27 C 269/2019

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hočkem ve věci žalobce právnická osoba, ulice a číslo, obec a číslo, IČO, právně zastoupeného JUDr. ing. jméno příjmení, PhD., advokátem, ulice a číslo, obec, proti žalovanému celé jméno žalovaného, rodné číslo, anonymizováno číslo, anonymizována tři slova, PSČ, Slovensko o zaplacení 5 550 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 550 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 3 217 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení, s 20,11% úrokem ročně z částky 3 217 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 883,33 Kč, s kapitalizovaný úrokem ve výši 1 834,47 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit mu žalovanou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobce, firmou právnická osoba byla datum uzavřena Smlouva o půjčce číslo na jejímž základě převzal žalovaný osobně částku 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli půjčené finanční prostředky včetně kapitalizovaného úroku, poplatku za zpracování půjčky a nákladů na hotovostní inkaso splátek a to formou 45 týdenních splátek á 154 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. V průběhu řízení soud účastníky řízení vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení uvedené výzvy vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a rozhodne na základě předložených listinných důkazů. Ani jeden z účastníků se k uvedené výzvě nevyjádřil, proto postupoval soud dle § 115a občanského soudního řádu a ve věci rozhodl bez jejího projednání. Na základě dokazování, provedeného žalobcem předloženými listinnými důkazy, má soud za prokázaný následující skutkový stav: Z žalobcem předložených listin bylo zjištěno, že byla uzavřena smlouva o půjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí dohodnuté finanční částky, kdy zároveň byl smluvně upraven způsob vrácení poskytnutých finančních prostředků, stejně jako výše poplatku a případných sankcí pro případ, kdy by dlužník prodléval s plněním svého závazku dlužnou částku věřiteli vrátit. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho závazku. Soud tedy vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen ani nezanikl jinak. Z žalobcem předložených listin tedy soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena shora citovaná smlouva, jež má charakter smlouvy o úvěru dle § 497 zákona 513/1991Sb., na jejímž základě žalovaný čerpal a zjevně spotřeboval poskytnuté finanční prostředky, ovšem již bez toho, aby tyto vrátil, čímž porušil jak příslušné ustanovení občanského zákoníku, tak i obsah a podstatu mezi stranami uzavřené smlouvy – totiž půjčené finanční prostředky dohodnutým způsobem vrátit. V průběhu řízení pak žalovaný netvrdil a tím méně pak nedoložil opak, že by totiž k takovému vrácení z jeho strany došlo. Nárok na úhradu úroků z prodlení plyne z ustanovení § 369 odst. 1 zákona 513/1991Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Náklady řízení vzniklé žalobci byly tvořeny soudním poplatkem 400 Kč, právním zastoupením advokátem za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč, 3 x režijní paušály po 100 Kč a 21% DPH. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).