29 C 454/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Bohumilem Vašákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 113 268 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se, co do částky 8 782,37 Kč s příslušenstvím zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 104 485,63 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku 71 285,85 Kč, a to do tří dnů od právní moci k rukám právního zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se domáhal, aby soud žalovanému uložil zaplatit mu částku 113 268 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 113 268 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil především tím, že mezi žalobcem a žalovanou došlo k uzavření Smlouvy o úvěru ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl předchůdce žalobce ([právnická osoba], a.s.) žalované dne [datum] peněžní prostředky v celkové výši 754 141,80 Kč. Žalovaná uvedené finanční prostředky k tomuto dni vyčerpala z úvěrového rámce. Žalovaná se zavázala splatit úvěr poskytnutý formou čerpání peněžních prostředků z poskytnutého úvěrového rámce formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 800 Kč, splatných vždy k 10. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly peněžní prostředky čerpány. Datum splatnosti splátek úvěru se posunulo z 10. dne na 17. den v měsíci. Žalovaná v souladu s příslušnými VOP odstoupila od uzavřené Smlouvy. Dosud nesplatné pohledávky z úvěrové smlouvy se tak staly splatnými a žalovaná byla povinna uhradit dlužnou částku nejpozději do 30 dnů od doručení odstoupení. Odstoupení ze strany žalované bylo doručeno dne [datum], Žalovaná však své splatné závazky ze Smlouvy řádně a včas neuhradila. Dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky. Dlužnou částku tvoří jistina ve výši 113 268 Kč. Ke dni podání žaloby nebylo ze strany žalované uhrazeno ničeho. Uhrazení zákonného úroku z prodlení žalobce požaduje od [datum], neboť odstoupení od Smlouvy bylo žalobci doručeno dne [datum].

2. Rozsudek prvního stupně byl zrušen usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. [číslo jednací] ze dne 15. 2. 2023 Odvolací soud vytknul sodu podepsanému, že neodstranil nedostatky ve vylíčení rozhodných skutečností.

3. Žalobce totiž v žalobě tvrdil pouze, že dlužnou částku tvoří„ jistina úvěru ve výši 113 268 Kč“. Toto tvrzení nebylo do vyhlášení napadeného rozsudku upraveno a teprve v průběh odvolacího řízení (ve vyjádření k odvolání) a ve shodě s „ výpisem“ z úvěrovém účtu přiloženým k žalobě (č. l. 9 - 29 spisu) rozlišil v požadavku na 113 268 Kč: jistinu ve výši 100 249,57 Kč, úroky ve výši 10 341,83 Kč, pojistné 1 281,80 Kč, náklady na vymáhání („ poplatky“) 600 Kč a pokutu 794,80 Kč. Dle odvolacího soudu žalobce neuvádí a nedokládá, kdy byly peníze v hodnotě„ 100 249,57 Kč“ žalované poskytnuty. Vylíčeno není, z jaké jistiny (splátek) v jaké procentní výši a počínaje jakým dnem (jakými dny) je požadován sumarizovaný úrok a chybí také tvrzení o skutečnostech rozhodných pro posouzení nároků na zaplacení pojistného, poplatků a pokuty. Absence takových tvrzení v žalobě znemožňuje, aby soud o žalobě rozhodl, aniž by žalobce postupem dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. vyzval k jejich doplnění a prokázání.

4. Podepsaný soud dle závazné instrukce odvolacího soudu vyzval žalobce k doplnění tvrzení. Žalobce podáním doručeným soudu dne [datum] doplnil svou žalobu a současně vzal svoji žalobu částečně zpět co do částky 8 782,37 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od [datum]. Své podání odůvodnil tím, že částka 8 782,37 Kč představuje rozdíl mezi částkou 11 945,80 Kč (představuje vyúčtované pojistné ve výši 11 945,80 Kč) a částkou 3 163,43 Kč (představuje pojištění ze všech předepsaných splátek z titulu zneužití karty sjednané v úvěrové smlouvě ve výši 1% ze splátky. Dále ve svém podání konkretizoval žalovanou částku. Dle žalobce tedy žalovaná částka sestává z částky 92 749 Kč, představující celkovou dlužnou jistinu do účinnosti odstoupení (včetně jistiny z dlužných splátek), částky 10 341,83 Kč, představující dlužný smluvní úrok do účinnosti odstoupení ze strany žalované), částky 600 Kč, představující náhradu nákladů za vymáhací proces a částky 794,80 Kč, přestavující smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek (smluvní pokuta naúčtována dne [datum] ve výši 120 Kč, dále dne [datum] ve výši 273,60 Kč, dále dne [datum] ve výši 401,20 Kč). Závěrem dodal, že v době uzavření smlouvy nebyl povinen zkoumat úvěruschopnost žalované. Rovněž dodal, že žalovaná svůj úvěr bezmála 10 let řádně splácela.

