29 C 244/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Bohumilem Vašákem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 500 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od 29. 9. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 1 726 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b> 1. Podanou žalobou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 5 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč. Žalobu odůvodnil především tím, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] [anonymizováno] s. r. o., [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), uzavřel s žalovaným dne 29. 8. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému dne 29. 8. 2018 úvěr ve výši 5 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit do 28. 9. 2018. Součástí Smlouvy byl ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalobce se domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 5 000 Kč od 29. 9. 2018 do dne 24. 2. 2021, tedy ve výši 2 500 Kč. Žalovaný poskytnuté prostředky nevrátil. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 9. 2019. Žalobce žalovaného vyzýval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 25. 9. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.

3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z listinných důkazů předložených žalobcem soud učinil následující závěry o skutkovém stavu a z těchto také při svém rozhodnutí vycházel. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl částku 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit do 28. 9. 2018. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 9. 2019. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 16. 4. 2020 5. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla uzavřena smlouva o úvěru a úvěr byl žalovanému poskytnut (§ 2395 o. z.). Žalovaný měl úvěr vrátit ve sjednané době do 28. 9. 2018. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ho vrátil, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Proto bylo žalobě vyhověno. Aktivní legitimace žalobce pak plyne z platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1895 odst. 1 o. z.) ze dne 27. 9. 2019.

6. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho závazku. Soud proto vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen, ani jinak nezanikl.

7. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona, když žalovaný neprokázal, že by ke vzniku bezdůvodnému obohacení nedošlo, případně, že by jej žalobci vrátil, žalobci tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalobci náleží úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobc, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 726 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 126 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.).