28 C 28/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Jitkou Koutnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 53 970,79 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, , od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 20,70 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru.

2. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, , Anonymizováno, .) uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru – konsolidace půjček. Dle smluvních ujednání byly součástí smlouvy všeobecné úvěrové podmínky (, Anonymizováno, ) a produktové podmínky a sazebník. Žalovaná výslovně prohlásila, že se s nimi seznámila, a že s nimi souhlasí. Na základě smluvních ujednání poskytla banka žalované úvěr ve výši , částka, z úvěrového účtu č , č. účtu, . Část úvěru byla poskytnuta na úhradu dřívějších peněžitých závazků žalované, zbývající část úvěru byla žalované poskytnuta neúčelově, převodem na běžný účet sjednaný ve smlouvě. Žalovaná se zavázala hradit bance úroky ve výši 20,70 % ročně, dále se zavázala hradit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu dle smlouvy a sazebníku. Žalovaná porušila své závazky ze smlouvy s tím, že byla opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků. Banka proto využila svého práva a dopisem z , datum, ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Dále v soulad se smlouvou a sazebníkem banka uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty ve výši , částka, byla žalovaná povinna neprodleně uhradit. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, , což bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne , datum, . Ke dni postoupení činila pohledávka celkem , částka, . Od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo na pohledávku uhrazeno ničeho, ani přes zaslanou předžalobní výzvu dne , datum, .

3. Žalovaná nic netvrdila, k věci se nevyjádřila. K jednáním konaným dne , datum, a , datum, se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv k nim byla řádně předvolána. Jednání proběhla v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byly zjištěny následující skutečnosti.

5. Z dohody o úplatě a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi , právnická osoba, . a žalobkyní a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni.

6. Z potvrzení ze dne , datum, bylo zjištěno, že , právnická osoba, . potvrdila, že úplata za jednotlivé pohledávky dle seznamu postoupených pohledávek ze dne , datum, byla dne , datum, připsána na účet postupitele, a tím došlo v souladu se smlouvou k postoupení pohledávek.

7. Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že , právnická osoba, . sdělila žalované, že pohledávku ze smlouvy č. , hodnota, postoupila žalobkyni.

8. Z podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně zasílala dne , datum, žalované zásilku.

9. Z podacího lístku bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zasílal dne , datum, žalované zásilku.

10. Z všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, , Anonymizováno, . byly zjištěny informace o poskytovaných službách, úvěru, smlouvách, komunikaci, sazebník, úrokový lístek.

11. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzýval k zaplacení celkové částky , částka, nejpozději do , datum, , jinak bude pohledávku vymáhat soudní cestou.

12. Z všeobecných produktových podmínek , právnická osoba, . byly zjištěny podrobnosti ke smluvní dokumentaci, závaznosti smluvních ujednání, výkladu pojmů, produktových podmínkách, prokazování totožnosti, k porušení smluvních povinností a následkům.

13. Ze smlouvy o úvěru – Konsolidace půjček uzavřené dne , datum, mezi , právnická osoba, . a žalovanou bylo zjištěno, že banka se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, , a žalovaná se zavázala úvěr vrátit formou 72 měsíčních splátek po , částka, včetně úroků ve výši 20,70 % ročně. Celkem se žalovaná zavázala uhradit , částka, . Účelem úvěru byla úhrada dluhů evidovaných mezi žalovanou a bankou na úvěrových účtech č. , č. účtu, ve výši , částka, , č. , č. účtu, ve výši , částka, , a č. , č. účtu, ve výši , částka, .

14. Ze sazebníku , právnická osoba, . byly zjištěny poplatky za poskytované služby.

15. Z výpisů úvěrového účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalované byly zjištěny následující skutečnosti: úvěr byl čerpán dne , datum, ve výši , částka, , a to převodem na tři úvěrové účty na jméno žalované, v částkách , částka, , , částka, a , částka, , zbývající částka , částka, byla převedena na běžný účet vedený na jméno žalované. Žalovaná úvěr řádně splácela platbami ve výši , částka, v , Anonymizováno, , platbou , částka, v , Anonymizováno, , platbami , částka, , , částka, , , částka, , , částka, a , částka, v , Anonymizováno, , platbou , částka, v , Anonymizováno, , částka16. Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že banka oznámila žalované, že prohlásila úvěr č. , č. účtu, na částku , částka, za splatný ke dni , datum, a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši , částka, do , datum, .

