28 C 173/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Jitkou Koutnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 15 580,21 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky částka s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky částka datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částku částka s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru.

2. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o hotovostním úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši částka a žalovaný se zavázal částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky. Na základě smlouvy se žalovaný zavázal měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši částka sestávající ze splátky pojištění, jistiny a úroku 19,99 % ročně, a to vždy k Anonymizováno. dni v měsíci počínaje dnem datum. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši částka. Před uzavřením smlouvy žalobkyně v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného, v rámci posouzení úvěruschpnosti se nespoléhala pouze na tvrzení žalovaného, ale informace poskytnuté žalovaným ověřila za použití nezávisle ověřitelných údajů. Žadatelé obecně v rámci úvěrové žádosti, deklarují výši čistého měsíčního příjmu, výši pravidelných měsíčních výdajů, rodinný stav a počet vyživovaných dětí. Nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru Anonymizováno je verifikace příjmu žadatele. Primárním podkladem pro ověření příjmů žadatele jsou výpisy z bankovního účtu. Stejně tak jsou ověřovány výdaje, pro ověření používá žalobkyně státem publikované údaje o životním a existenčním minimu dle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Dalším zdrojem je dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací. Co do výše příjmů vycházela žalobkyně ze žalovaných tvrzených údajů, a tyto řádně ověřila na základě podkladů, které žalovaný předložil. Co do výdajů porovnala žalobkyně výši výdajů uvedenou žalovaným s normativními náklady na bydlení v daném místě a s právními předpisy stanovenou částkou životního minima a z opatrnosti použila vyšší z těchto částek. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný zaplatil splátky od datum do datum, ode dne datum neeviduje žádné úhrady od žalovaného do zesplatnění. Na základě bodu 5 smlouvy má žalobkyně nárok požadovat náklady účelně vynaložené na vymáhání a smluvní pokutu ve výši částka za každou opožděnou splátku či platbu. Opakovaným prodlení s úhradou splátek se žalovaný dopustil závažného porušení smluvních povinností, proto žalobkyně přistoupila dne datum k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byl dluh žalovaného tvořen nesplacenou jistinou ve výši částka, nesplaceným smluvním úrokem ve výši částka, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední zaplacené splátky, tj. ode dne datum do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne datum, smluvní pokutou ve výši částka. Žalobkyně požaduje od datum smluvní úrok 12,75 % ročně, a to v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky.

3. Žalovaný nic netvrdil, k věci se nevyjádřil, k jednáním konaným ve dnech datum a datum se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv k byl řádně předvolán, jednání tedy byla konána dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalovaného.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byly zjištěny následující skutečnosti.

5. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne datum mezi žalobkyní a žalovaným bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka, a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit v Anonymizováno měsíčních splátkách po částka.

6. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne datum a žalovaný hradil splátky od datum do datum, celkem uhradil částku ve výši částka.

7. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že u žalovaného jsou evidovány jedna žádost o splátkový kontrakt, tři odmítnuté žádost, jedna odvolaná, čtyři existující a Anonymizováno ukončených splátkových kontraktů. U splátkových kontraktů žalovaný splácí měsíční splátky částka (částka, částka, částka, částka), u nesplátkových kontraktů jde o kontokorent s úvěrovým rámcem částka, u kreditních kare má žalovaný zaplatit zbývající částku částka.

8. Z úvěrových podmínek byly zjištěny podmínky čerpání a splácení úvěru a důsledky prodlení (bod 6).

9. Z dodatku č. hodnota ke smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný si sjednali změnu datum splatnosti měsíčních splátek z původního Anonymizováno. dne v měsíci na Anonymizováno. den v měsíci.

10. Z dopisu ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě částky částka do datum.

11. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byly zjištěny informace o úvěru a podmínkách úvěrové smlouvy.

12. Z potvrzení o zaslání potvrzovací SMS zprávy bylo zjištěno, že na mobilní telefon žalovaného byla dne datum zpráva s potvrzovacím kódem, kterým byla dne datum smlouva č. hodnota podepsána.

13. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že žalobkyně vystavila potvrzení, že ověřila před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného. Informace o klientovi z žádosti evidovala žalobkyně následující: žalovaný má příjem ze zaměstnání ve výši částka čistého, jeho zaměstnavatel je jméno FO, je Anonymizováno, bydlí v Anonymizováno, má Anonymizováno Anonymizováno, celkové výdaje včetně splátek úvěrů jsou částka, příjmy ostatních členů domácnosti částka. Dokladem pro ověření příjmu byl bankovní výpis, ověřený příjem je částka. Ověření v insolvenčním rejstříku bez záznamu, ověření v Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno registru Anonymizováno Anonymizováno – ano, ověření v Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno – na základě údajů z Anonymizováno a bankovních výpisů nebylo u klienta identifikováno riziko exekuce. Dále žalobkyně měla informace z úvěrových registrů, že žalovaný má Anonymizováno osobní úvěry, Anonymizováno kreditní karty a Anonymizováno, měsíční splátky částka. Dále žalobkyně potvrdila, že při zohlednění verifikovaných výdajů a příjmu částka vypočetl poskytovatel čistý disponibilní příjem klienta částka.

14. Z potvrzení ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vystavila potvrzení, že vyplatila žalovanému na účet č. č. účtu částku částka.

