Okresní soud v Liberci · Rozsudek

29 C 255/2019

č. j. 29 C 255/2019-113

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-05-14 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSLI:2021:29.C.255.2019.1

Citované zákony (6)

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Bohumilem Vašákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 159 096,11 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 109 226,73 Kč se zákonným úrokem z prodlení počítaným od 31. 1. 2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 46 948 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta žalovaného.</b> <b>III. Žalobci se vrací na zaplaceném soudním poplatku částka 1 494 Kč.</b> 1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 159 096,11 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že pro žalovanou zajišťovala přepravu zboží ze zahraničí. Mezi účastníky došlo k uzavření zasílatelské smlouvy, a to potvrzením emailové zprávy ze dne 1. 11. 2018. Žalobkyně následně objednala zajištění přepravy zboží na trase [anonymizována dvě slova] do [obec] v České republice u společnosti [právnická osoba], čímž mezi nimi došlo k uzavření zasílatelské smlouvy. V souvislosti s provedenou přepravou vznikly vícenáklady původně ve výši 6 523,20 EUR, později snížené o 300 EUR. Uvedené vícenáklady byly dle žalobkyně vynaložené při plnění zasílatelské smlouvy představující cenu zdržného a skladného kontejnerů, které vůči společnosti [právnická osoba] uplatnila rejdařská [právnická osoba] [anonymizováno] (central [anonymizováno]) s. r. o. [právnická osoba] uvedené vícenáklady rejdařské uhradila a po žalobkyni jako objednateli tyto nárokovala, a to fakturou [číslo]. Výše vícenákladů a jejich rozpis byla přílohou faktury žalobkyně [číslo]. K účtované položce skladného žalobkyně uvedla, že se jedná o službu poskytovanou v přístavu, když není zásilka ihned předána dále na cestu. Uskladnění zásilky je ve většině případů po tři dny zdarma. V daném případě platí ceny dle přiloženého ceníku [právnická osoba]. Skladné bylo účtováno od 4. 1. 2019 do 9. 1. 2019. Další služba zdržné/stojné je účtována ode dne vyzvednutí plného kontejneru v přístavu. Rozhodný den pro konečný výpočet částky je den vrácení prázdného kontejneru na depo předepsané rejdařem. Tato služba a postup se uplatňují dle žalobkyně u celokontejnerových přeprav, přičemž v tomto případě se o tento způsob jednalo. Kontejner poskytne rejdař na dobu přepravy zásilky. Volná doba zdržného po připlutí kontejneru do přístavu vykládky se pohybuje okolo sedmi dnů. Poté se zdržné účtuje v různých denních rozmezí dle rejdaře. Žalobkyně vyjednala s rejdařem slevu 300 EUR, která je zohledněna v žalované částce. Dle žalobkyně jí tak vznikla škoda a za tuto je odpovědný objednatel přepravy a příkazce, tedy žalovaná. Dle žalobkyně probíhala přeprava dle pravidel dodací podmínky (parity) [anonymizována tři slova] [příjmení]) Mezinárodních výkladových pravidel INCOTERMS vydaných Mezinárodní obchodní komorou s platností od 1. 1. 2011, která popisují práva a povinnosti prodávajících a kupujících subjektů, které se týkají zejména pohybu zboží, poskytování nezbytné dokumentace celního odbavení apod. Prodávající je u parity [anonymizováno] povinen dodat zboží na palubu lodi v přístavu nakládky a vybavit odbavení zboží pro vývoz. Kupující vybírá loď a hradí námořní přepravné. Žalobkyně dále uvedla, že kupujícím byla od počátku v rámci tohoto vztahu žalovaná, která objednala u svého obchodního partnera v [příjmení], [právnická osoba], přepravované zboží. Společnost [anonymizováno] tak byla v pozici prodávajícího a odpovídala žalovanému za splnění svých povinností dle podmínky [anonymizováno]. Žalovaná byla dále ve smluvním vztahu s žalobkyní. Samotnou přepravu objednala zmocněná společnost [právnická osoba] u rejdaře [právnická osoba] [anonymizována tři slova]) s. r. o., a to z přístavu nakládky do přístavu vykládky v [příjmení]. Zásilce byl po objednání přiřazen kód zboží [číslo]. K pochybení došlo dle žalobkyně před samotným započetím přepravy na straně odesílatele zboží, který zásilce přiřadil nesprávný kód, když uvedl kód zboží [číslo]. Žalobkyně má za to, že prodávající vytvořil novou objednávku, tzn. Takzvaný nový booking, avšak žádnou ze stran o tomto kroku neuvědomil. V důsledku tohoto pochybení došlo ke zmatkům při hledání zásilky. Náložný list potvrzující dodání zboží na palubu lodi včetně informace o kódu zboží byl doručen až dne 8. 