28 C 286/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Jitkou Koutnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 22 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu neuhrazených splátek úvěru.

2. Žalobkyně tvrdila, že dne , datum, byla uzavřena mezi původním věřitelem, společností , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , a žalovaným smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se původní věřitel zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , který byl v souladu se smlouvou žalovanému vyplacen. Původní věřitel uzavřel smlouvu o úvěru s žalovaným elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X smlouvy o úvěru, na čemž se smluvní strany dohodly a s čímž žalovaný souhlasil. Uzavření smlouvy o úvěru je patrné z autorizačních doložek připojených ke smluvní dokumentaci a k předsmluvním informacím, tak rovněž z navazujících úkonů žalovaného (zaslání verifikační platby). Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou , datum, , ke dni sepisu žaloby byl žalovaný v prodlení se třemi splátkami po , částka, . Pohledávka ve výši , Anonymizováno, z titulu neuhrazených splátek byla dne , datum, postoupena na žalobkyni na základě , Anonymizováno, o postoupení pohledávek ze dne , datum, a předávacího protokolu č. , hodnota, . O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem společně s výzvou k úhradě dluhu dne , datum, . K prokázání oprávněnosti nároku žalobkyně odkázala na rozhodnutí , Anonymizováno, j. , Anonymizováno, , č. účtu, -, Anonymizováno, , z něhož vyplývá, že smlouva byla platně a řádně uzavřena, tudíž i postoupený nárok na žalobce je po právu a měl by mu být přiznán.

3. Žalovaný nic netvrdil, k žalobě se nevyjádřil. K jednání konanému dne , datum, se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl řádně předvolán, jednání tedy proběhlo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byly zjištěny následující skutečnosti.

5. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společnostmi , právnická osoba, . a , právnická osoba, . dne , datum, , předávacího protokolu č. , hodnota, a soupisu pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným ve výši , částka, byla postoupena žalobkyni.

6. Z elektronického platebního rozkazu , Anonymizováno, . j. , Anonymizováno, , č. účtu, -, Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovanému byla uložena povinnosti uhradit společnosti , právnická osoba, . částku , částka, s příslušenstvím a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, .

7. Z upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě splátky , částka, splatné , datum, .

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že jeho pohledávku postoupila žalobkyni.

9. Z e-mailu ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné splátky , částka, splatné dne , datum, .

10. Z upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné splátky.

11. Z podacího lístku bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zasílal žalovanému dne , datum, zásilku.

12. Z e-mailu ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné splátky.

13. Z předsmluvních informací byly zjištěny pojmy a podmínky poskytování úvěru, práva a povinnosti smluvních stran.

14. Z detailu platby bylo zjištěno, že částka , částka, byla z účtu , č. účtu, převedena na účet , č. účtu, dne , datum, s poznámkou , jméno FO, úvěr.

15. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi , právnická osoba, . a žalovaným dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal jej vrátit spolu s úrokem ve výši , částka, ve splátkách po , částka, .

16. Z detailu platby bylo zjištěno, že z účtu č. , č. účtu, na jméno , Jméno žalovaného, byla zaslána platba , částka, .

17. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši , částka, .

18. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.

19. Podle ustanovení § 1879 OZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě, postupníkovi.

20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.

21. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

22. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., právní předchůdkyně žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalované postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, , který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do , datum, , avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.

25. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by její právní předchůdkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně platného sjednání úvěrové smlouvy a kvalifikovaného prověření úvěruschopnosti žalované. Svou neúčastní na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ), když vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. sp. zn. , spisová značka, ), potřebná poučení poskytuje soud pouze při jednání. Žalobkyně k platnosti smlouvy předložila pouze platební rozkaz , č. účtu, , ze kterého má vyplývat, že smlouva byla platně a řádně uzavřena. Z platebního rozkazu ovšem tato skutečnost nijak nevyplývá, pouze to, že byla tímto platebním rozkazem stanovena žalovanému povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši , částka, s příslušenstvím a náklady řízení. Platební rozkaz je vydáván na základě tvrzení žalobce, a z platebního rozkazu nelze dovodit platnost uzavřené smlouvy. Navíc právním posouzením věci v daném případě není soud v tomto případě vázán. Pokud by se navíc jednalo o pohledávku ze stejné úvěrové smlouvy, což žalobkyně netvrdila ani nedokládala, bylo by na místě posouzení věci z hlediska překážky věci rozhodnuté. Žalobkyně se ovšem k jednání nedostavila a na základě shora uvedeného se tedy vzdala možnosti poskytnout jí poučení ve smyslu § 118a o. s. ř.

26. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by její právní předchůdkyně v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. , spisová značka, , nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).

27. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ). V daném případě došlo k postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni z titulu tří splatných splátek. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v případě neplatnosti úvěrové smlouvy lze pohlížet jako na neplatné i ujednání o splátkách, a tedy v případě žalovaného nebylo co by mohlo být postoupeno. Na základě shora uvedeného má soud za to, že v části, ve které právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným z titulu tří neuhrazených splátek úvěru, je smlouva o postoupení pohledávek neplatná, neboť neexistuje předmět postoupení.

28. Na základě shora uvedeného soud žalobu jako nedůvodnou zcela zamítnul z důvodu neexistence pohledávky žalobkyně.

29. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když ve věci byl zcela úspěšný žalovaný, měl by vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému s ohledem na jeho procesní nečinnost žádné náklady řízení nevznikly, soud proto o nákladech řízení rozhodl tak, že právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.