobcem není relevantní. Dle článku VI. bod 2. Dohody o obecných podmínkách kupních smluv pak dnem 1. 11. 2016 započal běh záruční doby, která byla dle tabulky pod bodem 1. téže Dohody v bodě 20 určena na 36 měsíců, tedy tři roky a měla by tak končit stejného dne roku 2019. Ustanovení § 1922 odst. 2 pak hovoří o situaci, kdy záruční doba neběží – pokud nelze předmět po oprávněném vytčení vad užívat. Z provedeného dokazování pak vyplynulo, že předmětné tepelné čerpadlo nebylo možné užívat pro výskyt vytčených vad opakovaně. Prvá vada znemožnila užívání čerpadla v době od 21. 6. 2018 do 12. 7. 2018 a týkala se závady na kompresoru čerpadla. O jejím nahlášení, stejně jako o tom, kdy byla věc vyřešena dodáním nového dílu z Itálie, svědčí provedené listinné důkazy- e-mailová a sms komunikace. V ní není ze strany žalovaného hovořeno o tom, že by se nemělo jedna o opravu záruční, ostatně následně také žalobce vystavil žalovanému dne 16. 7. 2018 fakturu za výměnu kompresoru. Čerpadlo tedy nebylo nožné užívat od 21. 6. do 12. 7. 2018, tedy 21 den. O necelý půlrok později, v době do 5. 11. 2018 do 5. 12. 2018, bylo čerpadlo opět nefunkční z důvodu závad na řídicí desce tepelného čerpadla. Tato závada po nahlášení 5. 11. 2018 zasláním tzv. alarmů byla o měsíc později odstraněna výměnou této desky, kterou musel nechat žalovaný dodat z Itálie. Tato nefunkčnost tak trvala 30 dnů. Třetí oprava, spočívající v namrzání výparníku, měla být způsobena nedostatkem chladiva, ale ani žalobce jako servisní technik nemohl tuto opravu, o které začal s žalovaným jednat 1. listopadu 2019, provést vkladními silami a zajistil jí tak přímo žalovaný, jak plyne z obsahu zakázkového listu ze dne 26. 11. 2019 a čerpadlo tak v důsledku třetí vady nefungovalo 25 dnů. Tuto opravu ale následně žalovaný žalobci vyúčtoval, když k odstranění této vady došlo po uplynutí tříleté záruční doby. Takřka vzápětí po odstranění této vady opět došlo na čerpadle k další vadě, na displeji čerpadla se objevoval nápis [příjmení] [příjmení] a tzv. alarmy a čerpadlo nešlo nastavovat, což žalobce sdělil dne 5. 12. 2019 žalovanému mezi účastníky standardním způsobem, tedy formou dálkové komunikace (sms, e-mail). Přes probíhající komunikaci ani žalovaný nevěděl, jak vadu odstranit a dne 20. 12. 2019 sdělil žalobci, že si s tím neví rady ani italský výrobce, jemuž pak ničeho nesdělil ani výrobce řídící jednotky z [země]. Souhrnně pak čerpadlo nebylo možno používat 51 den v roce 2018. Podle § 1922 odst. 2 NOZ se tak již jen během těchto dnů neběžela lhůta pro uplatnění práv z vadného plnění ani záruční doba, jejíž konec se tak jen díky vadám čerpadla z roku 2018 posunul o 51 dní, tedy na 21. prosinec 2019. Nicméně, v běhu takto prodloužené záruční doby se vyskytla další vada, v jejímž důsledku nebyl možno používat čerpadlo od prvního do pětadvacátého listopadu 2019, tedy o dalších 25 dnů, tedy do 15 ledna 2020. A po jejím odstranění (byť vyúčtovaném), nastala nemožnost užívání čerpadla hned od 5. prosince 2019 a trvala až do okamžiku odstoupení žalobce od smlouvy. Tedy, pokud jde o prodloužení běhu záruční doby čerpadla v důsledku nemožnosti jej používat, je skutečností, že žalobce odstoupil od smlouvy v běhu 36 měsíční záruční doby, sjednané mezi stranami v uzavřené Dohodě. Bylo nutno se tedy pak zabývat otázkou odstranitelnosti nebo neodstranitelnosti vad tepelného čerpadla. Je zjevné, že jakkoli je v současném stupni rozvoje technologií, komunikačních