29 C 214/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Bohumilem Vašákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 56 919,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 56 919,05 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 392,17 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 327,44 Kč, s úrokem ve výši 14,90 % ročně z částky 55 090,58 Kč od 17. 12. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 55 090,58 Kč od 17. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 15 635 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým soud uložil žalovanému zaplatit mu částku 56 919,05 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobce právnická osoba došlo dne datum k uzavření smlouvy o úvěru příjmení půjčka číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr 105 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr v 60 měsíčních splátkách ve výši 2 612 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci, spolu s úrokem ve výši 14,90 % p.a. a s dalšími poplatky ve výši dle Ceníku. Vzhledem k tomu, že úvěr nebyl řádně splácen, banka úvěr zesplatnila ke dni datum. Aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne datum mezi žalobcem a právnická osoba a.s., která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi právnická osoba a.s. a společností právnická osoba Po nabytí pohledávky žalobce vyzval žalovaného upomínkou k tomu, aby svůj závazek uhradil. Pohledávka za žalovaným činí na jistině 55 090,58 Kč, kapitalizovaném smluvním úroku 4 392,17 Kč, kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 1 327,44 Kč a poplatcích 1 828,47 Kč. Žalovaný byl žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění, ani přesto však nebyla dlužná částka uhrazena.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.

3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.

4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o příjmení půjčce číslo. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky předchůdce žalobce a Ceník produktů a služeb. Podle této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému dne datum úvěr ve výši 105 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na jeho účet č. bankovní účet, což bylo prokázáno výpisem z úvěrového účtu žalovaného. Žalovaný se dle smlouvy zavázal uhradit celkem částku ve výši 149 530 Kč, a to 60 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 493 Kč počínaje měsícem následujícím po dni vyhotovení smlouvy, se splatností k 20. dni příslušného kalendářního měsíce. Součástí měsíční splátky je jistina, úrok z úvěru 14,90 % p.a. a pojištění úvěru. Dle smlouvy činí cena upomínky 500 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný naposledy uhradil splátku dne datum a dále již nehradil ničeho. S ohledem na to, že žalovaný se od prosince rok dostal do trvalého prodlení s hrazením splátek, předchůdce žalobce využil svého oprávnění a úvěr zesplatnil dopisem ze dne datum a vyzval žalovaného k zaplacení zůstatku úvěru včetně příslušenství. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného je patrno, že žalovaný předchůdci žalobce po zesplatnění ničeho neuhradil. Před podáním žaloby pak žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku ze dne datum. Žalovaný na upomínku nijak nereagoval.

5. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů soud učinil následující skutkový a právní závěr.

6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena Smlouva o příjmení půjčce číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 105 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 2 493 Kč. Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 14,90 % p.a. Žalovaný úvěr přestal řádně splácet, a právní předchůdce žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalovaný i přes výzvy dále nic nezaplatil. Dluh žalovaného představuje částku 55 090,58 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 4 392,17 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 327,44 Kč a poplatky 1 828,47 Kč, smluvní úrok ve výši 14,90 % p.a. z částky 55 090,58 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 55 090,58 Kč od datum do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovanému bylo zasláno vyrozumění o postoupení pohledávek. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.

7. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Dle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

11. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

12. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

14. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Posouzením všech žalobkyní předložených listinných důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně 16. V předmětné věci bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i všeobecné obchodní podmínky předchůdce žalobce a ceník produktů a služeb (§ 1751 o.z.). Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalovaný se ve smlouvě zavázal rovněž k hrazení poplatků. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 15 635 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 277 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 56 919,05 Kč sestávající z částky 3 380 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 380 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 380 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

18. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.

19. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.