27 C 281/2019

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hočkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 20 000 Kč a 60 000 Kč s příslušenstvím a vydání věci

I. Návrh, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat žalobci 12 konektorů [anonymizováno] a 12 pump [anonymizována dvě slova] nebo zaplatit částku 60 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % od 17. května 2019 do zaplacení a dále pak zaplatit žalobci částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % od 19. března 2019 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného částku 41 927 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit státu – ČR na účet Okresního soud v Liberci na nákladech řízení částku, jež bude specifikována v písemném vyhotovení tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu žalované částky s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o výpůjčce stáčecího zařízení, na jejímž základě poskytl žalovanému stáčecí zařízení, specifikované v předávacím protokolu, aniž by došlo k převodu vlastnického práva ke stáčecímu zařízení. Vlastníkem stáčecího zařízení zůstal žalobce. Stáčecí zařízení se skládá z 12 konektorů [anonymizováno] a 12 pump [anonymizována dvě slova]. Toto stáčecí zařízení žalobce žalovanému také v provozovně namontoval. Dle článku V. odst. 1 Smlouvy byl žalovaný povinen stáčet prostřednictvím poskytnutého stáčecího zařízení pouze vína dodaná žalobcem. V případě, že by žalovaný porušil uvedenou povinnost, byl žalobce oprávněn okamžitě odstoupit od smlouvy a požadovat po žalovaném úhradu smluvní pokuty ve výši 20 000 Kč. Žalobce dne [datum] při kontrole provozovny na adrese [adresa], že žalovaný používá poskytnuté stáčecí zařízení i pro stáčení jiných nápojů než nápojů dodaných žalobcem. Žalobce proto okamžitě odstoupil od smlouvy a požádal žalovaného o vydání stáčecího zařízení ve vlastnictví žalobce. Zaměstnanec žalobce, pan [jméno] [příjmení], se pokusil demontovat stáčecí zařízení, ale to mu nebylo ze strany žalovaného umožněno. Na místo byla také přivolána hlídka Policie ČR. Žalobce při následné návštěvě provozovny žalovaného požádal dne [datum] o spolupráci Policii ČR, aby mu při demontáži stáčecího zařízení asistovala. Pan [anonymizováno], jednatel žalovaného, však tohoto dne odmítl vydat panu [příjmení] stáčecí zařízení, provozovnu uzamkl a odjel. Dle článku VII. Smlouvy je žalovaný povinen umožnit žalobci nejpozději 5 pracovní dní po ukončení smluvního vztahu demontáž a odvoz poskytnutého stáčecího zařízení. V případě, že vrácení stáčecího zařízení nebude možné, zavázal se žalovaný v odst. 2 článku VII. Smlouvy uhradit žalobci částku 60 000 Kč, jako finanční kompenzaci za nevrácené stáčecí zařízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný stáčecí zařízení nevrátil, požádal jej žalobce daňovým dokladem [číslo] o zaplacení uvedené částky 60 000 Kč, jejíž splatnost nastala v souladu s ustanovením článku VII. odst. 2 Smlouvy dne [datum]. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne [datum] vyzval žalovaného k úhradě smluvní pokuty dle článku V. odst. 1 Smlouvy ve výši 20 000 Kč a dále k vrácení stáčecího zařízení, a to do [datum]. Dne [datum] žalobce vyzval žalovaného k zaplacení 60 000 Kč. Tato výzva byla žalovanému doručena dne [datum]. Ke dni podání této žaloby žalovaný nevrátil žalobci stáčení zařízení, ani neuhradil výše uvedené částky.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a ve vyjádření k žalobě proti ní brojil, když nárok neuznal ani co do výše, tak co do důvodu, když sporným učinil prakticky veškerá tvrzení žalobce, a to jak ohledně uzavření smlouvy na dodávky vína, tak ohledně montáže čerpadel. Připustil dodávky vína, ale to se dělo na základě objednávek a bylo vždy hotově zaplaceno. Připustil rovněž, že v provozovně někdo od žalobce nějakou smlouvy nechal, ale tu jednatel žalovaného nepodepsal. Pokud jde o tvrzenou výzvu k vrácení čerpadel, popsal toto žalovaný ve svém vyjádření zcela jinak s tím, že když zaměstnanec žalobce pan [příjmení] přivezl zboží, tak se ještě vzápětí vrátil do provozovny s tím, že si něco zapomněl ve skladu, kam ho prodavačka paní [příjmení] pustila, nicméně vzápětí zjistila, že přeřezal hadice od výčepních zařízení a měl je připravené k odnosu, v čemž mu zabránila za součinnosti PČR. žalovaný naopak tvrdil, že mu vznikla jednáním žalobce škoda ve výši 9 400 Kč, aniž by ale procesně toto tvrzení odpovídajícím způsobem použil. Mělo se jednat o částku, kterou měl zaplatit za servis – opravu čerpadel potom, kdy pan [příjmení] přeřezal hadice.

