28 C 190/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Jitkou Koutnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 17 931,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky , částka, s úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru.

2. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o bezhotovostním úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému částku ve výši , částka, a žalovaný se zavázal částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalovaným podpisem úvěrové smlouvy přistoupil k rámcové pojistné smlouvě, jejímž předmětem je pojištění schopnosti splácet předmětný úvěr. Na základě smlouvy se žalovaný zavázal měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši , částka, skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 10,99 % ročně, a to vždy k , Anonymizováno, . dni v měsíci počínaje , datum, , dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši , částka, . Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně dále tvrdila, že splátky od , datum, do , datum, žalovaný splatil, od , datum, neeviduje od žalovaného žádné úhrady. Opakovaným prodlením s úhradou splátek se žalovaný dopustil závažného porušení smluvních povinností, proto žalobkyně přistoupila v souladu s ujednání čl., Anonymizováno, , Anonymizováno, úvěrové smlouvy dne , datum, ke zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byl dluh žalovaného tvořen nesplacenou jistinou ve výši , částka, , nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši , částka, a smluvní pokutou ve výši , částka, . O zesplatnění úvěru informovala žalobkyně žalovaného prostřednictvím zesplatňujícího dopisu – předžalobní výzvy a zprávami odeslanými na e-mailovou adresu žalovaného do jeho profilu na portále , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši s příslušenstvím ke dni , datum, . Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes zaslanou předžalobní výzvu.

3. Žalovaný nic netvrdil, k věci se nevyjádřil. K jednání dne , datum, se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl řádně předvolán, jednání proběhlo v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byly zjištěny následující skutečnosti. Z potvrzení o vyplacení úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, vyplacena částka , částka, pod VS , var. symbol, se zprávou pro příjemce: , Anonymizováno, : , Anonymizováno, pro , Jméno žalovaného, . Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že splátky byly hrazeny od , datum, do , datum, celkem ve výši , částka, . Z Úvěrové zprávy bylo zjištěno, že u žalovaného je evidováno celkem , hodnota, odmítnutých žádostí o splátkové kontrakty, 1 žádost odvolána a 2 kontrakty existující, z toho u jednoho se jedná o osobní úvěr s měsíční splátkou , částka, , zbývá zaplatit , částka, , u druhého o osobní úvěr , částka, s měsíční splátkou , částka, , zbývá doplatit , částka, , odmítnuto bylo 5 žádostí o osobní úvěr na částky , částka, , , částka, s měsíčními splátkami pohybujícími se od , částka, do , částka, , a dva hypoteční úvěry na , částka, . Dále byla odmítnuta žádost o kontokorent , částka, . Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, bylo zjištěno, že dne , datum, byla pod VS , var. symbol, a zprávou , Anonymizováno, : půjčka pro , Jméno žalovaného, připsána částka , částka, . Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně informuje žalovaného, že je v prodlení s úhradou splátek, a proto využívá možnost dle smluvních podmínek a vyzývá jej k úhradě celé dlužné částky , částka, do deseti dnů. Z potvrzení o zaslání potvrzovací SMS podpisu smlouvy č. , hodnota, bylo zjištěno, že smlouva byla podepsána dne , datum, v , Anonymizováno, . Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně potvrdila, že měla od žalovaného informace, že je zaměstnán s příjmem , částka, měsíčně, zaměstnavatel neuveden, má vedlejší příjem ve výši , částka, , je rozvedený, bydlí ve vlastním bytě nebo domě bez hypotéky, nemá děti, celkové výdaje včetně splátek úvěrů má , částka, , příjmy ostatních členů domácnosti , částka, . Dokladem pro ověření příjmu byl bankovní výpis, vedlejší příjem ověřen nebyl a nebyl zahrnut do výpočtu disponibilního příjmu, klient byl ověřen v bankovním a nebankovním registru, v insolvenčním rejstříku bez záznamu, nebylo identifikováno riziko exekuce. Dle úvěrových registrů žalobkyně zjistila, že žalovaný má dva osobní úvěry s celkovými splátkami , částka, . Čistý disponibilní příjem klienta byl vypočten na částku , částka, , a žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný bude schopen úvěr č. , hodnota, s měsíční splátkou , částka, splácet, proto úvěr žalovanému poskytla. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, a formuláře pro standardní informace o úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal splácet ve formě , Anonymizováno, měsíčních splátek po , částka, včetně pojištění.

5. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.

6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.

7. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

8. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Předmětem podnikání žalobkyně je mimo jiné poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalované postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, , který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do , datum, , avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.

11. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně sice předložila potvrzení, že schopnost žalovaného úvěr splácet řádně prověřila, ovšem takové potvrzení, které si vystavila žalobkyně sama sobě, nic neprokazuje. Z uvedeného potvrzení lze uzavřít, že žalobkyně pracovala s informacemi od žalovaného ohledně výše příjmů, které měla ověřit bankovním výpisem, ovšem uvedený bankovní výpis žalobkyně nepředložila. Dále žalobkyně pracovala s informací, že žalovaný bydlí ve vlastním domě, či bytě bez hypotéky, vlastnictví nemovitosti rovněž nijak neověřovala, ani se nezabývala náklady žalovaného na bydlení, když vlastnictví nemovitosti rozhodně nemůže znamenat nulové náklady na bydlení. Výdaje žalovaného měly činit společně se splátkami úvěrů zhruba polovinu ověřeného příjmu, výdajovou stránku u žalovaného žalobkyně rovněž nijak neprověřovala, resp. netvrdila ani neprokázala, že by tak učinila. Z potvrzení vyplývá, že žalobkyně uváděla, že žalovaného prověřovala v bankovním a nebankovním registru, ovšem není zde uveden závěr uvedeného prověřování, jedná se zejména o skutečnost, že žalovanému bylo odmítnuto celkem , hodnota, žádostí o různé úvěry, dokonce žádost o kontokorent do výše , částka, , není tedy zřejmé, jak se tato zjištění promítla do prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, zvlášť když žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve stejné výši jako odmítnutý kontokorent. Z potvrzení rovněž není zřejmé, jak žalobkyně vypočetla disponibilní příjem žalovaného, který měl činit , částka, (ovšem žalobkyní tvrzený ověřený příjem , částka, a tvrzené výdaje , částka, včetně splátek úvěrů k této částce rozhodně nevedou). Z tohoto úhlu pohledu se prověřování úvěruschopnosti žalovaného jeví soudu pouze jako ryze formální mezikrok mezi žádostí o úvěr a uzavřením úvěrové smlouvy.

12. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. , spisová značka, , nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).

13. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ).

14. Žalobkyně prokázala, že žalovanému vyplatila částku , částka, a žalovaný uhradil celkem , částka, . Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by dluh uhradil, že by mu povinnost k úhradě dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost uhradit částku , částka, jako rozdíl mezi vyplacenou částku , částka, a celkovou uhrazenou částkou , částka, . Ve zbývající části soud žalobu zamítnul, neboť další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, rovněž zamítl i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaný v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze částečně, ale z části přesahující 50 % nároku (jistina a kapitalizované příslušenství ke dni rozhodnutí), rovněž s ohledem na skutečnost, že žalovaný byl v řízení zcela nečinný, soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, představující zaplacený soudní poplatek, když žalobkyně další náklady řízení neuplatňovala.