31 C 147/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 13 091,13 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 500,01 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 13 091,13 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 603,07 Kč a úrokem 9 940,13 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky 256 Kč z titulu písemné smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou dne [datum]. Žalovaná úvěr dle smlouvy obdržela v hotovosti ve výši 15 000 Kč, což stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala spolu s poskytnutými finančními prostředky vrátit i příslušenství zahrnující úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek v celkové výši 12 888 Kč, celkem tedy částku 27 888 Kč v 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč se splatností první splátky do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalobkyně v žalobě odkázala na stanovisko NS ČR Cpjn 203/2013 ze dne 23. 4. 2014 o určitosti poplatku za poskytnutí i bez výčtu činností a nevázanost ujednání na posuzování rovnováhy práv a povinností stran (k tomu i III. ÚS 3725/13), kterou by vztáhla i na poplatek za inkaso (výběr) jednotlivé splátky. V Žádosti o úvěr uvedla žalovaná své poměry a vyznačeny byly doložené dokumenty k posouzení bonity a úvěruschopnosti, jejich správnost žalovaná potvrdila podpisem. Žalovaná svým podpisem potvrdila, že se seznámila s předsmluvními informacemi, a to prostřednictvím Formuláře standardních informací. Žalovaná uhradila pouze tři splátky, celkem částku 7 499,99 Kč, která byla dle Předpisu splátek alokována v částce 3 782,24 Kč na jistinu a v částce 3 717,75 Kč na sjednané příslušenství. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou zbylé části jistiny ve výši 11 217,76 a zbylé části příslušenství ve výši 9 170,25 Kč. K zesplatnění neuhrazených částek nedošlo, splatnost nastala nejpozději se splatností poslední splátky, tedy ke dni 27. 1. 2022. Z důvodu prodlení žalované vznikl předchůdkyni žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny a na ve smlouvě sjednanou smluvní pokutu 0,1% denně. Na žalobkyni byla pohledávka postoupena rámcovou smlouvou ze dne [datum] ve spojení s dílčí smlouvou ze dne [datum] se stejnou účinností. Z postoupené pohledávky požaduje žalobkyně nezaplacenou jistinu ve výši 11 217,76 Kč, částku 9 940,13 Kč označenou jako kapitalizovaný úrok tvořenou nesplaceným kapitalizovaným úrokem ve výši 803,97 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 373,34 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 1 019,05 Kč, inkasním poplatkem ve výši 1 937,89 Kč a smluvním úrokem od [datum] do [datum] ve výši 15% z jistiny 11 217,76 Kč kapitalizovaným na částku 769,88 Kč. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 603,07 Kč z jistiny za období od [datum] do [datum], účelně vynaložené náklady 256 Kč za dopis v ceně 39 Kč a osobní návštěvu pracovníka 217 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum] v celkové výši 1 873,37 Kč. Žalobce trval na tom, že řádně ověřil bonitu žalované, měla dostatečnou rezervu k splácení, příjmy měl doložené výplatní páskou a pracovní smlouvou, insolvenčním rejstříkem neprocházela.

2. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v podané žalobě. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, byl poučen o předpokládaném souhlasu s postupem dle § 115a o.s.ř., pokud se nevyjádří. Žalovanému byla výzva doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

3. Soud učinil skutková zjištění: Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] zjistil soud, že byla uzavřena mezi podnikatelem v oblasti spotřebitelského úvěru [právnická osoba], [IČO] a žalovanou jako fyzickou nepodnikající osobou s uvedením čísla občanského průkazu. Věřitel se podle smlouvy zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala předchůdkyni žalobkyně zaplatit úrok v celkové výši 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč Celkem se žalovaná zavázala vrátit částku 27 888 Kč v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč se splatností první splátky do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Úroková sazba při 14 měsíčních splátkách činila 15 % p.a., RPSN činila 272,44 %. V případě prodlení s úhradou jakékoliv splátky se žalovaná zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je v prodlení. Ve smlouvě byly rovněž sjednána výše náhrady nákladů spojených s upomínáním (upomínka 250 Kč, 750 Kč práce inkasního pracovníka). Žalovaná podpisem smlouvy zároveň stvrdila, že převzala v hotovosti celou výši spotřebitelského úvěru. Přílohou smlouvy byl předpis splátek, ze kterého byla zjištěna splatnost jednotlivých splátek a jejich alokace na jistinu a příslušenství.

4. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahuje základní informace o spotřebitelském úvěru, především výši úvěru, výši splátek, výši nákladů spotřebitelského úvěru a výši smluvních pokut a nákladů spojených s vymáháním. Žalovaná svým podpisem stvrdila, že se informacemi obsaženými ve formuláři před uzavřením smlouvy seznámila.

5. Z žádosti o úvěr vyplývá, že žalovaná požádala úvěr ve výši 15 000 Kč na 14 měsíců s tím, že bude platit vždy 26. dne v měsíci splátku ve výši 1 992 Kč. Žalovaná v žádosti uvedla, že je zaměstnána u společnosti [právnická osoba] od [datum]. Jako svůj příjem uvedla mzdu ve výši 23 930 Kč, výdaje pak uvedla ve výši 6 500 Kč na bydlení, energie, 6 000 Kč na dopravu, jídlo, osobní náklady a 4 000 za měsíční splátky stávajících půjček. Použitelný měsíční příjem vyčíslený jako rozdíl příjmů a výdajů činil 7 430 Kč a předchůdkyně věřitele ho vyhodnotila jako dostatečný. Dle žádosti byly příjmy doloženy výplatními páskami a pracovní smlouvou. Žalovaná v žádosti prohlásila, že nemá sjednaný rezidenční úvěr. Ohledně svého bydlení žalovaná uvedla bydlení v nájmu a bydlení u rodičů, dále že je svobodná, nemá žádné vyživované dítě do 26 let, má dokončené střední vzdělání s maturitou a osobní bankovní účet. Výši příjmů žalované žalobkyně doložila pracovní smlouvou a výplatními páskami. V pracovní smlouvě se [právnická osoba] s. r. o. měla žalovaná sjednanou měsíční mzdu ve výši 21 000 Kč a dále případné odměny příplatky za přesčasy. Dle výplatních pásek bylo žalované za měsíc [anonymizováno] vyplaceno celkem 21 980 Kč a za měsíc [anonymizováno] [rok] celkem 25 887 Kč.

6. Z Výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky bylo zjištěno, že předchůdkyně žalované eviduje ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávky dva úkony, a to obyčejný dopis ze dne [datum] a cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka realizovanou dne [datum].

7. Rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne [datum] ve spojení s dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě ze dne [datum] bylo prokázáno postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možné soudní vymáhání. Odeslání výzvy bylo prokázáno podacím archem ze dne [datum].

8. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

10. Dle § 87 odst. 1 věta citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta vložena novelou z.č. 96/2022 Sb. s účinností od 29.5.2022).

11. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne 1.4.2015 (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti [jméno] [příjmení], rozsudek Okresního soudu [obec] sp.zn. 38 C 296/2017): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o.z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu [obec] sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a Okresního soudu [obec] sp.zn. OS [obec] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z 5.3.2020 C [číslo].

13. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

14. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15.12.2004 se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank. Dle současného judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 ve spojení s rozhodnutím sp.zn. 29 Cdo 4498/2007 se jedná o neplatnou (oddělitelnou) část smlouvy a úroky náleží ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy).

15. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

16. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o.z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o.z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení). I na ně by se vztahovala judikatura citovaná k výši úroku z prodlení ve smyslu posuzování výše požadovaných poplatků v návaznosti na smluvní povinnosti stran i z pohledu na celkovou částku k navrácení (srov. NS ČR sp.zn. 20 Cdo 1857/2019).

17. Podle § 122 odst. 1 písm.a) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru, má poskytovatel úvěru právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.

18. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

19. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

20. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm.b) z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

21. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § [číslo] odst. 1 o. z, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

22. Soud má za prokázané uzavření smlouvy o úvěru dle povahy stran v režimu spotřebitelského úvěru ve výši úvěru 15 000 Kč a návratností částky 27 888 Kč na úrocích a poplatcích při řádném splácení po 1 992 Kč měsíčně za dobu 14 měsíců se sjednáním sankcí (dalšího plnění) pro případ prodlení s tím, že úvěr byl žalované poskytnut při uzavření smlouvy, což potvrdila podpisem smlouvy, dostalo se jí rovněž předsmluvních informací. Prokázáno bylo rovněž postoupení pohledávky na žalobkyni, a tedy nabytí práv k pohledávce dle § 1880 odst. 1 o.z. Z listiny Žádost o úvěr ze dne [datum] s doložením výplatních pásek a pracovní smlouvy v době ověření však dle soudu vyplývá, že stran ověření úvěruschopnosti žalovaného jsou zde důvodné pochybnosti, neboť je sice početně deklarován použitelný příjem 7 430 Kč měsíčně na splátku 1 992 Kč měsíčně, ovšem uváděny jsou měsíční splátky stávajících půjček ve výši 4 000 Kč bez ověření jejich výše, přitom bylo nutno zohledňovat základní mzdu žalované, které dle pracovní smlouvy činila 21 000 Kč. Půjčky nejsou v žádosti nijak specifikovány, když oddíl žádosti k označení věřitelů a stávajících dluhů je proškrtnutý a žádní věřitelé ani dluhy v něm nejsou uvedeny. V dané věci si dle závěrů judikatury měl a mohl věřitel vyžádat souhlas s poskytnutím a uchováním osobních údajů spotřebitele do doby zaplacení závazku, což se vztahuje nejen k doložení příjmů, ale i výdajů a k získání objektivních informací například výpisy z účtu žalované nebo z databází jako [příjmení], NRKI, BRKI a [příjmení]. Pouhé zkoumání databáze insolvenčního rejstříku se nejeví jako dostatečné, i když je negativní, vypovídá jen o možném předlužení, nikoliv o splácených dřívějších pohledávkách, o pravidelných výdajích. Soud učinil tyto závěry na základě předložených listin, ty žalobce doložil v souladu s žalobními tvrzeními.

23. Úvěrová smlouva je pro důvodné pochybnosti o ověření úvěruschopnosti dle citovaných závěrů judikatury absolutně neplatná, dle zákona o spotřebitelském úvěru v případě neplatnosti smlouvy náleží žalobci pouze jistina úvěru (speciální úprava bezdůvodného obohacení). Od jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč soud odečetl již zaplacenou částku 7 499,99 Kč tvrzenou v žalobě a zbývá tak zaplatit 7 500,01 Kč, tuto částku soud přiznal k úhradě. Ve zbytku soud žalobu zamítl. Jen pokud by smlouva byla platně sjednána, soud by se zabýval výší dalších částek k navrácení, zejména výší poplatku za poskytnutí 7 350 Kč, který zejména vedle úroku přibližuje částku k návratu k výši úvěru samotného a má přitom sanovat účelné náklady za poskytnutí úvěru. Zabýval by se rovněž účelností nárokovaných nákladů vymáhání a jejich smluvním ukotvením (smluvení upomínání písemné a nesmluvené výjezdy).

24. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť žalovaná v řízení zůstala nečinná a spor o přiměřenou dobu k vrácení rozhoduje soud k návrhu (§ 87 odst. 1 ve spojení s odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, žalobkyně byla totiž pro poměr úspěchu v částce 7 501 Kč oproti neúspěchu v žalované nepřiznané částce 5 591,12 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky od 29. 7. 2022 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 603,07 Kč a úrokem 9 940,13 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky 256 Kč převážně neúspěšná, ovšem žalované náklady nevznikly, když v řízení nebyla aktivní. Za účelně vynaložené náklady mimo soudního poplatku u účastníka zastoupeného advokátem by měl soud náklady právního zastoupení dle provádějícího předpisu, u účastníka nezastoupeného doložené hotové výdaje, jinak jejich paušální náhradu dle provádějícího předpisu (§ 151 odst. 3 o.s.ř.). V případě provádějících předpisů vždy ve vztahu ke konkrétnímu úkonu.