1. 2019, přestože byla zásilka odeslána již dne 23. 12. 2018 a ke složení kontejnerů z lodi došlo dne 31. 12. 2018. Žalobkyně ani jeho smluvní přepravce [právnická osoba] neměli žádné informace o tom, že by předmětná zásilka byla již vyložena a to až do dne 4. 1. 2019. Z důvodu špatně nesprávně uvedeného kódu zboží došlo k prodlení ve sjednané přepravě zboží z místa vykládky v [příjmení] a ke vzniku dalších nákladů představujících poplatky za zdržné a skladné kontejnerů. Žalobkyně dále uvedla, že vzhledem k tomu, že k nalodění zboží došlo pod jiným referenčním číslem, než bylo původně sděleno žalobci, došlo k prodlení, které mělo za následek vznik škodní pohledávky požadované po žalované. Žalobkyně se kromě uvedeného domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak že žalobkyní uplatněné nároky neuznává. Žalovaná uvedla, že je nesporné, že mezi ní a žalobkyní byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně pro žalovanou zavázala zajistit přepravu čtyř kontejnerů ze zahraničí. Přeprava měla proběhnout na trase [anonymizována dvě slova]) – [obec] (Česká republika). Žalovaná uvedla, že neměla do této doby s tímto typem přepravy žádnou zkušenost a důvěřovala proto žalobkyni, že tato v rámci své odbornosti a zkušeností, kterými se prezentuje, příslušnou přepravu zajistí, a to včetně nezbytných náležitostí a souvisejících formalit. Žalovaná se spoléhala na to, že žalobkyně na základě předaných údajů o strojích a na základě předaných kontaktů na odesilatele vše potřebné včas a řádně vyřídí. Za tímto účelem v říjnu 2018 zprostředkovala žalovaná kontakt mezi odesilatelem a žalobkyní. Žalobkyně žalovanou ujistila, že bude nadále jednat s odesilatelem – p. [jméno] [příjmení] – [anonymizováno]. Dle žalované však žalobkyně některé aspekty přepravy hrubě podcenil a z důvodu nedostatečné komunikace způsobil stav, kdy předmětné zboží bylo žalované doručeno až s výrazným zpožděním. Žalovaná se zavázala žalobkyni uhradit za přepravu zboží odměnu, a to ve výši 1 570 EUR za kontejner, celkem tedy 6 280 EUR. Odměnu žalovaná žalobkyni zaplatila předem. Žalovaná tak má za to, že splnila veškeré své finanční závazky vůči žalobkyni. Dle žalované nelze žalobkyní tvrzené vícenáklady přičíst k tíži žalované. Žalobkyně dle žalované ani nedoložila, že by mu tvrzené vícenáklady vznikly, tedy že byl nucen uhradit deklarované částky svému dodavateli či zmiňovanému rejdaři. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyní předložené dokumenty obsahují řadu nesrovnalostí a vyjádřila se k nim. Dle žalované je nepravdivým tvrzením žalobkyně, že přidělení špatného kódu zásilce zapříčinilo tvrzené zmatky při hledání zásilky, s tím žalobkyně ani její smluvní přepravce neměli žádné informace o tom, že by předmětná zásilka byla již vyložena. Dle žalované žalobkyně předem věděla, že daná zásilka bude odeslána dne 23. 12. 2018, nemohla tedy vycházet z předpokladu, že ke dni 31. 12. 2018 ještě nebude zásilka v přístavu v Hamburku. Dle žalované dostala žalobkyně dne 21. 12. 2018 informaci o tom, že k nalodění zboží má dojít dne 23. 12. 2018. Žalobkyně tak věděla podstatné údaje jako datum nakládky, jméno lodi, apod. Žalobkyně se začala zabývat touto záležitostí až na základě urgence žalované ze dne 2. 1. 2019. V období od 21. 12. 2018 do 2. 1. 2019 zůstala žalobkyně nečinná. Nejednala s žalovanou ani odesilatelem. Z uvedeného důvodu ztratil žalobce přehled o aktuálním pohybu kontejnerů, za které byl odpovědný. Na základě uvedené urgence žalovaná obdržela dne 2. 1. 2019 email od žalobce (od paní [jméno] [příjmení] [příjmení]), která žalovanou informovala o tom, že k naložení zboží bylo posunuto na 29. 12. 2018. Ve skutečnosti dle žalované loď s příslušnou zásilkou vyplula již 23. 12. 2018. Z uvedeného dle žalované vyplývá, že žalobkyně neměla přehled o aktuálním stavu dané přepravy, kterou měla zajišťovat a za kterou převzala odpovědnost. Následně žalobkyně 48 hodin s žalovanou nekomunikovala. Žalovaná ji tak opětovně urgovala. Žalobkyně reagovala emailem, ve kterém dle žalované uznala, že v přepravě vznikla komplikace, která je plně k její tíži, neboť byly způsobeny špatnými informacemi, které žalobkyni poskytl její smluvní partner.

