27 C 117/2019

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hočkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 42 825 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 825 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 7 150,92 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 14 399,06 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 23 325,16 Kč od 23. 9. 2016 do zaplacení, s úrokem ve výši 19,97 % ročně z částky 23 325,16 Kč od 23. 9. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 166 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku 42 825 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. rozsudku.

2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že právnická osoba (dále označený jako předchozí věřitel nebo poskytovatel půjčky) na ni postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22.9.2016.

3. Žalující strana tvrdila, že předchozí věřitel uzavřel se žalovanou stranou dne 27.6.2012 smlouvu o půjčce číslo Touto smlouvou přenechal předchozí věřitel dlužníku částku 25 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 20 900 Kč, který se skládal z úroku ve výši 3 192 Kč, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 4 750 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 958 Kč. Dlužník měl půjčku splácet v pravidelných 60 týdenních splátkách po 765 Kč s tím, že poslední splátka měla být zaplacena dne 21.8.2013. Dlužník tuto povinnosti nesplnil. Dlužnou částku tvoří jistina ve výši 23 325,16 Kč, dlužný poplatek ve výši 19 499,84 Kč a dále příslušenství v podobě úroku a úroku z prodlení, z části kapitalizovaných.

4. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř.). Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2003 sp. zn. 22 Cdo 89/2002, že:„ V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ 5. Protože věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a je proto jejich souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání podle výše uvedených zákonných ustanovení předpokládán.

6. Soud učinil následující skutkový a právní závěr.

7. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 27.6.2012 bylo zjištěno, že mezi předchozím věřitelem a žalovanou stranou byla uzavřena smlouva, kterou předchozí věřitel přenechal žalované straně peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 20 900 Kč, který se skládal z úroku ve výši 3 192 Kč, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 4 750 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 958 Kč. Dlužník měl půjčku splácet v pravidelných 60 týdenních splátkách po 765 Kč.

8. Ze Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce, které byly učiněny součástí smlouvy číslo bylo zjištěno, že sjednaný úrok za poskytnutí peněz činil 19,9753 % ročně.

9. Předání peněz prokázáno samotnou smlouvou o půjčce, která obsahuje prohlášení o tom, že dlužník převzal půjčku v hotovosti při uzavření smlouvy.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22.9.2016 bylo zjištěno, že pohledávky za žalovanou stranou byly postoupeny na žalobkyni.

11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22.9.2016 bylo zjištěno, že postoupení bylo žalované straně oznámeno.

12. Výzvou ze dne 21.6.2018 bylo prokázáno, že žalující strana žalovanou stranu o zaplacení dlužných částek upomínala.

13. Vzhledem k § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. se věc posuzuje podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ), ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť jde o práva a povinnosti vzniklé před 1. 1. 2014. Vztah z postoupení se pak řídí zákonem č. 89/2012 Sb.

14. Na žalující stranu byla postoupena vymáhaná pohledávka. Dlužníkovi bylo postoupení pohledávky předchozím věřitelem oznámeno (§ 1879, § 1882 zákona č. 89/2012 Sb.). Tím bylo založeno oprávnění žalující strany vymáhat v soudním řízení postoupenou pohledávku.

15. Mezi dlužníkem a předchozím věřitelem byla uzavřena smlouva o půjčce a dlužníkovi byly přenechány finanční prostředky (§ 657 OZ). Dlužník měl půjčku hradit ve splátkách a zaplatit sjednaný souhrnný poplatek za poskytnutí půjčky (§ 658 OZ). Pokud byly sjednány další poplatky (§ 2 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31.12.2013), které žalovaný nehradil, je povinen zaplatit i je.

16. Dlužník smlouvu nezpochybnil. Bylo na něm, aby prokázal, že k prodlení s vrácením půjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo a že půjčku vrátil, popř. že dluh jinak zanikl (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16.1.2002 sp. zn. 25 Cdo 98/2000 a ze dne 24.7.2008 sp. zn. 29 Odo 475/2006). Dlužník nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení neprokázal.

17. Dlužník neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, je proto v prodlení a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 517 odst. 1, 2 OZ). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem. Úrok z prodlení v zákonné výši dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ke dni okamžiku prodlení. Žalující strana požaduje úrok z prodlení až za dobu poté, co předchozí věřitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky. Okamžik prodlení však nastal nejpozději uplynutím splatnosti poslední týdenní splátky, což předchází okamžiku, od kterého žalující strana úrok z prodlení požaduje.

18. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalující strana byla v řízení zcela úspěšná a má proto právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 714 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Odměna advokáta byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny, přičemž při určení tarifní hodnoty soud vycházel jen z jistiny (bez příslušenství v podobě poplatků a úroků). Odměna byla vypočtena dle § 14b AT v celkové výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 AT po 300 Kč a paušální náhrada hotových výdajů ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b AT. Protože zástupce žalobkyně je plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést. Celkem tedy náklady řízení tvoří částku 3 166 Kč. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomu tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci prostřednictvím nadepsaného soudu. Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.