31 C 125/2025

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení částky Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky částka od datum do datum a ve výši 14,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení, smluvní pokutu 0,1% denně z částky částka od datum do datum a smluvní pokutu 0,1% denně z částky částka od datum do datum a úrok ve výši 6,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne za dobu od datum částky částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou z datum podanou dne datum domáhala zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 14,75% ročně od datum do datum ve výši částka a zákonného úroku prodlení z částky částka ve výši 14,75% ročně od datum do zaplacení , smluvní pokuty částka a úroku ve výši 76,04 % p.a z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 14,75 % p.a z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka.

2. Žalobkyně nárokovala částky z titulu poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovanému dne datum na jeho účet ve výši částka se splácením v 48 měsíčních splátkách po částka vždy k 17. dni v měsíci od února 2024 s úrokovou sazbou 76,04% ročně. Úvěrová smlouva byla uzavřena na dálku po ověření úvěruschopnosti včetně databází NRKI a SOLUS. Uhrazeno bylo pouze částka dne datum a částka dne datum, proto došlo na zesplatnění úvěru a pro prodlení 30 dní 2. a 3. splátky je nárokována smluvní pokuta 2x částka splatná za 10 dní a náklady vymáhání pro každou splátku 2x částka se splatností po 10 dnech. K zesplatnění došlo po 65 dnech prodlení se splátkou č. hodnota od datum, a to ke dni datum, splatnými se staly i úroky vzniklé do zesplatnění jako nová jistina, celkem ve výši částka, z té náleží rovněž zákonné úroky z prodlení a také smluvní pokuta 0,1% denně pro prodlení do zaplacení a k původní jistiny přirůstají rovněž úroky jdoucí do zaplacení. Po zesplatnění uhradil ještě žalovaný dne datum částku částka. 3. adresa Kč představuje zůstatek původní jistiny částka(při zohlednění částka zaplacených po zesplatnění) a do zesplatnění přirostlé úroky částka, smluvní pokutu ze splátek částka a poplatky vymáhání částka. Smluvní pokuta částka vyplývá z kapitalizace smluvní pokuty 0,1 % denně z částky částka (jistina a úrok do zesplatnění jako tzv. nová jistina) od datum do datum a z částky částka od datum do vyhotovení žaloby datum. Běžící smluvní úrok byl omezen sjednanou maximální výši částka.

4. V podání ze dne datum žalobkyně vzala částečně žalobu zpět pro snížení požadavku na úrok o 48,35 % ročně jako trojnásobek obvyklé sazby bank dle ČNB Arad. Soud o částečně zastavení rozhodl dne datum pod č.l.

52. Nadále se tak žalobkyně domáhala na nové jistině, smluvní pokutě ze splátek a poplatků vymáhání při zohlednění plnění po zesplatnění částky částka s úroku z prodlení z částky částka ve výši 14,75% ročně od datum do datum a z částky částka ve výši 14,75% ročně od datum do zaplacení, smluvní pokuty částka (zde nebylo promítnuto i přes snížení nové jistiny) a úrok 27,69% ročně z částky částka od datum do datum a úrok ve výši 14,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne za dobu od datum částky částka.

5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud informoval účastníky předem, že má ještě za řádně prokázané ověření úvěruschopnosti, ale bude se zbývat výší sjednaných úroků pro rozpor s dobrými mravy.

6. Smlouva byla uzavřena elektronicky na dálku, k tomu žaloba doložila ověření totožnosti žalovaného skrze občanský průkaz a informace o účtu č. č. účtu určeného k poskytnutí úvěr, které je veden na jméno žalobce a na který šla ověřovací platba částka datum a potvrzení o zaslání sms potvrzující souhlas s úvěrem vyměněné mezi stranami. Informace o uzavření na dálku byly obsaženy v poučení žalovaného a v dodatku smlouvy úvěrové z datum. Téhož dne žalovaný potvrdil poskytnutí předsmluvních informací, prohlásil bezdlužnost.

7. Z návrhu na uzavření smlouvy vzešla mezi stranami dle povahy jejich vystupování ve smluvním vztahu, žalobkyně jako podnikající na trhu úvěrů spotřebitelských a žalovaného jako fyzické nepodnikající osoby bez podnikatelského určení úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru z datum, kde úvěr činil částka, úrok 76,04%, platit se mělo 48 měsíčních splátek po částka, odtud RPSN 109,02%. Omezení výše úroku bylo stanoveno v bodě 2., smluvní pokuta pro prodlení se splátkou 30 dnů částka, poplatek vymáhání splátky po částka a zesplatnění po prodlení 65 dnů se splátkou v době 6., zde je upravena i smluvní pokuta po zesplatnění 0,1% denně z dlužné nové jistiny, kterou tvoří ještě ke dni zesplatnění přirostlé úroky. Schválení úvěru bylo žalobkyně provedeno datum, splátkový kalendář zněl na částka měsíčně do datum a plnit se mělo do datum.

8. Dle systému ARAD ČNB obvyklá úvěrová sazba činila 9,23 % ročně, repo sazba k 6,75% v době uzavření úvěru.

9. Na účet žalovaného odešla sumu úvěru částka dne datum dle výpisu účtu žalobkyně.

10. Z hodnocení klienta potvrzeného žalovaným dne datum plyne, že zjištěny byly příjmy částka, životní minimum částka, bydlení vlastní s náklady částka s tím, že žalovaný je svobodný, žijící sám, zaměstnaný na hlavní pracovní poměr u právnická osoba.

11. Příjmy žalovaného byly ověřeny ze strany žalobkyně na základě doložených výpisů z účtu žalovaného, podle nich v Anonymizováno obdržel z účtu č. účtu, které je dohledatelný na internetovém prohlížeči Google jako účet většího zaměstnavatele právnická osoba., výrobce masných produktů v průměru Anonymizováno tis. Kč za měsíc.

12. Dle výstupu pozitivního registru SOLUS k datum zde nebylo povinný jako dlužník evidován, v NRKI se stejnou datací měl na jiných závazcích již úvěrováno částka a žádné nebyly po splatnosti, jedné se o výstup s tzv. pozitivního registru, kdy není vidět výši jednotlivých splátek, ale je zde evidováno ještě to, že žádný z dřívější úvěrů neměl dluh po splatnosti.

13. Dne datum byl žalovaný upomínán o zaplacení 2. až 4. splátky úvěru a upozorněn na zesplatnění, obdobně dle upomínky z datum, pro prodlení 65 dnů se splátkou mu bylo v dopise z datum oznámeno zesplatnění úvěru. Dle přehledu úvěru žalovaný uhradil dne datum Anonymizováno Kč, dne datum Anonymizováno Kč a dne datum (po zesplatnění) částka. Dne datum byla žalovanému vypravena předžalobní výzva s právním rozborem.

14. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Mezi stranami dle povahy jejich vystupování byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru elektronicky na dálku se zjištění totožnosti žalovaného skrze občanský průkaz a účet za pomoci potvrzujících sms stran. S ohledem na opakovanost obdobných věcí žalobkyně a vedení jejího záhlaví v smluvních dokumentech je zřejmé, že se k souhlasu žalovaného předkládala žalobkyní připravená smlouva. Úvěrová smlouva obsahuje úrok smluvní několikanásobně překračující obvyklou míru bank, proto i vysoké RPSN, další smluvní ujednání stanoví ještě přiměřené smluvní pokuty (nekumulují se pro jedno prodlení a nastávají nikoliv v řádech několika málo dnů) a poplatky vymáhání (částka se v rámci vnitřní administrace vymáhání jeví jako přiměřené účelné náklady sjednané se spotřebitelem) a u smluvní pokuty se nadto uplatní ještě limity zákonné (1/2 úvěru, viz níže). Úvěruschopnost soud hodnotí jako ještě řádně ověřenou, příjmy nebyly jen prohlášeny, ale výpisy reálně ověřeny, zaměstnavatel na výpisech i prohlášení odpovídá, výdaje nezbytné běžné jsou přiměřené výši nákladů služeb při vlastním bydlení a jiné závazky má soud ještě za dostatečně ověřené i z tzv. pozitivního registru, když zatížení nebylo celkově tak vysoké a nebyly evidovány dluhy po splatnosti, k tomu soud v dané věci přihlédl.

15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

16. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Samotný způsob uzavření elektronicky vyhovuje ust. § 562 odst. 1 o.z.

17. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též zsú). Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

18. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z.č. 96/2022 Sb. s účinností od datum).

19. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

20. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne datum zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne datum (obdobně rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum, CA Consumer Finance proti jméno FO, rozsudek Okresního soudu adresa sp. zn. spisová značka): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu adresa sp. zn. spisová značka ze dne datum a Okresního soudu adresa sp. zn. OS adresa Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek ESD z datum C-679/18. Krajský soud v adresa vyjádřil ve svém rozsudku č.j. spisová značka ze dne datum tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.“ Ověření úvěruschopnosti dlužníka dle nálezu Ústavního soudu III. ÚS 4129/18 je požadavek samozřejmý pro platnost smluvního ujednání, i kdyby neplynul ze zákona, odtud se rovněž podává ústavně konformní výklad posuzování úvěruschopnosti, zkoumání je třeba doložit k realizaci práva na soudní ochranu spotřebitele, což odpovídá citovanému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu i ve Sbírce soudních rozhodnutí publikovanému NS ČR 33 Cdo 2178/2018. Soud se proto nedomnívá, že materiální pojetí užité ve skutkově odlišné věci o vydání bezdůvodného obohacení pro tvrzení o neplatnosti spotřebitelského úvěru pro nedostatečné ověření úvěruschopnosti, ale při jeho dobrovolném splnění, v NS ČR 33 Cdo 1819/2023 ze dne datum lze vnímat jako ustálenou judikaturu, nadto v dané byl podán euro konformní výklad rozhodnutí ESD C – 755/22 z datum, který plně odkázal na potřebu zkoumat doložení úvěruschopnosti věřitelem, tedy na formální pojetí a ochranu spotřebitele spojil i s tím, že i při splnění závazku spotřebitelem lze takovou neplatnost vyslovit, jinak by nedošlo na splnění cílů úpravy a k naplňování dané povinnosti věřiteli.

21. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne datum se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

22. Podle § 87 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

23. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne datum se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících (nad dva až trojnásobek) obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnost obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru, tedy ve výši repo sazby platná v době uzavření smlouvy. K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp.zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku. Je zde však bohatá pozdější judikatura Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 2464/2020, ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 3811/2019, ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 2884/2019, ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 75/2020, či ze dne datum, sp. zn. 20 Cdo 2834/2020 pracující s neoddělitelností pro komplexní zkoumání ujednání (například nejde jen o problematiku úroku, ale i o kaskádovité kumulativní sankce znemožňující spotřebiteli plnění), což je v souladu se závěry Soudního dvora EU, C-377/14 ze dne datum, Radlingerovi v. právnická osoba.

24. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

25. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li jistina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

27. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 122 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než částka a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše částka. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla hodnota a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však částka (§ 122 odst. 3 cit. zákona).

28. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

29. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm.b) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

30. Podle § 122 odst. 1 písm.a) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru, má poskytovatel úvěru právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.

31. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o.z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o.z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení).

32. Žalobkyni se podařilo prokázat platné uzavření úvěrové smlouvy z hlediska posouzení ještě řádného ověření úvěruschopnosti. Zcela nepřípustné jsou však se spotřebitelem v připravené smlouvě žalobkyně ujednané smluvní úroky, které násobně navyšují částku úvěru k vrácení. Zde soud trvá na tom, že bylo sjednáno neplatně, v rozporu s dobrými mravy. Úrok měl však ještě za oddělitelnou část ujednání v dané věci s tím, že se tvořila sice nová jistina, ale jen pro menší část úvěru do zesplatnění a nebyly zde při komplexním hodnocení ujednání jiné části, které by soud považoval na rozporné s dobrými mravy, byť například s přihlédnutí i k zákonným limitům smluvní pokuty v spotřebitelském úvěru. V případě neplatnosti ujednání o smluvním úroku náleží dle citované judikatury v souladu s významem takového ujednání prosazeného silnějším úvěrových profesionálem vůči slabšímu klientovi, spotřebiteli, k náhradě jen úrok předpokládaný jako při absenci sjednání dle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a to 6,75 % ročně jako repo sazba ČNB z doby uzavření úvěru. Ta se dle soudu uplatní i jako nižší sazba po 90. dni prodlení, není důvod zde přiznávat vyšší sazbu odpovídající úrokům z prodlení, když by se prosadila dle zákonném úpravy i nižší řádně sjednaná. Při sazbě úroku 6,75% ročně vyšel soudu početně úrok do zesplatnění jako částka a zbývající nová jistina tak činila před částečnou úhradou částka po zesplatnění částka a po úhradě částka. Úrok z prodlení pak náležel již i ze dvou smluvních pokut za prodlení splátek částka a poplatku vymáhání částka, odtud částka a po úhradě po zesplatnění částka. Snížení tzv. nové jistiny se promítá i do běžící smluvní pokuty, ta ani v součtu se smluvní pokutou částka nepřekračuje tak jak byla přiznána polovinu úvěru. Do výroku byl zahrnut i limit sjednaný pro výši úroku pro případ, že by před zaplacením doběhl do takové výše. Pro částečnou neplatnost a přiznání jen úroku předpokládaného zákonem o spotřebitelském úvěru byl zamítnut nárok na plnění vyšší než dle výroku I.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Přitom i částečné zpětvzetí se musí zohlednit jako neúspěch, když zpět nebylo bráno pro chování žalovaného. Žalováno bylo ke dni vyhlášení rozsudku včetně příslušenství částka, ale přiznáno bylo jen částka, úspěch tak představuje 81% ku 19% neúspěchu a na náklady se hradí v jejich rozdílu z 62%. Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Náklady celkové tak činí částka a 62% z nich činí částku přiznanou. Za účelný náklad neměl soud úkon zpětvzetí, neboť již od počátku podání žaloby musela žalobkyně profesionálka v oblasti úvěrů vědět, že nárokuje výši úroku v rozporu s dobrými mravy, nadto u zpětvzetí nežádala sazbu dle zákona o spotřebitelském úvěru či alespoň obvyklou úrokovou sazbu bank, ale její trojnásobek (limit v zásadě maximální dle judikatury) a na promítnutí do smluvní pokuty zpětvzetí ani nereflektovalo, nesouviselo s chováním žalovaného. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.