29 C 92/2023
č. j. 29 C 92/2023-16
V PLATNOSTI- OS Liberec 29 C 92/2023-16
- OS Liberec 29 C 92/2023-25
Okresní soud v Liberci opravil rozsudek, ve kterém byla chybně uvedena částka k úhradě. Soud se opřel o § 164 o.s.ř., podle něhož může předseda senátu opravit zjevné nesprávnosti v písemném vyhotovení rozhodnutí. Oprava byla provedena, aby bylo písemné vyhotovení rozsudku v souladu s obsahem spisu. Rozsudek byl upraven tak, aby správně vyjadřoval povinnost zaplatit určitou částku s příslušnými úroky.
Plný text
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Bohumilem Vašákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 12 036,49 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 036,49 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 603,26 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 3,00 % ročně z částky 12 036,49 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 3,00 % ročně z částky 11 836,49 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 12 036,49 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 603,26 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 3,00 % ročně z částky 12 036,49 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 3,00 % ročně z částky 11 836,49 Kč od datum do zaplacení s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba (dříve pod názvem právnická osoba), IČO, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o anonymizováno, v rámci které si účastníci sjednali vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno k tomuto běžnému účtu. Nedílnou součástí smlouvy se mj. stala Dispozice ke kontokorentnímu úvěru a všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. V souladu se smlouvou byl žalované poskytnut úvěrový limit ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání anonymizováno a že bude mít na účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaná čerpala na základě smlouvy peněžní prostředky, avšak překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. V důsledku porušení smluvních povinností využila právní předchůdkyně žalobkyně svého práva sjednaného ve smlouvě a v podmínkách a zrušila žalované poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 11 836,49 Kč převedla dne datum na nově otevřený úvěrový účet č. bankovní účet O převedení tohoto úvěrového zůstatku byla žalovaná písemně informována, kdy byla zároveň právní předchůdkyní písemně požádána o splacení debetního zůstatku do datum. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ve stanovené lhůtě ze strany žalované uhrazena, požaduje žalobkyně vedle úroku ve výši 30 % ročně z jistiny dále také úrok z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovanou vyplývající z této smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne datum. Žalobkyně tak požadovala zaplacení dlužné jistiny ve výši 11 836,49 Kč a dále běžící smluvní úrok ve výši 200 Kč a běžící úrok z prodlení ve výši 603,26 Kč. Žalovaná na svůj dluh neuhradila dosud ničeho. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky, ničeho dalšího však neuhradila.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.
3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.
4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně podepsaly dne datum Smlouvu o anonymizováno, dále dohodu o užívání platební karty a Dispozici ke smlouvě o anonymizováno, které byly součástí této smlouvy. Dle této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem 30 000 Kč. Obsahem smlouvy bylo mj. ujednání o tom, že žalovaná je povinna udržovat na svém běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem. Součástí smlouvy byly dále Všeobecné obchodní podmínky. Účastníci si dále smluvně ujednali, že v případě nepovoleného debetního zůstatku na všech běžných korunových účtech má právní předchůdkyně žalobkyně nárok na úročení tohoto debetního zůstatku sazbou ve výši 30 % ročně /viz Smlouva o anonymizováno a dohoda o užívání platební karty. Žalovaná úvěr čerpala, porušila své smluvní povinnosti tím, že překročila povolený úvěrový limit, a proto právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne datum rozhodla o zesplatnění uvedeného dluhu s tím, že dále rozhodla o zrušení poskytování produktu anonymizováno a převedení dluhu ve výši 11 865,68 Kč z běžného účtu žalované na nově otevřený úvěrový účet č. bankovní účet. K datu datum tak činil celkový dluh ze smlouvy 11 865,68 Kč. Dne datum podepsala právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Dne datum bylo žalované odesláno oznámení o postoupení pohledávky viz smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o úplatě, dohoda, Výpis z OR v elektronickém systému, oznámení o postoupení pohledávky na, podací lístek. Dne datum byla žalované odeslána výzva k plnění před podáním žaloby viz výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě a podací lístek.
5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně podepsaly Smlouvu o anonymizováno, dle které byla žalovaná oprávněna čerpat od právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky až do výše 10 000 Kč. Dne datum podepsala právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky bylo na jistině vyčerpáno a neuhrazeno 11 836,49 Kč, jak v řízení uvedla žalobkyně. Žalobkyně rovněž v řízení uvedla, že po postoupení pohledávky dne datum nebylo žalovanou na dluh ničeho uhrazeno. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by na svůj dluh uhradila více, než v řízení uvedla žalobkyně, popř. že by zanikl z jiného důvodu.
6. Předmětnou věc soud posoudil podle následujících právních předpisů.
7. S ohledem na okamžik vzniku závazku soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“) a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“).
8. Podle ust. § 497 obch. zák. se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle ust. § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
10. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
12. Soud shledal, že žaloba je zcela důvodná, když vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě, níž poskytla žalobkyně žalované jistinu až do výše sjednaného úvěrového rámce. Žalovaná však porušila své smluvní povinnosti tím, že překročila povolený úvěrový limit, a tudíž žalobkyně měla právo celý úvěr zesplatnit a požadovat po žalované i smluvní úrok ve výši 30 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. při použití ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně požadovala (výrok I. tohoto rozsudku).
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 2 252 Kč za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (k většímu počtu tzv. formulářových žalob žalobkyně viz databáze soudu ISAS). Z toho jednak soudní poplatek 800 Kč, odměna za zastupování advokátem v celkové výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně po 300 Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), dále paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to vše podle ustanovení § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“). Dále z toho 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 252 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 2, 3 o. s. ř. za použití ustanovení § 14a a. t., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).
14. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.
15. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 14b a.t. neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobkyně opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyní podávané návrhy v druhově totožných věcech (neuhrazené faktury za spotřebu elektřiny), mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Tedy žalobkyně podává řadu žalob, které se zásadním (ani jakkoliv podstatným) způsobem neliší od jiných žalob v obdobných věcech. Její žaloby jsou tak ve skutkové i právní rovině typově shodné. Je tak evidentní, že žalobkyně vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b a. t.
16. Soud dále dodává, že uvedení rozhodných skutečností v žalobě je zákonnou povinností žalobkyně (§ 79 odst. 1 o. s. ř.). V opačném případě by skutek, který je předmětem soudního řízení, nebyl řádně individualizován. Žaloba by byla věcně neprojednatelná. S přihlédnutím k uvedeným skutečnostem soud považuje popsané žaloby za skutkově i právně jednoduché, pročež nesdílí názor žalobkyně, že se nejedná o ustálený vzor (formulářovou žalobu).
17. Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalované stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty první před středníkem o. s. ř., jelikož nešlo o vyklizení bytu, zároveň soud dle části věty za středníkem cit. ustanovení neshledal důvod (žalovaná k tomu ostatně ničeho netvrdila) určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může splácet ve splátkách. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.