28 C 168/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Koutnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 42 444,83 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru.

2. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru č. hodnota dne datum na adrese Anonymizováno, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému Anonymizováno jiný než na bydlení až do výše částka s možností postupného čerpání, a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za objednané volitelné služby. Žalobkyně tvrdila, že při ověřování úvěruschopnosti žalovaného nejprve zjistila od žalovaného informace o celkovém počtu členů domácnosti mající příjem, pravidelné měsíční výdaje, čisté měsíční příjmy, ověřené měsíční příjmy a další, a ověřila, zda se žalovaný nachází v registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru Anonymizováno hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob, výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru žalovaným a před poskytnutím úvěru žalobkyně shromáždila a zkontrolovala informace uvedené žalovaným, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případě získaných prostřednictvím sociálních sítí, k čemuž žalovaný dal svůj souhlas. Posouzení úvěruschopnosti žalobkyně provedla podle metodiky schválené Anonymizováno. Po uzavření smlouvy byl úvěr žalovanému vyplacen na účet č. účtu, a to dne datum v částce částka. Úvěr byl zesplatněn ke dni datum, přičemž žalovaný na úvěr ničeho neuhradil; žalovaný se tak s úhradou dlužné částky dostal do prodlení. Žalobkyně nárokuje pohledávku částka sestávající z částka na jistině, částka na poplatku za vyplacení tranší úvěru a částka na smluvním úroku. Žalobkyně dále dle Všeobecných obchodních podmínek nárokuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za prvních 90 dnů prodlení, tedy od datum do datum. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani po zaslání předžalobní upomínky.

3. Žalovaný nic netvrdil, k věci se nevyjádřil. právnická osoba jednání konanému dne datum se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl řádně předvolán, soud tedy jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného. Žalobkyně svou nepřítomnost u jednání řádně omluvila prostřednictvím právního zástupce.

5. Žalobkyně svá tvrzení doložila listinnými důkazy, z nichž soud zjistil následující skutečnosti.

6. Z listiny s názvem Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobkyně tímto dokumentem deklaruje, že splňuje požadavky dle zákona č. 257/2016 Sb.

7. Z listiny nazvané Anonymizováno bylo zjištěno, že žalobkyně deklaruje, že zjistila čistý ověřený příjem spotřebitele částka. Z uvedené listiny však neplyne, kterého spotřebitele se tento příjem týká.

8. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že dne datum žalobkyně posoudila úspěšně úvěruschopnost žalovaného s tím, že vycházela z toho, že žalovaný žije ve Anonymizováno domácnosti, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu je částka, výše spotřebitelem uvedeného čistého příjmu je částka, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky je částka, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení částka, další nezbytné výdaje částka, ostatní zbytné výdaje částka, rezerva pro výdaje částka, vypočítané minimální výdaje částka, disponibilní příjem částka.

9. Z přehledu bankovních transakcí bylo zjištěno, že žalobkyně vyplatila na účet č. č. účtu dne datum částku částka.

10. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne datum uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové maximální výši částka a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatky uhradit do datum.

11. Z podacího lístku bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zasílal žalovanému dne datum zásilku.

12. Z listiny s názvem Anonymizováno výpis bylo zjištěno, že údaje žalovaného jsou registrovány v systému žalobkyně.

13. Z dopisu ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky částka, jinak bude věc řešit prostřednictvím soudu a soudního exekutora.

14. Z Autorizace ověření totožnosti bylo zjištěno, že ověření totožnosti žalovaného bylo autorizováno prostřednictvím zaslání autorizační platby z bankovního účtu žalovaného č. účtu.

15. Ze zprávy Anonymizováno) bylo zjištěno, že účet č. č. účtu je veden na jméno žalovaného, a že na jeho účet byla připsána od žalobkyně dne datum částka částka.

16. Z předpisu denních splátek bylo zjištěno, že denní splátka poskytnutého úvěru činila částka.

17. Ze souhlasu se zpracováním osobních údajů bylo zjištěno, že žalovaný dal souhlas se zpracováním osobních údajů.

18. Z Údajů o Poskytovateli spotřebitelského úvěru a Informací pro spotřebitele byly zjištěny údaje o žalobkyni a parametry sjednaného úvěru.

19. Z Všeobecných obchodních podmínek platných od datum bylo zjištěno, jakým způsobem dochází k uzavírání smluv (čl. 3) a ujednání o smluvní pokutě (čl. 8).

20. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.

21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.

22. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

23. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Předmětem podnikání žalobkyně je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z datum, č. j. spisová značka, který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do datum, avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.

26. V daném případě žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného dostatečně prověřila, k tomu předložila několik listin, které ovšem vystavila sama žalobkyně, což však dle názoru soudu není důkaz, není zřejmé, z jakých informací žalobkyně vycházela, v případě výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, který žalobkyně předložila k důkazu, není zcela jasné, jakým způsobem k uvedenému disponibilnímu příjmu žalobkyně přišla, když rozdíl příjmů ve výši částka a výdajů částka rozhodně nedává částku částka. Není rovněž zřejmé, zda žalobkyně prověřovala, jaké půjčky žalovaný splácí.

27. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně platného sjednání úvěrové smlouvy a kvalifikovaného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Svou neúčastní na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. spisová značka), když vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. sp. zn. spisová značka), potřebná poučení poskytuje soud pouze při jednání.

28. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. spisová značka, nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).

29. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalovaného tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ).

30. Žalobkyně prokázala, že žalovanému vyplatila částku částka, žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by dluh uhradil, že by mu povinnost k úhradě dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost uhradit částku částka. Ve zbývající části soud žalobu zamítnul, neboť další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, rovněž zamítl i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaný v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).

31. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když ve věci byl převážně úspěšný právě žalovaný, když žaloba byla co do části jistiny a celého příslušenství zamítnuta, právo na náhradu nákladů řízení by tak měl mít žalovaný. Tomu však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.