5. Dle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Dle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

6. Dle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

7. S ohledem na výše uvedený procesní úkon žalobce rozhodl soud dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení v této věci částečně zastavil.

8. K jednání nařízenému na den [datum] se žalovaná bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne [datum]. K jednání Krajského soudu nařízenému na den [datum] se žalovaná bez omluvy nedostavila, stejně tak vyhlášení rozhodnutí dne [datum]. K jednání Okresního soudu nařízenému na den [datum] se žalovaná bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno uložením. K jednání Okresního soudu nařízenému na den [datum] se žalovaná bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno uložením.

9. Ze Smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovanou a žalobcem dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 26 990 Kč na nákup spotřebního zboží (nádobí). Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 18,12 % p. a. a poplatkem ve výši 5 386 Kč předchůdci žalobce zaplatit v celkové výši 32 376 Kč. Žalovaná se zavázala uvedené splatit v 24 měsíčních splátkách po 1 349 Kč. Součástí Smlouvy bylo pod bodem C ujednání o revolvingovém úvěru. Dle tohoto ujednání žalovaná požádala o poskytnutí úvěrového rámce až do výše 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala čerpané prostředky splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 5 % z dlužné částky. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaná od roku září 2010 čerpala do dubna 2021 finanční prostředky a průběžně tyto splácela žalobci. Celkem uhradila 809 627,61 Kč. Na jistině jí zbývá uhradit částka 113 268 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalovaná odstoupila od úvěrové smlouvy [číslo]. Žalované byla zaslána výzva k úhradě dluhu ze dne [datum] a žalovaná byla vyzvána k zaplacení 113 268 Kč.

10. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obchodní zákoník“), protože jde o tzv. absolutní obchodní závazkový vztah (§ 261 odst. 3 obchodního zákoníku), tedy vztah, který se řídí obchodním zákoníkem bez ohledu na povahu účastníků. Aktuálně je tato problematika sice upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., tzv. nový občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), právní vztah účastníků však vznikl v době právní úpravy účinné do 31. 12. 2013. Dle ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. se právní poměry vzniklé přede dnem účinnosti o. z. včetně všech práv a povinností z nich vzniklých řídí dosavadními právními předpisy. V daném případě tedy obchodním zákoníkem, ve znění rozhodném k okamžiku uzavření předmětné smlouvy. Dle ustanovení § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 502 odst. 1 věta prvá obchodního zákoníku je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Dle § 503 odst. 1 věta prvá obchodního zákoníku závazek platit úrok je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Dle § 504 obchodního zákoníku dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. Dle § 506 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Dle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Žalovaná čerpala a zjevně spotřebovala poskytnuté finanční prostředky. V průběhu září 2010 až února 2021 žalovaná čerpala finanční prostředky a tyto postupně i žalobce spolu se sjednaným úrokem splácela. Tvrzení žalované, že k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru se tak jeví jako účelové, když sama žalovaná tvrdí, že její rodiče v průběhu let žalobci zaplatili celkem přes 600 000 Kč, když žalovaná od žalobce finanční prostředky čerpala. K odstoupení do smlouvy ze strany žalované došlo až v dubnu 2021. Žalovaná se tak po dobu více než deset let chovala jako by k uzavření Smlouvy došlo a současně plnila povinnosti jí z této smlouvy vyplývající. Žalovaná však po dostoupení od Smlouvy nevrátila žalobci všechny čerpané prostředky, čímž porušila jak příslušné ustanovení občanského zákoníku, tak i obsah a podstatu mezi stranami uzavřené smlouvy – totiž půjčené finanční prostředky dohodnutým způsobem vrátit. Bylo na žalované, aby prokázala, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že jej vrátila a zaplatila úrok, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaná však vrácení čerpaných prostředků neprokázala. Ani netvrdila, že by k jejich čerpání nedošlo. Žalovaná sice sporovala platnost uzavření smlouvy, avšak nesporovala, že by se uvedenou dobu chovala jako by k jejímu uzavření došlo a čerpala uvedené finanční prostředky.

