28 C 157/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Koutnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 31 250 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala k zaplacení částky 17 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 18 750 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 621,32 Kč, a nákladů spojených s uplatněným pohledávky ve výši 39 Kč a zaplacení částky 12 500 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení zahájeného dne [datum] formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu učinila žalobkyně pohledávky její právní předchůdkyně [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], (dále jen JET Money) ze smlouvy [číslo] uzavřené se žalovanou dne [datum] s tím, že je nabyla od této společnosti (resp. od společnosti [právnická osoba], [IČO], na kterou byla ke dni [datum] převedena část závodu [právnická osoba] Money tvořená divizí spotřebitelských úvěrů) postoupením. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že obdržela jistinu úvěru ve výši 25 000 Kč, a zavázala se hradit i další nároky jako nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru, kapitalizovaný úrok ve výši 17 250 Kč a v případě neplacení smluvní pokutu a náklady vymáhání. Žalovaná se zavázala splatit svůj dluh ve 13měsíčních splátkách ve výši 3 250 Kč. Žalovaná však na svůj dluh uhradila pouze částku 23 500 Kč, což odpovídá 7 řádně uhrazeným splátkám. Žalobkyně učinila rozhodnutí, že v soudním řízení nebude uplatňovat část postoupených nároku, ale bude nárokovat pouze samotnou úvěrovou jistinu 18 750 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 621,32 Kč za období od [datum] do [datum], náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč a smluvní pokutu ve výši 12 500 Kč. Co se týče nákladů spojených s uplatněním pohledávky žalobkyně uvedla, že dne [datum] zaslala žalované ceník a upozornila ji, že pokud nepřistoupí na mimosoudní vyřešení, bude si je žalobkyně účtovat – částka 39 Kč byla žalobkyní kalkulována za odchozí dopis v částce 39 Kč.

2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu tak, že uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti žalované právní předchůdce žalobkyně vycházel z údajů, které žalovaná uvedla v Žádosti o úvěr, dále z pracovní smlouvy žalované a výplatních pásek, z čehož plyne, že právní předchůdce žalobkyně aktivně zjišťoval finanční poměry žalované, postup vyžadovaný zákonem beze zbytku dodržel a bonita žalované byla před uzavřením smlouvy dostatečně prověřena.

3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdila ani neprokazovala žádné skutečnosti.

4. K jednání soudu dne [datum] se žalobkyně ani žalovaná nedostavily. Žalobkyně byla řádně omluvena, žalované bylo předvolání k jednání doručeno na adresu jejího trvalého pobytu uvedenou v záhlaví rozsudku s tím, že písemnost se považuje za doručenou tzv. fikcí. (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic řízení podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vycházejíce přitom z obsahu spisu a z označených důkazů.

5. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná žádala žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 25 000 Kč, v žádosti uvedla, že její čistý příjem je ve výši 12 523 Kč, náklady na bydlení má ve výši 2 000 Kč a ostatní měsíční výdaje ve výši 2 000 Kč.

6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná podepsala tuto smlouvu se [právnická osoba] s.r.o., [IČO], jako původním věřitelem. Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalované při podpisu smlouvy jistinu ve výši 25 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli dlužnou částku včetně obchodního úroku, poplatku za správu úvěru ve výši 5 500 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 4 750 Kč, v celkové ve výši 42 250 Kč, a to v 13 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 250. Výše RPSN činila 189,98 %.

7. Z předpisu splátek bylo zjištěno, že žalovaná se zavázala splácet svůj dluh původnímu věřiteli ve 13 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 250 Kč, přičemž splátka byla splatná vždy k 1. kalendářnímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém došlo k uzavření smlouvy.

8. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] bylo zjištěny, že původní věřitel poskytl žalované informace o úvěru před podepsáním samotné smlouvy. Údaje ve formuláři jsou shodné s údaji ve smlouvě o úvěru [číslo].

9. Z notářského zápisu NZ [číslo], [spisová značka], sepsaného dne [datum rozhodnutí] JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou, bylo zjištěno, že [právnická osoba] s.r.o., [IČO], jako prodávající, převedla na společnost [právnická osoba], [IČO], jako kupující, část svého závodu, a to na základě Smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum], kterou byla převedena část závodu tvořena divizí spotřebitelských úvěrů.

10. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], [IČO], jako postupitel, postoupila na žalobkyni pohledávky vzniklé z úvěrových smluv, které nabyla od [právnická osoba] s.r.o., [IČO].

11. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], [IČO], jako postupitel, postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou.

12. Z potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila společnosti [právnická osoba], [IČO], úplatu za postoupení pohledávek na základě smluv ze dne [datum] a [datum].