3. V proběhnuvším řízení soud provedl poměrně rozsáhlé dokazování nejen listinami a výslechy několika svědků, ale provedl také místní šetření a znalecký posudek.

4. Smlouva o výpůjčce stáčecího zařízení, o kterou se opírá žaloba, měla být uzavřena dne [datum]. Pokud jde o její obsah, lze dát žalobci za pravdu, pokud jej interpretuje stejně, jako činí v podané žalobě. Nicméně žalovaný od počátku činil podpis této smlouvy sporným a to přesto, že byla v rubrice„ vypůjčitel“ opatřena razítkem a parafou podpisu s tím, že takový podpis není podpisem jednatele [příjmení]. Razítko pak bylo na prodejně volně dostupné. Dále byl žalobcem předložen žalovaným nepodepsaný a nedatovaný Předávací protokol, kterým mělo dojít k předání 12ks [anonymizována dvě slova] a 12 ks [příjmení] [jméno]. Dále pak 5 kusů fotografií, které zachycují jednak krabice s vínem s tím, že z nich je patrné, že některé krabice byly od jiných dodavatelů než od žalobce. Ze zpráv firem [anonymizováno] a [anonymizováno] [obec] plyne, že tyto subjekty žádná čerpadla v turnovské prodejně nemontovali.

5. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který je obchodní zástupce žalobce od roku [rok]. Samotnou instalaci výčepního zařízení s jednatelem žalovaného domlouval právě on, zřejmě někdy v květnu [rok], když se z nařízení vlády muselo přejít z dodávek vína v sudech na krabice, ale nebyl u samotné montáže. Věděl, že pan [příjmení] měl ještě obchody v [obec] a [ulice] [obec]. Neměl oprávnění, aby za žalobce podepisoval jakékoli smlouvy, takže to nikdy nedělal. Svědek [celé jméno svědka] pracoval pro žalobce mezi lety [rok] až [rok]. Uvedl, že potom, kdy kolega vyjednal montáž čerpacího zařízení, ho byli společně s kolegou [příjmení] v [obec] namontovat. Zda byl v době montáže v provozovně pan [příjmení] si svědek jist nebyl, byla tam prodavačka. Potvrdil svůj podpis na předávacím protokolu s tím, že podpis na smlouvě jeho není. Svědek [jméno] [příjmení], který stále pracuje pro žalobce, potvrdil shora uvedené, že rovněž byl u montáže čerpadel a že se tak stalo dne [anonymizováno], ale neví, kterého roku. Stejně tak potvrdil, že panu [příjmení] montovali obdobná zařízení v [obec] a [obec], ale v [obec] to nějak nešlo, tak si zařízení odvezli. Uvedl, že spolu s předávacím protokolem se rovnou vozí i smlouva, ale nedokázal vysvětlit konkrétní absenci podpisu žalovaného. Vypověděl, že zařízení na čerpání jsou sice stejná, ale on má svůj konkrétní způsob práce, kdy čerpadla na OSB desku namontuje pečlivě, aby to vypadalo. Svědek [jméno] [příjmení] pracuje pro žalobce od roku [rok] dodnes. U montáže čerpadel nebyl, jen mu bylo zadáno, aby se postaral o demontáž zařízení. Na místě seznal, že se nestáčí jejich vína, proto začal s demontáží, ale prodavačka jej zamkla ve skladu a zavolala PČR. Rovněž tento svědek poukázal na zvláštní preciznost v montáži čerpadel na připravené OSB desky. Svědkyně [jméno] [příjmení] připustila, že někdo prováděl montáž čerpadel v prodejně a že u toho asi byla ona, protože je tam jediná prodavačka. Měla ale za to, že to prováděla [právnická osoba] a ne [anonymizováno]. V souvislosti s montáží čerpadel pak zmínila i [právnická osoba]. Uvedla, že [anonymizováno] si v souvislosti s montáží čerpadel nepamatuje. Verifikovala razítko, otištěné na smlouvě, ale popřela, že by se jednalo o její podpis a nepamatovala se, že by viděla někdy podobný předávací protokol, který jí byl ukázán ve spise. Nepopřela, že brali vína od více dodavatelů a při objednávkách se řídili preferencemi zákazníků.

