Okresní soud v Liberci · Rozsudek

29 C 79/2021

č. j. 29 C 79/2021-14

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-07-14 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSLI:2021:29.C.79.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Liberci rozhodl ve prospěch žalobce o povinnosti žalovaného zaplatit částku 4 747,72 Kč s úroky z prodlení ve výši 9,90 % ročně z částky 4 597,72 Kč od 6. dubna, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 747,72 Kč od 6. dubna a s kapitalizovaným úrokem ve výši 39,44 Kč. Soud se opřel o § 497, § 502 odst. 1, § 504 a § 506 obchodního zákoníku, kterými byla prokázána porušená povinnost splácet úvěr a následné odstoupení od smlouvy. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, a proto soud rozhodl na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů. Žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Bohumilem Vašákem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 4 747,72 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 747,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,90 % ročně z částky 4 597,72 Kč od 6. 4. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 747,72 Kč od 6. 4. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 39,44 Kč vzniklým sazbou 9,90 % ročně z částky 4 597,72 Kč od 1. 2. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 4 747,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,90 % ročně z částky 4 597,72 Kč od 6. 4. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 747,72 Kč od 6. 4. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 39,44 Kč vzniklým sazbou 9,90 % ročně z částky 4 597,72 Kč od 1. 2. 2016 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 1. 2. 2016 uzavřena Smlouva o hotovostním úvěru č. anonymizováno. Nedílnou součástí Smlouvy byly Podmínky úvěru. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč a tento byl žalovanému poukázán na mKONTO. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splácet formou 36ti měsíčních splátek po 1 611,01 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 36ti měsíců ode dne poskytnutí úvěru. Mezi účastníky byla sjednána úroková sazba za poskytnutí úvěru 9,90 % p. a. Žalovaný opakovaně Smlouvu porušil, když nehradil řádně a včas sjednané splátky. Žalobce žalovaného vyzval k doplacení smluvených splátek po splatnosti. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 20. 8. 2020. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení celkem částky 4 787,16 s úrokem ve výši 9,90 % p.a. z částky 4 597,72 Kč (jistina) od 6. 4.2017 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 747,22 Kč od 6. 4. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 39,44 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.

3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující. Ze Smlouvy o hotovostním úvěru č. anonymizováno bankovní účet ze dne 1. 2. 2016 bylo zjištěno, že žalobce se zavázal žalovanému poskytnout neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky žalobci vrátit nejpozději do 14. 2. 2019, a to ve 36 měsíčních splátkách. Roční procentní sazba nákladů byla sjednána ve výši 10,36 %. Celková splatná částka tak činila 58 153,57 Kč. Úroková sazba poskytnutého úvěru byla sjednána ve výši 9,90 % p.a. Dopisem ze dne 13. 2. 2019 byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky a upozorněn na odstoupení do smlouvy. Z výzvy ze dne 25. 6. 2018 adresovaných žalovanému spolu s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalobce před podáním žaloby žalovaného k plnění vyzval. Z dopisu ze dne 20. 8. 2020 bylo zjištěno, že žalobce žalovaného vyzýval před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky ve výši 6 197 Kč.

5. Soud má za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce smlouvu, na jejímž základě mu umožnil čerpat finanční prostředky v rámci sjednaného úvěrového rámce. Žalovaný se zavázal tyto prostředky navýšené o úroky a poplatky předchůdci žalobce vrátit. To však neučinil, a následně došlo k zesplatnění úvěru.

6. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obchodní zákoník“), protože jde o tzv. absolutní obchodní závazkový vztah (§ 261 odst. 3 obchodního zákoníku), tedy vztah, který se řídí obchodním zákoníkem bez ohledu na povahu účastníků. Aktuálně je tato problematika sice upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., tzv. nový občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), právní vztah účastníků však vznikl v době právní úpravy účinné do 31. 12. 2013. Dle ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. se právní poměry vzniklé přede dnem účinnosti o. z. včetně všech práv a povinností z nich vzniklých řídí dosavadními právními předpisy. Tedy obchodním zákoníkem, ve znění rozhodném k okamžiku uzavření předmětné smlouvy. Dle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 502 odst. 1 věta prvá obchodního zákoníku je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Dle § 503 odst. 1 věta prvá obchodního zákoníku závazek platit úrok je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Dle § 504 obchodního zákoníku dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. Dle § 506 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Dle § 544 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

7. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, je tudíž v prodlení, a věřiteli vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.), neboť poskytnuté peníze nebyly po zániku smlouvy vráceny. Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem. Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.

8. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal na náhradě nákladů 1 489 Kč sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za 3 úkony dle mimosmluvní sazby ve výši 200 Kč dle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění, 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění, a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.