29 C 265/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Bohumilem Vašákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 14 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 603,56 Kč za období od 11. 12. 2019 do 15. 1. 2020, se zákonným úrokem ve výši 21,90 % ročně z částky 14 000 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 14 000 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b> 1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou dne [datum] [název soudu], který žalobu následně pro svoji místní nepříslušnost postoupil na základě usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soudu nadepsanému, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 14 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 603,56 Kč za období od [datum] do [datum], se zákonným úrokem ve výši 21,90 % ročně z částky 14 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 14 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tak, že s žalovaný se společností [právnická osoba] (dále jen„ předchůdce žalobkyně“) uzavřela dne [datum] smlouvu o povoleném debetu [číslo], na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peníze spolu s úrokem ve výši 21,90% p. a. vrátit. Žalovaný byl oprávněn průběžně čerpat povolený debet a také byl oprávněn kdykoliv úvěr částečně či zcela splatit. Žalovaný však své závazky řádně neplnil a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění zbývající části dluhu, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dluh i přesto neuhradil a žalobkyně se proto domáhá úhrady dlužné jistiny ve výši 14 000 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 603,56 Kč. Předchůdce žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na [právnická osoba], a.s., přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem.

2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Slovenské republiky s pobytem a bydlištěm v ČR, jde o tzv. věc s cizím (mezinárodním) prvkem, v níž je soud povinen především zkoumat svou mezinárodní příslušnost. Pro posouzení této otázky je třeba postupovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“). Poslední známé bydliště žalovaného je na území ČR (příslušnost podle 14 a násl. nařízení Brusel I bis), je tedy dána příslušnost zdejšího soudu věc řešit.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o. s. ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobkyně a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.

4. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.

5. Soud má za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dne [datum] Smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu [číslo], na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve formě možnosti přečerpání na běžném účtu ve výši 14 000 Kč (prokázáno Návrhem na uzavření smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu [číslo] a Akceptací návrhu na uzavření smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu ze dne [datum]). Žalovaný se dostal do prodlení s řádným splácením závazku a právní předchůdce žalobkyně tak přistoupil k zesplatnění zbývající části dluhu, o čemž žalovaného informoval dopisem ze dne [datum] (prokázáno dopisem„ Prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k úhradě dluhu“ z [datum]). Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalovanému výzvu k úhradě dluhu před podáním žaloby, a to dopisem ze dne [datum] (prokázáno Předžalobní výzvou k úhradě z [datum]). Žalovaný na svůj dluh ani po výzvách ničeho neuhradil. Z výpisu o povoleném debetu soud zjistil, že žalovaný se pravidelně od [datum] do [datum] dostával do prodlení se splatností svého dluhu, když ke dni [datum] došlo k převodu nesplacené jistiny na jiný účet (prokázáno výpisem z povoleného debetu)

6. Dopisem ze dne [datum] společnosti [právnická osoba] zesplatnila nesplacený zbytek úvěru v částce 17 838,91 Kč a žalovaného vyzvala k okamžité úhradě. Zesplatňující dopis byl žalovanému odeslán doporučeně a dostal se do jeho dispoziční sféry dne [datum], kdy byl uložen k vyzvednutí u poskytovatele poštovních služeb, jak plyne z dodejky doporučeného psaní.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společnost [právnická osoba] postoupila [právnická osoba] a.s. mimo jiné pohledávku za žalovaným plynoucí z titulu smlouvy o vydání kreditní karty (pohledávka je uvedena v seznamu postupovaných pohledávek, který je přílohou postupové smlouvy). O postoupení pohledávky [právnická osoba] a.s. byl žalovaný vyrozuměn dopisem společnosti [právnická osoba] ze dne [datum].

8. Dopisem ze dne [datum] žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 21 301,14 Kč a upozornil jej na možnost uplatnění pohledávky v občanskoprávním řízení, pokud žalovaný ve stanovené lhůtě dluh nesplní.

9. Na základě výše uvedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Mezi původním věřitelem a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu, což vzal soud za prokázané jednak z návrhu a akceptace smlouvy a jednak z měsíčních výpisů k běžnému účtui, z nichž plyne, že žalovaný účet používal a čerpal peněžní prostředky. Sjednaný kreditní limit debetní karty činil 14 000 Kč, což plyne rovněž z měsíčních výpisů ke kreditní kartě. Úroková sazba k úvěru činila 21,9 %. Žalovaný byl povinen vyčerpané peněžní prostředky a sjednaný úrok a poplatky splácet z aktuálně vyčerpané částky peněžních prostředků. Žalovaný ovšem neplnil své závazky plynoucí ze smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu řádně a včas, v důsledku čehož původní věřitel, resp. jeho nástupce společnost [právnická osoba] nesplacený zbytek úvěru ve výši 17 838,91 Kč zesplatnil, o čemž žalovaného vyrozuměla doporučeným dopisem. Následně byla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postupování pohledávek postoupena přechodnému věřiteli [právnická osoba] - [právnická osoba] O postoupení pohledávek byl žalovaný písemně vyrozuměn doporučenými dopisy. Předžalobní výzva byla žalovanému rovněž zaslána.

10. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení § 559 o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle ustanovení § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

11. Žalobkyně je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimována k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Předmětná pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně [příjmení] [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.

12. Posouzením všech žalobkyní předložených listinných důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

13. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc po právní stránce posoudil následovně. Aktivní legitimace žalobce je dána v souladu s § 1879 a § 1880 odst. 1 n. o. z. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi původním věřitelem a žalobcem. Postoupení předmětné pohledávky žalobci je vůči žalovanému účinné, neboť mu bylo v souladu s § 1882 odst. 1 n. o. z. písemně oznámeno. Původní věřitel se žalovaným mezi sebou sjednali smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu, která svou povahou odpovídá smlouvy o kontokoretním úvěru ve smyslu ustanovení § 2 395 o. z., neboť žalovaný byl oprávněn od původního věřitele čerpat peněžní prostředky do výše úvěrového (kreditního) limitu a tomu odpovídala jeho povinnost původnímu věřiteli čerpané peněžní prostředky vrátit a zaplatit ujednaný úrok. Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl poskytnuté peněžní prostředky v ujednané lhůtě vrátit. Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo tedy na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Soud shledal podanou žalobu ohledně nároku na zaplacení dlužné jistiny úvěru a smluvního úroku důvodnou, a proto jí vyhověl.

14. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho závazku. Soud proto vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen, ani jinak nezanikl.

15. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požadoval výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobci úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

17. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.

18. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.