28 C 268/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Jitkou Koutnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 14 563,62 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru, a částky , částka, z titulu nepovoleného debetního zůstatku na běžném účtu.

2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, ., sjednala s žalovaným Smlouvu o , Anonymizováno, , Anonymizováno, , v jejímž rámci si strany sjednaly vedení , Anonymizováno, pro žalované a následně poskytování kontokorentního úvěru , Anonymizováno, k tomuto účtu. Úvěrový limit byl sjednán do výše , částka, . Výše povoleného limitu, úroková sazba pro čerpání tohoto limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byly sjednány v , Anonymizováno, . Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých , Anonymizováno, dnů čerpání , Anonymizováno, a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaný zavázal neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze smlouvy. Žalovaný porušil závazky ze smlouvy tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu, banka proto využila svého práva ze smlouvy a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru , Anonymizováno, a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši , částka, převedla dne , datum, na úvěrový účet č. , č. účtu, . Po převedení zůstatku na zvláštní účet umožnila banka žalovanému splácení ve splátkách, dlužná jistina nebyla žalovaným řádně splácena, banka proto v souladu se smlouvou a podmínkami zesplatnila celou dlužnou částku dopisem ze dne , datum, a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky , částka, . Dlužná částka se dále úročila částkou 12,75 % ročně dle úrokového lístku banky ke dni zesplatnění. Po zrušení poskytování kontokorentního úvěru , Anonymizováno, a převedení debetního zůstatku běžného účtu na úvěrový účet dne , datum, se žalovaný opět dostal do nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu č. , hodnota, , který činil , částka, . Pohledávky žalovaného byly na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, postoupeny žalobkyni, o tom byl žalovaný informován doporučeným dopisem a současně vyzván k úhradě dlužných částek. Žalovaný dlužné částky ani přes výzvu neuhradil.

3. Na výzvu soudu k doplnění tvrzení, jakým způsobem banka prověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet, žalobkyně doplnila, že banka vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, přičemž banka podléhá kontrole ČNB, která rovněž testuje systém bank při prověřování úvěruschopnosti klientů, tento byl vždy shledán vyhovujícím a v souladu s právními předpisy. Žalovaný předložil potvrzení o příjmu od společnosti , právnická osoba, , z něhož vyplýval příjem za poslední tři měsíce ve vši , částka, . Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl měsíční příjem domácnosti ve výši , částka, , že bydlí u rodičů a nemá vyživovací povinnost k dalším osobám.

4. Žalovaný nic netvrdil, k žalobě se nevyjádřil. K jednáním konaným dne , datum, a , datum, se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv k nim byl řádně předvolán, jednání proběhla v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalovaného. Výdaje žalovaného byly vypočítány z životního minima, normativních nákladů na bydlení a výše měsíčních splátek dosavadních závazků žalovaného zjištěné z veřejných databází. Po provedeném individuálním hodnocení žalovaného byl úvěrový rámec Flexikredit k běžnému účtu schválen.

5. Z důkazů předložených žalobkyní byly zjištěny následující skutečnosti.

6. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že na účtu č. , č. účtu, na jméno žalovaného bylo v období od , datum, evidována jistina po splatnosti , částka, , splatný úrok z prodlení ve výši , částka, , splatné poplatky, pojištění pokuty ve výši , částka, , celkem ve výši , částka, .

7. Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že banka žalovanému oznámila, že v důsledku opakovaného porušování smluvních ujednání prohlašuje úvěr č. , č. účtu, na částku , částka, za splatný ke dni , datum, a vyzvala jej k úhradě částky , částka, ve lhůtě do , datum, .

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi , právnická osoba, . a žalobkyní dne , datum, , dohody o úplatě ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny žalobkyni.

9. Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že banka sdělila žalovanému, že pohledávky ze smluv č. , hodnota, a č. , hodnota, postoupila žalobkyni.

10. Z upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě , částka, do , datum, , jinak podá žalobu.

11. Z dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách , právnická osoba, ., byly zjištěny podmínky poskytování bankovních služeb včetně , Anonymizováno, , úroková sazba , Anonymizováno, % ročně, sazba poplatků.

