29 C 64/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Bohumilem Vašákem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 5 563,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 563,65 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 188,41 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 453,80 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 563,65 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 5 563,65 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 5 563,65 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 188,41 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 453,80 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 563,65 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 5 563,65 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnil především tím, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) s žalovaným uzavřel smlouvu o účtu číslo (dále jen„ Smlouva“), na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Dále uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu. Poskytl tak žalovanému možnost čerpat peněžní prostředky do debetního zůstatku běžného účtu. Právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do limitu 5 000 Kč. Součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný se zavázal platit úrok ve výši 18,90 % ročně a ceny za služby spojené s vedením kontokorentu a běžného účtu v souladu s platným Sazebníkem. Žalovaný překročil povolený záporný zůstatek na běžném účtu. Předchůdce žalobce převedl pohledávku na zaplacení dne 3. 6. 2019 na evidenční účet. Nepovolený debetní zůstatek činil 5 832,85 Kč a úrok z prodlení 11,80 Kč. Žalovaný byl o převedení záporného zůstatku informován dopisem ze dne 3. 6. 2019. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2020, s účinností ke dni 1. 6. 2020. Postoupení pohledávky na žalobce bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 23. 6. 2020. Po postoupení pohledávky žalovaný celkem uhradil 1 000 Kč. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 5 563,65 Kč, úroků z prodlení ve výši 188,41 Kč, úroku z úvěru ve výši 453,80 Kč. Žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby vyzýval.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.

3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce dne smlouvu o účtu, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal otevřít ke dni 7. 10. 2013 ve prospěch žalovaného bankovní účet. Dále uzavřeli dne 7. 10. 2013 smlouvu o kontokorentním úvěru. Na základě této Smlouvy se právní předchůdce žalobce zavázal žalovanému poskytnout kontokorentní úvěr do výše 5 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 18,90 % ročně. Úvěr byl splatný nejpozději do jednoho roku ode dne započetí s čerpáním úvěru. Z výpisu z předmětného účtu žalovaného bylo zjištěno, že se žalovaný dostal do záporného zůstatku převyšujícímu sjednaných 5 000 Kč. Právní předchůdce žalobce žalovanému oznámil zesplatnění úvěru ke dni 3. 6. 2019 a vyzval ho k úhradě dlužné částky ve výši 5 844,65 Kč (zjištěno z dopisu ze dne 3. 6. 2019). Pohledávka za žalovaným přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2020. Právní předchůdce žalobce žalovanému oznámil postoupení pohledávky (zjištěno z dopisu ze dne 22. 6. 2020). Žalobce žalovaného vyzýval k úhradě dlužné částky před podáním žaloby dne 7. 9. 2020.

5. Závazkový právní vztah účastníků je nutno posuzovat dle ustanovení § 708 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen obch. zákoník), upravující smlouvu o běžném účtu. Podle těchto ustanovení smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. Aktuálně je tato problematika upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále jen„ o. z.“). Právní vztah účastníků však vznikl v době právní úpravy účinné do 31. 12. 2013. Dle § 3028 odst. 3 o. z. se pak právní poměry vzniklé přede dnem účinnosti občanského zákoníku včetně všech práv a povinností z nich vzniklých řídí dosavadními právními předpisy. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

6. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho závazku. Soud proto vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen, ani jinak nezanikl.

7. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požadoval výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobci úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal na náhradě nákladů 1 489 Kč sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za 3 úkony dle mimosmluvní sazby ve výši 200 Kč dle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění, 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění, a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.