29 C 19/2020

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Bohumilem Vašákem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 103 990,44 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 100 828,44 Kč spolu se smluvním úrokem ke dni 15. 1. 2020 ve výši 9 581,18 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ke dni 15. 1. 2020 ve výši 253,76 Kč a dále smluvní úrok ve výši 16,90 % ročně z 99 316,74 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z 99 316,74 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ke dni 15. 1. 2020 ve výši 7,10 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z 11,70 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Řízení se zastavuje co do částky 3 162 Kč.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 37 853,64 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – na účet Okresního soudu v Liberci soudní poplatek ve výši 5 042 Kč.</b> 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 103 990,44 Kč spolu se smluvním úrokem ke dni 15. 1. 2020 ve výši 9 581,18 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ke dni 15. 1. 2020 ve výši 253,76 Kč a dále smluvní úrok ve výši 16,90 % ročně z 99 316,74 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z 99 316,74 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ke dni 15. 1. 2020 ve výši 7,10 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z 11,70 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnil především tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb (dále jen„ Smlouva“). Právní předchůdce žalobce se zavázal zřídit a vést bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal platit za poskytované bankovní služby poplatky dle Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby. Žalovaný však v rozporu se Smlouvou nezajistil na účtu dostatek prostředků k uhrazení smluvených poplatků, čímž došlo ke vzniku dluhu ve výši 3 623,80 Kč, který je tvořen neuhrazenými částkami po splatnosti, a to ve výši 11,70 Kč na jistině po splatnosti, ve výši 3 605 Kč na poplatcích po splatnosti a ve výši 7,10 Kč na úrocích z prodlení po splatnosti. Dne [datum] právní předchůdce žalobce přistoupil k odstoupení od smlouvy, a to z důvodu podstatného porušení smluvních povinností spočívajícího ve vzniku nepovoleného debetního zůstatku. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovaným Smlouvu o půjčce na kliknutí [číslo]. Právní předchůdce žalobce se zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v 80-ti pravidelných měsíčních splátkách po 2 091,59 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 16,90 % a dalšími poplatky dle Ceníku. Žalovaný nezasílal sjednané splátky řádně a včas. Právní předchůdce žalobce tak dne 10. 12. 2019 přistoupil k zesplatnění úvěru. Dlužná částka se pak skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 99 316,74 Kč, z dlužného smluvního úroku ve výši 9 581,18 Kč, z dlužného úroku z prodlení ve výši 253,76 Kč a neuhrazených poplatků ve výši 1 057 Kč. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO]. Před podáním žaloby vyzýval žalobce žalovaného opakovaně k úhradě dlužné částky.

2. Usnesením nadepsaného soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 4. 11. 2020 byl žalovanému ustanoven opatrovník pro toto řízení. Opatrovník byl žalovanému ustanoven dle ustanovení § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o.s.ř“), neboť pobyt žalovaného není znám a nepodařilo se žádnými dostupnými prostředky zjistit, kde se žalovaný zdržuje.

3. Podáním ze dne 2. 6. 2021 vzal žalobce žalobu částečně zpět a to co do poplatků ve výši 3 162 Kč. Výrokem II. tohoto rozsudku soud řízení částečně zastavil, co do požadavku žalobce, tedy co do částky 3 162 Kč Soud řízení zastavil dle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., dle kterého může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

4. Podáním ze dne [datum] žalobce specifikoval požadované poplatky, když uvedl, že požadují poplatek ve výši 250 Kč. Tento poplatek je účtován měsíčně v případě, kdy nebí bankovní účet aktivně využíván. Požaduje jej tak ve dnech 30. 6. 2019, 31. 7. 2019, 31. 8. 2019, 30. 9. 2019, 31. 10. 2019, 30. 11. 2019, v celkové výši 1 500 Kč. V rozsahu původně požadovaných poplatků vzal žalobce podání zpět, s tím, že nemá podklady od právního předchůdce k jejich vymáhání.