11. Nejeví se přitom být důvodnou námitka žalované, že nedošlo mezi ní a spol. [právnická osoba] k uzavření žalobou tvrzené smlouvy o„ revolvingovém“ úvěru resp., že uzavřená byla pro nedostatek písemné formy neplatnou. Žalovaná sama nepopírá a není to zpochybněno, ani stávajícími zjištěními, že dne [datum] v úmyslu vstoupit jako„ klient“ do smluvního vztahu se spol. [právnická osoba], podepsala listinu označenou jako„ Žádost/ Smlouva o poskytnutí úvěru a Rámcová smlouva o platebních službách".

12. Listina obsahuje jednak pod bodem„ B“ návrh na uzavření smlouvy o úvěru, podle které se spol. [právnická osoba] jako věřitel zavazuje poskytnout žalované peníze v hodnotě 26 990 Kč na koupi„ nádobí“, a vedle toho pod bodem„ C“ návrh„ Rámcové smlouvy o platebních službách“, která v sobě zahrnuje i„ smlouvu o revolvingovém úvěru“. V rámci této úvěrové smlouvy má věřitel poskytnou klientovi prostřednictvím platebních služeb (za použití platebních prostředků, kterými jsou„ zejména karta, e-karta a klientská zóna“ (část D bod III.2 VOP))„ úvěrový rámec“ až do výše 100 000 Kč. Čerpané prostředky„ a příslušné náklady“ zahrnující i úrok v „ základní“ výši 2,09 % měsíčně měl by pak klient splácet v měsíčních splátkách ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, vždy však nejméně ve výši 500 Kč.

13. Podle„ Všeobecných obchodních podmínkách [právnická osoba]“ (části A bod II.), které jsou součástí„ Žádosti“ a mají být součástí následně uzavřené smlouvy, dochází k přijetí návrhu, a tedy ke vzniku„ Rámcové smlouvy“, buď okamžikem podpisu smlouvy oběma stranami, nebo odesláním písemného oznámení o přijetí návrhu klientovi anebo poskytnutím peněžních prostředků ve sjednané výši a sjednaným způsobem (tj. i čerpáním peněz za použití platebních prostředků – platební karty). Účinnou akceptaci návrhu smlouvy o úvěru nikoli podpisem a (v případě distančního podepsání) dojitím akceptace navrhovateli, nýbrž projevením souhlasu s návrhem jiným způsobem připouštěl (v ustanovení § 275 odst. 4) i zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník („obch. zák.“), jehož režimu daná smlouva o úvěru uzavíraná před datem [datum] podléhá (§ 261 odst. 3 písm. d/ obch. zák.).

14. Platilo zároveň i pro oblast obchodních vztahů, ve smyslu věty první § 46 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník („obč. zák.“), že k uzavření smlouvy písemnou formou dochází, dojde-li k písemnému návrhu a k jeho písemnému přijetí. Nedostatek písemného přijetí návrhu včetně přijetí návrhu žalobcem tvrzeným a v návrhu předpokládaným poskytnutím peněz tak znamená nedostatek písemné formy. Ani nedostatek písemné formy však neznamená, že je smlouva neplatnou.

15. Nevyžadoval totiž obchodní zákoník u smlouvy o úvěru písemnou formu. Sankci neplatnosti takové smlouvy pro nedostatek písemné formy neobsahovala ani ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Podle § 4 odst. 1 zákona sice platilo, že„ smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí být uzavřena písemně“, podle § 6 zákona však v případě, že smlouva náležitosti uvedené v § 4 nesplňuje,„ pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele“. Sankcí nedostatku písemné formy tedy není neplatnost smlouvy, leč fikce úročení úvěru příslušnou sazbou, a to pouze v případě námitky ze strany spotřebitele a s účinky ode dne jejího uplatnění.

16. Námitka nedostatku písemné formy vznesená žalovanou až v průběhu řízení před soudem tak v daném případě, kdy zjevně není žádáno zaplacení sjednaných úroků za dobu do po podání žaloby, nemůže mít dopad na požadavek žalobce na vrácení peněz úvěrem poskytnutých a zaplacení úroků (§ 497 obch. zák.). Namítaný nedostatek písemné formy může mít negativní vliv pouze na požadavky žalobce opírající se o„ ujednání o jiných platbách“ (poplatcích, smluvních pokutách apod.).

