29 C 257/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Bohumilem Vašákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky 13 909,58 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 909,58 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 13 909,58 Kč od 13. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit anonymizováno částku 13 909,58 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 13 909,58 Kč od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnil především tím, že s žalovaným uzavřel dne 25. 1. 2018 smlouvu o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč a ten se jej zavázal splácet v pravidelných splátkách. Žalovanému byl úvěr vyplacen dne datum. Žalovaný řádně neplnil povinnosti sjednané ve Smlouvě a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. S ohledem na skutečnost, že žalovaný řádně neplnil závazky vyplývající ze Smlouvy, především závazek řádně splácet poskytnutý úvěr, došlo k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem k zesplatnění celého úvěru, čímž vzniká také ulice jistina úvěru sestávající se z nesplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, tedy částka ve výši 59 020 Kč. Žalobce oznámil zesplatnění úvěru žalovanému oznámením ze dne datum. Žalovaný se mimo jiné v souladu s čl. 6 Smlouvy zavázal pro případ prodlení s nezaplacením příjmení jistiny úvěru uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné příjmení jistiny úvěru až do jejího zaplacení, přičemž žalobce s žalovaným se v čl. 6 Smlouvy dohodli, že souhrn výše všech ze strany žalobce uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté částky, nejvýše však 200 000 Kč. Prodlení žalovaného s úhradou příjmení jistiny úvěru trvalo i po datu datum. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.5 Smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné příjmení jistiny úvěru i za následující období. S ohledem na skutečnost, že žalovaný ničeho na svůj dluh z titulu této smluvní pokuty neplnil, zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu ze dne datum, ve které vyzval žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 59 020 Kč od datum do datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.

3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud vyšel z žalobkyní předložených listinných důkazů a učinil následující závěry o skutkovém stavu. Ze Návrhu na uzavření smlouvy číslo uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce se zavázal žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal vrátit žalobci celkem 160 272 Kč v 48 měsíčních splátkách po 3 339 Kč. První splátka byla splatná 17. den počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % z aktuální výše dlužné nové jistiny úvěru při prodlení se splátkou o deset dní ode dne zesplatnění, (prokázáno návrhem na uzavření smlouvy číslo Oznámením o schválení úvěru ze dne datum). Žalobce pohledávku za žalovaným zesplatnil po uplnynutí 65 dnů ode dne prodlení s poslední platbou oznámením ze dne datum (oznámení o zesplatnění ze dne datum). Žalobce žalovanému poskytl sjednané finanční prostředky ve výši 50 000 Kč převodem na účet žalovaného dne datum. Tato platba byla označena číslem Smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi žalobcem a žalovaným (prokázáno dokladem o vyplacení úvěru). Žalobce žalovaného vyzýval k úhradě dlužné částky dopisy ze dne datum a datum.

5. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k závěru o následně uvedeném skutkovém stavu. Žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky žalobci vrátit včetně úroků za jejich poskytnutí, v celkové výši 160 272 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 3 339 Kč.

6. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Dle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

9. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

10. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

12. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Posouzením všech žalobkyní předložených listinných důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

14. Žalobce se zavázal žalovanému poskytnout úvěr převodem sjednaných finančních prostředků na účet žalovaného. Toto žalobce učinil. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr žalobci, spolu s úrokem za jeho poskytnutí, hradit v měsíčních splátkách. Současně si účastníci ujednali pro případ prodlení smluvní pokutu dle § 2048 o. z., dle kterého si mohou smluvní strany ujednat smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

15. Mezi žalobcem a žalovaným tedy byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovaný vyplnil předsmluvní formulář a Návrh na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru a žalobce úvěr schválil a zaslal žalovanému oznámení o schválení zápůjčky číslo. Žalobci na základě Smlouvy o úvěru vznikla povinnost žalovanému poskytnout sjednané finanční prostředky. Tuto povinnost žalobce splnil a finanční prostředky žalovanému zaslal na jeho bankovní účet. Žalovanému oproti tomu vznikla povinnost žalobci hradit pravidelné měsíční splátky v sjednané výši. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by poskytnutý úvěr a s ním spojené úroky žalobci uhradil v celé výši, případně ve větší výši, nežli tvrdil žalobce. Soud proto považuje nárok žalobce na zaplacení v žalobě uplatněné částky z titulu porušení smlouvy o úvěru za oprávněný a uložil žalovanému povinnost žalobci tuto částku uhradit.

16. Soud shledal žalobcem požadovanou výši smluvních pokut za přiměřenou, když ustanovení o smluvní pokutě je obsaženo přímo ve Smlouvě a její výše není vzhledem k výše poskytnutých prostředků nepřiměřená, nemravná a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou.

17. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nař. vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

18. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobce soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobci podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 909,58 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

20. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.

21. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.