13. Dopisem ze dne [datum] oznámila společnost [právnická osoba], [IČO], žalované, že se na základě smlouvy o postoupení pohledávek stala majitelkou pohledávky z úvěrové smlouvy [číslo] žalobkyně. Dopis byl žalované odeslán dle poštovního podacího archu dne [datum].

14. Dopisem ze dne [datum] oznámila žalobkyně žalované, že se na základě smlouvy o postoupení pohledávek stala majitelkou pohledávky, která vznikla u [právnická osoba] s.r.o., [IČO], na základě úvěrové smlouvy [číslo].

15. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalovaná prostřednictvím svého právnímu zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Druhá výzva byla žalované odeslána dle poštovního podacího archu dne [datum].

16. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně učinila v rámci procesu vymáhání pohledávky jeden úkon, když žalované zaslala doporučený dopis ze dne [datum].

17. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k níže uvedeným skutkovým a právním závěrům.

18. Co do žalované jistiny soud ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] zjistil, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] s.r.o., [IČO], byla uzavřena smlouva o úvěru. Žalovaná převzala jistinu ve výši 25 000 Kč při uzavření smlouvy o úvěru, což stvrdila svým podpisem.

19. Právně tak byla uzavřena mezi žalovanou a [právnická osoba] s.r.o., [IČO], smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., která dále podléhá zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.), když úvěrovou smlouvu žalovaná podepsala jako běžná fyzická osoba, a nikoliv podnikatel.

20. Aktivní věcná legitimace žalobkyně v řízení je dána z titulu postoupení pohledávky učiněného na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi přechodným věřitelem, společností [právnická osoba], [IČO] (na kterou původní věřitel, [právnická osoba] s.r.o., [IČO], převedla na základě Smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum], část závodu tvořenou divizí pohledávek) jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem (§ 1879 o. z.). Účinnost postoupení pohledávky vůči žalované ve smyslu § 1882 odst. 1 o. z. je založena písemným oznámením doporučeně odeslaným přechodným věřitelem žalované na jí uvedenou kontaktní adresu. Toto oznámení bylo žalované odesláno dne [datum].

21. Podle § 86 z. s. ú. je povinností poskytovatele úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného, čehož si byla žalobkyně vědoma, kdy po výzvě soudu, aby v tomto směru doplnila tvrzení a označila důkazy, sdělila toliko, že žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru vyplnila žádost o úvěr, ve které uvedla své čisté měsíční příjmy a výdaje.

22. Pokud žalobkyně neunese jak břemeno tvrzení, tak důkazní v tom směru, že byla řádně splněna povinnost podle § 86 z. s. ú., tedy že smlouva o úvěru byla uzavřena až poté, co bylo zjištěno, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet, je smlouva podle § 87 odst. 1 z. s. ú. neplatná. Současně je stanoveno, že spotřebitel je povinen vrátit pouze poskytnutou úvěrovou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem.

23. Předmětem činnosti původního věřitele bylo nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú. Vzhledem k tomu byl původní věřitel podle § 75 odst. 1 z. s. ú. povinen při posuzování úvěruschopnosti konkrétního žadatele o spotřebitelský úvěr postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do 30. 11. 2016, avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Z uvedeného plyne, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě, po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě takového náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoli.

24. Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně neprokázala, že by původní věřitel s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele (žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Jediným důkazem svědčícím o tom, že původní věřitel vyžádal od žalované informace o jejích majetkových a výdělkových poměrech je formulářová žádost žalované o poskytnutí spotřebitelského úvěru, v níž žalovaná uvedla výši svého pravidelného měsíčního příjmu a výši svých obvyklých měsíčních výdajů, přičemž doložila Dohodu o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] a dvě výplatní pásky, ze kterých je patrno, že čistá mzda žalované činila cca 14 000 Kč, ze mzdy však byly žalované prováděny přednostní srážky. Zda původní věřitel podrobil řádnému zkoumání peněžní toky ve sféře žalované, tedy zda žalovaná předložila výpisy ze svého bankovního účtu, doložila své náklady na bydlení, když ty ve své žádosti uvedla pouze ve výši 2 000, to žalobkyně netvrdila ani neprokázala. Na základě výše popsaného stavu tak soud věci dospěl k závěru, že původní věřitel neposuzoval majetkové a výdělkové poměry obezřetně a zcela rezignoval na prověření možných pasiv žalované. Původní věřitel tedy při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupoval s odbornou péčí ve smyslu § 75 odst. 1 z. s. ú.

25. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud neučinila dostatečná skutková tvrzení, jakým konkrétním způsobem původní věřitel zjišťoval skutečnosti rozhodné pro náležité posouzení bonity žalované ke splácení spotřebitelského úvěru (úvěruschopnosti) a následné platné uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a doposud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání těchto tvrzení. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala.