15. Z výpisů (č. l. 18 – 30) z běžného účtu žalovaného č. č. účtu bylo zjištěno, že v Anonymizováno byl na účtu počáteční zůstatek částka, konečný zůstatek částka, od zaměstnavatele bylo na účet uhrazeno částka, částka a částka, u odchozí platby částka je poznámka platba nájmu za měsíc Anonymizováno, u platby částka, částka, Anonymizováno Anonymizováno jsou poznámky Anonymizováno činil počáteční zůstatek na účtu částka, konečný zůstatek částka, platby od zaměstnavatele byly částka, částka, částka, dále je zde příchozí platba od spol. právnická osoba ve výši částka s poznámkou poskytnutí úvěru, odchozí platba Anonymizováno s poznámkou splátka kreditní karty, odchozí platby částka, částka a částka s poznámkami spl. úv. V Anonymizováno činil počáteční zůstatek na účtu - částka, konečný zůstatek částka. Příjem od zaměstnavatele činil částka, odchozí platba částka s poznámkou platba nájmu za měsíc Anonymizováno, odchozí úhrady částka (splátka kreditní karty), částka, částka a částka s poznámkami spl. úv. Na poslední straně každého z uvedených výpisů z účtu jsou informace o úvěrech, které ke dni datum byly celkem hodnota s nesplacenými jistinami částka, částka, částka, částka. Ze všech výpisů z účtu jej patrné, že žalovaný nevytváří žádnou rezervu, v podstatě všechny prostředky, které na účet přijdou, a na účet přicházely i jiné platby, které však nebyly nijak specifikovány na to, aby je bylo možné označit za pravidelný příjem, oproti tomu výdaje ve formě různých plateb kartou specifikované byly, a výše těchto výdajů se v podstatě kryla s výší příchozích plateb na účet.

16. Ze zprávy právnická osoba (č. l. 36) bylo zjištěno, že na účet žalovaného č. č. účtu byla dne datum připsána platba od žalobkyně ve výši částka.

17. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.

18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.

19. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

20. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Předmětem podnikání žalobkyně je mimo jiné poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalované postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z datum, č. j. spisová značka, který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do datum, avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.

23. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně před poskytnutím úvěru měla z výpisů z účtu žalovaného za poslední Anonymizováno měsíce relativně dobrý přehled o tom, jaké má žalovaný příjmy a výdaje. Žalovaný sice tvrdil žalobkyni, že dosahuje příjmu částka, z výpisu z účtu žalovaného žalobkyně ověřila příjem žalovaného částka, tento rozpor mezi tvrzeným a ověřeným příjem však žalobkyně dále nijak neprověřovala. Z výpisu z účtu vyplývá i výše nájmu částka, který však žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti nezjišťovala ani nijak neověřovala, žalovaný uváděl celkové výdaje včetně splátek úvěrů částka, žalobkyně při prověřování úvěruschopnosti zjistila, že žalovaný platí splátky úvěrů v celkové výši přesahující částka, z výpisu z účtu za měsíc Anonymizováno vyplývá, že žalovanému byl vyplacen úvěr od společnosti právnická osoba ve výši částka. Výše nájmu žalovaného a celková výše splátek zjištěná žalobkyní činí téměř částka, takže při tvrzených výdajích včetně splátek úvěrů ve výši částka měsíčně činí náklady žalovaného na Anonymizováno atp. asi částka, což se s ohledem na množství plateb kartou vyplývajících z výpisů z účtu jeví značně nepravděpodobné a výše výdajů tedy nesouhlasí. Tyto výdaje žalobkyně nijak neprověřovala, tvrdila, že výdaje porovnala s normativními náklady na bydlení, životním minimem a výpisem z účtu, výše výdajů by snad mohla odpovídat normativním nákladům na bydlení a životnímu minimu (což však nelze nijak ověřit, neboť žalobkyně předložila pouze potvrzení, které vystavila sama sobě, že ověření provedla a že dospěla k závěru, že bude klient schopen splácet měsíční splátku částka), ovšem porovnáním s výpisem z účtu by žalobkyně musela nutně dospět k závěru, že výdaje žalovaného jsou vyšší. Nad to žalovaný uváděl již v žádosti o úvěr, že má Anonymizováno Anonymizováno. Zda se žalobkyně zabývala normativními náklady na vyživovanou osobu, nelze z předloženého potvrzení o prověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru nijak vyčíst. Výpisy z účtu žalovaného vykazují příjem od zaměstnavatele i jiných subjektů, které však nelze označit jako pravidelné, vykazují však i značné výdaje, o čemž svědčí počáteční a konečné zůstatky na účtu, v jednom měsíci byl žalovaný dokonce v minusu, žalobkyně se však výdaji žalovaného nijak nezabývala, neprověřovala je. Žalobkyně se rovněž nezajímala o značné úvěrové zatížení žalovaného, splátky úvěrů přesahující částka při ověřeném příjmu částka a další vyplacený úvěr od právnická osoba dva měsíce před žádostí o další úvěr u žalobkyně žalobkyni nepřiměly k hlubšímu prověření příjmů a výdajů žalovaného, jeho osobních, rodinných a majetkových poměrů. Posouzení úvěruschonosti žalovaného se na základě shora uvedeného jeví jako pouhý formální mezikrok mezi žádostí o úvěr a uzavřením úvěrové smlouvy.

24. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. spisová značka, nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).

25. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ).

26. Žalobkyně prokázala, že žalovanému vyplatila částku částka a žalovaný uhradil celkem částku částka, žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by dluh uhradil, že by mu povinnost k úhradě dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost uhradit částku částka představující rozdíl mezi poskytnutou částkou a součtem plateb od žalovaného. Ve zbývající části soud žalobu zamítnul, neboť další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, rovněž zamítl i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaný v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého v případě částečného úspěchu v řízení soud náklady řízení poměrně rozdělí podle úspěchu ve věci, případně vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V dané věci se žalobkyně domáhala zaplacení částky v celkové výši částka včetně kapitalizovaného příslušenství ke dni rozhodnutí, žalobě bylo vyhověno co do částky částka, ve větší části byl tedy úspěšnější žalovaný. Žalovanému s ohledem na jeho procesní nečinnost žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.