možností a logistiky jen obtížně akceptovatelná doba opravy tepelného čerpadla v řádech desítek dní (a v letech 2018 a 2019 nešlo argumentovat omezeními, vyvolanými na kontinentu od zimy 2020 v důsledku epidemiologických omezení), tak prvé dvě opravy se nakonec podařilo žalovanému odstranit, šlo tedy o vady odstranitelné a ty by právo na odstoupení od smlouvy nedávaly. Jedná se tedy o opravy z roku 2018. Vada, která se na čerpadle vyskytla v prosinci 2019, ale nebyla odstraněna a navíc, jak vyplynulo ze závěru znaleckého posudku, ani odstranitelná nebyla. Pokud šlo pak o namrzání výparníku, tedy vadu z listopadu 2019, kterou žalovaný opravil, ale současně také vyúčtoval. Lze souhlasit s žalobcem, že tímto postupem žalovaný dal najevo, že vadu nehodlá odstranit (v rámci uplatnění práva z vadného plnění v záruční době) a kupujícímu tak vzniklo právo odstoupit od smlouvy. Toto právo je tedy dáno na straně žalobce jednak posledně uvedeným důvodem dle § 2106 odst. 2 a ovšem také z důvodu poslední – a dle znalce neodstranitelné - a žalovaným neodstraněné vady, vzniklé 5. 12. 2019, tedy v době, kdy ještě, jak bylo vysvětleno výše, běžela záruční doba. Tedy toto odstoupení od smlouvy má oporu v ustanovení § 1922 NOZ a proto pokud žalobce přistoupil k odstoupení od smlouvy, učinil tak v souladu s § 2001 NOZ ze zákonných důvodů, čímž se dle § 2004 NOZ závazek od počátku zrušil a proto, pokud se žalobce domáhal zaplacení částky odpovídající kupní ceně dodaného tepelného čerpadla, byl tento jeho nárok po právu a soud mu plně vyhověl.

10. Krom povinnosti k zaplacení jistiny uložil žalovanému i povinnost k zaplacení úroků z prodlení, jejichž výše plyne z ustanovení § 1970 NOZ a vyhlášky 351/2013 Sb. a počátek doby, za kterou byly úroky z prodlení přiznány, je dán sedmidenní lhůtou, kterou žalobce vyzval žalovaného k vrácení kupní ceny v rámci listiny, kterou odstoupil od smlouvy.

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve věci zcela úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení v plném rozsahu. Ta byla tvořena jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši 9 680 Kč, hotovými výdaji účastníka – náklady za znalecký posudek ing. [jméno] [příjmení] ve výši 14 000 Kč a dále náhradou žalobce za právní zastoupení advokátem dle vyhlášky 177/1996Sb. Za toto zastoupení přísluší v daném řízení odměna na 1 úkon právní pomoci 8 860 Kč a celkem tedy přísluší právo na odměnu za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, sepis vyjádření žalobce k podanému odporu žalovaného, sepis vyjádření ze dne 13. 5. 2021, účast u jednání soudu dne 21. 9. 2021. Dále pak za účast při jednání soudu dne 29. 3. 2021, které přesáhlo 2 hodiny, přísluší dvojnásobek této odměny a naopak, za sepis výzvy k plnění pak je hodnota odměny poloviční. Tedy za odměnu za právní zastoupení přísluší úspěšnému žalobci částka 66 450 Kč. Dále pak za 7 režijních po 300 Kč, tedy 2 100 Kč. Dalším nárokem je pak cestovné právního zástupce žalobce na jednání soudu dne [anonymizováno] [číslo] a dne [datum] osobním vozidlem značky Škoda Superb [registrační značka] na trase [obec] [obec] [obec] při spotřebě vozu 6,1 litru benzinu natural na 100 km a jeho ceně 27,20 Kč pak náhrada na jednu cestu, včetně tzv. základní náhrady činí 1 272 Kč, celkem tedy 2 544 Kč. Dále byla přiznána náhrada za čas, promeškaný na těchto cestách za celkem 12 půlhodin po 100 Kč, tedy celkem 1 200 Kč a konečně 21% DPH z uvedených částek.