29 C 59/2015

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Bohumila Vašáka a přísedících Michaela Roma a Jaroslavy Tomášové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o náhradu škody způsobené na zdraví pracovním úrazem

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 750 559 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do té části žaloby, jíž se žalobce domáhá náhrady mzdy po skončení pracovní neschopnosti, se řízení zastavuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném náhrady za vzniklou škodu na zdraví způsobenou pracovním úrazem, když tato je tvořena částkou za ztrátu na výdělku ve výši 112 885 Kč spolu s měsíční částkou 4 720 Kč splatnou od 1. 1. 2015 vždy k 10. dni v měsíci následujícím po měsíci, za nějž ztráta na výdělku přísluší, dále částkou bolestného ve výši 60 000 Kč, částkou ve výši 1 200 Kč jako náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením a částkou ze ztížení společenského uplatnění určenou soudem na základě znaleckého posudku. Podanou žalobu žalobce odůvodnil především tím, že žalobce byl zaměstnancem žalovaného od 1. 2. 2008 do 30. 4. 2014, a to na pozici řidiče kamionu. Žalobci byla vyplácena minimální hrubá měsíční mzda ve výši 10 000 Kč a k tomu cestovní náhrady. Dne 13. 3. 2013 došlo dle žalobce k pracovnímu úrazu, když se stal při výkonu zaměstnání účastníkem dopravní nehody. K dopravní nehodě došlo dle žalobce v Německu, když německou policií bylo zjištěno, že k nehodě došlo při vyhýbání se zvěři. Žalobce utrpěl vážná poranění v důsledku výkonu zaměstnání. Následky pracovního úrazu mají dlouhodobě nepříznivé pracovní následky, které způsobují pokles pracovní schopnosti žalobce. Posudkem o invaliditě sp. Zn. [spisová značka] byl zjištěn pokles pracovní schopnosti v důsledku polytraumatu při pracovním úrazu o 40 % a ke dni 14. 4. 2014 bylo rozhodnuto o částečné invaliditě žalobce. Od 13. 3. 2013 do 30. 4. 2014 byl žalobce v pracovní neschopnosti. Dohodou o rozvázání pracovního poměru skončil pracovní poměr mezi účastníky, a to ke dni 30. 4. 2014. Důvodem rozvázání pracovního poměru byly [anonymizováno] důvody žalobce. Žalobce se s žalovanou pokoušel vyjednat částečnou náhradu škody na zdraví v důsledku pracovního úrazu, ale byl zcela neúspěšný. Dle žalobce odpovídá žalovaný jako zaměstnavatel za škodu vzniklou pracovním úrazem, protože škoda vznikla při plnění pracovních úkolů. Dle žalobce má nárok na zaplacení ztráty na výdělku ve výši 112 885 Kč spolu s měsíční částkou 4 720 Kč splatnou od 1. 1. 2015 vždy k 10. dni v měsíci následujícím po měsíci, za nějž ztráta na výdělku přísluší. Žalobce dále uvedl, že po dobu pracovní neschopnosti, tj. od 13. 3. 2013 do 30. 4. 2014, tedy za celkem 393 dnů s denní dávkou 220 Kč byla OSSZ Liberec vyplacena celkem částka 86 460 Kč. Průměrný denní výdělek počítaný z kalendářního roku před pracovním úrazem byl 409 Kč denně, a proto za uvedené období žalobci náleží ztráta na výdělku ve výši 74 277 Kč. Dle žalobce mu náleží rovněž doplatek na ztrátě na výdělku za období po skončení pracovní neschopnosti. Žalobce nemůže sehnat v důsledku pracovního úrazu zaměstnání a pobírá částečný invalidní důchod od 1. 5. 2014 do 31. 12. 2014 ve výši 5 174 Kč. Měsíční doplatek na ztrátě na výdělku pak činí 4 826 Kč, za celé uvedené období náleží žalobci částka 38 608 Kč. Žalobce dále požadoval přiznání ztráty na výdělku i do budoucnosti ve formě pravidelného měsíčního peněžitého důchodu, a to do doby předpokládaného řádného nástupu do starobního důchodu, a to ke dni 30. 4. 2020 ve výši minimálně 4 720 Kč. Bolestné ve výši 60 000 Kč dokládá žalobce posudkem o bolestném vydaným ošetřujícím lékařem. Dále žalobce požadoval po žalovaném uhrazení vynaložených nákladů spojených s léčením ve výši 1 200 Kč. K tomuto dokládá potvrzení o platbě. Dále se žalobce domáhal zaplacení ztížení společenského uplatnění. K tomuto uvedl, že v důsledku pracovního úrazu v jeho 51 letech byla poškozena hybnost žalobce, a to natolik, že není schopen nadále pracovat jako řidič. Není schopen bez problému nastupovat a vystupovat z vozidel. Žalobce je po plastice svalstva ruky a nohy a uvedené má dopad na estetické vnímání poranění žalobcem i jeho okolí. Žalobce cítí při pohybu pravidelně prudkou bolest, zejména při pohybu nohou. Pracovní úraz se projevuje v soukromém životě žalobce, když je pro něj obtížné vykonávat domácí práce, chodit na toaletu. Tento úraz se projevuje i nespavostí žalobce a v jeho intimním životě. Žalobce je ke dni podání žaloby hlášen na úřadu práce, nelze však pro něj najít jinou práci, než-li v chráněných dílnách, kam má žalobce problém dojít nebo dojet. Pracovní úraz má vliv i na placení výživného žalobcem na svého syna, když je prodlení s jeho placením. Úkony týkající se bydlení, běžné administrativy, společenského života či volnočasových aktivit vykonává s velkými obtížemi. [příjmení] části společenských aktivit se musel vzdát. Je odkázán na příjem a podporu své družky a tato skutečnost m způsobuje psychické problémy. K vypočítání ztížení společenského uplatnění navrhuje žalobce ustanovit znalce.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že potvrdil, že na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 2. 2018 byl u něj zaměstnán žalobce na pozici řidičských prací. Dne 13. 3. 2013 byl žalobce vyslán žalovaným na pracovní cestu pro zboží do [anonymizováno] v Německu. Toto zboží (kontejner) měl žalobce převést do depa DHL v [obec] v České republice. Žalovaný je informován o tom, že dne 13. 3. 2013 okolo 0,10 hodin došlo v Německu k dopravní nehodě při výkonu práce žalobce, při které utrpěl žalobce vážný úraz. Ke dni svého podání, tedy k 8. 4. 2015 není schopen žalovaný posoudit, zda se žalobce nějakým svým spoluzaviněním podílel na vzniku dopravní nehody vedoucí k pracovní neschopnosti a následné invaliditě žalobce. Žalovanému není dále známo, zda je žalobce v důsledku pracovního úrazu skutečně objektivně nezaměstnatelný. K výše plnění, které žalobce požaduje se tak žalovaný nedokáže vyjádřit. Vzhledem k tomu, že je žalovaný pojištěn zákonným pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem [právnická osoba], byl předmětný pracovní úraz nahlášen jako pojistná událost pod PU [číslo]. Podle informací žalovaného pojišťovna žalobci na pracovní úraz částečně za žalovaného plnila.

3. Podáním ze dne 30. 10. 2015 vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do částky 82 744 Kč. Zpětvzetí odůvodnil tím, že pojišťovna [anonymizováno] žalobci na odškodném uhradila prostřednictvím soudních exekutorů celkem na bolestném částku ve výši 39 000 Kč, na náhradě na ztrátě na výdělku částku 42 086 Kč a na nákladech spojených s léčením částku 1 658 Kč. Žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby souhlasil, když toto bylo učiněno po prvním jednání ve věci. Po učiněném zpětvzetí se žalobce nadále po žalovaném domáhal zaplacení ztráty na výdělku ve výši 70 799 Kč spolu s měsíční částkou 4 720 Kč splatnou od 1. 1. 2015 vždy k 10. dni v měsíci následujícím po měsíci, za nějž ztráta na výdělku přísluší, dále požadoval bolestné ve výši 21 000 Kč a konečně částku za ztížení společenského uplatnění, která má být určena soudem na základě znaleckého posudku. V průběhu jednání konaného dne 18. 12. 2015 tak došlo k zastavení řízení co do částky 82 744 Kč.

4. V průběhu jednání konaného dne 19. 4. 2021 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do jeho požadavku na náhradu mzdy po skončení pracovní neschopnosti. Žalovaný s tímto zpětvzetím žalobce souhlasil.

5. Výrokem II. tohoto rozsudku soud řízení částečně zastavil, co do požadavku žalobce na náhradu mzdy po skončení pracovní neschopnosti. Soud řízení zastavil dle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., dle kterého může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

6. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobce byl zaměstnán u žalovaného na základě pracovní smlouvy, a to na pozici řidiče. Další nespornou skutečností je, že dne 13. 3. 2013 došlo, při výkonu zaměstnání žalobce v Německu, k dopravní nehodě, při které žalobce utrpěl pracovní úraz.

7. Naopak sporným mezi účastníky řízení bylo, jaká je příčina dopravní nehody. Dle žalobce se vyhýbal zvěři a z tohoto důvodu k dopravní nehodě došlo. Žalovaný však má tuto skutečnost za spornou, když dle něj není ze zprávy německé policie zřejmé, že by bylo toto tvrzení pravdivé. Dále žalovaný tvrdil, že ze strany pojišťovny, u níž je žalovaný pojištěn došlo k částečnému plnění, přičemž toto plnění bylo kráceno o 35 % z důvodu spoluzavinění žalobce.

8. V průběhu řízení došlo mezi účastníky k odsouhlasení dohody ohledně stanovení 70 % výše odpovědnosti zaměstnavatele za škodu na zdraví způsobenou žalobci vzhledem k spoluzavinění dopravní nehody nepozorností žalobce. Mezi účastníky tak odpadl spor v tom smyslu, jaká byla příčina dopravní nehody.

9. Soud má z provedených listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti. Ze záznamu o dopravní nehodě bylo zjištěno, že žalobce byl účastníkem dopravní nehody v Německu. Tato se stala dne 13. 3. 2013. Dle uvedeného záznamu vybočil žalobce z neznámé příčiny do pravé strany vozovky a jel se svým vozem po krajnici. Tahač s kontejnerovým návěsem se následně dostal do smyku a dostalo se do protisměrného jízdního pruhu silnice. V levém silničním příkopu se pak zabořil tahač do krajnice a převrátil se jednou podél osy. Žalobce byl v automobilu zaklíněn a musel být vyproštěn hasiči. Žalobce byl těžce zraněn a na tahači a návěsu vznikla totální škoda. Žalobce nemohl být vzhledem ke svému [anonymizováno] stavu vyslechnut (tyto skutečnosti byly zjištěny ze záznamu o dopravní nehodě sepsaného německou policií). Dále bylo prokázáno, že žalobce byl shledán dočasně pracovně neschopným od 13. 3. 2013 (zjištěno z [anonymizováno 5 slov] vystaveného 4. 4. 2013 [stát. instituce]). Bolestné žalobce bylo stanoveno posudkem ze dne 3. 9. 2014 zpracovaného MUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení], a to ve výši 500 bodů. Žalobce byl shledán invalidním v I. stupni (tyto skutečnosti prokázány posudkem o bolestném ze dne 30. 4. 2014 a Oznámením o uznání osoby invalidní I. stupeň). S takto stanoveným bolestným žalovaný souhlasil. [ulice] správa sociálního zabezpečení přiznala žalobci invalidní důchod pro invaliditu 1. stupně od 1. 5. 2014. Výměra důchodu vypláceného žalobci činila od srpna 2014 částku 5 174 Kč. Od ledna 2015 bylo žalobci vypláceno na invalidním důchodu 5 280 Kč (tyto skutečnosti byly zjištěny z Rozhodnutí [anonymizováno] ze dne 11. 4. 2014 a z Oznámení [anonymizováno] ze dne 1. 1. 2015). Žalobce vynaložil na své léčení celkem částku 1 200 Kč (toto doloženo jednotlivými doklady o zaplacení regulačních poplatků). Žalobce byl v pracovní neschopnosti od 13. 3. 2014 do 30. 4. 2014 při denní sazbě dávky ve výši 220 Kč (tato skutečnost prokázána zprávou vystavenou [anonymizováno] ze dne 6. 10. 2015). Ze sdělení [stát. instituce] byl zjištěn příjem žalobce v období od března 2012 do února 2013 a od prosince 2011 do listopadu 2012.

10. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance žalovaného, bylo zjištěno, že o dopravní nehodě, které byl žalobce účastníkem, věděl. Dle svědka došlo k předmětné nehodě tak, že žalobce odepisoval tomuto svědkovi na sms zprávu. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance žalovaného, bylo zjištěno, že žalobce svědku sdělil, že k předmětné dopravní nehodě došlo, když žalobce odpovídal na sms zprávu panu [příjmení], kdy mu spadl mobilní telefon a on se pro něj shýbl.

11. Z výpovědi žalobce, bylo zjištěno, že příčinnou dopravní nehody bylo to, že žalobci přes cestu přeběhlo nějaké zvíře. Jak se mu snažil vyhnout, tak auto„ chytlo kraj“ a dál si nic nepamatuje. Žalobce popřel, že by si se svědkem [příjmení] psal sms zprávy za jízdy.

12. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že žalobce žalovanému bezprostředně po dopravní nehodě sdělil, že před dopravní nehodou psal sms zprávu.

13. Vzhledem k tomu, že účastníci v průběhu řízení uzavřeli dohodu o výši odpovědnosti zaměstnavatele, tedy žalovaného za škodu, když žalobce souhlasil s tím, že odpovídá ve výši 30 % a žalovaný ve výši 70 %, nezabýval se soud dále prokázáním příčiny dopravní nehody, při které utrpěl žalobce pracovní úraz.

14. V průběhu řízení došlo k zadání znaleckého posudku ze strany žalovaného. Znalecký posudek byl zpracován Doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., [příjmení]. Úkolem znalce bylo určit jakými dlouhodobými nebo trvalými [anonymizováno] následky pracovního úrazu utrpěl žalobce v souvislosti s dopravní nehodou dne 13. 3. 2013. Dále znalec stanovil bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění žalobce. Znalec ohodnotil ztížení společenského uplatnění žalobce vzniklé pracovním úrazem ze dne 13. 3. 2013 na celkem 4 250 bodů podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Toto bodové hodnocení tak odpovídá částce 1 062 500 Kč. Účastníci závěry znaleckého posudku nesporovali.

15. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo v průběhu řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci a toho, co učinili nesporným, vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Žalobce byl zaměstnán u žalované na pozici řidiče. Dne 13. 3. 2013 došlo v Německu k dopravní nehodě, které byl účasten žalobce. K dopravní nehodě došlo při plnění pracovních úkolů. Žalobci vznikl v důsledku uvedené nehody pracovní úraz. Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení bolestného ve výši 60 000 Kč, když tento nárok žalobce byl doložen znaleckým posudkem, ve kterém bylo stanoveno bodové ohodnocení bolestného a 500 bodů. Pojišťovna žalovaného na bolestném uhradila žalobci po podání žaloby částku 39 000 Kč. Mezi účastníky bylo v průběhu řízení domluveno krácení o 30 % z požadovaného nároku. Na bolestném tak žalobce dále požadoval zaplatit 3 000 Kč. Dále se žalobce domáhal náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 1 200 Kč Tyto uhradila pojišťovna žalovaného v plné výši. Žalobce se domáhal též náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, tedy za období od 13. 3. 2013 do 30. 4. 2014, když toto období bylo prokázáno předloženými listinami a účastníci jej nesporují. Pojišťovna žalovaného žalobci na tento nárok po podání žaloby uhradila 76 194 Kč. Vzhledem k uvedené participaci na požadovaných nárocích ve výši 30 % žalobce požadoval žalobce po žalovaném zaplacení 3 809 Kč za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. V poslední řadě požadoval žalobce náhradu za ztížení společenského uplatnění. Jeho výše byla stanovena znaleckým posudkem zpracovaným Doc. MUDr. [jméno] [příjmení] a to na částku 1 062 500 Kč. Účastníci znalecký posudek, jakož uvedenou částku nesporovali a ztotožnili s uvedeným ohodnocením. Při ponížení této částky o 30 % zbývá 743 750 Kč.

16. Při svém rozhodování vzal soud v potaz učiněná zpětvzetí žaloby ze strany žalobce a učiněnou dohodu mezi účastníky spočívající v tom, že žalobce odpovídá za škodu způsobenou na jeho zdraví vzniklou v důsledku předmětné dopravní nehody co do 30 %.

