29 C 180/2022
č. j. 29 C 180/2022-16
V PLATNOSTICitované zákony (20)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 120 § 132 § 142 § 149 § 153 § 160 § 202
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1802 § 1803 § 1804 § 1806 § 1879 § 1880 § 1882 § 1970 § 2390 § 2392
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 1
Plný text
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Bohumilem Vašákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 10 697,63 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 697,63 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 784,01 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 073,79 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 6 439,54 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 6 439,34 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b> 1. Žalobkyně se domáhala soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 697,63 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 784,01 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 073,79 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 6 439,54 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 439,54 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobkyně“), a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Součástí Smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na další straně Smlouvy (dále jen„ Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i poplatek ve výši 5 302 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, tedy 932 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 728 Kč a odměnu za komfortní splácení ve výši 1 642 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 274 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední platba byla ze strany žalovaného učiněna dne [datum]. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 6 439,54 Kč a dlužná část poplatku 4 258,09 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 6 439,54 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně a také úrokem z prodlení v zákonné výši, a to od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu splátky dlužné částky, tj. od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Do data postoupení pohledávky bylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno 1 100 Kč. Pohledávka byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyně s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 16 397,63 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 10 697,63 Kč sestavující se z dlužné jistiny 6 439,54 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 4 258,09 Kč, a dále kapitalizovaný úrok ve výši 1 073,79 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 784,01 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 439,54 Kč od [datum] a úrok z prodlení v zákonné výši 9,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 439,54 Kč od [datum] do zaplacení.
2. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem [země]. Proto se soud nejprve zabýval tím, zda je dána jeho mezinárodní pravomoc. Pravomoc zdejšího soudu je vzhledem k členství obou zemí v Evropské unii posuzovat nejprve podle právních předpisů EU. Otázku pravomoci tak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Pokud jde o hmotné právo je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 4 Nařízení EP a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (dále jen„ Nařízení Řím II“), podle kterého je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Rozhodný je tak právní řád České republiky.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o. s. ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobkyně a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.
4. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.
5. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi žalovaným a předchůdcem žalobce [právnická osoba] dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 7 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal vrátit žalobkyně kromě půjčených 7 000 Kč částku celkem 5 302 Kč, která je složena z úroku 932 Kč, poplatku za zpracování a doručení ve výši 2 728 Kč a poplatku za komfortní splácení ve výši 1 642 Kč v 45 týdenních splátkách po 274 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. den po uzavření smlouvy. Součástí Smlouvy byly i Smluvní podmínky.
6. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení celkem 15 097,62 Kč do [datum] s tím, že byl upozorněn na soudní řízení. Dle podací knihy byla předžalobní upomínka zaslána dne [datum] žalovanému.
7. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena mezi žalobkyně a [právnická osoba], kdy součástí seznamu je i pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení. Oznámení o postoupení pohledávek je datováno dnem [datum] a dle podací knihy bylo žalovanému zasláno [datum].
8. Soud věc právně zhodnotil dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o zápůjčce, neboť žalobce poskytl žalovanému půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. Dle tohoto ustanovení přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.
9. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 NOZ věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 NOZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 NOZ dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.
10. Dle ustanovení § 1970 NOZ jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis.
11. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.
12. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu [číslo] na základě které žalovanému poskytl částku 7 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Dle Smlouvy se žalovaný zavázal vrátit předchůdci žalobkyně půjčených 7 000 Kč a dále uhradit celkem 5 302 Kč, kdy 932 Kč je úrok, 1 642 Kč poplatek za komfortní splácení a náklady na zpracování a doručení ve výši 2 728 Kč. Dluh měl být uhrazen v 45 týdenních splátkách ve výši 274 Kč do [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Po zohlednění plateb od žalovaného činí dluh na jistině částku 6 439,54 Kč a na dalších úhradách částku 4 258,09 Kč.
13. Soud hodnotí ujednání ze smlouvy [číslo] o úroku 932 Kč (při sazbě 29 % p.a. z jistiny) a úplatě za komfortní splácení ve výši 1 642 Kč jako platná ujednání, když jejich výše není ani v souhrnu s ohledem na výši poskytnutých peněz a délku splácení nepřiměřená (nemravná).
14. Žalobkyně prokázal existenci pohledávky i její výši, Žalovaný skutečnost, že by nějakou další částku, popř. celý dluh uhradil, že by tedy žalovanému závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. Protože žalobkyně také prokázal, že nabyl pohledávku za žalovaným platnou smlouvou o postoupení pohledávek, uložil žalovanému zaplatit žalobkyně zůstatek na dlužné půjčce ze smlouvy [číslo] částku 10 697,63 Kč (dlužná jistina 6 439,54 Kč a dlužná část poplatku 4 258,09 Kč) a dále kapitalizovaný úrok z dlužné půjčky do postoupení pohledávky ve výši 1 073,79 Kč a dále úrok ve výši 29 % ročně z částky 6 439,54 Kč od [datum] do zaplacení.
15. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s ustanovením § 1 970 NOZ nárok i na úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013Sb. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok z prodlení ze smlouvy [číslo] do postoupení pohledávky ve výši 784,01 Kč a dále ve výši 9,00 % ročně z částky 6 439,54 Kč od [datum] do zaplacení.
16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 697,63 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.
17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.