17. Nemůže proto bez dalšího vést k zamítnutí žaloby námitka žalované, že smlouva nebyla uzavřena písemně, byť by tato námitka byla oprávněnou. Neobstojí rovněž námitka žalované, že smlouva byla (zejména pro rozsah, uspořádání textu a velikost použitého písma) nesrozumitelnou. Trpí-li nesrozumitelností některá dílčí ujednání smlouvy (jak jsou vtěleny do žalovanou podepsané listiny), pak esenciální náležitosti smlouvy o úvěru, čítaje v to údaje o maximálním množství peněz, které se zavazuje věřitel poskytnout úvěrem (100 000 Kč), způsobu jejich poskytování, výši úročení (2,09 % měsíčně) a splácení, jsou zcela srozumitelnými. Tomu, že výklad těchto ustanovení nečinil obtíží ani žalované, nasvědčuje i žalovanou přiznávané dlouholeté využívání platebních služeb 18. Soud dodává, že výslednice, která se podává z předložené tabulky vyplývá z historie účtu a je vypočítána softwarem, který by měl v sobě zahrnout jednotlivé komponenty té smlouvy o revolvingovém úvěru, a potud je soudu I. stupně jasné, jak žalobkyně k žalované částce dospěla.

19. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši, žalovaná neprokázala skutečnost, že by část, popř. celý dluh uhradila, že by tedy její závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdila. Námitky žalované, že k uzavření Smlouvy nedošlo, se soudu jeví jako účelové, když tato po dobu deseti let čerpala finanční prostředky a tyto v souladu se smlouvou splácela. Po celou dobu se tak chovala jako účastník smluvního vztahu. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

20. Dle ustanovení § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením [číslo] Sb; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobci byl přiznán nárok na zákonný úrok z prodlení od [datum], když dopisem doručeným žalobci dne [datum] žalovaná dostoupila od Smlouvy.

21. Soud vyšel z doplňujícího podání žalobce, kde bylo podrobně rozebráno, jak žalobce došel k výši žalované částky, tedy žalovaná částka sestává z částky 92 749 Kč, představující celkovou dlužnou jistinu do účinnosti odstoupení (včetně jistiny z dlužných splátek), částky 10 341,83 Kč, představující dlužný smluvní úrok do účinnosti odstoupení ze strany žalované), částky 600 Kč, představující náhradu nákladů za vymáhací proces a částky 794,80 Kč, přestavující smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek (smluvní pokuta naúčtována dne [datum] ve výši 120 Kč, dále dne [datum] ve výši 273,60 Kč, dále dne [datum] ve výši 401,20 Kč).

22. Své doplnění pak žalobce opřel o transakční historii účtu (ve spise viz čl. 133 až 154), z níž soud zjistil, že podrobný rozklad žalované částky z této transakční historie vyplývá. Podle názoru podepsaného soud bylo na žalované, která byla ale od vydání rozhodnutí odvolacího soud zcela pasivní, aby na doplňující podání žalobce adekvátně reagovala, tedy aby argumentovala, v čem je výpočet žalobce chybný. Žalovaná však nic netvrdila.

23. Proto soud dospěl k závěru, že žalobce vyhověl výzvě podepsaného soudu k doplnění rozhodných tvrzení, když podrobně rozebral, jak k žalované částce dospěl a o co opírá její výši. Proto bylo žalobě po jejím částečném zpětvzetí vyhověno.

24. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný (neúspěch žalobce spočívající v částečném zpětvzetí žaloby je v poměrně nepatrné části), nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 71 285,85 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 664 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 113 268 Kč sestávající z částky 5 660 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 830 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 5 660 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 5 660 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 5 660 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 5 660 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 5 660 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] a z částky 5 660 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 9 394,52 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 146,49 Kč za 240 ujetých km v částce 1 546,49 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,7 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 557,13 Kč za 240 ujetých km v částce 1 957,13 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 345,45 Kč za 240 ujetých km v částce 1 745,45 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,7 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 345,45 Kč za 240 ujetých km v částce 1 745,45 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,7 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 54 244,52 Kč ve výši 11 391,35 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

25. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.