17. Ze žádosti o úvěr (č. l. , Anonymizováno, ) bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že má průměrný čistý měsíční příjem za , Anonymizováno, měsíce , částka, , celkový čistý příjem domácnosti je , částka, , má ostatní nezbytné měsíční náklady , částka, , srážky ze mzdy , částka, , jiné měsíční splátky , částka, , počet vyživovaných osob , Anonymizováno, , předložený doklad o hlavním příjmu: příjem z , Anonymizováno, . Závazky žalované u banky jsou tři úvěry na částky , částka, , , částka, a , částka, , zbývá doplatit , částka, , , částka, a , částka, , jednotlivé měsíční splátky jsou , částka, , , částka, a , částka, .

18. Z výpisu z běžného účtu žalované za měsíc prosinec 2020 (č. l. 26 – 29) bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu je , částka, , konečný zůstatek je – , částka, . Z výpisu je patrné, že částka , částka, je na účet žalované připsána od ČSSZ s poznámkou: „důchod invalidní 2. stupně od , datum, do , datum, pro: , jméno FO, “. Pohyby na účtu jsou značné. Za měsíc na účet přišla částka , částka, , odešla částka , částka, . Ačkoliv účet vykazuje příjem od různých fyzických osob, značný příjem a téměř většina výdajů je připsána a odepsána z účtu společnosti , právnická osoba, .

19. Z dokumentu s názvem , Anonymizováno, od , datum, byly zjištěny změny týkající se smluvních dokumentů, jako produktových podmínek, poskytovaných služeb, sazebníku poplatků, atd.

20. Z výpisů z běžného účtu žalované (č. l. , Anonymizováno, měsíc , Anonymizováno, bylo zjištěno, že počáteční zůstatek je , částka, , konečný zůstatek je , částka, , na účet bylo připsáno , částka, , stejná částka byla i odepsána. Za měsíc , Anonymizováno, se na účtu opakuje situace s počátečním i konečným zůstatkem, připsáno a odepsáno bylo , částka, . Za měsíc , Anonymizováno, opět počáteční i konečný zůstatek na účtu je , částka, , připsáno i odepsáno , částka, . Většina transakcí kromě splátek úvěru jsou platby kartou s poznámkou , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , adresa, , Anonymizováno, .

21. Z dokumentu s názvem , Anonymizováno, účinné od , datum, (č. l. 40) byly zjištěny konkrétní změny týkající se podmínek , Anonymizováno, platebních karet.

22. Z dokumentu s názvem , Anonymizováno, používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace včetně , Anonymizováno, pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, o spotřebitelském úvěru (č. l. 41 – 42) byly zjištěny podrobnosti o úvěru.

23. Z dokumentu s názvem , Anonymizováno, dne , datum, bylo zjištěno, že banka zde uvedla, že vypočítala maximální měsíční splátku z příjmu žalované , částka, – interní splátky , částka, – externí splátky hrazené na spotřebitelské závazky , částka, – životní náklady , částka, , tzn., že výše minimální měsíční splátky u žalované je , částka, , když žalované byly konsolidovány dosavadní závazky se splátkami v celkové výši , částka, a poskytnut nový úvěr s novou splátkou ve výši , částka, . Z přehledu informací o žalované bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně u žalované uvádí deklarovaný čistý měsíční příjem , částka, , jeden zdroj příjmu, který byl ověřen z běžného účtu, že žalovaná je , Anonymizováno, , příjem domácnosti je , částka, , žalovaná je v , Anonymizováno, , vlastní , Anonymizováno, , podílí se na nákladech na bydlení z , Anonymizováno, %, má , Anonymizováno, vyživovaných osob, interní splátky jsou , částka, .

24. Z dokumentu s názvem , Anonymizováno, (č. l. 46 - 47) byly zjištěny platby na úvěr tak, jak vyplývají z výpisů z úvěrového účtu.

25. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.