6. V rámci místního šetření, které bylo provedeno bezprostředně po prvém jednání soudu dne [datum] bylo v prodejně žalovaného zjištěno, že je v jejím zázemí – skladu – umístěno na zdech několik dřevěných desek, na nichž je namontováno zhruba třicet čerpadel, která dopravují víno z jednotlivých krabic s vínem do výčepního zařízení v samotné prodejně. Skutečností bylo, že některá čerpadla byla instalována pečlivěji než jiná. Stejně tak bylo skutečností, že se jednalo o identická zařízení.

7. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] vyplynulo, že podpis pod Smlouvou o výpůjčce stáčecího zařízení, datované dnem [datum], není s největší pravděpodobností podpisem jednatele žalovaného [jméno] [příjmení].

8. Ze spisu PČR OO [obec], sp.zn. KRPL [číslo] nebylo zjištěno žádných relevantnějších skutečností, než jaké byly uvedeny jak v samotné žalobě či vyjádření žalovaného, tak výpovědích svědků [příjmení] a [příjmení]. Lze konstatovat, že skutečně turnovská policie byla předvolána na místo – do prodejny – když se pan [příjmení] pokusil demontovat a odvézt čerpadla, nicméně policie neučinila žádná pro ni relevantní zjištění spis byl za situace, kdy se z žádné strany nejednalo o trestný čin, založen.

9. Podle § 166 odst. 1 NOZ právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Co je stanoveno o zastoupení právnické osoby zaměstnancem, platí obdobně pro zastoupení právnické osoby jejím členem nebo členem jiného orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku.

10. Podle § 430 odst. 1 NOZ pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází. Podle odstavce 2 téhož zavazuje podnikatele i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna.

11. Podle § 2048 odst. 1 NOZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Pro platnost ujednání o smluvní pokutě se na rozdíl od dosavadní úpravy (§ 544 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb.) a také na rozdíl od uznání dluhu podle tohoto zákona (§ 2053) nevyžaduje písemná forma. Nepřímo se tak vychází ze znění § 559, podle něhož má každý právo zvolit si pro své právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Je tudíž na straně, jíž smluvní povinnost druhé strany svědčí, aby sjednání smluvní pokuty písemnou formou prosadila a tím lépe ochránila svá práva. Odstranění požadavku písemné formy může být výhodou v těch případech, kdy se původní písemná smlouva (např. smlouva o dílo obsahující i ujednání o smluvní pokutě) ukáže jako neplatná pro nedostatek jejího podepisování jednajícími osobami, ale je prokazatelné, že došlo k jejímu ústnímu uzavření. Podle dosavadní úpravy sice ústně uzavřená smlouva o dílo byla platná, nikoli již ujednání o smluvní pokutě, pro něž zákon (§ 544 zák. č. 40/1964 Sb.) vyžadoval písemnou formu.