3. Podáním ze dne 13. 9. 2019 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 49 869,38 Kč. Usnesením nadepsaného soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 17. 9. 2019 bylo řízení co do částky 49 869,38 Kč zastaveno dle ustanovení § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. K částečnému zpětvzetí žaloby došlo před prvním jednáním ve věci.

4. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že mezi nimi vznikla smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala pro žalovanou zajistit přepravu čtyř kontejnerů ze zahraničí, a to konkrétně z [anonymizováno] v [příjmení] do [obec] v České republice.

5. Naopak sporným mezi účastníky řízení bylo, zda žalobkyni vznikly žalobou uplatňované vícenáklady a pro případ, že vznikly, tak kdo byl za jejich vznik odpovědný a také zda tyto lze požadovat po žalované.

6. Soud má z provedených listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti.

7. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že je zaměstnankyní žalobkyně. Svědkyně byla prostředníkem při sjednávání a provedení námořní dopravy pro žalovanou. Svědkyně uvedla, že dopravu si u žalobkyně objednal pan [příjmení]. Dle svědkyně došlo při provedení přepravy k chybě v komunikaci především s partnery žalované, když tito uvedli jiné booking číslo a žalobce, ani její partner neměli tušení, kde se zásilka nachází. Odesílatel dal zásilku na loď pod jiným booking číslem, než-li žalobkyně obdržela od partnera žalované. Žalobkyně lodění objednala začátkem listopadu, poté se to asi 3x až 4x měnilo. Potvrzení, že jsou kontejnery na lodi, žalobkyně obdržela v prosinci. Žalobkyně měla informaci, že se mají nalodit dne 23.

12. Partner žalobkyně obdržel chybnou informaci, způsobenou změnou čísla bookingu, o odložení naložení. Svědkyně dále uvedla, že při takovém způsobu přepravy jsou potřeba vždy BL konsomenty k dokladům. O tomto byla několikrát žalovaná vyrozuměna. Byla takové srozuměna s tím, že žalobkyně potřebuje originály minimálně tři dny před připlutím lodi do [anonymizováno]. Nákladové listy měl na starosti partner žalované. Kvůli chybně uvedenému booking číslu dostávala žalobkyně informaci, že zásilka nebyla naložena a odkládá se její naložení na další loď. Dne 3. ledna svědkyně zjistila, že k nalodění zásilek již došlo, a to pod jiným booking číslem, než bylo žalobkyni sděleno. Dne 16. 1. vyúčtovala žalobkyně žalované žalobou uplatňované nároky, když žalobkyně čekala na konečné vyjádření partnera, v jaké výši to bude.

8. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tento svědek realizoval finální námořní přepravu zprostředkovaně pro žalobkyni. Jeho společnost měla na starost přepravu z přístavu odeslání na místo vykládky. Společnost svědka měla zkontaktovat agenta rejdaře [právnická osoba] s dodavatelem, který bude zařizovat část přepravy do [anonymizováno] do přístavu včetně exportního proclení, včetně veškerých manipulací do přístavu odeslání. Svědek dostal informaci, že došlo ke kontaktu agenta rejdaře s dodavatelem, který sdělil agentovi rejdaře, kdy bude mít zboží připravené a rejdař mu přidělil tzv. bukovací číslo. Pod tímto číslem má přepravu zaregistrovat při nalodění na loď. Svědek spolu s agentem rejdaře sledovali pod tímto číslem, co se se zásilkou děje. K tomuto číslu bylo uvedeno, že se zásilka odkládá na další loď, protože zboží nebylo připraveno k odplutí. Společnost svědka čekala až kontejner připlave. Začátkem ledna se dozvěděli od žalobkyně, že je kontejner již v [anonymizováno]. Rejdař naúčtoval pokutu [právnická osoba]. Tato informovala žalobkyni o vzniku vícenákladů. Společnost [anonymizováno] vícenáklady uhradila rejdaři. Žalobkyně přislíbila vícenáklady uhradit ve chvíli, kdy jí je uhradí žalovaná. To se zatím nestalo.