26. Podle ustanovení § 1879 OZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě, postupníkovi.

27. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.

28. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

29. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

30. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. Předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně je mimo jiné poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., právní předchůdkyně žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalované postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, , který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do , datum, , avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.

32. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by její právní předchůdkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně byla v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně platného sjednání úvěrové smlouvy a kvalifikovaného prověření úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně předložila důkazy k prověření úvěruschopnosti žalované, ovšem ani z těchto výše uvedených důkazů nemohl soud dospět k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně dostála svým povinnostem vyplývajícím z ustanovení § 86 z. s. ú. Zejména z vyjádření právní předchůdkyně žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalované vyplývá, že vypočítávala minimální měsíční splátku, kterou je žalovaná schopna splácet, když od příjmů necelých , částka, odečetla výdaje na splátky ve výši , částka, , ačkoliv věděla, že žalovaná má celkové splátky ve výši , částka, , když právě kvůli těmto splátkám byl žalované poskytnut konsolidační úvěr a s tím spojené snížení splátkového zatížení na částku , částka, . Dále právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z toho, že životní náklady žalované jsou , částka, . Zde není zřejmé, z čeho tyto náklady právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, když taková částka není ověřitelná ani z předložených výpisů z běžného účtu žalované. Naopak výpisy z běžného účtu žalované měly právní předchůdkyni žalobkyně přivést alespoň k tomu, aby podrobněji ověřovala informace o žalované, jejích příjmech a výdajích. Vlastnictví bytu/domu není nijak ověřeno, tedy ani náklady na bydlení žalované či podíl žalované na nákladech na bydlení uvedený v záznamech právní předchůdkyně žalobkyně, dále není nijak doložen další příjem domácnosti, tento příjem z výpisu z běžného účtu rozhodně nevyplývá. Nad to má žalovaná evidovaný trvalý pobyt na adrese , Anonymizováno, , i proto měla právní předchůdkyně žalobkyně obezřetněji prověřovat tvrzení žalované o vlastnictví nemovitosti. Výpis z běžného účtu žalované vykazuje značné (v podstatě jediné) výdaje na platby společnosti , právnická osoba, ., odtud je značná část příjmů, ovšem tyto nejsou nijak pravidelné, naproti tomu lze z výpisů z běžného účtu žalované vyčíst, že v podstatě vše, co je na tento účet připsáno, je ještě stejný měsíc z účtu odepsáno (viz obraty na běžném účtu), většinou na platby kartou , Anonymizováno, , nejsou zde platby např. za jídlo, oblečení, drogerii, dopravu, tyto náklady žalované právní předchůdkyně nijak neprověřovala, nezjišťovala, neověřovala. Na základě shora uvedeného má soud za to, že prověření úvěruschopnosti žalované proběhlo pouze formálně, jako nutný mezikrok mezi žádostí o úvěr a uzavřením úvěrové smlouvy.

33. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná mezi sebou uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaná zavázala sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by její právní předchůdkyně v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalované dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. , spisová značka, , nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).

34. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ).

35. Žalobkyně prokázala postoupení pohledávky a skutečnost, že žalované vyplatila částku , částka, , žalovaná uhradila celkem částku , částka, , žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by dluh uhradila, že by jí povinnost k úhradě dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalované uložil povinnost uhradit částku , částka, představující rozdíl mezi vyplacenou částkou a součtem uhrazených plateb. Ve zbývající části soud žalobu zamítnul, neboť další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, rovněž zamítl i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaná v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).

36. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když v případě, že účastník má v řízení úspěch pouze částečný, soud náklady řízení poměrně rozdělí nebo vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě se žalobkyně domáhala zaplacení částky přesahující , částka, s příslušenstvím, bylo jí vyhověno co do částky nedosahující ani , částka, , tedy ani z jedné čtvrtiny nárokované částky. V řízení byla tedy úspěšnější žalovaná, když žaloba byla z větší části zamítnuta, měla by právo na náhradu nákladů řízení žalovaná podle poměru úspěchu ve věci. S ohledem na skutečnost, že žalovaná byla v řízení zcela nečinná, žádné náklady řízení jí nevznikly, a soud proto rozhodl tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.