29 C 270/2022

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Bohumilem Vašákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky 12 441,50 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni</b> <b>-) částku 12 441,50 Kč,</b> <b>kapitalizovaný úrok ve výši 1 190,88 Kč</b> <b>kapitalizovaný úrok ve výši 1 590,92 Kč,</b> <b>úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 12 441,50 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení,</b> <b>úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 441,50 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení,</b> <b>a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobce se domáhal, [anonymizováno] soud žalované uložil zaplatit mu částku 12 441,50 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 190,88 Kč od [datum] do [datum], s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 590,92 Kč od [datum] do 26. 10. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 18,90 % ročně z částky 12 441,50 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 12 441,50 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil především tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] k Smlouvu o vedení účtu č. [anonymizováno] (dále jen„ Smlouva“). Žalobce se zavázal zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet specifikovaný v „ Potvrzení o zřízení účtu“ a vydat a vést k jednotlivým účtům platební karty. Součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. Žalobce na základě Smlouvy zřídil žalovanému ke dni [datum] účet mKonto č. ú. [bankovní účet] s úvěrovým limitem až do výše 5 000 Kč, který byl následně zvýšen na částku 10 000 Kč dodatkem ke smlouvě ze dne [datum] Ke dni [datum] překročil žalovaný dostupný zůstatek na účtu a porušil svou povinnost Podmínek zajistit dostatek prostředků na účtu k pokrytí částky platební transakce. Tímto došlo ke vzniku debetního zůstatku. Žalobce žalovaného vyzýval k zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně. Žalobce tak odstoupil od Smlouvy, s účinností ke dni [datum]. Žalobce po žalovaném požaduje uhrazení nepovoleného debetního zůstatku ve výši 12 191,50 Kč, poplatků ve výši 250 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ode dne, kdy se žalovaný dostal do debetního zůstatku do dne [datum], ve výši 1 190,88 Kč od [datum] do [datum] a 1 590,92 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 12 441,50 Kč od [datum] do zaplacení a konečně úroku z prodlení ve výši 18,90% z částky 12 441,50 Kč od [datum]. Žalobce žalovaného vyzýval k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Slovenské republiky s pobytem a bydlištěm v ČR, jde o tzv. věc s cizím (mezinárodním) prvkem, v níž je soud povinen především zkoumat svou mezinárodní příslušnost. Pro posouzení této otázky je třeba postupovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“). Poslední známé bydliště žalovaného je na území ČR (příslušnost podle 14 a násl. nařízení Brusel I bis), je tedy dána příslušnost zdejšího soudu věc řešit.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.

4. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.

5. Soud má za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaný uzavřel s žalobcem dne [datum] Smlouvu o vedení [anonymizováno] č. [anonymizováno], na jejímž základě žalobce vedl pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovanému vznikl na účtu debetní zůstatek ve výši 12 191,50 Kč. Dopisem ze dne [datum] sdělil žalobce žalovanému, že eviduje dlužnou pohledávku ve výši 3 984,53 a upozornil ho, že nebude-li tato částka uhrazena, odstoupí žalobce od Smlouvy. Dopisem ze dne [datum] vyzýval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky 15 575,30 Kč.

6. Po právní stránce soud posuzoval mezi účastníky uzavřenou první smlouvu podle ustanovení § 1842 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se Smlouvou o finanční službě, pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

7. Dle ustanovení § 2395 o. z., dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Dle ustanovení § 559 o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle ustanovení § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

9. Posouzením všech žalobkyní předložených listinných důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

10. Žalobce se zavázal pro žalovanou zřídit a vést bankovní účet. Toto žalobce učinil. Žalovaná se na bankovním účtu dostala do debetního zůstatku a tento nevyrovnala. Uvedeným jednáním porušila žalovaná své závazky ze Smlouvy a žalobce tak od Smlouvy odstoupil. Žalované tak byla uložena povinnost k úhradě debetního zůstatku a sjednaných poplatků včetně zákonného úroku z prodlení.

11. Vzhledem k tomu, že se žalovaná k žalobě nevyjádřila, neunesla břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho závazku. Soud proto vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovanou dosud uhrazen, ani jinak nezanikl.

12. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požadoval výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalované zaplatit žalobci úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 441,50 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

14. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 14b a.t. neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobkyně opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyní podávané návrhy v druhově totožných věcech (neuhrazené faktury za spotřebu elektřiny), mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Tedy žalobkyně podává řadu žalob, které se zásadním (ani jakkoliv podstatným) způsobem neliší od jiných žalob v obdobných věcech. Její žaloby jsou tak ve skutkové i právní rovině typově shodné. Je tak evidentní, že žalobkyně vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b a. t.

15. Soud dále dodává, že uvedení rozhodných skutečností v žalobě je zákonnou povinností žalobkyně (§ 79 odst. 1 o. s. ř.). V opačném případě by skutek, který je předmětem soudního řízení, nebyl řádně individualizován. Žaloba by byla věcně neprojednatelná. S přihlédnutím k uvedeným skutečnostem soud považuje popsané žaloby za skutkově i právně jednoduché, pročež nesdílí názor žalobkyně, že se nejedná o ustálený vzor (formulářovou žalobu).

16. Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalované stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty první před středníkem o. s. ř., jelikož nešlo o vyklizení bytu, zároveň soud dle části věty za středníkem cit. ustanovení neshledal důvod (žalovaná k tomu ostatně ničeho netvrdila) určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může splácet ve splátkách.