26 C 65/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hočkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 23 604 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 604 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 19 200 Kč od 19. 9. 2019 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 145 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit mu žalovanou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky, dále náklady spojené s uplatněním pohledávky a smluvní pokutu. Žalobu odůvodnil především tím, že dne [datum] uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“). Smlouvu žalovaná uzavřela prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Na základě Smlouvy žalobce žalované poskytl peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které žalovanému zaslal na bankovní účet dne 20. 5. 2019. Žalovaný se zavázal za poskytnutou zápůjčku uhradit poplatek ve výši 7 200 Kč. Účastníci si ve Smlouvě ujednali splatnost jistiny a poplatku na den 18. 8. 2019. Žalovaný nehradil smluvní závazky řádně a včas, když neuhradil ničeho a to přes zasílané upomínky. Žalobce tak požaduje uhrazení účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením ve výši 2 000 Kč. Součástí Smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě. Pohledávka činí celkem 23 604 Kč a skládá se z jistiny ve výši 12 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 200 Kč, účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením ve výši 2 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 404 Kč Vedle toho žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.

3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, respektive se nevyjádřili, proto soud rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud z předložených listin zjistil, že dne 17. 5. 2019 byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva. Podle této Smlouvy poskytl žalobce finanční prostředky ve výši 12 000 Kč zasláním na účet žalovaného a ten se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí prostředků ve výši 7 200 Kč a to spolu s poskytnutými finančními prostředky nejpozději do 18. 8. 2019. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Účastníci si ve Smlouvě ujednali povinnost žalovaného uhradit v případě prodlení náklady za vyhotovení a zaslání každé upomínky ve výši 500 Kč při maximálním počtu pěti výzev. Účastníci si sjednali pro případ prodlení, ze strany žalovaného, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý dne prodlení. Přes upomínání ze strany žalobce nebyla zápůjčka a sjednaný poplatek za její poskytnutí uhrazena. Žalobce žalovaného vyzýval k jejich úhradě upomínkami ze dne 22. 6. 2019, 3. 7. 20196, 22. 7. 2019, 31. 7. 2019. Právní zástupkyně žalobce žalovaného vyzvala před podáním žaloby k úhradě dluhu, ale rovněž bezvýsledně.

5. Dle § 1757 odst. 1 o. z. po uzavření smlouvy mezi stranami v jiné formě než písemné je stranám ponecháno na vůli, zda si obsah smlouvy v písemné formě potvrdí.

6. Dle § 1758 o. z. dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě.

7. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Dle § 2393 odst. 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

9. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. V daném případě při posuzování žaloby, po stránce skutkové i právní, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi stranami bylo sjednáno, že žalobce žalované poskytne zápůjčku ve sjednané výši. Žalobce smlouvou prokázal, že žalované peněžní prostředky poskytl. Žalovaný však podmínky smluvního vztahu porušil tím, že řádně a včas nesplatil poskytnutý úvěr a poplatek za jeho poskytnutí. Žalobce jej vyzval dopisem k úhradě dluhu. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši a vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku dluhu. Soud shledal pohledávku žalobce oprávněnou jak do jistiny, tak smluveného poplatku za poskytnutí úvěru z úvěru, účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením i smluvní pokuty.

12. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši ve výši 9 % ročně z částky 19 875 Kč od 31. 8. 2018 do zaplacení.

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal na náhradě nákladů 2 145 Kč sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 945 Kč, odměny za 3 úkony dle mimosmluvní sazby ve výši 300 Kč dle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění, 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění.