29 C 49/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Bohumilem Vašákem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 29 360,84 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 29 360,84 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 579,77 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 088,06 Kč, se úrokem ve výši 16,00 % ročně z částky 28 276,84 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 28 276,84 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 10 613 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se domáhal, aby soud žalovanému uložil zaplatit mu částku 29 360,84 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 579,77 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 088,06 Kč, se úrokem ve výši 16,00 % ročně z částky 28 276,84 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 28 276,84 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnil především tím, že mezi předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobce“), a žalovaným došlo dne 18. 7. 2012 k uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Předchůdce žalobce se zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 120 000 Kč za účelem konsolidace ve Smlouvě o úvěru specifikovaných dlužných závazků žalovaného a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit v pravidelných 84 měsíčních splátkách ve výši 2 579,45 Kč, a to počínaje dnem 18. 8. 2012. Součástí Smlouvy bylo ujednání o, že úvěr bude úročen a úrokovou sazbou ve výši 16 % p. a. Nedílnou součástí Smlouvy byl Sazebník poplatků, Produktové podmínky a Všeobecné obchodní podmínky. Předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky dne 18. 7. 2012, a to bezhotovostním převodem na účty konsolidovaných závazků. Žalovaný svou povinnost neplnil, když nehradil sjednané splátky řádně a včas. Předchůdce žalobce tak prohlásil úvěr za splatný v celé výši a žalovanému toto oznámil dopisem ze dne 20. 11. 2018. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení jistiny ve výši 28 276,84 Kč, smluvního úroku z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 1 579,77 Kč (za období od 18. 7. 2018 do 20. 11. 2018, smluvní poplatky ve výši 1 084 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 25. 2. 2020 ve výši 3 088,06 Kč, úrok z prodlení ve výši 9 % p. a. z částky 28 276,84 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, smluvní úrok ve výši 16 % p. a. z částky 28 276,84 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.

3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil následující závěry o skutkovém stavu. Ze Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, Konsolidace půjček, uzavřené mezi žalovanýma předchůdcem žalobce [právnická osoba] dne 18. 7. 2012 bylo zjištěno, že předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 120 000 Kč, a to účelově na úplnou úhradu sjednaných závazků, když se jednalo o zbývající část jistiny úvěru neúčelově ve prospěch Běžného účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 16,00 % p. a. předchůdci žalobce splatit v pravidelných 84 měsíčních splátkách, každou ve výši 2 383,45 Kč. Z oznámení ze dne 20. 11. 2018 bylo zjištěno, že předchůdce žalobce prohlásil úvěr č. [bankovní účet] za splatný ke dni 20. 11. 2018. Celková dlužná částka k tomuto dni činila 31 106,75 Kč. Dopisem ze dne 28. 2. 2020 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobce a žalovaný vyzván k zaplacení 34 028,67 Kč ze Smlouvy. Dále byla žalovanému zaslána Předžalobní upomínka ze dne 31. 3. 2020 o čemž svědčí poštovní podací arch. Smlouva o postoupení pohledávek byla mezi žalobcem a [právnická osoba] uzavřena dne 18. 2. 2020, součástí seznamu je i pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení.

5. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obchodní zákoník“), protože jde o tzv. absolutní obchodní závazkový vztah (§ 261 odst. 3 obchodního zákoníku), tedy vztah, který se řídí obchodním zákoníkem bez ohledu na povahu účastníků. Aktuálně je tato problematika sice upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., tzv. nový občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), právní vztah účastníků však vznikl v době právní úpravy účinné do 31. 12. 2013. Dle ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. se právní poměry vzniklé přede dnem účinnosti o. z. včetně všech práv a povinností z nich vzniklých řídí dosavadními právními předpisy. V daném případě tedy obchodním zákoníkem, ve znění rozhodném k okamžiku uzavření předmětné smlouvy. Dle ustanovení § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 502 odst. 1 věta prvá obchodního zákoníku je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Dle § 503 odst. 1 věta prvá obchodního zákoníku závazek platit úrok je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Dle § 504 obchodního zákoníku dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. Dle § 506 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Dle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Dle ust. § 524 odst. 1 občanského zákoníku věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle odst. 2 téhož ustanovení s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Podle § 526 odst. 1 obč. zák. postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli.

6. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši, žalovaný skutečnost, že by část, popř. celý dluh uhradil, že by tedy jeho závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

7. Dle ustanovení § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobce soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobci podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal na náhradě nákladů 10 613 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 175 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 360,84 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 800 Kč ve výši 1 638 Kč.