26. Protože původní věřitel v rámci předsmluvních povinností nepostupoval s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 z. s. ú., je třeba smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. hodnotit jako neplatnou. Soud k neplatnosti této smlouvy přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti, neboť její uzavření odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a je tedy absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z.

27. Zákon upravuje nejen to, že v případě neplatnosti smlouvy podle § 87 odst. 1 z. s. ú. nelze nárokovat jakékoliv jiné plnění než vydání úvěrové jistiny, ale i to, kdy má k vydání přijaté jistiny dojít. Tato úprava je speciální, kdy následkem porušení povinností poskytovatele úvěru je nejenom to, že má nárok jen na vydání nesplacené jistiny bez dalších smluvených nároků, ale v nově stanovované lhůtě. Ta vyplývá z § 87 z. s. ú., podle kterého se buď účastníci dohodnou, nebo ji určí soud. Z neplatné smlouvy vycházet není možné, a stejně tak ani z výzvy věřitele k plnění (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 ve věci sp. zn. [spisová značka]). Nárok věřiteli vzniká tak až od okamžiku prodlení, které nastává právě v návaznosti na lhůtu stanovenou soudem, který přezkoumává možnosti dlužníka, a připouští se situace, kdy může být nově uložen dluh k úhradě v nízkých splátkách či výjimečně může nastat stav, že po určitou dobu splácení není možné vůbec.

28. Že by došlo k dohodě s žalovanou o nové splatnosti, žalobkyně ani netvrdila. Stejně tak žalobkyně ani netvrdila, že by případně dříve bylo žalováno, aby soud samostatně novou splatnost určil. Dosud tedy nebylo rozhodnuto, od kdy, a jak má být dluh uhrazen. Proto žalobkyni nemohl být přiznán ani kapitalizovaný úrok z prodlení, ale ani plynoucí od [datum], když splatnost dosud soudem určena nebyla, strany se na ní nedohodly, a tedy se ani nemohla žalovaná dostat do prodlení.

29. Soud proto přiznal žalobkyni, která prokázala oznámením původní věřitelky, že nabyla postoupením ve smyslu § 1879 a násl. o. z. pohledávky z výše uvedené úvěrové smlouvy, částku 1 500 Kč, když v řízení bylo prokázáno, že žalovaná převzala částku 25 000 Kč, uhradila však dle tvrzení žaloby pouze částku 23 500 Kč, aniž by v řízení, byť alespoň tvrdila, že vrátila i zbývající dlužnou částku.

30. Uložil jí tak učinit v základní zákonné lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť dosud byla žalovaná chráněna ustanoveními spotřebitelského zákona, jakmile však soud má stanovit úhradu podle možností žalované, musí mu k tomu žalovaná poskytnout součinnost.

31. Jestliže žalovaná neumožnila svou pasivitou v řízení zjistit její současné poměry a tyto nedoložila, není možné splatnost nestanovit. Možnost zohlednit splátkami současnou situaci žalované, je limitována tím, že ji soudu osvětlí a doloží. Pokud tak neučinila, jde to k její tíži. Proto nemohla být částka k úhradě rozložena do splátek.

32. Současně však nedošlo dříve k prodlení, proto soud zamítl jak kapitalizovanou částku úroků, tak plynoucí úrok z prodlení, neboť o tom, jak bude dluh z neplatné smlouvy splacen, rozhodoval až nyní, a není tak možné, aby nastalo prodlení zpětně před dobou, než otázka splatnosti byla poprvé soudem řešena.

33. Pokud jde o náklady a ceník zaslaný žalované, pak tímto způsobem nedochází ke vzniku žádného nároku, ani o tom není mezi stranami ujednáno. Pokud se strany nedohodnou, což jednostranné zaslání ceníku rozhodně není, není možné, aby položky dle ceníku, natož vůči spotřebiteli žalobkyně nárokovala.

34. Ani smluvní pokutu v částce 12 500 Kč soud nepřiznal, neboť pro ni není žádný smluvní podklad, a nejde o nároky vznikající ze zákona. Již jen s ohledem na neplatný spotřebitelský závazek by bylo i zcela proti smyslu spotřebitelského zákona takové náklady přiznat za situace, kdy žalobkyně vymáhala podle neplatné smlouvy, i nároky, které nemá, a namísto toho, aby žalovala určení splatnosti, která by teprve žalovanou k plnění podle jejích možností zavazovala.

35. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř.. Žalovaná měla ve věci vůči žalobkyni částečný úspěch, a to 95,2 %, neúspěch žalované činí 4,8 %, žalovaná by tak měla právo na náhradu nákladů ve výši 90,4 %. Žalované však v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.

36. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.