29 C 138/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Bohumilem Vašákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 36 042,34 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 36 042,34 Kč:</b> -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 601,42 Kč od 4. 4. 2022 do zaplacení, -) smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 12 320 Kč od 4. 4. 2022 do zaplacení, <b>a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 981 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení 36 042,34 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel distančně prostřednictvím elektronických prostředků smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců a žalovaný měl uhradit částku celkem ve výši 18 504 Kč (10 000 Kč jistina a 8 504 Kč sjednané úroky) a měla být žalovaným hrazena v 72 splátkách ve výši 257 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Úroková sazba činila 23 % p.a. a RPSN 38,64 % p.a. Smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly doplňkové služby, které byly žalobcem poskytnuty na výslovnou žádost žalovaného, a to konkrétně doplňková služba„ PODPORA“ (176 Kč měsíčně). Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne [datum]. Na základě tohoto porušení smluvních povinností žalovaným zaslal žalobce žalovanému první písemnou upomínku ze dne [datum], kde vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky a zároveň ho vyzval k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky ve výši 300 Kč. Žalovaný však vůči žalobci své splatné závazky neuhradil. Žalobce zaslal žalovanému druhou písemnou upomínku ze dne [datum], kde vyzval žalovaného znovu k úhradě dlužné splátky, zároveň ho vyzval k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání této druhé upomínky ve výši 500 Kč. Navíc v této upomínce žalobce upozornil žalovaného na to, že pokud nevyrovná své splatné závazky vůči žalobci, tak dojde k zesplatnění celého úvěru a k uplatnění dohodnuté smluvní pokuty. I přes zaslání několika písemných upomínek ze strany žalobce nebyla řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka splatná dne [datum]. V poslední zasílané písemné upomínce byl žalovaný upozorněn na skutečnost, že při nezaplacení celé dlužné částky může dojít k zesplatnění jistiny úvěru a naúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a ze souběžně uzavřené smlouvy o inkasní službě. Na toto žalovaným nebylo reagováno, a proto žalobce přistoupil k zesplatnění Smlouvy o úvěru a dopisem ze dne [datum] vyzval žalovaného s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě nároku, který byl vyčíslen na částku v celkové výši 36 076,90 Kč. Žalobce v zesplatnění svou pohledávku řádně vyčíslil a v žalobě nárokuje po žalovaném zaplacení zbylé části jistiny 9 867,61 Kč, úroků 8 121,92 Kč, doplňkové služby PODPORA -Podpora – odklad 2 380 Kč, Podpora – nemoc 4 970 Kč, Podpora – práce 4 970 Kč, náklady na upomínání 800 Kč, úroky z prodlení 33,55 Kč a smluvní pokutu 4 933,81 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.

3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil následující závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce se zavázal žalovanému poskytnout částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem 18 504 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 18 504 Kč, s dobou splatnosti 72 měsíců po 257 Kč. Žalobce žalovanému poskytl částku celkem 10 000 Kč, když částka 2 000 Kč byla použita jako poplatek na náklady spojené s vyřízením úvěru dle Smlouvy a částka 8 000 Kč byla žalobcem vyplacena na účet žalovaného uvedený ve Smlouvě. Dle bodu 4.9 Smlouvy se žalovaný zavázal žalobci uhradit celkem 600 Kč za účelně vynaložené náklady žalobce na poskytnutí úvěru žalovanému. Žalovaný vyslovil souhlas s tím, aby mu byly tyto náklady odečteny od poskytované jistiny. Žalobce žalovaného v několika případech vyzval k uhrazení dlužné částky před podáním žaloby (prokázáno upomínkami ze dne [datum], [datum] a [datum]).

5. Z předložené přílohy [číslo] smlouvy – smlouvy o zřízení doplňkové služby PODPORA byla na žádost žalovaného sjednána doplňková služba PODPORA, zajišťující možnost odkladu či přerušení splácení na sjednanou dobu ze sjednaných důvodů. Za uvedenou službu měl spotřebitel uhradit po dobu trvání úvěru částku 12 672 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 176 Kč.

6. Upomínkami ze dne [datum], [datum] a [datum] včetně podacích lístků bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornila jej na možnost zesplatnění úvěru. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 21. 2. 2022 včetně podacího lístku a plné moci bylo prokázáno, že žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k plnění před podáním žaloby.

7. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila výpis z insolvenčního rejstříku a výpis z centrální evidence exekucí, jimiž žalovaný neprocházel, dále výpis z [webová adresa], v němž byl žalovanému přidělen scoring C, kopii občanského průkazu zkontrolovaného v registru neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR s negativním výsledkem a rodný list. Dále žalobkyně poskytla potvrzení o příjmu žalovaného, podle nějž žalovaná v době uzavření smlouvy pobíral čistý měsíční příjem ve výši 15 154 Kč.

8. Na základě shora uvedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně poskytla žalovanému, na základě smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru elektronickou cestu, částku 10 000 Kč, přičemž 2 000 Kč si ponechala na započtení nákladů spojených se smlouvou. Žalovaný se zavázal úvěr žalobkyni splácet v 72 měsíčních splátkách po 257 Kč, celkem se zavázala vrátit 18 504 Kč Vedle uvedeného si sjednala doplňkovou službu PODPORA, na kterou měla po dobu trvání úvěru uhradit celkem 12 672 Kč. Žalovaný sjednané splátky řádně nehradil, dle tvrzení žalobkyně uhradil žalovaný na úvěr dvě splátky po 433 Kč (257 Kč úvěr, 176 Kč doplňková služba) ve výši 866 Kč, přestože byl upomínán. Úvěruschopnost žalovaného byla prověřena pouze na základě údajů z registrů, bylo předloženo i potvrzení o příjmu žalovaného, nebyly však nijak zkoumány výdaje žalovaného. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, dospěl soud k závěru o následujícím skutkovém vztahu. Žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky, přičemž si účastníci již ve Smlouvě ujednali, že část těchto prostředků tj. částka 2 000 Kč bude použita na náklady žalobce. Žalobce žalovanému uvedeným způsobem finanční prostředky poskytl. Žalovaný žalobcem poskytnuté prostředky nevrátil ve lhůtě sjednané ve Smlouvě. Žalobce žalovaného k úhradě několikrát písemně vyzýval.

9. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Dle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

13. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

14. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

16. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Posouzením všech žalobkyní předložených listinných důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

18. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobce soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobci podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Stejně tak shledal soud za oprávněnou žalobcem požadovanou smluvní pokutu ve výši 4 933,81 Kč, když ustanovení o smluvní pokutě je obsaženo přímo ve Smlouvě (čl. V. bod 5.5.) a její výše není vzhledem k výše poskytnutých prostředků nepřiměřená, nemravná a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou. Splatnost nastala nejpozději doručením předžalobní upomínky. Pokud jde o výši účtovaných poplatků, jde o nadstandardní služby na žádost žalovaného a jejich výše je rovněž přiměřená.

19. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce požaduje úroky z prodlení ve výši, jak smluvní 0,1 % denně z částky 12 320 Kč od [datum], tak z částky 15 601,42 Kč od [datum] do zaplacení ve výši v souladu s nař. vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 3 981 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 803 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 042,34 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

21. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění. V dané věci je tedy naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, tarifní hodnota navíc nepřevyšuje 50 000 Kč.

22. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.