31 C 162/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 33 659 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 33 559 Kč s úrokem ve výši 21,55% ročně z částky 29 038 Kč od [číslo] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 29 038 Kč od 26.10.2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce 100 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 222,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 33 659 Kč s úrokem ve výši 21,55% ročně z částky 29 038 Kč od [číslo] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 29 038 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že jako nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl žalované bezúčelový úvěr 30 000 Kč, kdy částka 27 500 Kč byla dne [datum] převedena na účet žalované uvedený ve smlouvě a částka 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provize. Žalovaná měla poskytnuté peněžní prostředky spolu s úroky v celkové výši 37 500 Kč vrátit v 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných vždy do 20. dne daného měsíce od [datum]. Žalovaná se dostala do prodlení s řádnou úhradou jedné splátky po dobu delší než dva měsíce a bylo jí zasláno Oznámení o zesplatnění, k zesplatnění došlo dnem odeslání Oznámení [datum] v souladu s dohodou stran. Ke dni zesplatnění činila zesplatněná jistina 26 049 Kč a dlužná splátka včetně úroku 4 500 Kč, z toho jistina 2 989 Kč a úroky 1 511 Kč. Celková dlužná jistina tak činí 29 038 Kč, dlužný úrok do zesplatnění činí 1 511 Kč. Žalobce odeslal žalované dvě upomínky, a to dne [datum] a [datum] a posléze oznámení o zesplatnění obsahující rovněž předžalobní upomínku, s čímž se pojí účelně vynaložení náklady dohodnuté ve výši 100 Kč za upomínku, celkem 300 Kč. Částka 1 497 Kč představuje smluvní pokutu po 499 Kč za prodlení se splátkou před zesplatněním a týká se tedy tří splátek, smluvní pokuta se stala splatnou od okamžiku prodlení s úhradou splátky (od 21. dne v měsíci). Částka 1 313 je vyčíslenou smluvní pokutu 0,1% denně od [datum] (po zesplatnění) do [datum] (do sepisu žaloby) z neuhrazeného zůstatku úvěru a splátek, tedy z částky 30 549 Kč (součet neuhrazené zesplatnění jistiny 26 049 Kč a neuhrazených splátek 4 500 Kč). Úvěruschopnost žalovaného zkoumal žalobce před uzavřením smlouvy, zjištění příjmy měl za dostatečné k splácení úvěru.

2. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v podané žalobě. Žalovaná se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřila, byla poučena o předpokládaném souhlasu s postupem dle § 115a o.s.ř., pokud se nevyjádří. Žalované byla výzva doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o.s.ř.). Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

3. Soud učinil následující skutková zjištění:

4. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno její uzavření mezi žalobkyní jako poskytovatelem spotřebitelského úvěru a žalovanou. Úvěr byl sjednán v celkové výši 30 000 Kč, částka 2 500 Kč měla být uhrazena jako provize zprostředkovateli. Žalovaná s zavázal vrátit celkem 37 500 Kč, a to v 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných vždy do 20. dne daného měsíce od [datum]. Splatnost jednotlivých splátek a jejich alokace na jistinu a úrok vyplývá z tabulky umoření. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 21,55 % p.a. Strany si ve smlouvě sjednaly možnost zesplatnění úvěru v případě prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části po dobu delší než dva měsíce, s tím, že splatnost nastává dnem, kdy poskytovatel odeslal zákazníkovi písemné oznámení o zesplatnění úvěru. Ve smlouvě byla pro případ prodlení sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, ohledně níž je klient v prodlení a dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru po jeho zesplatnění. Dále byly sjednána náhrada účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti prodlení zákazníka, a to mj. částka 100 Kč za každou písemně odeslanou upomínku pro nesplácení splátek. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru podepsaného žalovanou vyplývá, že žalované byly poskytnuty předsmluvní informace. Potvrzeními o provedení transakce bylo prokázáno poskytnutí úvěru v souladu se smlouvou o úvěru. Žalobkyně dne [datum] převedla na účet žalované uvedený ve smlouvě částku 27 500 Kč a na účet zprostředkovatele částku 2 500 Kč.

5. Z listiny označení Zesplatnění pro smlouvu [číslo] ze dne [rok] [číslo] a výzva k úhradě dlužné částky, Předžalobní výzva ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně z důvodu, že žalovaná je v prodlení s placením jedné splátky nebo její části po dobu delší než dva měsíce, přistoupila v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru a zároveň žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky do 10 dnů od odeslání výzvy s upozorněním na možné soudní řízení. Dlužnou částku žalobkyně vyčíslila na 30 549 Kč, smluvní pokuty na celkem 1996 Kč a upomínací náklady na 300 Kč. Dle podacího lístku bylo oznámení odesláno dne [datum].

6. Z upomínek ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou upomínala na neuhrazené splátky s upozorněním na zesplatnění úvěru v případě prodlení s úhradou splátky delším než dva měsíce.

7. Z listiny označené bonita smlouvy vyplývá, že žalovaná uhradila pouze jednu splátku, a to dne [datum] ve výši 1 500 Kč a ke dni zesplatnění dlužila celkovou částku 30 549 Kč, která se skládala ze zesplatněné jistiny ve výši 26 049 Kč a dlužných splátek ve výši 4 500 Kč.