12. Tedy zde došlo k popsané situaci, kdy listina, obsahující ujednání o smluvních pokutách, nebyla podepsána ani jednatelem [příjmení], ani prodavačkou [příjmení]. Absence podpisu jednatele [příjmení] plyne ze závěru znaleckého posudku a prodavačka [příjmení] podpis listiny popřela v rámci své svědecké výpovědi, v níž rovněž uvedla, že je v prodejně prodavačkou jedinou. Tedy konkrétně, smlouvy mohl podepsat buď jednatel [příjmení], nebo prodavačka [příjmení]. Rozšiřovat okruh osob, které to jiné mohli udělat, není na místě a rozhodně nelze uzavřít, že by podnikatele zavazoval podpis kohokoli, kdo byl v dané chvíli v prodejně, aniž by mněl skutečně k jeho závodu nějaký relevantní vztah. Ale ani tato absence písemné formy v režimu NOZ bez dalšího nezpůsobuje neplatnost ujednání o smluvní pokutě. Nicméně by musela nastat situace, že by žalobce prokázal, že k uzavření smlouvy došlo ústní formou. To ale rovněž prokázáno nebylo, protože z výpovědi žádného ze svědků neplyne, že by ať již s jednatelem [příjmení], nebo prodavačkou [příjmení] v rámci návštěvy provozovny, při níž došlo k montáži výčepního zařízení, bylo kterýmkoli ze zaměstnanců žalobce jednáno o obsahu listiny s [příjmení] či [příjmení] a tedy že by, byť ústně, došlo ke sjednání smluvní pokuty. To, že na prodejně byly dané listiny, opatřené podpisem v rubrice strany žalující, byly v rámci prováděné montáže zanechány, nelze považovat za ústní uzavření smlouvy. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že podepsal za žalobce předávací protokol, kdo a jak podepsal smlouvu za žalobce, to nikdo ze svědků nevěděl. Ale z výpovědi nikoho ze svědků nevyplynulo, že by v rámci montáže zařízení došlo ze strany některého ze zaměstnanců žalobce, kteří montovali zařízení, k tomu, že by ať již přímo s jednatelem [příjmení], nebo s prodavačkou [příjmení], jménem žalobce uzavřeli ústně smlouvu včetně ujednání smluvní pokuty. Svědci, přítomní montáži, tedy pánové [celé jméno svědka] [anonymizováno], popisovali okolnosti samotné montáže a to, jakým – z jejich pohledu nezaměnitelným – způsobem jsou montovány právě jejich čerpací zařízení. Svědek [příjmení] byl jen u demontáže, svědek [příjmení] ani u montáže, ani u demontáže, ten pouze prvotně domlouval instalaci čerpadel v provozovně v [obec]. Navíc je zde otázka datace smlouvy, neboť se svědci – i z řad žalobce – shodovali na montáži čerpadel na jaře ([příjmení], [příjmení]) a přitom Smlouva o výpůjčce stáčecího zařízení měla být podepsaná v listopadu. Svědci navíc nijak netvrdili, že by o obsahu smlouvy jakkoli jednali s prodavačkou [příjmení] nebo jednatelem [příjmení], jediné, co v jejich výpovědích zaznělo, že v prodejně při montáži nechali Předávací protokol.

13. Soud tak má za to, že se v průběhu řízení nepodařilo prokázat uzavření jakékoli části Smlouvy o výpůjčce stáčecího zařízení a to ani písemnou, ani ústní formou a rozhodně pak ne tu část, která se vztahovala k případnému ujednání o smluvní pokutě. Pokud se tedy žalobce dožadoval jakékoli částky z titulu smluvní pokuty, ať již šlo o smluvní pokutu za neodebírání jeho vína nebo nevrácení jeho čerpacího zařízení. Navíc zde soud nemohl přehlédnout skutečnost, že úspěchu žaloby na vydání předmětných čerpadel brání i další skutečnost, totiž jejich nejednoznačná identifikace jak v žalobě samotné, tak i následně v průběhu řízení. Žalobce pouze tvrdil a svědecky dokládal, že měl instalovat 12 čerpadel, aniž by ale jak v žalobě, tak v předávacím protokolu, byla tato čerpadla specifikována například výrobním číslem nebo jiným nezaměnitelným způsobem, když jediná specifikace, kterou žalobce soudu nabídl, byl tvrzený způsob montáže. Dle přesvědčení soudu je ale takovýto způsob nedostatečný a to tím více, že v prodejně bylo instalováno identických čerpadel několik desítek a proto požadavek na přesnou specifikaci konkrétních čerpadel je pak na místě. Na tom nic nemění ani skutečnost, že firmy [anonymizováno] a [anonymizováno] [obec] montáž čerpadel v prodejně nepotvrdili. Z uvedených důvodů byla žaloba cele zamítnuta.

14. O nákladech řízení pak rozhodl soud s ohledem na plný procesní úspěch žalovaného, jemuž přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu a to za jeho zastoupení advokátem za celkem 7,5 úkonu právní pomoci po 4 300 Kč (převzetí věci, sepis vyjádření ze dne 24. 2. 2020, účast na soudním jednání dne 22. 2. 2021 – v délce 4 hodin, dne [datum], [datum], [datum] a u jednání, kde byl rozsudek dne [datum] vyhlášen), dále za 8 režijních paušálů po 300 Kč a 21 % DPH.

15. Obdobně bylo dle procesního úspěchu či neúspěchu rozhodnuto pokud jde o náklady řízení, jež v daném řízení vznikly státu. Jednalo se jednak o částku 1 403 Kč jako jízdné svědka [celé jméno svědka] k jednání dne [datum] a dále o částku znalečného ve výši 17 858 Kč Celkem tedy o 19 261 Kč, k jejíž úhradě byl zavázán v řízení neúspěšný žalobce.