28 C 175/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Jitkou Koutnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A o 422 815,25 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně po žalovaných domáhala zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 15 %, s úrokem 6,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaných zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru.

2. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanými uzavřela její právní předchůdkyně právnická osoba., (dříve právnická osoba Anonymizováno“) dne datum smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Anonymizováno jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník, s nimiž se žalovaní seznámili a vyslovili s nimi souhlas. Na základě smlouvy poskytla banka žalovaným částku částka z úvěrového účtu č č. účtu. Úvěr byl poskytnut neúčelově, jednorázově převodem na běžný účet. Žalovaní se zavázali platit bance úroky z úvěru ve sjednané sazbě 9,6 % ročně a poplatky za poskytnuté bankovní služby, ve výši podle smlouvy a sazebníku formou měsíčních splátek dle smlouvy. Žalovaní porušili své závazky ze smlouvy, protože byli opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných splátek, banka proto využila svého práva a úvěr zesplatnila ke dni datum a uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužnou částku ve výši částka byli žalovaní povinni neprodleně uhradit. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka žalovaných s účinností ke dni datum postoupena žalobkyni, což bylo žalovaným oznámeno doporučeným dopisem. Žalovaní dlužnou částku neuhradili ani přes zaslanou předžalobní upomínku.

3. Žalovaná č. hodnota nic netvrdila, k věci se nevyjádřila, k jednáním konaným Anonymizováno a datum se bez omluvy nedostavila, ačkoliv k nim byla řádně předvolána, jednání proběhla v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalované č. hodnota.

4. Žalovaný č. hodnota uvedl, že písemně nic nezasílal, po dobu Anonymizováno let bylo z jeho účtu řádně hrazeno na úvěr, po rozvodu s manželkou byli domluveni, že úvěr bude hradit výhradně ona, poté mu bylo telefonicky oznámeno, že ona úvěr nehradí, snažil se ji shánět, neví, kde je.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byly zjištěny následující skutečnosti.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a dohody o úplatě uzavřených dne datum mezi společnostmi právnická osoba. a právnická osoba., a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka žalovaných byla postoupena žalobkyni.

7. Z potvrzení o přijaté úplatě dne datum bylo zjištěno, že úplata za jednotlivé pohledávky dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla připsána na účet postupitele a došlo k postoupení pohledávek.

8. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Anonymizováno uzavřené dne datum mezi žalovanými a bankou bylo zjištěno, že banka se zavázala poskytnout žalovaným úvěr ve výši částka, který se žalovaní zavázala spolu s úroky a poplatky splácet v měsíčních splátkách po částka.

9. Z všeobecných produktových podmínek byla zjištěna obecná smluvní ujednání společná všem bankou poskytovaným produktům a službám.

10. Z oznámení ze dne datum bylo zjištěno, že banka prohlásila úvěr za splatných a vyzvala žalované k úhradě dlužné částky částka do datum.

11. Z dopisů ze dne datum bylo zjištěno, že banka oznámila žalovaným, že jejich pohledávku postoupila žalobkyni.

12. Z podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně zasílala žalované č. hodnota dne datum zásilku.

13. Z podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně zasílala žalovanému č. hodnota dne datum zásilku.

14. Z předžalobních upomínek ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalované k uhrazení celkové částky částka nejpozději do datum, jinak bude pohledávku vymáhat soudně.

15. Z podacího lístku bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zasílal žalované č. hodnota dne datum zásilku.

16. Z podacího lístku bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zasílal žalovanému č. hodnota dne datum zásilku.

17. Ze žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná č. hodnota má průměrný příjem za Anonymizováno měíce částka, celkový příjem Anonymizováno částka, Anonymizováno částka, Anonymizováno částka, nemá Anonymizováno, bydlí ve Anonymizováno č. hodnota má Anonymizováno příjem částka za Anonymizováno měsíce, Anonymizováno částka, Anonymizováno splátky částka, nemá Anonymizováno, bydlí Anonymizováno.

18. Z dokumentu s názvem Anonymizováno bylo zjištěno, že banka využila matematický model k výpočtu maximální splátky, když z příjmu částka, interních a externích splátek částka, a životních nákladů částka vypočítala výši maximální splátky částka.

19. Z dokumentu s názvem Anonymizováno byly zjištěny informace o poskytnutém úvěru.

20. Z potvrzení Anonymizováno bylo zjištěno, že žalovaná č. hodnota má příjem částka.

21. Z platební historie bylo zjištěno, že úvěr byl čerpán datum a hrazen ve splátkách do Anonymizováno. Celkem bylo na úvěr uhrazeno částka.

22. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.

23. Podle ustanovení § 1879 OZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě, postupníkovi.

24. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.

25. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

26. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

27. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně je mimo jiné poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., právní předchůdkyně žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalovaných postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z datum, č. j. spisová značka, který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do datum, avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.

29. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by její právní předchůdkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaných splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně byla v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně platného sjednání úvěrové smlouvy a kvalifikovaného prověření úvěruschopnosti žalovaných. Žalobkyně předložila další důkazy, které však nemohly vést soud k závěru o platném uzavření úvěrové smlouvy. Předně žalobkyně předložila soudu Vyjádření k posouzení úvěruschopnosti, kde právní předchůdkyně žalobkyně sděluje, že vypočítala maximální splátku z příjmu částka od kterých odečetla životní náklady ve výši částka. Vycházela tedy pouze z příjmu jednoho z žalovaných, podle předloženého potvrzení o příjmu z příjmu žalované č. hodnota. Příjem žalovaného č. hodnota ovšem nebyl nijak prověřován, resp. nebyl předložen důkaz k tomu, že byla jakkoliv jeho výše právní předchůdkyni žalobkyně doložena. Právní předchůdkyně žalobkyně v žádosti o úvěr uvádí, že celkový příjem domácnosti žalovaných je částka, součet příjmů obou žalovaných však této částky nedosahuje (byť o jednotky tisíc korun). Dále měla právní předchůdkyně žalobkyně informace o vlastnictví nemovitosti žalovanými, tuto skutečnost rovněž nijak neprověřovala. Nezjišťovala si náklady žalovaných v souvislosti s bydlením, nebo např. s cestami do zaměstnání, nijak neprověřovala výdaje žalovaných. V podstatě pro posouzení úvěruschopnosti žalovaných žalobkyni postačilo právní předchůdkyni žalobkyně pouze předložení potvrzení o příjmu jednoho z žalovaných. Právní předchůdkyně žalobkyně se nijak nezabývala zjišťováním výdajů žalovaných ani prověřením příjmu druhého žalovaného, postačilo jí tvrzení o celkovém příjmu domácnosti (částka), který však neodpovídá součtu příjmů obou žalovaných. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr vyplatila na účet, přesto před uzavřením smlouvy o úvěru nevyžádala si výpis z účtu či účtů žalovaných, z něhož by mohla ověřit např. výši příjmů druhého žalovaného. Na základě shora uvedeného má soud za to, že prověření úvěruschopnosti žalovaných proběhlo pouze formálně, jako nutný mezikrok mezi žádostí o úvěr a uzavřením úvěrové smlouvy.

30. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaní mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovaným poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaní zavázali sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by její právní předchůdkyně v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaných dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaných z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. spisová značka, nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).

31. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ).

32. Žalobkyně prokázala, že žalovaným vyplatila částku částka, a žalovaní ve splátkách uhradili celkem částka. Žalovaní netvrdili, že by dluh uhradili, že by jim povinnost k úhradě dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. První žalovaná byla v řízení zcela nečinná, nevyjádřila se ani k žalobě, druhý žalovaný uváděl, že měl po rozvodu s manželkou dohodnuto, že úvěr bude hradit ona. K tomuto tvrzení druhý žalovaný nepředložil žádný důkaz, ovšem ani tvrzená dohoda mezi žalovanými nezbavuje druhého žalovaného povinnosti k úhradě dlužné částky, neboť druhý žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by částka částka byla vyplacena pouze první žalované. Na základě shora uvedeného soud proto žalovaným uložil povinnost uhradit společně a nerozdílně částku částka představující rozdíl mezi vyplacenou částkou a součtem splátek. Ve zbývající části soud žalobu zamítnul, neboť další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, rovněž zamítl i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaní v prodlení s plněním nejsou (k tomu viz výše).

33. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle tohoto ustanovení v případě, že účastník v řízení byl úspěšný pouze částečně, soud náklady řízení rozdělí podle poměru úspěchů ve věci nebo vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V dané věci žalobkyně nárokovala částku při kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí přesahující částka, bylo jí vyhověno co do částky nedosahující ani poloviny, z větší části byla žaloba zamítnuta, a tedy byli úspěšnější žalovaní. Žalovaná č. hodnota byla v řízení zcela nečinná, žádné náklady řízení jí nevznikly, žalovaný č. hodnota se účastnil toliko jednoho jednání, jiné náklady řízení mu nevznikly, soud proto o nákladech řízení rozhodl tak, že právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.