30 C 12/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kalíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení výživného pro zletilého,

I. Žalovaný je povinen platit žalobci výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně vždy do každého 15. dne v měsíci s účinností od datum.

II. Nedoplatek žalovaného na výživném za období od datum do datum ve výši 2 000 Kč je žalovaný povinen splácet žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.

III. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Liberci č.j. 0 P 316/2017-100 ze dne 1. 4. 2019 ohledně výše výživného na celé jméno žalobce, narozeného dne datum.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou ze dne datum po žalovaném domáhal určení výživného na svou osobu, když žalovaný je otcem žalobce, se synem se nestýká, nad rámec výživného synovi nepřispívá, výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně je strháváno žalovanému exekučně. Žalobce studuje 4. ročník ulice anonymizováno školu anonymizováno a anonymizováno a vyšší odbornou školu v obec, má anonymizováno od roku 2015, denně navštěvuje posilovnu. Žalovaný je zaměstnán v právnická osoba, matka žalobce jako pečovatelka v anonymizováno. Žalobce navrhoval, aby žalovaný byl povinen platit výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně od září rok.

2. Z rozsudku Okresního soudu v Liberci č.j. číslo jednací ze dne 1. 4. 2019 má soud za prokázané, že rodiče tehdy ještě nezletilého žalobce uzavřeli dohodu, kterou se otec zavázal platit výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně na nezletilého jméno a 2 500 Kč měsíčně na nezletilého jméno s tím, že otec měl příjem částka čistého a matka částka čistého.

3. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že má celkem 2 vyživovací povinnosti, má ještě syna jméno celé jméno žalobce a žalovaného, nar. 2008, na toho platí výživné 3 500 Kč dohodou. Nyní je veden na úřadu práce od datum, má mu přijít první podpora asi 10 600 Kč. Pracovní poměr jsem ukončil dohodu bez odstupného, protože má anonymizována dvě slova, od září chodí po doktorech. V anonymizováno byl zaměstnán 6 let. Bydlím sám v nájmu, platí 7 400 Kč celkem. S druhým synem se také nestýká. Nemá žádný majetek, nemá žádné úspory. Má základní vzdělání. Výživné na syna je mu strháváno exekučně, teď bude mít dluh na výživném, protože mu ten měsíc příjmu schází. V dohodě není nic o tom, že by odcházel kvůli anonymizováno, protože by pak nedostal 45 % od úřadu práce a on musím platit výživné. Asi si bude dělat rekvalifikační kurz přes úřad práce na rozšíření řidičského průkazu na skupinu D plus profesní průkaz, jezdil by jako anonymizována dvě slova, sedět může, nemůže zvedat těžká břemena. O výživném bylo rozhodováno asi před 3 lety.

4. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že je nyní ve 4. maturitním ročníku střední školy. Mám anonymizováno, jídlo do školy mu připravuje matka. Musí se speciálně stravovat. Ve škole se platí SRPŠ 1 500 Kč ročně, učební pomůcky asi 500 Kč ročně. Měli jednodenní výlet do obec na strojírenský veletrh, stálo to asi 1 500 Kč i s přespáním. Od prosince bude chodit na brigádu do prodejny s botami, bude mít 130 Kč na hodinu. O prázdninách měl brigádu jako anonymizováno u právnická osoba, byl tam celé prázdniny, přivydělal si do 10 000 Kč měsíčně. Chodí do posilovny za roční permanentku 7 500 Kč. S otcem se nestýká několik let. Bydlí u matky v jejím bytě, neví, kolik bydlení přesně stojí. Ještě s nimi bydlí bratr jméno. Chce pokračovat po střední škole ve studiu dál. Výživné chce zvýšit od datum.

5. Z potvrzení žalobce o studiu ze dne datum má soud za prokázané, že ve školním roce rok rok byl žalobce žákem studia třídy anonymizováno ulice anonymizováno školy anonymizováno a anonymizováno a vyšší odborné školy v obec.

6. Z potvrzení o příjmu otce u zaměstnavatele právnická osoba za období 1-9/ 2023 má soud prokázaný čistý měsíční příjem otce ve výši částka čistého měsíčně.

7. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen o.z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit.

8. Podle ustanovení § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle ustanovení § 913 odst. 2 o. z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu. Odůvodněným potřebám dítěte předchází hledisko práva dítěte na shodnou životní úroveň s rodiči (§ 911, § 912, § 913, § 915 odst. 1 a § 919 o. z.).

9. Podle ustanovení § 922 o. z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

10. Pro určení výše vyživovací povinnosti na žalobce jsou zásadní majetkové poměry žalovaného, jakožto povinné osoby k hrazení výživného. Po provedeném řízení soud zjistil příjem žalovaného ze zaměstnání, a to za 1-9/ rok ve výši částka. Nyní je otec veden na úřadu práce s podporou v nezaměstnanosti ve výši cca 10 000 Kč měsíčně. Otec tvrdil, že ukončil pracovní poměr s bývalým zaměstnavatelem ze anonymizováno důvodů, s tím, že toto nemohl uvést jako důvod skončení pracovního poměru, protože by měl nárok na nižší podporu v nezaměstnanosti. Soud vycházel ze skutečnosti, že otec ukončil pracovní poměr dohodou se zaměstnavatelem a bez důležitého důvodu se vzdal výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti. Za tohoto zjištěného stavu bylo prokázáno, že syn studuje střední školu v maturitním ročníku, naposledy bylo o výživném rozhodováno v době, kdy byl žalobce v 8. třídě základní školy, a ačkoliv nedošlo k výraznému zvýšení příjmu otce, došlo na straně žalobce k výraznému zvýšení jeho potřeb a nákladů spojených se školní docházkou. Za této situace, i s přihlédnutím k tomu, že otec má další vyživovací povinnost k nezletilému jméno celé jméno žalobce a žalovaného, na kterého hradí výživné 3 500 Kč měsíčně, soud vycházel při stanovení výživného z doporučujících tabulek Ministerstva spravedlnosti ČR, když při dvou vyživovacích povinnostech připadá na žalobce cca 18 % příjmu žalovaného, což by bylo 3 600 Kč měsíčně. Soud však přihlédl k tomu, že otec se se synem vůbec nestýká, žádným způsobem nepřispívá na jeho další potřeby nad rámec výživného, a to již několik let, za této situace výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně odpovídá zjištěným majetkovým a příjmovým poměrům žalovaného a potřebám žalobce, spojených zejména se školní docházkou a jeho věkem. Je nutné podoktnout, že vyšší náklady jsou spojeny jak s maturitním ročníkem, tak i přihláškami na vysoké školy a volnočasovými aktivitami žalobce.

11. Na základě shora uvedeného dokazování soud dospěl k závěru, že potřebám žalobce a schopnostem a majetkovým poměrům žalovaného odpovídá částka 4 000 Kč měsíčně, když výživné bylo přiznáno od datum, kdy žalobce nastoupil do dalšího ročníku střední školy.

12. Žalovanému vznikl dluh na výživném v celkové výši 2 000 Kč za období od datum do datum, tj. za dva měsíce po 1 000 Kč dluhu měsíčně, když s ohledem na příjmové a majetkové poměry žalovaného soud umožnil splátky dluhu na výživném po 500 Kč měsíčně spolu s běžným výživným, pod ztrátou výhody splátek od měsíce následujícího po právní moci rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”), když žalobce by měl nárok na náhradu nákladů řízení, vzhledem k tomu, že mu však žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočce v obec, prostřednictvím zdejšího soudu, písemně dvojmo. Při nesplnění uvedený povinností lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.