28 C 341/2025
č. j. 28 C 341/2025-20
V PLATNOSTIOkresní soud v Liberci zamítl žalobu žalobkyně o zaplacení částky z důvodu neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Soud uznal, že poskytovatel nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Z důvodu neplatnosti smlouvy nevznikl žalobkyni nárok na úrok z prodlení ani na náklady spojené s uplatněním pohledávky. Soud uložil žalované povinnost vrátit částku, která byla skutečně poskytnuta, a v ostatních částech žalobu zamítl.
Plný text
Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Jitkou Koutnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 19 640 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru.
2. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o Anonymizováno na základě níž poskytla žalované částku částka na účet č. č. účtu, které se žalovaná zavázala vrátit s poplatkem za poskytnutí zápůjčky částka ve třech měsíčních splátkách s datem poslední splátky datum. Žalobkyně tvrdila, že zápůjčku poskytla prostřednictvím webových stránek Anonymizováno, na kterých si žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy a nastavila dostupné parametry, splatnost a výši zápůjčky, po vyplnění formuláře, kde zadala své osobní údaje odsouhlasila, že se seznámila se smlouvou a Všeobecnými obchodními podmínkami. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila totožnost žalované skenem dokladu s fotografií a pomocí ověřovací korunové platby. Smlouva byla podepsána elektronicky, PINem, který žalobkyně zasílá na žalovanou uvedené telefonní číslo. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně vyžádala od žalované informace o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech, tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalované, resp. nahlédnutím do relevantních databází. Na základě tohoto prověření byla uzavřena smlouva o úvěru. V důsledku prodlení vznikly žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka a nárok na smluvní pokutu 0,10 % denně z dlužné částky od datum do datum. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni neuhradila ani přes zaslání předžalobní upomínky dne datum.
3. Žalovaná nic netvrdila, k žalobě se nevyjádřila. K jednání konanému dne datum se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv k němu byla řádně předvolána, jednání tedy proběhlo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byly zjištěny následující skutečnosti.
5. Z výpisu z účtu č. č. účtu společnosti právnická osoba, bylo zjištěno, že na účet č. č. účtu byla dne datum zaslána částka částka.
6. Z protokolu o vlastnictvím účtu bylo zjištěno, že žalobkyně dne datum ověřila, že účet č. č. účtu je účtem žalované.
7. Z podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně zasílala žalované dne datum zásilku.
8. Z předžalobní výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky částka a nákladů právního zastoupení do tří dnů, jinak podá žalobu.
9. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované zápůjčku částka a žalovaná se zavázala ji spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši částka vrátit ve Anonymizováno splátkách po částka, resp. částka.
10. Z upomínek ze dne datum, datum, datum a datum bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dlužných splátek.
11. Z všeobecných obchodních podmínek byly zjištěny podmínky úvěru, práva a povinnosti smluvních stran.
12. Ze zprávy banky (č. l. 15) bylo zjištěno, že účet č. č. účtu je účtem žalované, a banka eviduje na tento účet platbu částka od žalobkyně dne datum.
13. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.
15. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
16. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Předmětem podnikání žalobkyně je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalované postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z datum, č. j. spisová značka, který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do datum, avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.
19. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně platného sjednání úvěrové smlouvy a kvalifikovaného prověření úvěruschopnosti žalované. Svou neúčastní na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. spisová značka), když vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. sp. zn. spisová značka), potřebná poučení poskytuje soud pouze při jednání.
20. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaná mezi sebou uzavřely smlouvu o zápůjčce, kterou dle jejího obsahu lze posuzovat jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť žalobkyně se zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaná zavázala sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalované dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. spisová značka, nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).
21. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ).
22. Žalobkyně prokázala, že žalované vyplatila částku částka, žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by dluh uhradila, že by jí povinnost k úhradě dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalované uložil povinnost uhradit částku částka. Ve zbývající části soud žalobu zamítnul, neboť další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, rovněž zamítl i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaná v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).
23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když s ohledem na poměr úspěchu ve věci by měla právo na náhradu nákladů řízení žalovaná. Žalované ovšem vzhledem k její nečinnosti v řízení žádné náklady nevznikly, soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.