29 C 147/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Bohumilem Vašákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 22 956,49 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 21 796,54 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 454,04 Kč od 18. 4. 2021 do zaplacení, částku ve výši 1 159,95 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 2 371 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 22 956,49 Kč s příslušenstvím z titulu pohledávky ze smlouvy o úvěru. Na základě návrhu označeného„ Žádost / Smlouva o úvěru“ ze dne [datum] byla nejprve mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o úvěru na spotřebitelské zboží, kdy byla přesně stanovena výše a počet splátek. V souladu s touto žádostí o úvěru byl žalovaný zařazen do seznamu žadatelů o poskytnutí úvěrového rámce a úvěrové karty. Žalobce tuto žádost vyhodnotil kladně a zaslal žalovanému tzv. [příjmení] [příjmení], ve kterém je holder s kreditní kartou a informacemi o smlouvě, sazebník, pojistné podmínky, podmínky ke kartě apod. Tímto procesem byla uzavřena smlouva o poskytnutí úvěrového rámce a úvěrové karty [číslo] (dále jen„ Karta“) (dále jen„ Smlouva“), na základě které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr ve výši 30 000 Kč. Nedílnou součástí Smlouvy jsou [ulice] podmínky Smlouvy o úvěru a Smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce a úvěrové karty [právnická osoba] s.r.o. (dále jen„ [ulice] podmínky“) a sazebník poplatků [právnická osoba] s.r.o. (dále jen„ Sazebník“). Vzhledem k opakovanému porušování Smlouvy, když se žalovaný dostával do prodlení s úhradou měsíčních splátek, byly mu zaslány upomínky k úhradě dlužných částek včetně příslušenství a včetně smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátky a poplatku za odeslání upomínky. Na tyto upomínky žalovaný nereagoval. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou více jak tří měsíčních splátek, žalobce sdělil žalovanému dopisem ze dne [datum], že došlo k sesplatnění všech závazků žalovaného vyplývajících ze Smlouvy. K sesplatnění všech závazků žalovaného došlo dnem následujícím po splatnosti nejpozději dospělé dlužné splátky, tj. dnem [datum]. Žalovaný byl tímto dopisem zároveň vyzván, aby uhradil do 10 dnů od vystavení tohoto dopisu dlužnou částku na účet žalobce, což žalovaný neučinil. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou plnění (jeho části) byla sjednána v neprospěch žalovaného smluvní pokuta, která byla následně vyúčtována dle sazebníku ve výši 1159,95 Kč. Žalovanou částku tvoří: splatné splátky ve výši 11 599,54 Kč, doplatek jistiny 9 654,50 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 159,95 Kč, úrok z prodlení ve výši 342,50 Kč, poplatek za odeslání sdělení o sesplatnění ve výši 200 Kč, tj. celkem 22 956,49 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.

3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud z (předložených) důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [anonymizováno], na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 248 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 39,77 % ročně, při stanovené výši RPSN 48,01 %. Celková částka k úhradě byla sjednána ve výši 12 000 Kč. Klient (žalovaný) se zavázaa poskytnuté peníze splácet v 24 měsíčních splátkách po 538 Kč vždy k 15. dni v měsíci. Na základě včleňovací doložky byly součástí smlouvy Úvěrové podmínky smlouvy o úvěru a Sazebník. Pro případ prodlení se splácením jakékoli částky vůči žalobkyni, popř. jinému subjektu, bylo sjednáno oprávnění žalobkyně prohlásit všechny jeho pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné, dále smluvní pokuta ve výši 10 % z dlužné měsíční splátky a smluvní pokuta a smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky, s níž je Klient v prodlení. Ze strany žalobkyně došlo k zesplatnění úvěru dne [datum] a žalovaný byl vyzván k jednorázové úhradě zbývajících částek do 20 dnů od vystavení dopisu o sesplatnění. Před sesplatněním byla žalovanému dne [datum] zaslán upomínka před sesplatněním. Žalovanému byla následně zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne [datum].

5. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Dle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

9. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

10. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

12. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Posouzením všech žalobkyní předložených listinných důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

14. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobce soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobci podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Stejně tak shledal soud za oprávněnou žalobcem požadovanou smluvní pokutu ve výši 1 159,95 Kč, když ustanovení o smluvní pokutě je obsaženo přímo ve Smlouvě a její výše není vzhledem k výše poskytnutých prostředků nepřiměřená, nemravná a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou. Splatnost nastala nejpozději doručením předžalobní upomínky. Pokud jde o výši účtovaných poplatků, jde o nadstandardní služby na žádost žalovaného a jejich výše je rovněž přiměřená.

15. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoje závazky řádně neplnil, došlo k zesplatnění celé zbývající dlužné částky. Žalobkyně prokázala existenci pohledávek i jejich výši, včetně aktivní legitimace, a ani žalovaný ničeho takového nesporoval. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl na svoji obranu ničeho, nesporoval tvrzení žalobkyně, pokud jde o zaplacení dlužných částek ani netvrdil jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobkyně oprávněnou, stejně tak i pokud jde o úrok z úvěru, neboť byla sjednána úroková sazba, za kterou i jiné subjekty se zapsaným předmětem podnikání poskytování úvěrů v obchodním rejstříku poskytují klientům úvěry, vč. smluvní pokuty, zavázal žalovaného uhradit pohledávky žalobkyně s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku.

16. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 371 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 919 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 956,49 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

18. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle vyhlášky MS č. 177/1996 Sb. Soud aplikoval § 14b vyhlášky, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce podávané návrhy v druhově totožných věcech, tj. vymáhání dluhů ze smluv o úvěru, mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalobce vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u něj ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b.

19. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.

20. Protože jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).