9. Soud má z provedených listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti. Z emailové komunikace ze dne 4. 1. 2019 vedené mezi žalobkyní a žalovanou bylo zjištěno, že žalobkyně sdělila žalované, že rejdař poskytl partnerovi žalobkyně špatné informace ohledně termínů lodění a doručení do Evropy. Současně žalobkyně od žalované vyžádala doručení faktury, packing listu, výpisu z OR, DIČ, číslo [anonymizováno], Ekokom. Fakturou [číslo] ze dne 17. 1. 2019 vystavené žalobkyní vyúčtovala žalované vícenaklady – skladné a zdržné kontejnerů ve výši 6 523,20 EUR. Fakturou [číslo] ze dne 16. 1. 2019 vystavenou [právnická osoba] vyúčtovala žalobkyni vícenaklady – skladné v [příjmení] a zdržné kontejnerů ve výši 6 223,20 EUR. Fakturu [číslo] ze dne 25. 1. 2019 vystavila [právnická osoba] Lines [právnická osoba] na částku 6 223,20 EUR. Dne 28. 1. 2019 vystavila žalobkyně žalované fakturu na – 300 EUR. Z opravného daňového dokladu [číslo] ze dne 24. 9. 2019, vystaveného [právnická osoba] bylo zjištěno, že tato společnost ponížila vícenáklady vyúčtované žalobkyni o 2 000 EUR. Z Dohody o vzájemném započtení závazků ze dne 23. 10. 2019 bylo zjištěno, že [právnická osoba] s žalobkyní se dohodli na vzájemném započtení částky 42 230 Kč, když tato částka, neuhrazená [právnická osoba], byla započtena na fakturu [číslo]. Žalobkyně se zavázala [právnická osoba] dále uhradit 65 452,09 Kč. Z výpisu z účtu [právnická osoba] bylo zjištěno, že tato společnost uhradila [právnická osoba] dne 14. 2. 2019 částku 11 047,10 EUR. Z výpisu bankovního účtu žalobkyně bylo zjištěno, že dne 24. 2. 2021 uhradila [právnická osoba] 2 575,84 EUR. Dle potvrzení ze dne 27. 1. 2021 vystaveného společností [právnická osoba] přijala tato společnost od [právnická osoba], a. s . úhradu faktury [číslo] dobropisu [číslo] v souhrnné částce 4 223,20 EUR.

10. Podle § 2476 OZ poskytne-li příkazce zasílateli správné údaje o obsahu zásilky a o všech skutečnostech potřebných k uzavření smlouvy o přepravě, nahradí škodu, která zasílateli vznikne porušením této povinnosti. Podle § 2 913 odst. 1 OZ poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle § 2 952 OZ hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Dále je nutné, aby byla prokázána příčinná souvislost mezi vzniklou újmou a porušením povinnosti. V daném případě je zřejmé, že došlo k chybě na počátku přepravy, kdy smluvní partner žalované společnosti, [právnická osoba] přidělila při nakládce zboží nesprávný kód, což generovalo zmatky při vykládce a hlavně v průběhu přepravy nebylo možné předmět přepravy identifikovat, což dle názoru žalobce přímo vedlo k tomu, že po určitou dobu neměl žalobce, ani jeho smluvní partner [právnická osoba] informace o tom, že předmětná zásilka již byla vyložena.

