28 C 242/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Koutnou ve věci žalobkyně: Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , 7,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , 7,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , 7,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , 7,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , 7,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , 8,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , 8,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , 9,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , 9,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , 7,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , 7,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , 7,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , 10,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , 14,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , 14,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , 14,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , 13,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a za dobu od , datum, do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru.

2. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný dne , datum, uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČ , IČO, smlouvu o , Anonymizováno, č. , hodnota, , za základě níž poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli zaplatit spolu s jistinou souhrnný poplatek , částka, , který představoval sjednané příslušenství pohledávky. Celkově měl žalovaný původním věřiteli zaplatit částku , částka, , a to v , Anonymizováno, pravidelných týdenních splátkách, první splátka byla splatná do , Anonymizováno, . dne ode dne uzavření smlouvy, každá následující do konce následujícího týdenního období, resp. do , Anonymizováno, dnů od uhrazení předchozí splátky. Souhrnný poplatek je jiným označením pro úroky. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný půjčku včetně příslušenství nesplatil řádně a včas, a to ani ke dni splatnosti poslední splátky ke dni , datum, závazek nesplnil. Původnímu věřiteli uhradil pouze částku , částka, , která byla započtena na souhrnný poplatek. Žalovaný se tak ode dne , datum, dostal do prodlení s úhradou částky , částka, , kterou představoval součet zůstatku jistiny pohledávky , částka, a zůstatku souhrnného poplatku , částka, . Žalobkyně tvrdila, že vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobkyni postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako kapitalizovaný úrok. Na základě smluv o postoupení pohledávky byla pohledávka za žalovaným postoupena nejdříve společnosti , Anonymizováno, dne , datum, pak žalobkyni. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne , datum, .

3. Žalovaný nic netvrdil, k věci se nevyjádřil. K jednání konanému dne , datum, žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl řádně předvolán, soud proto jednání konal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů) v nepřítomnosti žalovaného. Právní zástupce žalobkyně svoji neúčasti u jednání řádně omluvil.

4. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů má soud za zjištěné následující skutečnosti o skutkovém stavu věci.

5. Dle smlouvy o půjčce ze dne , datum, došlo k jejímu uzavření mezi osobou podnikající v oboru , Anonymizováno, , právnická osoba, , IČ: , IČO, a žalovaným, jenž vystupoval jako fyzická osoba nepodnikající, přenechána byla zápůjčka ve výši , částka, , obdržení částky v hotovosti při podpisu smlouvy potvrdil žalovaný svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit rovněž částku , částka, představující souhrnný poplatek v , Anonymizováno, týdenních splátkách po , částka, . Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, smlouva na ně odkazovala, smluvní podmínky pro splatnost v , Anonymizováno, , nejsou žalovaným podepsány, v č. l. 17 je sepsáno, že žalovaný potvrzuje seznámení se smlouvu i podmínkami, smlouva samotná takové prohlášení neobsahuje. Dle čl. 5 podmínek měly být splátky započítávány nejprve na souhrnný poplatek a poté na vlastní částku půjčky. Ani ve smlouvě ani ve smluvní podmínkách nebylo upřesněno, co souhrnný poplatek zahrnuje či co představuje.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno postoupení pohledávky za žalovaným na přechodného věřitele , Anonymizováno, Dopisem ze dne , datum, bylo žalovanému postoupení oznámeno; z podacího archu vyplývá odeslání dopisu žalovanému dne , datum, . Dopisem ze dne , datum, bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky ze společnosti , Anonymizováno, na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Z podacího archu vyplývá odeslání dopisu žalovanému dne , datum, .

7. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, doložené s dokladem o odeslání vyplývá, že žalovaný byl před podáním žaloby k úhradě dlužné částky písemně vyzván.

8. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.)“ upravujícího smlouvu o půjčce, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému půjčenou částku v hotovosti současně s podpisem smlouvy. Dle tohoto ustanovení smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Použití zákona č. 40/1964 Sb. vyplývá z ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. K uzavření smlouvy o půjčce došlo dne , datum, , tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. Podle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do , datum, , se spotřebitelským úvěrem rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit, spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti a v jejíž prospěch je spotřebitelský úvěr sjednáván.

9. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 o. z, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

11. Podle ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odst.2 bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle ustanovení § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

12. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o půjčce podle § 657 a násl. občanského zákoníku, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku postupně v , Anonymizováno, týdenních splátkách včetně sjednaného poplatku ve výši , částka, . Ten je ve smlouvě nazván jako souhrnný, ve smlouvě ani ve smluvních podmínkách není specifikován. Takto formulované označení poplatku však představuje úplatu za poskytnutí peněz, jinými slovy úrok. V daném případě z takto uvedeného poplatku lze odvodit roční úrokovou sazbu ve výši přesahující , Anonymizováno, %. Dle veřejné databáze , Anonymizováno, , která je součást informačního servisu , Anonymizováno, a prezentuje jednotným způsobem v časových řadách agregované údaje za jednotlivé statistiky a oblast finančního trhu, byla obvyklá úroková sazba ze spotřebitelských úvěrů v době uzavření předmětné smlouvy , Anonymizováno, %, ve smlouvě sjednaný úrok tuto sazbu násobně převyšuje.

13. Dle rozhodnutí nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, je zpravidla v rozporu s dobrými mravy výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V posuzovaném případě dospěl soud k závěru, že na základě shora uvedeného je třeba nahlížet na smlouvu uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným za zcela neplatnou ve smyslu § 39 obč. zák. pro rozpor s dobrými mravy.

14. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně žalovanému vyplatila částku , částka, , a že žalovaný na dluh uhradil celkem částku , částka, . Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by celý dluh uhradil, že by mu povinnost k úhradě dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost uhradit částku , částka, představující bezdůvodné obohacení, které je žalovaný v souladu s ustanovením § 457 obč. zák. povinen vydat. Ve zbývající části soud žalobu zamítnul, když smlouva, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka , částka, , je neplatná, bylo tedy neplatné i ujednání o splátkách (splatnosti), žalovaný tedy nemůže být v prodlení ve smyslu ustanovení § 517 obč. zák. S ohledem na ochranu spotřebitele nastavenou stávající právní úpravou, zejména zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy v případě neplatné smlouvy dle § 87 citovaného zákona je soukromoprávní sankcí poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů to, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků v nové době splatnosti – dohodnuté účastníky nebo určené soudem (k tomu rozsudek NS ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), je dle názoru soudu proti dobrým mravům přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení z přiznané částky dle výzvy k plnění. Na základě shora uvedeného byla proto žaloba ve zbývající části, kterou se žalobkyně domáhala úroku z prodlení z nárokované částky zamítnuta.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když ve věci byl převážně úspěšný právě žalovaný, když žaloba byla co do části jistiny a celého příslušenství zamítnuta, právo na náhradu nákladů řízení by tak měl mít žalovaný. Tomu však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.