17. Dle ustanovení § 366 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 31. 7. 2013 (dále jen„ ZP“), zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

18. Podle ustanovení § 367 odst. 1 písm a) ZP se zaměstnavatel zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že škoda vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány.

19. Podle ustanovení § 370 odst. 1 ZP, náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 a plnou výší nemocenského. Náhrada za ztrátu na výdělku podle věty první přísluší zaměstnanci do výše jeho průměrného výdělku před vznikem škody i za dobu, kdy mu v době prvních 3 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nenáleží nemocenské nebo kdy mu podle § 192 odst. 1 části věty druhé za středníkem nepřísluší náhrada mzdy nebo platu.

20. Dle ustanovení § 372 ZP odst. 1 se náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění poskytuje zaměstnanci jednorázově.

21. V průběhu řízení došlo mezi účastníky k vyjasnění sporných skutečností, jakož i k uzavření dohody o stanovení odpovědnosti žalobce na dopravní nehodě, při které utrpěl pracovní úraz. Mezi účastníky nebylo od počátku sporné, že k dopravní nehodě došlo při plnění pracovních povinností a při této utrpěl žalobce pracovní úraz. [příjmení] hlediskem bylo, jakým způsobem k nehodě došlo a zda žalobce měl na vznik nehody nějaký vliv, případně svým pochybením nehodu způsobil. Z provedených důkazů vyplynulo, že dopravní nehoda nejspíše nastala vlivem nepozornosti žalobce, když žalobce byl ochoten s žalovaným uzavřít dohodu o stanovení výše odpovědnosti za škodu na zdraví žalobce a uznat své možné pochybení. Mezi účastníky se tak vyjasnil poměr účasti na náhradě škody na zdraví žalobce. Výši požadované náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti žalovaný nesporoval, když i pojišťovna žalovaného toto částečně plnila. Posledně se žalobce domáhal náhrady za ztížení společenského uplatnění, když výše byla stanovena znaleckým posudkem. S takto stanovenou výší náhrady a samotný fakt, že ke ztížení společenského uplatnění žalobce, v důsledku pracovního úrazu, žalovaný nesporoval.

22. Vzhledem k tomu, že se účastníci v průběhu řízení vyjádřili souhlas se závěry znaleckého posudku určujícím ztížení společenského uplatnění, s výši žalobcem stanovenou ztrátou na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a dohodli se na jejich výši, když uzavřeli dohodu ohledně výše odpovědnosti zaměstnavatele za škodu ve výši 70 %, rozhodl nadepsaný soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Přiznal žalobci požadovanou náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 3 809 Kč a ohodnocení ztížení společenského uplatnění ve výši 743 750 Kč Celkem tak žalobci přiznal částku 750 559 Kč.

23. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

24. V daném případě shledal soud důvody zvláštního zřetele hodné k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř., tedy k nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení žalobci, přestože byl v řízení z procesního hlediska úspěšnější. K tomuto soud uvádí, že nárok žalobce, o kterém bylo rozhodováno, resp. jeho výše, závisela na znaleckém posudku, kdy je nutno zároveň zohlednit postoj žalované k uplatněnému nároku ve spojení s chováním pojišťovny žalované, která byť odmítla přistoupit do řízení jako vedlejší účastník, tak na uplatňované nároky částečně plnila. Je zřejmé, že po doložení nezbytných důkazů, kdy i na jejich základě bylo možné posoudit hledisko a poměr zavinění žalobce na škodné události došlo k částečnému plnění, kdy ostatně sám žalobce akceptoval míru spoluzavinění na škodné události a tedy i důvody ke krácení žalobou uplatňovaného nároku. Zároveň s ohledem na skutečnost, že žalobci se dostalo na žalobou uplatněný nárok plnění ve značné výši, a to s ohledem na výši přisouzené částky a ve spojení s částí nároku, která byla pojišťovnou již plněna, nedotkne se nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení podstatným způsobem majetkové sféry žalobce. Rovněž pokud by soud měl vycházet z toho, že žalobce byl s podanou žalobou úspěšný toliko částečně, kdy současně uplatnil nároky, které vzal zpět pro chování žalované byl by závěr o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení obdobný i při posouzení úspěchu jednotlivých stran.