11. Žalovaná společnost se však podle názoru soudu bránila úspěšně tím, že žalovaná společnost byla v oblasti mezinárodní přepravy naprostým laikem a spoléhala se na zkušenosti žalobce, kterého si vybrala jako smluvního partnera a měla za to, že žalobce dostatečným způsobem nezdůraznil to, že originál náložního listu, (který i tak měl žalobce již dříve k dispozici v kopii), respektive jeho nedostatek způsobí bez dalšího tak vysoké vícenáklady spočívající ve zdržném a stojném, které výrazně převažují náklady, která žalovaná společnost v rámci sjednaného smluvního vztahu skutečně zaplatila. Žalovaná společnost správně poukazovala na to, že prostá chyba v kódu zakázky sama o sobě nemůže mít tak dalekosáhlé následky pro žalovanou společnost, a soud dodává, to tím spíše, že nesprávný kód byl zakázce přidělen na základě nikoliv činnosti žalované společnosti, ale jejího smluvního partnera. Soud se shoduje s žalovanou společností, že žalobce po značnou část doby, což žalobce odůvodňuje tím, že chybou na počátku ztratil žalobce přehled o přepravované zásilce žalobce, neučinil nic proto, aby k vzniku vícenákladů nedošlo. Z poskytnuté emailové komunikace a vůbec komunikace mezi stranami sporu je zřejmé, že zřejmě i s ohledem na probíhající svátky se činnost zaměřená na eliminaci problému začala akcelerovat až po novém roce. Soud nahlíží, že pro žalovanou společnost, která neměla zásadní zkušenosti s oblasti mezinárodní přepravy a pokud šlo o námořní přepravu tak neměla zkušenosti vůbec žádné, že se spoléhala na profesionalitu strany žalující, a pokud by žalovaná společnost věděla, že prostá chyba v čísle může mít za následky takového vysoké vícenáklady, mohlo být pro jejich eliminaci učiněno mnohem více např. i to, že by jednatel žalované společnosti, který svým postojem v rámci řízení prokázal, že má eminentní zájem na výsledku sporu by např. i svou osobní intervencí zajistil to, aby originál nákladového listu byl v čas k dispozici. I na soud působí líčení skutkových okolností žalobcem tak, že na počátku byla určitá chyba, kterou nota bene nezpůsobila žalovaná strana a na konci poměrně vysoká částka vícenákladů, která s ohledem na vylíčené skutkové okolnosti jeví být pro žalobce jako nevyhnutelnou, ale pro žalovanou společnost je - zřejmě i správně - nápadné to, že po několikadenní naprosté nečinnosti žalobce se strana žalovaná již dozvídala pouze to, že bude platit vícenáklady, které zřejmě skutečně zaplaceny byly, ale jejich vyúčtování a způsob jak se doplňovala tvrzení ohledně proplacení vícenákladů budí pochybnosti o tom, že mezi sebou nejednali rejdař a přepravce v určité shodě. Soud se tedy v posledku přiklonil k verzi strany žalované, že žalobce svou liknavostí v průběhu přepravy a zjevně nedostatečnou akceschopností způsobil, že náklady vznikly v takto vysoké výši, čímž dle názoru soudu došlo k přetržení příčinné souvislosti mezi porušením smlouvy a vznikem újmy, a proto soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná.

12. Žalovaná jako procesní obranu započetla vůči nároku uplatněného žalobou v podání ze dne 26. 8. 2019 částku 5 705,85 EUR z titulu náhrady škody. Protože však žaloba nebyla shledána opodstatněnou, nezabýval se soud nadále touto kompenzační námitkou, neboť posuzování její důvodnosti by přicházelo toliko v úvahu, když by žaloba byla důvodná. Z uvedeného důvodu soud nehodnotil ani důkazy vztahující se ke kompenzační námitce.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve sporu zcela úspěšné žalované soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 46 948 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty ve výši 159 096,11 Kč dle ust. 9 odst. 3 písm. a) a.t. za dva úkony právní služby učiněné před částečným zastavení řízení (příprava a převzetí věci, vyjádření žalované k žalobě ze dne 26. 8. 2019) po 7 500 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (celkem tedy 15 000 Kč), dále odměna za čtyři úkony právní služby učiněné po částečném zastavení řízení, tedy z tarifní hodnoty 109 226,73 Kč stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § a. t. za čtyři úkony právní služby (účast na jednání konaném dne 21. 8. 2021, dne 20. 1. 2020 a dne 7. 5. 2021, závěrečný návrh) po 5 500 Kč podle ustanovení § 7 bodu 2 vyhlášky (celkem 22 000 Kč), včetně šesti režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb (celkem tedy 1 800 Kč). Právní zástupce žalované je plátcem DPH. Přísluší mu tak ještě 21 % z částky 38 800Kč, tedy 8 148 Kč Celkem tak žalované na náhradě nákladů přísluší 46 948 Kč. Náhrada nákladů je splatná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta. Zástupce žalované si kromě uvedeného vyúčtoval odměnu za první poradu s klientem. Za tento úkon však soud žalované náhradu nepřiznal, neboť se nejedná o úkon, za který zástupci odměna náleží. K tomu, aby se zástupce žalované seznámil s věcí samou, slouží úkon spočívající v převzetí věci a přípravě zastoupení. Za tento úkon má advokát nárok na odměnu pouze jednou, soud tudíž přiznal odměnu pouze v uvedeném rozsahu a nikoliv za úkon označený jako první porada s klientem.

14. Usnesením č. j. 29 C 255/2019-57 ze dne 17. 9. 2019 bylo řízení co do částky 49 869,38 Kč zastaveno, a to před prvním jednáním ve věci. Žalobkyni tak náleží vrácení části zaplaceného soudního poplatku. Soud postupoval dle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Toto ustanovení stanoví, že soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, tedy o 1 000 Kč. Žalobkyni se tak vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 1 494 Kč, když soudní poplatek z žalované částky 49 869,38 Kč činí 2 494 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.