5. Opatrovník žalovaného se k žalobě vyjádřil při jednání konaném dne [datum], když uvedl, že žalobou uplatňovaný nárok neuznává. Dle opatrovníka právní předchůdce žalobce nezkoumal, při poskytování úvěru, dostatečným způsobem úvěryschopnost žalovaného. Dále není dle opatrovníka žalovaného zřejmé, na základě čeho požaduje žalobce požadované poplatky.

6. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva, na základě které byl žalovanému zřízen a veden účet č. [bankovní účet]. Ze Smlouvy o Půjčce na kliknutí [číslo] uzavřené mezi předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovaným dne [datum] (dále jen„ Smlouva“), soud zjistil, že předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se na druhé straně zavázal tyto peněžní prostředky splatit žalobci v 80 měsíčních splátkách po 2 091,59 Kč měsíčně, počínaje 15. 4. 2019, uhradit první úrokovou splátku ve výši 879,70 Kč. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 16,9%, RPSN 18,25 %. Z výpisu k bankovnímu účtu žalovaného bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce žalovanému poskytla dne 28. 3. 2019 finanční prostředky ve výši 100 000 Kč. Dopisem ze dne 10. 12. 2019 vyzval právní předchůdce žalobce žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky 110 208,68 Kč a informoval žalovaného o okamžité splatnosti poskytnutého úvěru z důvodu porušení ustanovení Smlouvy ze strany žalovaného. Dopisem ze dne [datum] oznámil právní předchůdce žalobce žalovanému, že odstupuje od smlouvy o poskytování bankovních služeb, a to ke dni [datum]. Mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalobcem byla dne [datum] uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Dopisem ze dne 11. 2. 2020 oznámil právní předchůdce žalobce žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. Dopisem ze dne 2. 4. 2020 vyzýval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaný byl ode dne [datum] zaměstnán na pozici operátora výroby ve [právnická osoba] v [obec]. Z uvedeného vyplývá, že právní předchůdce žalobce ověřoval úvěryschopnost žalovaného, když si zjišťoval, zda je tento zaměstnán a má trvalý příjem.

7. Právní předchůdce žalobce svůj závazek splnil, když z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovanému poskytl částku 100 000 Kč dne [datum]. Pro případ porušení povinností zákazníkem vyplývajících ze Smlouvy (např. prodlení s jakoukoliv platební povinností) si strany v Podmínkách dohodly, že v takovém případě je [příjmení] oprávněna prohlásit již vyčerpané částky úvěru včetně úroků za splatné. Z Ceníku produktů a služeb soud zjistil, že např. poplatek za upomínku je 500 Kč. Protože žalovaný svůj závazek řádně a včas nesplácel, když dostal se splácením trvale do prodlení (zjištěno z výpisu z účtu), předchůdce žalobce prohlásil úvěr za splatný a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný do dnešního dne neuhradil ničeho.

8. Po právní stránce soud posuzoval mezi účastníky uzavřenou první smlouvu podle ustanovení § 1842 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle kterého se Smlouvou o finanční službě, pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Dále soud druhou uzavřenou smlouvu posuzoval dle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Soud má za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce dvě smlouvy, na základě první vedl ve prospěch žalovaného bankovní účet a na základě druhé mu poskytl finanční prostředky. Žalovaný v rozporu se smlouvou nezajistil na bankovním účtu dostatek prostředků k uhrazení smluvených poplatků a tím došlo ke vzniku dluhu a právní předchůdce žalobce přistoupil k odstoupení od smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky navýšené o úroky a poplatky žalobci vrátit. To však neučinil, a následně došlo k zesplatnění úvěru.

10. Soud hodnotí ujednání o roční úrokové sazbě ve výši 16,9 % dlužné jistiny jako platné ujednání, když jeho výše není ani v souhrnu s ohledem na výši poskytnutých peněz a délku splácení nepřiměřená (nemravná).

11. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši, žalovaný skutečnost, že by nějakou další částku, popř. celý dluh uhradil, že by tedy jeho závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud má také k námitce opatrovníka žalovaného za to, že právní předchůdce žalobce dostatečným způsobem zkoumal úvěryschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru.

12. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce právo v souladu s ustanovením § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch, a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů. Náklady byly vynaloženy v souvislosti se zastoupením žalobce advokátem. Při stanovení odměny soud aplikoval vyhlášku č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Soud přitom vycházel z tarifní hodnoty 100 828,44 Kč, kdy za jeden úkon právní služby je dle § 7 bodu 5 vyhlášky sazba 5 140 Kč. Advokát ve věci učinil celkem 5 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (tzn. převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání konaném dne 12. 5. 2021, dne 16. 7. 2021, vyjádření a částečné zpětvzetí ze dne 2. 6. 2021), za které mu náleží odměna 25 700 Kč a jeden úkon dle § 11 odst. 2 vyhlášky (jednoduchá výzva k plnění), za kterou mu náleží odměna ve výši 1/2 ze sazby, tj. 2 570 Kč. Dále má advokát právo na náhradu hotových výdajů ve výši 1 800 Kč (6 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). V průběhu jednání konaného dne 16. 7. 2021 sdělil zástupce žalobce, že kromě vyčíslených nákladů řízení požaduje cestovné k tomuto jednání z [obec] do [obec]. Z toho důvodu mu bylo přiznáno cestovné na jednání konané dne 16. 7. 2021 ze sídla do sídla nadepsaného soudu, z náhrady za 106 ujetých km v částce 614 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a.t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a.t. Protože zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty a tato částka k nákladům řízení patří (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), žalovaný je povinen nahradit žalobci i částku 6 569,64 Kč, která je 21% daní z uvedených částek, vyjma soudního poplatku (§ 47 odst. 1 písm. a), odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Celkem tedy žalobci náleží náhrada nákladů ve výši 37 853,64 Kč. Žalobce se domáhal kromě uvedeného, náhrady za úkon- vyjádření ze dne 29. 10. 2020. Soud náhradu za tento úkon však nepřiznal, neboť se jednalo vyjádření doplňující žalobu, když žalobce dostatečným způsobem neoznačil osobu žalovaného a toto se nedařila soudu najít a doručit mu potřebné listiny. Jednalo se o úkon, který byl učiněn z důvodu neúplnosti žaloby a označení žalovaného. Z toho důvodu nebyla žalobci náhrada za tento úkon přiznána.

14. Výrokem IV. tohoto rozsudku bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek za podanou žalobu. Tato povinnost byla uložena žalovanému, neboť tento nebyl v řízení úspěšný, poplatková povinnost tak přechází na něj. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) a § 4, odst. 1, písm. a) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost navrhovateli (žalobci), a to podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Podle ustanovení § 7 odst. 1 uvedeného zákona je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Podle ustanovení § 9 odst. 1 uvedeného zákona, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovoláním nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Podle § 9 odst. 4 písm. a) uvedeného zákona pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví, začal-li již jednat o věci samé. Podle § 9 odst. 6 uvedeného zákona v případech uvedených v odstavci 4 rozhoduje soud o uložení povinnosti zaplatit poplatek spolu s rozhodnutím, jímž se řízení končí. Protože soud již začal jednat o věci samé, rozhodl o uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek tímto rozsudkem. Výše soudního poplatku činí dle položky 1 bod 1 písm. 2) sazebníku soudních poplatků 5 % z peněžitého plnění, jenž je předmětem řízení (z částky 100 828,44 Kč), tedy 5 042 Kč Soudní poplatek byl vyměřen z částky 100 828,44 Kč, tedy z částky, která je předmětem tohoto řízení po zpětvzetí učiněném ze strany žalobce.