30 C 5/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kalíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o výživné na neprovdanou matku,

I. Žalovaný je povinen přispívat žalobkyni na výživu částkou ve výši 2 000 Kč měsíčně od datum do datum, vždy do každého 15. dne v měsíci, počínaje měsícem anonymizováno rok.

II. Dluh žalovaného na výživném za období od datum do datum ve výši 5 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do datum.

III. Žaloba se ohledně povinnosti žalobce přispívat na výživu žalované ve výši dalších 1 000 Kč měsíčně v období od datum do datum, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Liberci soudní poplatek 500 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svým návrhem ze dne datum výživného neprovdané matky, neboť má s žalovaným již nezletilého syna jméno, a nyní je v pátém měsíci těhotenstvím s dalším potomkem žalovaného, když od konce anonymizováno rok nežijí ve společné domácnosti. Matka navrhovala, aby soud určil výši výživného neprovdané matky na její osobu.

2. Z výpovědi žalobkyně při jednání dne datum soud zjistil, že nezletilý jméno celé jméno žalovaného se narodil dne datum. Společně s jeho otcem - žalovaným, nežije ve společné domácnosti, proto požaduje výživné na svou osobu 3 000 Kč měsíčně. Žalovaný hradí výživné 6 000 Kč měsíčně asi od května 2023, nežijí spolu od anonymizováno rok letošního roku. Matka pobírá rodičovský příspěvek 13 000 Kč na dva roky, jinak bude doma, protože má příspěvek na péči na syna jméno ve výši 6 600 Kč měsíčně, který je autista, a ještě něj pobírá příspěvek na mobilitu 2 000 Kč měsíčně. Bydlí sama s dětmi v nájemním bytě, platí 12 100 Kč nájem, 2 500 Kč elektřina, dostávala příspěvek na bydlení 12 000 Kč, zrušili jí ho, musí žádat znovu v říjnu, možná ho dostane i zpětně. Jiné příjmy žalobkyně nemá. jméno chodí do školky do anonymizována dvě slova, nyní je předškolák, platí se jenom obědy 1 010 Kč měsíčně. Žalovaný se podílí na výživě jméno, nad rámec výživného pro něj platí občas obědy, dále se podílí na nákupu plen na mladšího syna, rodiče jsou schopni se na všem domluvit.

3. Z výpovědi žalovaného při jednán dne datum soud zjistil, že potvrzuje, že dne datum se narodil jeho syn jméno celé jméno žalovaného, uznal k němu otcovství ještě před tím, než se narodil. Asi půl roku nežijí s žalobkyní ve společné domácnosti. Bydlí u své matky, pracuje ve právnická osoba a příjmení jako dělník s příjmem 20 000 až 30 000 Kč měsíčně. příjmení tam pracovat i přes zimu, ale to bude nižší plat. Platí výživné na jméno ve výši 6 000 Kč měsíčně, uzavřeli s žalobkyní dohodu. příjmení jméno zatím neplatí nic. Výživné bylo stanoveno v době, kdy měl jednu vyživovací povinnost, vyživovací povinnost má pouze k jméno a jméno. Matce za bydlení nic neplatí. Nikde si nepřivydělává, pracuje v zaměstnání 10 hodin denně. Nemá žádný majetek.

4. Z výplatnice žalovaného za číslo – číslo, anonymizována tři slova rok má soud za prokázané, že je zaměstnán ve právnická osoba & právnická osoba s průměrným čistým měsíčním příjmem za anonymizováno rok ve výši 24 635 Kč.

5. Podle § 920 občanského zákoníku, o výživném a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce, odst. 1, není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. Dle odst. 2 soud může na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem poskytl předem. Podle odst. 3 téhož ustanovení soud může rovněž na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby předem poskytl částku potřebnou k zajištění výživy dítěte po dobu, po kterou by ženě náležela jako zaměstnankyni podle jiného právního předpisu mateřská dovolená. Podle § 922 odst. 2 občanského zákoníku lze výživné pro neprovdanou matku přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

6. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobkyně prokázala narození nezletilého příjmení jméno dne datum, žalovaný toto potvrdil. Co se týká příjmu žalobkyně, ta je nyní na rodičovské dovolené, bere rodičovský příspěvek na dva roky 13 000 Kč měsíčně, dále dostává příspěvek na péči staršího syna jméno, jehož otcem je rovněž žalovaný, ve výši 6 600 Kč měsíčně, příspěvek na mobilitu 2 000 Kč měsíčně, pobírala příspěvek na bydlení 12 000 Kč, o který znovu požádala. Bydlí sama s dětmi v nájemním bytě s náklady na bydlení celkem cca 14 600 Kč měsíčně, platí jméno obědy v anonymizována dvě slova 1 100 Kč měsíčně, někdy je zaplatí žalovaný, otec jméno, nad rámec výživného 6 000 Kč měsíčně, které na něj platí. Žalovaný bydlí u své matky, platí výživné na jméno, má průměrný čistý měsíční příjem cca 24 000 Kč. příjmení jméno výživné zatím neplatí, ale podílí se na nákupech plen pro něj. Za této situace soud vyšel u žalovaného z příjmu cca 24 000 Kč čistého měsíčně, přiznal výživné neprovdané matky ve výši 2 000 od datum, t.j. od narození nezletilého jméno, když přihlédl i k tomu, že žalovanému dosud nebylo určeno výživné na nezletilého jméno, které bude stanoveno zpětně od narození. Toto výživné neprovdané matky odpovídá výdělkovým možnostem žalovaného, který má ještě vyživovací povinnost k druhému synovi jméno ve výši 6 000 Kč měsíčně. Výživné bylo přiznáno žalobkyni po dobu dvou let od slehnutí do datum. Za období datum do datum vznikl žalovanému nedoplatek na výživném v celkové výši 5 000 Kč (2,5 měsíce po 2 000 Kč měsíčně nedoplatku), když byla žalovanému uložena povinnost nedoplatek zaplatit do datum.

7. Protože žalobkyně požadovala výživné na neprovdanou ve výši 3 000 Kč měsíčně, byla její žaloba co do části žalobního nároku ve výši 1 000 Kč měsíčně zamítnuta, neboť příjmy otce odpovídají výživnému na neprovdanou matku ve výši 2 000 Kč měsíčně, jak je odůvodněno shora.

8. O nákladech mezi účastníky soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady účastníkům nevznikly.

9. Žalovanému byla uložena povinnosti zaplatit soudní poplatek 500 Kč (z. číslo sb. položka 7a) sazebníku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci, prostřednictvím soudu zdejšího, písemně, dvojmo. Při nesplnění povinnosti uložené tímto rozsudkem je možno navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.