28 C 298/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Koutnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 121 795,47 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru.

2. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o poskytnutí , Anonymizováno, úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky a uzavřením smlouvy žalovaná mimo jiné prohlásila, že se s nimi seznámila, všechna ustanovení jsou jí srozumitelná a považuje je za dostatečně určitá a souhlasí s nimi. Před uzavřením smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří posuzují výdajovou a příjmovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Žalovaná byla v souladu se smlouvou oprávněna čerpat revolvingový úvěr, a to prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce, který činil , částka, a zavázala se ke splácení poskytnutého úvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. V průběhu trvání úvěrového vztahu celkem žalovaná načerpala částku , částka, a uhradila celkem částku , částka, . Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a zesplatnila úvěr ke dni , datum, a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne , datum, . Žalobkyně nárokuje částku , částka, sestávající z neuhrazené jistiny , částka, , poplatků , částka, , nákladů na vymáhání , částka, a smluvních pokut , částka, . Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po zaslání předžalobní upomínky.

3. Žalovaná uvedla, že nárok uplatněný žalobou v plném rozsahu neuznává.

4. Podáním ze dne , datum, doplnila žalobkyně žalobu o následující tvrzení o skutkovém stavu věci. Žalobkyně uvedla, že ke zjištění skutečnosti, zda žalovaná bude schopna předmětný úvěr splácet, užila nejprve výpočtu maximálního limitu měsíční splátky. Hlavním účelem tohoto výpočtu je zjistit, zda i po úhradě nezbytných měsíčních výdajů (bydlení, strava, doprava apod.) včetně případných výdajů na již existující závazky, bude žadatel schopný úvěr splácet. Ve výpočtu , Anonymizováno, byly zohledněny jak příjmy, tak výdaje žalované, včetně jejích výdajů na již existující závazky. Rovněž uvedla, že úvěrový rámec byl sjednán na částku , částka, , nicméně smluvní strany se dohodly na možnosti změny výše úvěrového rámce v průběhu trvání smluvního vztahu, konkrétně dne , datum, na částku , částka, a dne , datum, na částku , částka, . Žalobkyně provedla výpočet , jméno FO, při navýšení úvěrového rámce dne , datum, , kde vycházela ze započítaného příjmu žadatele , částka, , životního minima , částka, , splátek , Anonymizováno, úvěrů , částka, , součtu splátek z úvěru z , Anonymizováno, mimo , Anonymizováno, , částka, , , Anonymizováno, žadatele , částka, , výše splátky po navýšení rámce , částka, , zbývající , Anonymizováno, žadatele , částka, . Dále započítala příjem ostatních členů domácnosti , částka, , měsíční splátky úvěrů uvedené v žádosti , částka, , normativní náklady na bydlení , částka, , životní minima všech členů domácnosti , částka, , zbývající , Anonymizováno, domácnosti , částka, . Rovněž tvrdila, že ověřila příjmy žalované na základě výplatní pásky za , Anonymizováno, , a že provedla lustraci žalované v registrech , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , přičemž dotaz do registru , Anonymizováno, byl proveden s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“ a dotaz do registru , Anonymizováno, , Anonymizováno, byl proveden s výsledkem „klient v , Anonymizováno, – , Anonymizováno, “. Žalobkyně zároveň poukázala na to, že o řádném posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím předmětného úvěru svědčí skutečnost, že žalovaná následně žalobkyni hradila na smlouvu, než došlo k zesplatnění úvěru, a to , Anonymizováno, , tedy po dobu více než sedmi let, a tudíž byla schopna úvěr splácet. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky shledala žalobkyně žalovanou schopnou splácet předmětný úvěr., právnická osoba, jednání konanému dne , datum, se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv k němu byla řádně předvolána, jednání bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) konáno v nepřítomnosti žalované.

6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byly zjištěny následující skutečnosti.

7. Z výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splacení celé dlužné částky , částka, z úvěru č. , hodnota, .

8. Z Karty klienta bylo zjištěno, že se jedná o potvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované sepsané žalobkyní, které žalovaná nepodepsala. Žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovanou a z výstupů z registrů , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a interních registrů žalobkyně, výstupy jsou označeny slovem , Anonymizováno, . Příjem žalované činil , částka, , výše příjmů ostatních členů domácnosti , částka, a měsíční výdaje , částka, , žalovaná byla bezdětná.

9. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky , částka, , jinak podá žalobu.

10. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované , Anonymizováno, úvěr s výší úvěrového rámce , částka, , který se žalovaná zavázala splácet formou měsíčních splátek v minimální výši 4 % z dlužné částky. Úrok byl sjednán ve výši , Anonymizováno, % ročně a , Anonymizováno, ve výši , Anonymizováno, %.

11. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zasílal žalované dne , datum, zásilku zn. , Anonymizováno12. Z úvěrových podmínek bylo zjištěno, že obsahují základní informace o pojmech, o procesu sjednání smluv, o smlouvě o , Anonymizováno, , Anonymizováno, – používání karty, čerpání a splácení úvěru, o ukončení úvěru, nákladech úvěru, a ustanovení o řešení sporů. Součástí je i , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a podmínky pojištění.

13. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaná čerpala celkem částku ve výši , částka, a celkem ve splátkách uhradila částku , částka, .

14. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že u žalované nejsou evidovány žádné žádosti o úvěr.

15. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně dne , datum, zasílala žalované zásilku.

16. Z výplatní pásky za , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaná měla za tento měsíc čistý měsíční příjem ve výši , částka, , přičemž jejím zaměstnavatelem byla společnost , právnická osoba, .

17. Z dodatků k úvěrové smlouvě bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná si sjednaly k úvěrové smlouvě č. , hodnota, navýšení úvěrového rámce na , částka, .

18. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.

19. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.

20. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

21. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Předmětem podnikání žalobkyně je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, , který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do , datum, , avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.

24. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně tvrdila, že vypočítala minimální měsíční splátku, když vycházela z příjmů žalované , částka, , nicméně k prokázání této skutečností doložila pouze výplatní pásku za , Anonymizováno, , kdy nelze učinit závěr o pravidelnosti těchto příjmů na základě jedné výplatní pásky. Dále má soud za prokázané, že žalobkyně neprověřovala výdaje žalované, když ke zkoumání výdajové stránky žalované žalobkyně soudu ničeho nedoložila. Karta klienta, kterou žalobkyně soudu doložila, sama o sobě k prokázání ověření úvěruschopnosti žalované nepostačuje, jelikož se jedná o potvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalované sepsané žalobkyní, které žalovaná nepodepsala. Zároveň z této nevyplývá, jak žalobkyně k částkám zde uvedeným dospěla. Nadto soud uvádí, že ani z následného splácení úvěru by soud v souladu s , Anonymizováno, výkladem neměl dovozovat, že k posouzení úvěruschopnosti došlo řádně, bez důvodných pochybností, když celý koncept ověření je vystavěn na principu ochrany spotřebitele i společnosti před předlužováním a má vést věřitele k zodpovědnému úvěrování. Žalobkyně vychází z toho, že po dobu více něž sedmi let musela mít žalovaná nějaký příjem k plnění a že to pokryje nedostatek ověření příjmu, neověření však nevyloučí pochybnosti o tom, zda žalovaná měla vlastní zdroje na hrazení splátek, aniž by se dál musela zadlužovat. Ověření příjmů lze zvláště při dané výši úvěrování považovat za základní, nejde o nijak nepřiměřený, ale potřebný, nezbytný, požadavek. To, že pochybení věřitele při ověření nelze omluvit ani splácením pohledávky jasně judikoval , Anonymizováno, , datum, , v rozhodnutí trval na doložení zkoumání úvěruschopnosti věřitelem, tedy na formálním pojetí a ochranu spotřebitele spojil i s tím, že i při splnění závazku spotřebitelem lze takovou neplatnost úvěrové smlouvy vyslovit, jinak by nedošlo na splnění cílů úpravy a k naplňování dané povinnosti věřiteli. Je více než pravděpodobné, že žalobkyně rezignovala na prověření jak příjmové, tak výdajové stránky žalované. Takové prověřování úvěruschopnosti se soudu jeví pouze jako formální mezikrok mezi žádostí o úvěr a uzavřením úvěrové smlouvy.

25. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaná mezi sebou uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť žalobkyně se zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaná zavázala sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalované dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. , spisová značka, , nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).

26. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ).

27. Žalobkyně prokázala, že žalované vyplatila částku , částka, a že žalovaná uhradila částku ve výši , částka, , žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by dluh uhradila, že by jí povinnost k úhradě dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalované uložil povinnost uhradit částku , částka, . Ve zbývající části soud žalobu zamítnul, neboť další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, rovněž zamítl i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaná v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, soud tedy nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádné z účastnic.