28 C 295/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Jitkou Koutnou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 20 581 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částky , částka, a částky představující náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu dluhu z nehrazeného úvěru a nákladů spojených s vymáháním pohledávky.

2. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému zaslány finanční prostředky ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal uhradit za poskytnutí zápůjčky poplatek ve výši , částka, , jistina a poplatek byly splatné ve třech měsíčních splátkách dle smlouvy s datem poslední splátky dne , datum, . Žalovaný však smluvní závazky neuhradil řádně a včas, ke dni podání návrhu uhradil , částka, . Před uzavřením smlouvy byla ověřena totožnost klienta pomocí skenu dokladu totožnosti s fotografií, korunové bezhotovostní platby z účtu, na nějž je zápůjčka následně vyplacena a smlouva byla podepsána elektronicky pomocí PINu, zaslaného na žalovaným uvedené telefonní číslo. Před uzavřením smlouvy žalobkyně vyžádala od žalovaného informace o rodinných, pracovních, příjmových a výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů od žalovaného případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace byly vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Protože žalovaný dlužnou částku neuhradil dle smlouvy o zápůjčce, nárokuje žalobkyně rovněž úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení.

3. Žalovaný nic netvrdil, k věci se nevyjádřil., právnická osoba, jednání, které bylo konáno dne , datum, se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl řádně předvolán, jednání bylo dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) konáno v nepřítomnosti žalovaného. Žalobkyně se omluvila.

5. Žalobkyně svá tvrzení doložila listinnými důkazy, z nichž soud zjistil následující skutečnosti. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku v celkové výši , částka, na účet žalovaného, a žalovaný se zavázal uhradit zápůjčku a poplatek za zápůjčku ve výši , částka, ve třech splátkách po , částka, , resp. , částka, splatných , Anonymizováno, ., , Anonymizováno, . a , Anonymizováno, . den ode dne poskytnutí zápůjčky. V případě prodlení se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % denně z dlužné částky a úrok z prodlení ve výši , Anonymizováno, % ročně z dlužné částky, a účelně vynaložených nákladů, které s prodlením vznikly. Z výpisů z účtu bylo zjištěno, že na účet č. , č. účtu, na jméno , Jméno zainteresované osoby 0/0, byla zaslána dne , datum, částka , částka, pod , Anonymizováno, , tel. číslo, . Z upomínek a opakovaných výzev k úhradě – pokus o smír ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek, z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že v důsledku jeho prodlení se stal jeho dluh splatným dle čl., Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, smlouvy o zápůjčce a vyzvala jej k úhradě celkové částky , částka, . Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši , částka, . Ze zprávy , jméno FO, a. s. (č. l. , Anonymizováno, ) bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, je veden na jméno žalovaného a v období od , datum, do , datum, je zde evidována platba ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, od společnosti , právnická osoba6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.

7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.

8. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

9. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Předmětem podnikání žalobkyně je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalované postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, , který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do , datum, , avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměre, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.

12. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně platného sjednání úvěrové smlouvy a kvalifikovaného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Svou neúčastní na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ), když vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. sp. zn. , spisová značka, ), potřebná poučení poskytuje soud pouze při jednání.

13. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o zápůjčce, kterou dle jejího obsahu lze posuzovat jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. , spisová značka, , nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).

14. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalovaného tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ).

15. Žalobkyně prokázala, že žalovanému vyplatila částku , částka, , žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by dluh uhradil, že by mu povinnost k úhradě dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost uhradit částku , částka, . Ve zbývající části soud žalobu zamítnul, neboť další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, rovněž zamítl i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaný v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobě bylo vyhověno pouze částečně a žalobkyni bylo přiznáno právo na úhradu méně než 50 % nárokované částky (přiznáno , částka, , žalovaná částka včetně úroku z prodlení ke dni rozhodnutí činí , částka, ), právo na náhradu nákladů řízení by tak měl mít žalovaný, a to v poměrné výši, ovšem žalovanému s ohledem na jeho úplnou nečinnost v řízení žádné náklady nevznikly.