29 C 269/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Bohumilem Vašákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky 21 612,06 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 21 612,06 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 21 612,06 Kč od 3. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 2 317 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 21 612,06 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum, na základě které předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet zápůjčku v pravidelných měsíčních splátkách po 1 272 Kč při úrokové sazbě 29,90 % ročně od datum, avšak nesplácel řádně a proto předchůdkyně žalobkyně pohledávku zesplatnila ke dni anonymizována dvě slova rok. Požadovaná částka se skládá z jistiny zápůjčky ve výši 21 612,06 Kč a zákonného úroku z prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno. Předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce zkoumala schopnost žalovaného splácet, vycházela z tvrzení žalovaného, listin předložených žalovaným a kontrolovala všechny dostupné informace v interních i externích databázích, insolvenčním rejstříku, databáze MVČR, příjmení apod.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.

3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů soud učinil následující skutkový a právní závěr.

5. Rámcovou smlouvou o poskytování bankovních, platební a investičních služeb ze dne datum uzavřenou mezi právnická osoba, IČO a žalovaným bylo prokázáno, že právnická osoba, IČO se zavázala poskytovat žalovanému bankovní služby: zejména běžný účet, spořicí účet, debetní kartu, případně další služby. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou.

6. Návrhem na uzavření smlouvy číslo ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný navrhnul, aby mu právnická osoba, IČO poskytla půjčku v celkové výši 30 000 Kč. Žalovaný měl splácet měsíční splátkou ve výši 1 272 Kč po dobu 36 měsíců, úroková sazba činila 29,90 % ročně. právnická osoba, IČO měla provést čerpání půjčky jednorázově na běžný účet žalovaného. Akceptací návrhu ze dne datum bylo prokázáno, že právnická osoba, IČO návrh žalovaného akceptovala.

7. Z listiny označené identifikačním znakem ID číslo bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně dne datum oznámil zesplatnění půjčky vůči žalovanému k témuž dni v celkové výši 24 529,60 Kč 8. Výpisem z účtu žalovaného bylo prokázáno, že na tento účet byla vyplacena částka 30 000 Kč dne datum.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy postoupena na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum bylo prokázáno, že právnická osoba oznámila žalovanému, že pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy byla postoupena na žalobkyni. Dlužná částka ke dni datum byla vyčíslena na 25 219,30 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána dne datum (prokázáno podacím archem).

10. Žalobkyně dne datum vyzvala žalovaného k úhradě závazku z předmětné smlouvy ve výši 25 163,66 Kč, do 10 dnů od data vyhotovení výzvy. Výzva byla žalovanému odeslána dne datum (prokázáno podacím archem).

11. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho závazku. Soud proto vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen, ani jinak nezanikl.

12. Soud věc právně zhodnotil dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o zápůjčce, neboť žalobce poskytl žalovanému půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. Dle tohoto ustanovení přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle ustanovení § 2392 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

13. Dle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru („ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru („ ZoSÚ“) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

15. Dle ust. § 87 odst. 1 (ZoSÚ) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Žalobkyně prokázala, že je aktivně věcně legitimována, neboť na ni byla postoupena žalovaná pohledávka (§ 1879 a násl. občanského zákoníku).

17. Po právní stránce byla smlouva posouzena jako smlouva o zápůjčce (§ 2390 občanského zákoníku). Soud se zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a ze svých zjištění učinila přiléhavý závěr. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015-39).

18. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

19. Po právní stránce soud zhodnotil věc, tak že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, ze které vznikla žalovanému povinnost vrátit zapůjčené finanční prostředky spolu se sjednaným poplatkem, což žalovaný nesplnil. Předmětná pohledávka ze smlouvy o úvěru přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce, z čehož je i dovozována aktivní věcná legitimace žalobce ve sporu. Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaný byl v řízení zcela pasivní a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno.

20. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 317 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 865 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 612,06 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

22. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.