12. Z poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně zasílala žalovanému dne , datum, zásilku.

13. Z poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zasílal žalovanému dne , datum, zásilku.

14. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách bylo zjištěno, že , právnická osoba, . a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou se banka zavázala poskytovat žalovanému bankovní produkty a služby, a žalovaný se zavázal hradit bance za poskytnuté služby poplatky dle Sazebníku. Součástí smlouvy jsou , Anonymizováno, .

15. Z potvrzení o úplatě bylo zjištěno, že , právnická osoba, ., potvrdila dne , datum, , že byla připsána na její účet úplata od žalobkyně za postoupené pohledávky dle smlouvy ze dne , datum, .

16. Z produktových podmínek ke , Anonymizováno, kontokorentnímu úvěru , Anonymizováno, bylo zjištěno, že , Anonymizováno, úvěr lze čerpat až do výše povoleného limitu, platební příkazy banka provede i přes to, že nebude na běžném účtu dostatek kreditních prostředků k jejich úhradě, klient je povinen čerpat úvěr tak, aby povolený limit nepřekročil. Z čerpaného úvěru je klient povinen platit úroky dle platného , Anonymizováno17. Z všeobecných obchodních podmínek , Anonymizováno, . (, právnická osoba, , Anonymizováno, .) byly zjištěny podmínky pro poskytování bankovních služeb.

18. Ze Sazebníku poplatků , právnická osoba, . (, právnická osoba, , Anonymizováno, ) byly zjištěny sazby poplatků od , datum, .

19. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného (č. l. 90 - 98) bylo zjištěno, že na úvěrový účet bylo převedeno , částka, , a dluh narůstal o poplatky a úroky.

20. Z výpisů z běžného účtu žalovaného (č. l. 99 – 164) bylo zjištěno, že žalovaný přestal používat účet v , Anonymizováno, konečná částka nepovoleného debetního zůstatku , částka, vznikla přirůstáním úroků.

21. Z potvrzení o výši příjmů ze dne , datum, (č. l. 164) bylo zjištěno, že zaměstnavatel , právnická osoba, , potvrdil, že žalovaný dosáhl za poslední tři měsíce průměrného čistého příjmu , částka, .

22. Ze žádosti o povolení , Anonymizováno, zůstatku , Anonymizováno, (č. l. 165) bylo zjištěno, že banka evidovala u žalovaného údaj, že má průměrný čistý měsíční příjem za tři měsíce , částka, , ostatní nezbytné náklady , Anonymizováno, , srážky ze mzdy , Anonymizováno, jiné měsíční splátky , Anonymizováno, , celkový čistý příjem domácnosti , částka, , počet zdrojů příjmů , Anonymizováno, , počet vyživovaných osob , Anonymizováno, , Anonymizováno23. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti (č. l. 166 – 167) banka sdělila, že po vyplnění žádosti klientem ze dne , datum, , hodnotila veškeré údaje k příjmům a výdajům individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi a banka provedla v souladu s principem obezřetného úvěrování aktivní přezkum příjmů a výdajů klienta, zejména kontrolou veřejných databází, zda se nenachází v úpadku , zda má závazky u bankovních nebo nebankovních subjektů a v databázi MVČR zkontrolovala platnost průkazů totožnosti. Informace o klientovi banka shrnula do tabulky, z níž je patrné, že kromě ověřeného příjmu , částka, z dokladu o příjmu, měla informaci, že žalovaný je zaměstnán na dobu neurčitou, čistý příjem domácnosti žalovaného je , částka, , žalovaný bydlí u , Anonymizováno, a podílí se na nákladech na bydlení z 48,92 %, má interní splátky , částka, , externí splátky , částka, , požadovaná výše úvěru , částka, se splátkou , částka, mu byla schválena.

24. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (č. l. 169 -171) bylo zjištěno, že úvěr , Anonymizováno, je úročen , Anonymizováno, % ročně, úvěr se hradí průběžně připisováním peněžních prostředků ve prospěch běžného účtu, na kterém je čerpán.