8. Z formulářů Posouzení úvěruschopnosti žalované ze dne [datum] a Závazky a výdaje spotřebitele ze dne [datum] vyplývá číslo účtu žalované, číslo OP žalované a prohlášení o negativním [příjmení] žalované i manžela [jméno] [příjmení], negativní výstup z Centrální evidence exekucí pro žalovanou byl ověřen dle připojeného výsledku lustrace v aplikaci CRIBIS a pro manžela žalované z připojeného výsledku lustrace v systému [anonymizováno]. Ve formuláři je rovněž uveden negativní výstup z insolvenčního rejstříku, který je prokázán připojenými výpisy z insolvenčního rejstříku žalované i jejích manžela. Žalovaná je zaměstnaná s měsíčním příjmem 18 000 Kč, což bylo dle formuláře ověřeno z výplatních pásek a běžného účtu, k formuláři jsou připojeny výplatní pásky za měsíc březen [rok] a měsíc duben [rok], ze kterých se zjišťuje skutečný příjem žalované za březen 15 081 Kč a za duben [částka]. Celkový příjem domácnosti byl uveden ve výši 47 000 Kč. Manžel žalované je vlastníkem rodinného domu, což si žalobkyně ověřila internetovým výpisem z katastru nemovitostí, k nemovitosti je zřízeno zástavní právo smluvní. Výdaje na bydlení ve vlastním byly uvedeny ve výši 5 000 Kč. Žalovaná má dále výdaj na hypoteční úvěr ve výši 3 774 Kč. Žalovaná nemá žádné záznamy v Registru platebních informací. Rozdíl v příjmech a výdajích žalované byl uveden ve výši 9 226 Kč, což odpovídá tvrzeným a prokázáním příjmům žalované a tvrzeným výdajům. Vyživované osoby včetně byly uvedeny v počtu 1+1. Normativní náklady bydlení v dané obci bydliště žalované činí 5 052 Kč, životní minimum včetně vyživovaných osob 7 440 Kč a nezabavitelná částka 7 552 Kč.

9. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.

11. Dle § 87 odst. 1 věta citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta vložena novelou z.č. 96/2022 Sb. s účinností od 29.5.2022).

12. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

13. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2015 ze dne 1.4.2015 (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti [jméno] [příjmení], rozsudek Okresního soudu [obec] sp.zn. 38 C 296/2017): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o.z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu [obec] sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a Okresního soudu [obec] sp.zn. OS [obec] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z 5.3.2020 C [číslo].

14. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

15. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15.12.2004 se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank. Dle současného judikátu NS ČR sp.zn. 33 Cdo 60/2021 ve spojení s rozhodnutím sp.zn. 29 Cdo 4498/2007 se jedná o neplatnou (oddělitelnou) část smlouvy a úroky náleží ve výši dle § 110 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy).

16. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.

17. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

18. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o.z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o.z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení). I na ně by se vztahovala judikatura citovaná k výši úroku z prodlení ve smyslu posuzování výše požadovaných poplatků v návaznosti na smluvní povinnosti stran i z pohledu na celkovou částku k navrácení (srov. NS ČR sp.zn. 20 Cdo 1857/2019).

19. Soud má za to, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, neboť bylo naplněno ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností, žalovaná měla dostatečný příjem ze zaměstnání ke krytí svých dalších nákladů i splácení úvěru, kdy bylo vycházeno z příjmu 18 000 Kč měsíčně (v měsíci březnu 2022 skutečný příjem 15 081 Kč) a výdajů celkem 12 165 Kč, skládajících ze z ½ normativních nákladů na bydlení ve výši 2 526 Kč, ½ splátky hypotečního úvěru a částky 7 752 Kč, která odpovídá nezabavitelné částce žalované včetně vyživovaných osob. Žalované tak zbývala minimálně částka 2 916 Kč na splátku ve výši 1 500 Kč (při příjmu ve výši 15 081 Kč). Dále lze přihlédnout k tomu, že náklady na vyživované dítě žalovaná sdílela se svým manželem. Příjmy žalované byly doloženy výplatními páskami, je vycházeno z výdajů reálně odpovídajících dané době, žalovaná ani její manžel neprocházeli insolvenčním řízením a nebyly proti nim vedeny exekuce, splatné závazky byly ověřovány u žalované i manžela z databází Cribis a Sokordia. Soud byl povinen dle judikatury zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti a přihlédl i k tomu, že judikatura vážící se k absolutní neplatnosti je z roku [rok], zatímco smlouva byla uzavřena v roce [rok]. Prokázáno bylo rovněž poskytnutí peněžních prostředků žalované dle smlouvy. V rámci smlouvy o úvěru byl dohodnut úrok v přiměřené výši, smluvní pokuta byla sjednána přímo ve smlouvě a ve výši, která není v rozporu s příslušným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru. Poplatek za odeslání upomínek byl rovněž sjednán ve smlouvě, odeslání upomínek bylo prokázáno. Soud však žalobkyni přiznal poplatek pouze za odeslání upomínek z [datum] a [datum], nepřiznal poplatek za odeslání Oznámení o zesplatnění a výzvy k úhradě dlužné částky, předžalobní upomínky, neboť tato výzva byla zpracována advokátem a náklady na odeslání jsou součástí nákladů řízení. Poplatek za odeslání Oznámení o zesplatnění nebyl výslovně sjednán. Jinak existuje povinnost žalované zaplatit žalované částky, kromě poplatku za odeslání předžalobní upomínky, k tomu se platně smluvně zavázala, že by došlo k úhradě nebo že by závazek neexistoval, to v řízení prokázáno nebylo, soud to nezjistil z provedeného dokazování a žalovaná dané netvrdila ani nedoložila. Soud proto žalobě co do částky 33 559 Kč vyhověl, v nepatrném rozsahu pro poplatek 100 Kč za Oznámení žalobu zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 222,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 347 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 659 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, podání žaloby), částky 250 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 550 Kč ve výši 325,50 Kč.

21. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.