25. Z platební historie (č. l. 172) bylo zjištěno, že banka vystavila historii úvěru s počátkem od , datum, , když částku , částka, označila za první čerpání úvěru.

26. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.

27. Podle ustanovení § 1879 OZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě, postupníkovi.

28. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.

29. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

30. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

31. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

32. Předmětem podnikání žalobkyně je mimo jiné poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., právní předchůdkyně žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, , který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do , datum, , avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.

33. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by její právní předchůdkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně sice předložila prohlášení banky, že postupovala v souladu s principem obezřetného úvěrování, a řádně prověřila příjmovou a výdajovou stránku žalovaného, ovšem toto tvrzení již nijak doloženo nebylo. Předně ke zkoumání příjmové a výdajové stránky bylo předloženo pouze potvrzení zaměstnavatele, což odpovídá tvrzení banky, že příjem žalovaného ověřila od jeho zaměstnavatele. Dále však banka zcela rezignovala na prověření výdajové stránky žalovaného, vyjma zjištění externích a interních splátek žalovaného, které dosahovaly cca , částka, měsíčně, byť v žádosti o , Anonymizováno, žalovaný uváděl, že ostatní nezbytné měsíční náklady jsou , částka, , a měsíční splátky , částka, . Nulové výdaje jsou krajně nepravděpodobné, přesto se prověřováním tohoto údaje banka nijak nezabývala. Banka měla informaci, že žalovaný bydlí u rodičů, a podílí se na úhradu nákladů na bydlení cca z 49 %, výši těchto nákladů na bydlení ovšem již nezjišťovala. Dále banka pracovala s informací, že příjem domácnosti je , částka, , ovšem výši tohoto příjmu banka rovněž nijak neověřovala. Žalovaný se měl s příjmem necelých , Anonymizováno, tisíc Kč podílet z poloviny na nákladech na bydlení, není zřejmé, jakou částí se žalovaný podílel na dalších nákladech domácnosti, není zřejmé, v kolikačlenné domácnosti, jejíž celkový příjem je , částka, a polovinu z tohoto příjmu tvoří příjem žalovaného, jakou částkou se žalovaný podílí na další náklady domácnosti, jaké má výdaje na oblečení, hygienu, v souvislosti se , podezřelý výraz, stavem nebo cestou do zaměstnání, na mobilní telefon či internet. Z výpisů z běžného účtu, které žalobkyně předložila k důkazu, vyplývá, že v podstatě vše, co na účet v daný měsíc přijde, z něj v daném měsíci odejde. Na základě shora uvedeného má soud za to, že prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet proběhlo pouze formálně, jako nutný mezikrok mezi žádostí o úvěr a uzavřením úvěrové smlouvy.

34. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by její právní předchůdkyně v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. , spisová značka, , nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalovaného tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ).V daném případě žalobkyně prokázala postoupení pohledávky a skutečnost, že žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala kontokorentní úvěr, který žalovaný průběžně splácel. Žalobkyně tvrdila, že součet kreditních , podezřelý výraz, o více než , částka, přesahuje součet debetních , podezřelý výraz, na účtu žalovaného, z výpisů z běžného účtu žalovaného je zřejmé, že banka účtovala pouze poplatky za vedení kontokorentního účtu, případně úroky z kontokorentu, tato smlouva však je soudem považována za neplatnou, a vzhledem k tomu, že vyčerpaná jistina byla uhrazena průběžnými splátkami (součet kreditních , podezřelý výraz, je větší než součet debetních , podezřelý výraz, ) a tyto průběžné splátky pokrývají i zjištěný nepovolený debetní zůstatek, soud musel žalobu zcela zamítnout, neboť dlužná částka byla již žalovaným uhrazena.O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný jako účastník, který měl ve věci plný úspěch, by měl právo na náhradu nákladů řízení. S ohledem na skutečnost, že žalovanému, který byl v řízení zcela nečinný, žádné náklady řízení nevznikly, soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.